Co je pro tebe cílem číslo jedna v nadcházející sezóně?

Jednoznačně Tour de Ski na přelomu roku a samozřejmě Mistrovství světa v Oslu koncem února.

Na kterých závodech v České republice se na tebe diváci v této závodní sezóně mohou těšit?

O Vánocích, 26. prosince, se představím na exhibici Carlsbad Ski Sprint v Karlových Varech a jelikož letos ČR nehostí žádnou etapu Tour de Ski, ale Světový pohár ve sprintu, tak mě diváci v České republice bohužel letos na startu závodu Světového poháru neuvidí. Koncem března se koná na Horních Mísečkách Mistrovství České republiky v běhu na lyžích, tam bych měl být. Jiné závody během sezóny budou voleny podle případných změn mého závodního plánu.

V které části přípravy zařazuješ klasický běh?

Běhám poměrně hodně ve všech fázích přípravy, na jaře společně s cyklistickou přípravou. Jízdu na kole postupně omezuji a naopak více a více zařazuji kolečkové lyže, ale běh je tam vždy. Samozřejmě tak do října, kdy už většinou hodně lyžujeme na ledovcích a od listopadu do dubna zařazuji běh pouze minimálně, pravidelně spíše jako ranní rozcvičku nebo vyklusání po těžších lyžařských trénincích. Ročně, to znamená v období od května do září, naběhám většinou kolem 1 800 kilometrů. Myslím, že mé maximum bylo kolem 2 100 kilometrů.

Jak trénuješ vytrvalost?

Obecné schéma je jednoduché, časově delší tréninky o nižší intenzitě. Já osobně během letní přípravy využívám k tréninku vytrvalosti nejen běh, ale i kolo nebo kolečkové lyže, ale pořád platí, že běh je základním kamenem mé letní přípravy. Co se týče běhu tak tyto tréninky trvají do 2–2,5 hodiny, taktéž kolečkové lyže, kolo silniční 4–5 hodin, horské 3–4.

Pokud zrovna nezávodíš, žiješ v nádherném koutu země, nejen v zimě. Poměrně málo se o něm ví, kdo jej nezná, čekal by měsíční krajinu. Kam v létě vybíháš nejraději?

Bydlím na Božím Daru, kde je krásně, ale stejně tak jako jinde na horách platí to, že krásně tam je, když je dobré počasí. Pokud není, tak je to celkem náročné. Ale jsme tady spokojeni a já tu mám naprosto výborné tréninkové podmínky. Většinu tréninků absolvuji sám, občas tu máme s naší tréninkovou skupinou, kterou tvoří Jakš, Horyna a Horčička, kratší soustředění, nebo si občas zatrénuji společně s německými reprezentanty, kteří žijí v pět kilometrů vzdáleném Oberwiesenthalu. V běhu není „akční rádius“ zase extra velký, takže často vybíhám směrem na Klínovec (1 244 m.n.m) nebo na německé straně na Fichtelberg a do přilehlého okolí. Cest je tu spousta, takže při vytrvalostním tréninku absolvovat 2,5 hodiny není extra problém.

Uvidíme tě někdy po vzoru kolegů z reprezentace v běžeckých disciplínách závodů typu Dolomitenmann či Adrenalin Cup?

Na Dolomitenmannovi jsem již jednou byl, ale pouze v roli náhradníka pro případ potřeby, takže jsem nakonec nestartoval, i když jsem měl trať naběhanou. Co se týče Adrenalin Cupu, tak jsem každoročně zván pořadateli, ale zatím mi nevyšel termín, který by nebyl v kolizi s mými povinnostmi nebo soustředěním, tak třeba příště… Jinak jsem absolvoval několik běhů do vrchu a v závodě Perštejn – Klínovec i nějakou dobu držel juniorský traťový rekord. Neběhám zrovna pomalu, i když samozřejmě má technika běhu je na hony vzdálena ladnému atletickému běhu. Zejména mírné seběhy jsou velkou slabinou, ale spíše mě to závodně během letní přípravy táhne k horským kolům, i když občas se nechám vyhecovat, jako například letos do firemní štafety adidasu při Volkswagen Maratonu Praha, kdy jsem do toho šel skoro z voleje, když jsem měl naběháno šest kilometrů (úsměv).

