Dobře přístupná vlakem je oblast Železnorudska. Kromě běžných spojů Plzeň-Klatovy-Železná Ruda jsou za dobrých sněhových podmínek vypravovány z Plzně zvláštní spoje -  “sněhuláky“ – ráno do Železné Rudy a večer zpět. Dostat se od nádraží na běžkařské stopy ovšem znamená překonat 50–200m výškový rozdíl, protože nádraží na i na nejvýše položené stanici Špičáku leží relativně nízko. Tam je ovšem možné využít sedačkové lanovky na Hofmanky nebo Pancíř.
Krásná hřebenovka vede například z Pancíře na Prenet, zpět můžeme třeba přes Suché Studánky. Hezký směr je také ze sedla Špičáku do oblasti pod Ostrým, kde se objevují lyžařské stopy upravené z německé strany.

Autem je výhodnější vyhnout se drahému parkovišti na Špičáku a zajet  na parkoviště mezi Železnou Rudou a Javornou u odbočky na Hartmanice. Začínají tam upravené běžecké stopy směrem na Prášily i do oblasti  pod Můstkem. Kdo touží po perfektně upravených běžeckých okruzích s údaji o vzdálenostech, parkovištěm a mnohdy i chatkou na převlečení a odpočinek, zajede kousek za hranice pod Ostrý, Javor nebo Falkenstein. Německé „loipe“ nesou pečeť německé důkladnosti.

Prášily nebo Kvildu lze doporučit pro delší pobyt. V obou oblastech je tolik možností, kam se vydat, že po týdnu budete litovat míst, která jste nestačili projet. Nabízí se tu cesty lesem i po pláních s výhledy. Z vrcholů nabízí krásný rozhled Poledník nebo Oblík. Hezká cesta spojuje Modravu a Prášily. Z Kvildy máme na dosah upravené stopy v oblasti Churáňova, ale i cesty přes prameny Vltavy a Černou horu. Můžeme obdivovat Vchynicko-Tetovský kanál, na Bučině se přesvědčíme, že název hotelu „Alpská vyhlídka“ má své opodstatnění. Knížecí Pláně nám připomenou zaniklé šumavské osady. Nenasytní turisté doputují prošlápnutou (nebo také neprošlápnutou) stopou až do Strážova. Pokud se necítíte na stejně dlouhou cestu zpět, je možné využít autobusové spoje přes Vimperk.

Hezká německá „loipe“ nás čeká hned kousek za Bučinou. Nadšení z německé důkladnosti nás přejde v okamžiku, kdy bychom se chtěli podívat také někam jinam (např. na Falkenstein). Nejenže na cestách s letním značením nebude upravená stopa, nebude tam pravděpodobně ani stopa prošlápnutá německým běžkařem. Naopak můžeme čekat hluboké díry po německých pěšácích, kteří se raději boří hlubokým sněhem, než by to zkusili na lyžích.

V rozletu nás ale zabrzdí i překážky na naší straně. Fakt by to tetřevům vadilo, kdybychom se projeli krásným údolím pod Luzným nebo Roklanem? No, i tak nám toho zbývá víc než dost. Pokud si do těchto míst chcete zajet na jeden den, najdete vhodná parkoviště na Horské Kvilně, Modravě nebo na Pláních, kde běžecké stopy vedou hned kolem parkoviště.

Hospod, penzionů a občerstvovacích stanic je tu dost, ale na cesty si vždy nějakou svačinku přibalte. I méně dobrodružné povahy se mohou nechat strhnout krásným počasím k výpravě do míst, kde žádnou hospodu nenajdete, a k jídlu a pití dorazíte až pozdě odpoledne. To nemluvím o opačné variantě, kdy se nám díky počasí změní nenáročná vyjížďka na celodenní túru.

Na závěr si jen můžeme přát hodně sněhu tak, aby se dalo dojet i do níže položených oblastí jako je Zelená Lhota nebo Javorná ze Špičáku, Hartmanice z Prášil nebo Kašperské Hory z Churáňova. To je potom jedinečný zážitek.

BĚŽECKÉ TRASY NA ŠUMAVĚ

ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY – MAPA