Další výjimečností tohoto závodu je jeho délka – 90 kilometrů opravdu není málo, přirovnala bych to k maratonu mezi běžeckými závody. Abyste závod úspěšně absolvovali, nemusíte být bůhvíjak rychlí běžkaři, ale musíte být vytrvalí. Je dobré mít natrénováno, vyzkoušet si delší trasy na běžkách. Nejde ani tak o to, snažit se uběhnout v tréninku trať blížící se těm 90 kilometrům, to se vám v Čechách na horách se spoustou kopců a ještě mimo upravené tratě stejně asi nepodaří, ale spíš pohybovat se na běžkách v terénu opravdu celý den, alespoň takových 6–8 hodin, pokud jste opravdu jen rekreační běžkaři a nemáte ambice na přední umístění.

Samotný závod vás pak možná překvapí tím, že to nebude tak strašné, jak vám může malovat představivost. Celý závod se jede po perfektně upravených stopách, start je ve vyšší nadmořské výšce než cíl, takže vlastně většinu závodu jedete po rovině nebo mírně klesáte, cestou je jen pár kopečků, které pro Čecha rozhodně nepředstavují problém. Takže opravdu jde hlavně o tu vzdálenost a vytrvalost. Že vás v cíli budou pořádně bolet nohy, to vám garantuji.

Pokud jde o organizaci celého závodu, je to něco neuvěřitelného. Hlavního závodu se účastní kolem 15 000 lidí a všechno klape s neuvěřitelnou přesností. O závodníka i jeho věci je postaráno po celý závod s neskutečnou důkladností, člověk se nemusí o nic starat, vše probíhá naprosto automaticky, jak na běžícím pásu.

Na začátku stojí nedočkavý závodník na startu závodu s postranní myšlenkou kdesi v pozadí (uvidím ještě někdy ten svůj pytel s náhradním oblečením, který jsem tady hodil do nějakého divného kontejneru) a na konci v cíli osprchovaný, převlečený, dosyta najedený a napojený hrdý sportovec třímá v jedné ruce své lyže a ve druhé obrovský krásný diplom se samotným Vasou a blahopřáním k úspěšnému zakončení náročného závodu i se jménem závodníka a dosaženým časem.

Možná vás jímá trochu hrůza z představy těch 15 000 lidí na startu jediného závodu, je to opravdu neuvěřitelné množství lidí, ale i přes ten dav si člověk nepřipadá ztracený. Spíš má pocit jakési sounáležitosti s podobnými blázny, jako je sám. Během celého závodu panuje perfektní atmosféra nejen mezi závodníky, ale i kolem trati. Je to neuvěřitelné, ale diváci lemují celou trasu od startu až do cíle a mohutně povzbuzují a fandí. A fandí nejen těm prvním, kteří se prořítí tratí závodu v čase něco kolem čtyř hodin, ale vytrvají až do pozdních hodin a ještě za tmy fandí těm, kteří dobíhají do cíle těsně před koncem dvanáctihodinového limitu, jako by si uvědomovali, že právě tihle hobby běžkaři jsou možná těmi pravými hrdiny závodu, tihle závodníci bojovali ze všech sil nepředstavitelných 12 hodin, aby zdolali celých 90 km.

Někteří diváci listují ve startovní listině (jsou to celé tlusté noviny vydané speciálně k této příležitosti) a podle startovního čísla hledají jméno přibíhajícího závodníka, aby jej mohli povzbudit adresně, skandováním jeho jména. Týden, ve kterém se koná Vasův běh a doprovodné akce, je skutečně svátkem pro celou oblast.

Pokud se rozhodnete Vasův běh absolvovat, můžete se do toho pustit i sami – informace najdete na internetu, je nutné přihlásit se včas, protože počet startujících je omezen a zájemců je pravidelně více než dostupných startovních čísel. Také výše startovného s blížícím se datem závodu roste. Pravděpodobně jednodušší je zúčastnit se zájezdu organizovaného speciálně na závod, odpadne vám spousta starostí nejen se získáním startovního čísla, ale i s dopravou a sháněním ubytování. Zájezdy na Vasův běh organizuje např. pražská CK Alpin Tour, ale možná jsou i další organizátoři.

Na Vasův běh ráda vzpomínám, absolvovali jsme jej s manželem v roce 2003, byl to skutečně nezapomenutelný zážitek. Letos se vypravíme do Švédska ještě jednou, se znalostí poměrů a toho, jak všechno chodí, si závod určitě vychutnáme ještě lépe.

WEB ZÁVODU