Dokážeš porovnat závod typu Volkswagen Maraton Praha s tím na běžkách? Jako běžkař jsi i skvělý běžec, fungovalo by to i naopak?¨

Před květnovým pražským maratonem jsem nebyl zrovna rozběhaný, takže porovnat to mohu pouze obecně a samozřejmě mi více vyhovuje lyžařský závod, na který jsem trénován, kdežto běžecké závody z podstaty toho, že v tréninku dost běháme, sice zvládnu, třeba i s celkem slušným časem, ale efektivita běhu je někde jinde. Myslím si, že spíše běžec na lyžích snáze zaběhne slušně běžecký závod než naopak, a to zejména z toho důvodu, že při normálním běhu to lyžař – pokud nemá výbornou techniku běhu – může k solidnímu času „urvat“ silou, kdežto obráceně by běžci dost podstatně chyběla lyžařská technika a myslím si. že i práce horní polovinou těla.

Pavel Nedvěd běžel jarní půlmaraton v Praze a pochvaloval si onu atmosféru. Nezkusíš si i ty „po sezoně“ střihnout nějaký ten delší závod mimo sníh? Co třeba maraton?

Během Pražského maratonu byla atmosféra úžasná a to nejen na startu, ale i na mnoha místech trati, takže jsem po závodě hned přemýšlel o Grand Prix, která se běhá v září, ale nakonec to kvůli menšímu zranění nevyšlo. Ale maraton mě tedy zatím neláká nebo určitě ne s cílem slušného výsledku, pokud, tak spíše stylem „vyhecovat“ se s kamarády a spíše běžet proto, abych porazil kamarády a užil si atmosféru než si stanovit výborný čas a snažit se ho pokořit.

Limitují tě letité astmatické problémy a častá respirační onemocnění. Dají se přesto plnit ideálně tréninkové plány? Jak si hlídáš, abys nebral léky patřící mezi nedovolené prostředky?

Myslím, že každý vrcholový sportovec má nějakou „bolístku“, mě trápí průdušky a s tím spojené astma, ale jsem plně pod kontrolou MUDr. Koblížka a jeho týmu z Fakultní nemocnice v Hradci Králové a i díky němu mám méně zdravotních problémů s průduškami než v dřívějších letech. Samozřejmě i přes veškerou snahu nějaká nemoc občas přijde, což je myslím normální, přece jen vrcholovým sportem organismus dost vyčerpávám, takže v určitém období je k nemocem náchylnější. Pouze je důležité, abych na počínající nemoc zareagoval včas a dostatečně změnil plány. Co se týče léků, tak zde samozřejmě je třeba vždy velmi pečlivě kontrolovat, který lék mohu k léčbě použít, aby nespadal nějakou látkou mezi nepovolené prostředky. Zde mám plnou důvěru v reprezentačního lékaře MUDr. Martina Koldovského, který v tomto má velký přehled a bez jeho vědomí si nedovolím vzít jakýkoli lék.

Jak se v reprezentaci běhu na lyžích sledují funkční parametry?

Každoročně absolvujeme dvě funkční vyšetření na běhátku v laboratoři Casri, a to na jaře a na podzim, občas proběhne i funkční test v reálu na tréninku, třeba na kolečkových lyžích. Využíváme také krevních rozborů kvůli zjištění, zda všechny důležité prvky, železo, hořčík a další jsou v mezích normy, aby se zamezilo situaci, kdy bychom trénovali s nějakým deficitem, který by poté měl vliv jak na špatnou kvalitu tréninku, tak případně i na zdravotní stav.

Který typ regenerace ti nejvíce vyhovuje?

Občas využívám masáží, i když většinou nijak extra často, spíše sázím na strečink a třeba saunu.

Hlídáš si nějak, aby tě vrcholový sport zdravotně „nezničil“?

Samozřejmě je vrcholový sport velmi náročný na organismus, zejména pohybový aparát dostává zabrat. Snažím se to vyrovnávat zařazováním snad dostatečně regenerace, užíváním třeba kloubní výživy a co se běhu týče, tak stoprocentně kvalitní obuv, kde volím spíše lepší tlumení, než abych řešil pár gramů navíc.

Jak dlouho chceš ještě závodit na vrcholné úrovni?

Pokud vydrží zdraví, motivace, výsledky a samozřejmě podpora rodiny, chtěl bych závodit do olympiády v Soči 2014.

Přemýšlíš o tom, co budeš dělat potom?

Je těžké vědět, co bude dělat sportovec po kariéře, protože dost bude záležet i na možnostech a nabídkách, které se mohou kdykoli objevit. Snažím se nezahálet, i během toho náročného cestování a tréninku jsem studoval ekonomický obor na VŠ, zatím jsem přerušil jako bakalář, ale rád bych pokračoval dál. Konkrétně rozhodnut ještě nejsem, mám vždy období, kdy bych chtěl pokračovat dál a věnovat se něčemu ve spojení se sportem a pak zase období, kdy mě láká spíše něco jiného. Zatím to nechávám tak a uvidíme, co se jak vyvrbí (úsměv).

OFICIÁLNÍ WEB LUKÁŠE BAUERA