Běžecká sezona je v plném proudu. Vytrvalci zvažují, kterých závodů se zúčastnit. Co ještě organismus snese a kdy vystaví tělu stop? Se zajímavým pohledem na tento problém přichází Pavel Novák, jihlavský maratonec s řadou výkonů pod 2:20 a v současnosti trenér Roberta Krupičky, jednoho z našich nejlepších vytrvalců.
Odkaz na článek

Pavle genialny clanok, absolutny suhlas.

Velmi zajímavé počtení. Nejsem si ale jistý, zda ve společnosti „totálního výkonu a konzumu“ bude kladně přijat a bude mu dobře rozuměno. Díky za něj.

Pěkný článek. I jako začátečník mám vlastně jediný závod jako cíl sezóny a ty ostatní jsou taktické a tempové tréninky, společenské události a testy, podle kterých zpřesňuji parametry tréninku. Je to psychicky pohoda.

Myslím, že Jarmila Kratochvílová řekla loni do Běhej, že dosáhla čeho dosáhla i díky menšímu počtu závodů.

Pavle, souhlasím se vším od začátku až do poslední tečky. Skvělý článek!

>> pam65, 18. 05. 2011 06:15:31

Myslím, že Jarmila Kratochvílová řekla loni do Běhej, že dosáhla čeho dosáhla i díky menšímu počtu závodů.

paradoxne prave koli akumulacii nadmerneho poctu zavodov aj predcasne skoncila

ked upne zbytocne musela ist aj stafetu po 400+800 combo a struna sa pretiahla

a potom este natahovali sezonu a organizovali uplne nezmyselne zavod s pokusom o svetak ked Kocembova robila tahacku tempa (tiez to uz po sezone nezvladla).

chceli vtedy prilis moc naraz, hoci to hromadenie poziadaviek bol zvaz + trener, Jarmila sa branila , ale nie dosledne

Určitě není od věci si tyto souvislosti připomenout.

Moc závodů neabsolvuji, přesto se mě každoročně podaří spáchat kombinaci typu maraton- B25 v sedmi dnech, dráhová desítka a MSM 32km ve čtyřech nebo 100km Stromovka a K100 ve čtyřech týdnech a 2 maratony na MUM v pěti týdnech.

Můj problém je v intenzitě, neumím „závod“ odklusat. Moje dobrá předsevzetí končí zahájením závodu.

Až na vyjímky končí u mě tyto dvoj, trojzávody drobnějším zraněním, v lepším případě kumulovanou únavou.

Díky za článek! Jsem po pražském maratonu a cítím se subjektivně dobře a i podle tepové frekvence není problém, ale o nadcházejícím víkendu dám raději přednost závodu na 10K než lákavých 20K na domácí trati.

Předpokládám, že „vzoreček“ v bodě 1) platí pro silniční rovinaté závody, u horských závodů asi bude potřeba delší regenerace?

Zdravím. S článkem taky plně souhlasím. Tělo potřebuje odpočinek, jiank přichází podivná nálada a fyzická kondice, která vede jen k jednomu a to tomu, že se nám nechce a začínáme se nutit i do tréninkových výběhů.

Zajímavé a k přemýšlení nutící počtení. Sám mnohdy nastupuji do závodů častěji než je vhodné. Vždy mám předsevzetí, že závod pojmu jen jako kvalitní trenink. To však startovním výstřelem vezme za své. Přitom jsem si vědom, že regenerace v mém věku je stále delší a delší. Určitě se nad tím zamyslím.

Taktéž s článkem plně souhlasím.

>> pam65, 18. 05. 2011 06:15:31

Taky jsem si na rozhovor s Jarmilou Kratochvílovou při čtení článku vzpoměl. Právě velkým počtem závodů a tím pádem nedostatkem času na kvalitní a systematickou přípravu odůvodňovala proč její rekord stále platí.

Idealny priklad bol Viren. zavodil raz za 4 roky dvojzavod

pocas 3 a pol roku len systematicky trenoval a rad pouzival mnozstvo zavodov kde si drzal svoje treningove tempo a nebojoval o vitazstva ani sa tie nedolezite preteky nepripravoval formou anaerobnych intervalov a nic neladil. Dokal bezat tempovy trenig a vystrel pistolky ho nezbavil predsavziatia. pravda vtedy sa este na putakoch nevyplacali $$$ pod stolom ani nad stolom v takej sume aby ho zvyklali v siahnuti po vyssom ciely

