Dostatek sněhu vylákal do největší pražské zelené oázy kromě běžců také běžkaře, jejichž počet rostl zejména s blížícím se polednem. Atleti a lyžaři si však nepřekáželi, naopak. Brzy zrána ovšem v okolí rybníka Labuť převládali pořadatelé, kteří se snažili s lopatami v rukou alespoň trochu upravit prostor pro převlékání. „Ti věrní přijdou,“ utrousil suše hlavní organizátor Petr Matiášek. „Tipuji padesát startujících.“

Nakonec jich bylo ještě o sedm víc. Na startu si všichni velmi krátce připomněli, že tento běh založil a řadu let pořádal jednatel AVC Praha Milan Ryba, který 29. února 2004 tragicky zahynul při pokusu o jednodenní nonstop přejezd Jizerských hor a Krkonoš. Veteráni klubu se vzápětí rozhodli, bez ohledu na často extrémní povětrnostní podmínky, tento závod nadále pořádat jako Milanův memoriál.

Trať mužů tvoří dva členité pětikilometrové okruhy, ženy a „dědci“ nad 70 let určitě vítají, že je jejich trať jen poloviční. První stoupání začíná několik set metrů od startu, druhé – kratší, ale ještě strmější – v proslulém „Rybově kopci“. Nebezpečný led byl letos pokryt ušlapanou sněhovou vrstvou, přesto nepochybil ten, kdo si obul atletické tretry nebo podobnou obuv do sněhu a ledu.

Loňští vítězové Michal Háša a Lenka Fanturová chyběli, přesto však se mohou letošní výsledky směle srovnávat s loň­skými.

Pohled do startovních kartiček napovídal, že se u mužů rozhodne mezi Jiřím Wallenfelsem (Sokol Královské Vinohrady) a Danielem Kupidlovským (Sokol Stodůlky). Běhající fotbalista Kupidlovský si naložil na letošní leden ještě větší náklad než jeho soupeř. Od začátku roku není víkendu, v němž by neabsolvoval náročný závod. Wallenfels a Kupidlovský se naposled utkali před čtrnácti dny při běhu na Blaník a tehdy Jirka těsně zvítězil. Před týdnem si Dan vyzkoušel dokonce maratonskou trať v Českých Budějovicích, kde své příznivce příjemně překvapil třetím místem.

Favorité se okamžitě po startu vzdálili ostatním a pospolu běželi v podstatě až do osmého kilometru. Rozhodl Rybův kopec ve druhém okruhu, kdy získal v kopcích jistější Wallenfels rozhodující náskok, který nezlikvidoval ani Kupidlovského riskantní styl běhu v závěrečném klesání. V cíli dělily oba soupeře pouhé čtyři sekundy!

„Nejsem zvláštní vrchař, přesto mi to do kopců šlapalo dneska líp,“ řekl v cíli Jirka Wallenfels, jemuž rozhodčí naměřili čas 36:33. Dan k tomu jen lakonicky podotkl: „Ten maraton jsem hodně cítil…“ O nadvládě této dvojice svědčí nejlépe to, že třetí běžec (Jan Novotný z TJ VS Praha) proběhl cílem o pět minut později.

Ženy se sněhu a zimy zřejmě nebály, přišlo jich osm. V prvním stoupání ještě vedla veteránka Karla Mališová (TJ Zentiva Praha), ale pak se dopředu propracovala o generaci mladší Petra Lepičová (Slavoj Pacov). Závěrečné klesání rovněž lépe svědčilo pacovské běžkyni, takže zvítězila neohrožována (5 km za 23:14). Za druhou Mališovou (23:49) finišovala členka pořádajícího klubu, další veteránka Květa Valentová (24:12).

Jednoduchý, ale účinný systém prezentace pomocí kartiček při tomto počtu závodníků plně vyhovuje. Společný start byl v 10:30, o devadesát minut později už proběhlo vyhlášení vítězů všech kategorií a pořadatelé mohli balit propriety. „Tak za rok zase tady,“ loučili se účastníci navzájem a za organizátory mohu slíbit, že si za rok opět na Milana Rybu vzpomeneme.

FOTOGRAFIE ZE ZÁVODU

VÝSLEDKY ZÁVODU