Rok 2010 bude jistě ve znamení maratonu. Velevýročí 2500 let od památné řecké bitvy u Marathonu se budou snažit marketingově prodat nejen pořadatelé velkých běžeckých akcí, ale přitáhne to i pozornost médií a pochopitelně sponzorů.

V českých podmínkách bude otázkou číslo jedna, zda se podaří přesvědčit fotbalistu Pavla Nedvěda, aby se postavil na start pražského maratonu, když už mu loni ujela poznámka, že by si chtěl jednou zkusit 42km trať uběhnout. Asi by to nezastínilo start cyklisty Lance Armstronga před více než rokem v New Yorku, ale i tak by to jistě přitáhlo více diváků k trati našeho „dlažebního“ maratonu číslo jedna a do hlavy jim vnuklo nápad „proč bych to nezkusil i já?“.

Zatímco v mužích bude na domácích kolbištích asi nadále panovat nuda a čekání na mladé, v ženách se schyluje k velezajímavému souboji princezen českého běhu o post královny. Horská koza Anna Pichrtová (tak se nazvala sama!) dává před americkými svahy přednost domovu, Petra Kamínková vyhlásila útok na maratonský superčas před zamýšlenou mateřskou pauzou a na záda (a možná nejen to) jim bude dýchat nestárnoucí Ivana Sekyrová. Nebo nakonec všem vypálí rybník některá z mladých závodnic?

Nám všem přejeme, aby nás běh bavil tak, že to na nás bude nápadné a nakazíme tím své okolí. Ačkoliv je běh ryze individuální záležitostí, asi každý z nás zná ten hřejivý pocit, když se v lese proti nám vyloupne silueta běžce a po vzájemném pozdravu mávnutím ruky či polohlasným ahoj se nám po těle rozline příjemný pocit, že v tom nejsme sami.

Přejme si, aby na domácí závodní scéně nečněly pouze tři onálepkované PIM mrakodrapy, ale početností startovního pole jim na paty začaly šlapat i další. Pozitivní určitě je i to, že se začíná slibně konsolidovat i ultramaratonská scéna a neopomíjejme ani malé, kamarádské běhy, pořádané spíše ze zájmu sejít se s partou, než přitáhnout masy závodníků.

Stále více běžců bude určitě chtít okusit atmosféru vychvalovaných velezávodů v zahraničí, což není ničím překvapivým, protože máme v krvi touhu po cestování. Když si domů přivezeme inspiraci a dobrou náladu, bude to ku prospěchu nás všech.

Držme také palce, aby se tradiční jarní běžecký boom odrazil i na tržbách obchodníků, kteří si po loňském roce houfně lížou rány. Ať chceme nebo ne, jsou to oni, respektive jejich peníze, které spolu s nadšením a vůlí všech ochotných lidí pomáhají roztáčet dění v českém běhu.

Ať nám to běhá. Ať máme v redakci stále více problémů určit, o čem psát dříve. Ať píšeme tak, že nám zachováte přízeň i v roce 2010.

Krásný normální rok!

P.S.: Máte-li chuť, napište do komentářů své pozdravy, přání a očekávání od nového roku.