Běžky jako alternativa zimního tréninku
Jak uvádí ve svých rozhovorech i reprezentant v běhu na lyžích Lukáš Bauer, běh tvoří podstatnou část přípravy běžců lyžařů. Funguje to ale i obráceně? Pokusme se vyjmenovat několik důvodů, proč je možné běžecké lyžování využít nejen ke zpestření, ale především ke zlepšení běžecké sportovní výkonnosti v přípravě na sněhu.
Pokud trénujete v místech s tradičně dlouhodobou sněhovou pokrývkou, nemusí mezi vašimi tréninkovými prostředky běžecké lyžování chybět. Zejména to s klasickou technikou. Proč? Výrazně zatěžuje oběhový systém běžce a přispívá tak ke zlepšení vašich funkčních předpokladů. Srdeční frekvence se při běhu na lyžích stává méně významným faktorem určení intenzity zatížení. Do kopce vlivem zapojení většího množství svalových skupin stoupá více než při běhu, ve sjezdech či rovinatých úsecích je pak nižší než při běžeckém tréninku na suchu. Přesto běh na lyžích nezatracujme – střídání intenzity srdeční frekvence nám přirozeným způsobem vytváří intervalový typ tréninku.
Nezanedbatelná není ani „vstřícnost“ běžeckého lyžování k pohybovému aparátu běžce. Reklamním sloganem „vaše klouby vám budou vděčné“ můžeme zdůvodnit vhodnost absolvování objemové části běžecké přípravy na běžkách. Žádné tvrdé dopady, jen příjemný lehký skluz. Patříte-li mezi běžce, kteří po objemové části přípravy především léčí případné potíže spojené s přetížením po běhu na tvrdém povrchu, přípravu na běžkách rozhodně vyzkoušejte.
Pokud vaše lyžařská technika nepatří k nejdokonalejším, nenechte se odradit a použijte přípravu na běžkách především k rozvoji aerobní složky vašeho běžeckého výkonu. Zejména běžci, kteří se připravují na maraton, mohou běžecké lyžování s úspěchem využít k výraznému zlepšení aerobně vytrvalostních schopností. Přece jen menší část běžců zvládne vícehodinový běžecký trénink, byť odpovídajícím tempem. Díky běžkám může na 3–4 hodinový aerobní trénink vyrazit i začínající běžec.
Výraznějším zapojením horní části těla, než je tomu u běhu, pak opět přirozeným způsobem běžecké lyžování rozvíjí silové schopnosti celého těla běžce. Rozvíjeny a zatěžovány jsou tak i svalové skupiny, na které jako běžci zapomínáme.
Neméně důležitý je i rozvoj celkové tělesné koordinace při snaze o dokonalý běžkařský skluz. Protože je běh tzv. jednooporovou záležitostí, je přínosem tréninku na běžkách i rozvoj rovnovážných schopností běžce. To oceníte nejen při běžeckých krosových závodech, kde budete balancovat mezi kořeny a kameny, ale i při běhu na maratonské vzdálenosti.
Tip: Jednooporové cvičení používejte i v posilovně – podřepy na jedné noze, výstupy na lavičku, posilování střídavě levé a pravé nohy. Po zvládnutí základních cviků můžete trénink silové vytrvalosti a rovnovážných schopností zkvalitnit používáním gumových expanderů. Při výběru cvičení se snažte o zařazení cviků co nejvíce podobných běžeckému zatížení. Například nízký skipink s přitahováním gumového expanderu, pro vyspělejší běžce s použitím balanční podložky. Počet opakování by měl odpovídat právě probíhajícímu období přípravy a doplňovat rozvoj silové vytrvalosti (20–30 opakování v každé sérii).
Příprava v zimním období nám nabízí celou řadu dalších možností nejen ke zpestření, ale především ke zkvalitnění běžecké přípravy. Kromě již zmíněného běžeckého lyžování jsou to především túry na skialpech, celodenní sjezdové lyžování, bruslení či lední hokej, výlety, popřípadě i běh na sněžnicích – výborný tréninkový prostředek na rozvoj silové vytrvalosti – a další.
Je jen na nás běžcích, abychom zimu nepřečkávali, ale naopak využívali jejích předností v náš prospěch. A až se jaro zeptá, pak vaše běžecká forma ukáže, jak se vám to povedlo. Na co ale rozhodně v zimní přípravě na sněhu nezapomínejte, je dostatečná rezerva při jakékoliv činnosti. Případné zranění „číhá“ na každém kroku, a pokud má být trénink na sněhu přínosem, mějte na paměti, že do té pravé běžecké sezóny chcete vstoupit ve zdraví!
Profil autora:
Mgr. Josef Smetana vystudoval na FTVS UK obor Tělesná výchova a sport se specializací Trenérství triatlonu. Od roku 2001 spolupracuje s Eurofoam Sport Teamem, v současnosti jako sportovní manažer a trenér. Podílí se na sestavování štafet pro závody extrémních sportů Dolomitenmann a Adrenalincup. Na stránkách www.eurofoam-sport.com. vytváří on-line tréninkové plány pro běžce, cyklisty, triatlonisty, lyžaře a další závodníky především vytrvalostních sportů.
Anketa
Využíváte při dobrých sněhových podmínkách v zimním běžeckém tréninku běhu na lyžích?
Komentáře (Celkem 8)
jsmetana 03.01.2011 00:04:09
Jak uvádí ve svých rozhovorech i reprezentant v běhu na lyžích
Lukáš Bauer, běh tvoří podstatnou část přípravy běžců lyžařů.