Článek je ok … mohu potvrdit … letos prvně běhám každý měsíc maraton a ostatní závody beru jako trénink ( pokud ně teda ostatní nezblázní ..) a nemohu se dostat na pořádný čas … po 30 km jsem vždy utavený a zbytek doklusavám … Výhoda je, že mě běhání stále baví a užívám si to!! Pavla si vážím a přeji mu moc úspěchů Martin

>> mahony, 19. 05. 2011 02:32:36

A co na to jít (běžet ) z opačné strany? 1 x měsíčně se maratón na plno běhat nedá, tak co jej raději běžet „jen“ jako vytrvalostní trénink, třeba tedy ho celý odklusat (bez krize na 30. km, s výkonnostní rezervou i v cíli) a v mezidobí si nechat síly i na rychlostní přípravu a sem tam na kratší závod. Tak by ses možná vyhnul tomu paměťovému efektu buněk, který popisuje Pavel a v konečném důsledku bys později běhal ty pravidelné maratóny i v tréninkovém tempu rychleji, než nyní. Takto se utavuješ na 30. km maratónu. Postupně ti bude hrozit další zpomalování a dokonce i riziko úrazu nehledě na ztrátu motivace, kdybys ses výkonostně nezlepšoval. Miloš Škorpil kdesi napsal – chceš-li zrychlit, zpomal… má to něco do sebe.

>> Jarda_x, 19. 05. 2011 16:32:13

Při objemu kolem 150km za měsíc běhat jednou měsíčně maraton v treninkovém tempu mě přijde dost likvidační. To je trening na ultra, ale s násobnou kilometráží.

Stačí zvednout kilometráž a běhat víkendové pomalé běhy kolem 25km, občas 30km. Krize a zpomalení na 30km je nedostatečný naběhaný objem.

Jistě zajímavý a přínosný článek, je tu však několik ALE. Vždy se najdou negativní názory, že ten/ta nedorazil/a právě na tenhle závod, jak mohl vynechat MČR, … Skladba závodů tomu leckdy nahrává, viz start Pechka na maratonu a pak dráhové desítce. Hobby pohár běhej vymetl v sobotu Frýdek-Místek a v neděli pražský Sildkros …, letošní Mizuno cup? Jihlava, Pardubická 9, Louny a do toho ČBP v G.Jeníkově a všude by rádi viděli kvalitní běžce a ti přitom měli pár dní po MČR v ½ maratonu a před sebou mistrák v maratonu a 10km na dráze. Bez řady „objížděčů“ by místní závody zely prázdnotou, a tak prostě závodíme i za cenu, že se pár vteřin dolů v cíli neřeší. Zajímavé je srovnání s cyklistikou, kde se doporučuje co nejvíce závodních dnů během sezóny. Je fakt, že max úsilí tvoří jen malou část z jinak dlouhých závodů, ale eliťáci de facto musí jet 2–4hodiny šrot v sobotu a v neděli předvést to samé od dubna do září, protože si to žádá tým a sponzoři! Neukázat se měsíc nebo jenom tréninkově odběhnout závod je podle mě příliš velká oběť a týká se velmi úzké skupiny ambiciózních běžců. Pro některé je vlastně jedno, jestli běží 10km po rovině nebo soutěží do vrchu příp. v krosu – jejich výkonnost je vždy tak dobrá, že „ladit“ ani nemusí.

>> milan, 19. 05. 2011 17:27:32 Asi ses díval na objemy, které M. naběhá, já je neznal. Souhlasím s tebou. Nejde běhat tak, že třetinu měsíčního objemu udělá 1 maratón, to nemůže skončit dobře. V takovém případě nelze u maratónu žádné tempo považovat za tréninkové. Jelikož ale vím, že M. na tom 1 maratónu měsíčně trvá, tak udržitelnou cestu vidím ve zpomalení tempa. Samozřejmě, že nárůst celkového měsíčního objemu na 250 km by jen a jen prospěl. Jinak se bude únava jen hromadit a tempo časem spadne až na tempo pěšího turisti.

>> Jarda_x, 19. 05. 2011 16:32:13

ma zbieranie maratonov nejaku cenu ?

ak je ciel zlepsovat vykonnost, tak si treba uvedimit zakladne pravidlo dlhcyh treningovych behov :

Nie je ziadny pozitivny trenigovy efekt ak sa trening predlzi nad 150 minut

Vo vseobecnosti sa usek trenigu medzi 120 a 150 povazuje uz ako plateau – to znamena ze predlzenie uz nic moc neprida ale este nic moc nepokazi

trenig nad 150 minut uz tak zatazuje organizmus ze sa nestiha regenerovat, nedovoli kvalitny trenig pocas tyzdna, organizmus sa zufalo snazi o udrzanie zivota a akej teakej vykonnosti a na ziadne zvysovanie vykonnost a zlepsovanie parametrov uz nezostava cas

Myslim ze chyba nastala v preklade treningovych planov elitnych bezcov, kde sa kopirovali trenigove vzdialenosti namiesto toho aby sa kopiroval trenigovy cas.

napriklad tu v australii posledny narodny hrdina v maratone – Steve Moneghetti, bol znami tym ze behal kazdu nedelu 32km v kopcoch a behala s nim velka skupina.

