Je pondělí 16. května, blíží se pátá hodina odpolední. Na dráze v areálu PSK Olymp Praha se prohánějí různé skupinky atletů. V tuto dobu dětem sportovní aktivity končí, naopak starší studenti a dospělí do areálu teprve přicházejí.

U laviček se scházejí i běžci Kerteamu s koučem Janem Kervitcerem. Rozcvičují se a přitom si sdělují zážitky z víkendových závodů. O přesných výsledcích svých spoluběžců si už přečetli ve zprávě jejich trenéra na oddílovém webu www.kerteam.cz. Nyní je zajímají osobní dojmy.

„Trenére, díky za skvělý mezičasový servis,“ obrací se na kouče orientační běžec Jan Procházka. Na sobotním republikovém mistrovství v běhu na 10 000 metrů skončil sedmý a střihnul si osobák. Pak trochu útrpně dodává: „Desítka na dráze ale byla fakt dlouhá.“ Petru Pechkovi jistě připadal závod v Bílině ve srovnání s pražským maratonem, který absolvoval necelý týden předtím, znatelně kratší. Doběhl na výborném čtvrtém místě.

Trenér oznamuje, co se dnes bude běhat, jednotlivcům plán upraví na míru. V Kerteamu se připravuje vytrvalostní elita, kondiční běžci, ale třeba i chodci. Jan Kervitcer radí profesionálně všem. Přitom to dělá zadarmo a ve svém volném čase. „Baví mě trénovat všechny včetně úplných začátečníků. Těší mě každé jejich zlepšení. Je to také o běžecké partě, ve které ti slabší dokáží povzbudit a vyhecovat ty lepší a naopak,“ vysvětluje Kervitcer svou motivaci k tréninku běžců všech výkonností. Jeho nasazení je přitom obdivuhodné.

Zhruba ve čtvrt na šest, po rozklusání a protažení, se běžci rozdělují na tři výkonnostní skupiny. Na programu je 12 až 15 třistametrových úseků s meziklusem 100 metrů. Mílaře čeká 3× 500 metrů a 4× 200 metrů v tempu patnáctistovky a osmistovky.

Trenér s několikero stopkami na krku stojí u startu. Stíhá sledovat všechny skupinky na dráze, hlásí jim naměřené časy a o kolik se liší oproti plánu. Veškeré výsledky si pečlivě zapisuje do sešitu. Doma je přepisuje a ještě dál zpracovává: „Záznamy si vedu naprosto přesné, a to jak z vlastního běhání od roku 1958, kdy jsem začal systematicky trénovat, tak i z tréninku mých svěřenců formou ročních diářů. Ty mám v knihovně srovnané od roku 1973.“ Jeho práce tedy zdaleka nekončí posledním odběhnutým úsekem.

Ani svěřenci neodcházejí po výklusu na trávě hned domů. Je teplý květnový podvečer a v okolí Stromovky je několik příjemných zahrádek. „Tak kam dnes, parto,“ halasí to ve sprchách. Kerteam totiž není jen o tréninku…