Funguje to ale i obráceně? Pokusme se vyjmenovat několik důvodů, proč je
možné běžecké lyžování využít nejen ke zpestření, ale především
ke zlepšení běžecké sportovní výkonnosti v přípravě na sněhu.
Odkaz
na článek
Černé Voděrady
MartiNo 03.01.2011 21:29:31
„…, nemusí mezi vašimi tréninkovými prostředky běžecké lyžování chybět. Zejména to s klasickou technikou. Proč? Výrazně zatěžuje oběhový systém běžce a přispívá tak ke zlepšení vašich funkčních předpokladů. …“
Proč „zejména klasika?“ – domnívala jsem se po zkušenostech se svými obvykle zcela zplavenými kamarády skejťáky, že bruslení je namáhavější? Sama běhám hlavně klasicky, ale uvažovala jsem, že v zájmu zlepšení fyzičky by to chtělo skejty. Tak teď nevím.
Coach 03.01.2011 23:15:31
>> MartiNo, 03. 01. 2011 21:29:31
Z pohledu běžců / nelyžařů / je klasická technika zcela jistě „dostupnější“ a může ji do tréninku zařadit téměř každý.Především jako alternativu rozvoje základní – aerobní vytrvalosti. Navíc má k běžeckému kroku na suchu rozhodně blíže než skating a zatěžuje tak více „běžecké“ svalové skupiny. To ale neznamená, ža bruslení není pro běžce vhodné – naopak, pokud jej zvládáte můžete oba styly běhu na lyžích úspěšně kombinovat.
old dog 04.01.2011 09:29:35
Dovolil bych si doplnit. V případě, že někdo bydlí poblíž tratí, které jsou pravidelně udržovány jak na klasiku tak i skejt, tak je prakticky jedno jakou techniku si zvolím. Osobně si myslí, že slabší lyžaři volí „na betonu“ raději bruslení (je rychlejší, není problém s mázou a je zcela jistě méně namáhavé). Pokud si však chcete dobře zajezdit i za barákem, tak vám nezbývá nic jiného než-li klasika. Po třetím projetí kilometrového okruhu máte k dispozici solidní stopu. Bruslit na neupraveném terénu, aby to nebylo totální zoufalství, dokáže pouze profesionál, a upravit si kilometrový okruh pro skejt svépomoci (dupáním sjezdovkami) trvá neskutečně dlouho a zpravidla vám to do rána zase ještě zachumelí. Pokud si chci klasiku nějak ztížit, tak stačí nemazat stoupací vosky. Sám klasiku příliš neovládám, ale o to více mě dovede uchvátit pohled na brilantní techniku Lukáše Bauera a časy jaké dokáže (dokážou) dosáhnout na 15 km jsou až neuvěřitelné. J.Čivrný (SEN).
DaliborB 04.01.2011 11:58:54
Díky za fajn článek. Podmínky pro lyžování jsou letos ideální, kdybych tak měl víc času, třeba za pár let.. Mě lyže (klasika) dokázaly vytáhnout z vleklého několikaměsíčního zranění zad zapříčiněného běháním na dráze. Postupně jsem se naučil i bruslení. Řekl bych k běhání nejideálnější doplňkový sport.
smiley 05.01.2011 21:51:51
Na zasněžené Jizerské hory s tratěmi pro klasiku i bruslení upravovanými Jizerskou o.p.s. (http://www.jizerskaops.cz/) nedám dopustit…
Když ještě vyjde počasí, že ráno kolem 8. hodiny je na Bedřichově 16 pod nulou a moc se lidem tedy do stop nechce, je to úplný luxus! Tratě jsou pár hodin po úpravě ještě nejeté, nikde se s nikým nemusíte vyhýbat, prostě paráda. To pak kilometry naskakují, rampouchy na vousech rostou a plánovaný návrat na autobus se odkládá
SKOL!
smiley 05.01.2011 22:02:12
>> old dog, 04. 01. 2011 09:29:35
Já začal s bruslením loni na konci sezóny, protože se mi nechtělo mazat klistr. Nebaví mě mazat klistrem, protože se celkem rychle sjede (asi by stálo za zkoušku zažehlit více vrstev). A navíc se na lyže pak dostává velké množství špíny, jehličí a podobně.
Taky mi celkem vadí, když se hodně mění teplota. Ráno k 20 pod nulou a když vyleze sluníčko, teploty se dostanou nad nulu. To aby s sebou člověk tahal celou paletu vosků, takže bágl. Já nejradši vyrazím jen s malou ledvinkou.
Na druhou stranu, když nejsou upravené tratě, tak je bruslení peklo a v tu chvíli upřednostňuji klasiku. Je to jako s kolem, chce to silničku i bika
DaFeiFei 10.01.2011 10:26:57
>> MartiNo, 03. 01. 2011 21:29:31
Naučit se bruslení pro mne bylo mnohem jednodušší a přirozenější než naučit se klasiku. A to jsem začínal před 5 roky jako totální nelyžař. Bruslení občas nějakou chybu v technice odpustí, zatímco v klasice to bez techniky dost dobře nejde – alespoň mně:-)
Základem u klasiky je mazání, jak je již zmíněno, a u toho jsem se často zmýlil. S měnící se teplotou buď nalepený sníh nebo absolutně žádný odraz. Proto raději bruslení. Klasiku snad pouze pokud je vedle ujeté stopy hluboký sníh a zase sníh.
Bruslení je rychlejší a proto to člověk podvědomě ještě více kope a z toho jsou pak ti zplavení skejťáci.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.