Podle obecného názoru startujících byla ženská trať o něco delší než proponované čtyři kilometry, naopak muži běželi zřejmě o pár stovek metrů méně. Proto se ani loňský vítěz Jan Havlíček, který se letos organizátorům omluvil pro nemoc, nemusí strachovat o svůj traťový rekord 25:59, byť letos Petr Pechek (Maratonstav Úpice), který zvítězil bez vážnějších problémů, běžel o 47 vteřin rychleji. Druhé místo obsadil mladoboleslavský Pavel Kubričan a třetí skončil Martin Olšan (PSK Olymp Praha).

Ve veteránských kategoriích dominovali Tomáš Janovský (SK Praga, 28:47) v kategorii 36 –49 let a v kategorii nad 50 let Miloš Smrčka (BK Říčany, 27:29), jehož popularita se po uveřejnění velkého materiálu v časopise Běhej dále podstatně zvýšila.

Mezi ženami se s delší tratí, na níž přibyl další kopeček, nejlépe vyrovnala orientační běžkyně Iva Košárková (OB Sparta Praha) časem 20:25, druhá místo obsadila nadějná čáslavská atletka Jana Javůrková (AC Čáslav – 21:08) a třetí byla žižkovská Jana Rejmonová (Žižkovští tygři – 21:52).

Do Senohrab se běžci rádi vracejí, i když je tam čeká nepohodlí – v místě jsou jen minimální kryté šatnové prostory a dospělí si musí zpravidla vystát kratší nebo delší frontu u výdeje startovních čísel. Závody žen a mužů jsou organizovány podle lyžařských pravidel s intervalovým startem dvojic po třiceti sekundách, takže se po skončení závodu – zejména při obvyklém počtu kolem dvou set běžců a běžkyň v těchto kategoriích – počtáři hodně zapotí. Letitý problém s pozdním vyhlašováním výsledků se od loňského roku daří uspokojivě řešit díky spolupráci senohrabských lyžařů s rodinou Vandy Kadeřábkové–Březinové. Ta se sice momentálně připravuje na další rodinný přírůstek, na tomto běhu, který je pro ni podle vlastních slov srdeční záležitostí, ovšem nemohla chybět.

Stejně tak nechyběli tradiční účastníci „dusmeni“, což jsou převážně vodáci a veslaři, kteří na podzim absolvují sérii krosů v Praze a okolí, v níž Běh lyžařů v Senohrabech má tradičně přední místo. Pod zkratkou DGP (Dusmen Grand Prix) se tak ve výsledkové listině setkáte s mnoha „lidičkami od vody“.

Díky namrzlému povrchu a sněhovému poprašku na něm byly tratě na některých místech mimořádně kluzké. Tam také došlo k několika hrozivým pádům – naštěstí bez následků. Je to zvláštní, ale dobrá polovina dospělých startujících buď obutí podcenila, nebo prostě terénní speciály nevlastní. To se týká jak značné části veteránů, tak také několika desítek „nových běžců“, kteří začali běhat závody v posledních dvou třech letech a nemají s extrémními podmínkami prakticky žádné zkušenosti. Ono je ale opravdu rozdíl běžet desítku v září v Praze po asfaltu nebo koncem listopadu v senohrabských lesích. Doufejme, že tyto běžecké adepty dnešní zkušenost náležitě poučila!

VÝSLEDKY NA LONGRUN.CZ

WEB ZÁVODU