Tych 32km v nedelu rano sa stalo narodnym bezeckym zakonom predpisom.

Problem je v tom ze tento elitny maratonec (2:09–2:12), bezal svoj dlhy trening v tempe o 60–75 sekund na km pomalsie ako je jeho zavodne tempo maratonu, co je metodicky absolutne spravne ciste na tuk, a bezal absolutne spravnu casovu dlzku treningu = 150 minut. Akurat vyslo z jeho tempa a casu ze bezal 32km.

Ta skupina klubovych bezcov kazdy tyzden 20–40 becov zvladla trening ale bezali ovela rychlejsie ako je ich tempo maratonu +60–75 sekund

takze ich treniogovy efekt nebol spravny a moc sa nezlepsovali, bolo to pre nich skor nejake osobne dosiahnutie velkeho ciela – vydrzat cely trening s elitnym bezcom

Hobici dopadli este horsie zacali kopirov dlzku 32km a behali to viac ako 150 minut, unava zranenia, davali si v podstate kazdy tyzden ultra

Ked vidim niekdy trenigovy dennik blog pomaleho hobika, napriklad nejakej velmi usilovnej veteranky ktora sa snazi splnit trenigovy predpis 32–35km a je takm kazdu nedelu vonku 5H a trapi sa so vsetkymi nasledkami a potom uplne znicena z takeho systemu nedokaze v zavode zabehnut 5H…

tak je mi z toho smutno

behat treningovo pomaly maraton podla mna nedava absolutne ziadny zmysel

>> honzaherda, 19. 05. 2011 19:47:11

Honzo, ono je asi na kazdem aby si urcil kolik zavodu a jestli jit zavod jako kvalitni trenink nebo nadoraz. Nevim jak to maji elitaci, at uz financne nebo moralne, jestli se potrebuji ucasnit velkeho mnozstvi zavodu. Je to ale rozhodne skoda jestli jsou tlaceni do vic zavodu nez sami povazuji pro svuj rozvoj za dobre.

My hobiti si ale muzeme slobodne vybrat. Ja se ucasnim relativne maleho poctu zavodu z “rodinnych duvodu”. Neumim proto posoudit jak by kazdovikendovy zavod vplival na moji vykonnost. Verim ale, ze to je proste v priprave na konkretni zavod, kdyz jdu zavod z plneho treninku tak vykon je o neco horsi, ale unava pak neni o moc vecsi nez po tezkem treninku. Kdyz na zavod ladim (uberu intenzitu a objem posledni tyden), tak to na vykonu poznat. Pak si ale taky sahnu hlobeji a z toho se chce regenerovat vic.

Díky za moc zajímavý a poučný článek. I diskuze, která se tady rozvinula je pro mě v mnoha ohledech přínosná. Pro mě osobně je závod tou nejlepší přípravou a tréninkem. Na rok mám vytipovaný 1–2 závody, které chci jít opravdu naplno a ostatní jdu tak, jak mi síly dovolují a ještě se při tom cítil příjemně :o) Po těchto závodech opravdu nezvracím a nepadám vysílením :o) Za rok si dám tak 30 závodů různých délek (2,4 –42,2km), ale chápu i ty, kteří jich odběhají 100. Proč ne, pokud jim to vyhovuje. Ročně si plánuji dvě „oddychová období“ kolem 14 dnů, kdy třeba vůbec neběhám (nebo naběhám max. 20km-30km). Každopádně, regenerace je důležitá a pokud se cítím unavený, tak jdu raději na odpočinkovou procházku nebo na in-line brusle případně se jen povaluji doma. :o)

>> rudo, 19. 05. 2011 22:17:58>> Jarda_x, 19. 05. 2011 16:32:13 ma zbieranie maratonov nejaku cenu ?

Pro toho, kdo se tak rozhodne, jistě má. Ale v této diskuzi měla tvá otázka měla spíš směřovat na Mahonyho, který uvedl, že běhá maratón 1× měsíčně. No, přejme mu, ať mu odhodlání vydrží.