„Konečně si budu moci pořádně zaběhat,“ řekne si nejeden běžec s blížící se dovolenou. Ale pozor. Krásné sny o tom, jak se budete prohánět bosí po písečných plážích, či dobývat v krosových botách vrcholky alpských velikánů, může vystřídat rozčarování. Místo odpočinku a dobití baterek se pak z dovolené vrací zklamaná rodina.
Odkaz na článek

Nedavno jsem se vratil z dovolene v Recku. Porusil jsem snad uplne vsechny doporuceni z tohoto clanku, presto jsme si s manzelkou dovolenou skvele uzili a vratili se odpocati fyzicky i psychicky. Navody jak spravne dovolenkovat fakt nemusim…

>> SlavoK, 11. 07. 2011 09:09:42

Slavo, gratuluji :)

Prosím, zkus dát „svůj“ návod. Možná pomůžeš těm, kteří nemají takové štěstí na harmonický vztah sportovců a nesportovců v rodinách.

>> Radek Narovec, 11. 07. 2011 09:32:11

Tak jo, takze navod na hooodne kilometru a pohodu. :). Dovolena tohto roku byla takova primorska klasika, uz par let jsme vzdy jezdili na neco akcnejsiho, takze jsme se na polehavani na plazi dost tesili. Vyslo to ale tak, ze ja se zrovna dolecil z bezeckeho zraneni, takze po bezecky jsem byl nadrzeny na poradne objemy. V kombinaci s relaxaci v morske vode to vypadalo na idealni rehabilitaci.

S manzelkou si ale radi uzivame spolecny cas, ktereho v pracovnich tydnech moc neni a mnozi to znate, ze pravidelne bezecke treninky z toho casu jeste ukrajuji, takze kazdy vybeh jsem planoval tak, abych neovlivnoval moznosti spolecneho programu. Zaklad jsem proto nabehal rano, to znamenalo budicek mezi 5 a 6h. Prijemny beh po klidnych plazich, kde jsem obcas potkal lidi na vychazce, fanousky plavani pri vychodu slunce a taky par bezcu. Vybihal jsem nalacno, dokonce i bez toho abych se napil. Hned prvni den jsem totiz na 5tem km objevil pramen u silnice, ktery predstavoval prvni obcerstveni po zahrati a pak pri navratu zase obcerstveni pred vecsinou stupnovanymi zaverecnymi kilometry. Protoze ale “dlouhe” promenady u more jsou dlouhe akurat tak na vecerni prochazku, ne na poradny beh, musel jsem pristoupit i na beh po silnici. Takhle ranni dobou ale lokalni silnice byli velice malo frekventovane, takze s auty jsem problem nemel a s domacimi taky ne. Ani na rozpalene asfaltce daleko od more jsem jako bezec nebyl az tak ojedineli ukaz. Po dobehu byl progam s manzelkou vzdy domluveny, nekdy jsem skocil do more, z more do pekarny a prinesl ke snidani cerstve pecivo. Nekdy jsem jeste vytahl manzelku na jeji kratky vyklus a do pekarny jsme zasli spolecne. Jindy byl docela presny harmonogram abychom stihali odjezd autobusu za pamatkami.

Protoze vecsinu dni jsme stravili na plazi, tak ranne vstavani nedelalo zadny problem. Relax u knizky ho v pohode doplnil.

Dalsi behani jsem vlozil na plaz kolem poledne, to se plaze docela vylidnili, nevim jestli kuli horku nebo sli lidi na obed. No ja rozhodne nemel chut se v tech vzacnych volnych dnech schovavat nekde vevnit a cpat si zaludek. Tak jsem se probehl po pisku naboso. Bohuzel hned prvni den se mi bezelo tak dobre az jsem to dotahl k puchejri na palci, tak v dalsich dnech bylo bose behani trochu limitovano. Ale velice dobrou nahradu predstavovalo dlouhe plavani. A taky jsme jezdili na vylety po pamatkach, takze v poledne se ne vzdy dalo behat.

Kazdodenni vecerni fazy behu nasledovali po navratu z plaze nebo z vyletu. V 18h bylo sice jeste dost vedro, ale zadny problem jsem s tim nemel, takze zatim co manzelka se chystala k veceri v koupelne, (Taky jsem na ni nechal vyklizeni plazovych veci, ale snad to az tak sobecky nebylo) tak jsem jeste nejakych 10k stihnul. A pak nasledoval spolecny vecer. Dovolenou se nam tak podarilo stravit krasne podle predstav. Snad jedine co nevyslo bylo, ze se mi nepodarilo nic zhubnout. Chyba byla v tech pekarnach… Proste tam meli tolik ruznych, originalnich zakusku, ze jsem nemohl jinak a postupne je po vecerech vsechny ochutnal. :) Alespon ze prumernych 25km denne stacilo na udrzeni hmotnosti.

Jednoznacne kladu duraz na dostatecne zavodneni, bez toho by to neslo. Inspirovany nedavnym clankem o vhodnosti teplomilneho ovoce pro organizmus v letnich dnech, jsem zavodnoval hlavne melounem. Toho jsem sezral neskutecne mnozstvi, ale i jine ovoce tvorilo hlavne denni stravu, kdy se mi ani nic jineho moc jist nechtelo.

Abych nezabloudil, volil jsem spise trasy tam a zpatky a moc pestrosti v tom nebylo, ale za tech par dnu se rozhodne nestihli okoukat. Ono i tak, odkdy beham, tak behani na dovoleny pro me vzdy predstavuje jeden novy rozmer jak spoznat misto kde jsem. Ranni behy v probouzejicim se cizim meste nebo v okoli letoviska se pro me stali tradici, ktera dovolenou vzdy obohati, i kdyz nekdy to znamena trochu premahani se aby clovek vylezl z postele. Ale prospat se muzu i doma.

nejlepší je vyrazit sám a ženu nechat doma! pak si člověk může dělat co chce a jak chce :)

>> Lubos M, 11. 07. 2011 18:06:03

A je to v tomto případě dovolená nebo spíš útěk?

>> Lubos M, 11. 07. 2011 18:06:03

Nesouhlasím!!!:-):-):-) Nejlepší je vyrazit společně i s dětma a táhnout za jeden provaz. Mám takový týden před sebou a moc se na něj těším. Na všem se dá domluvit tak, aby všichni byli spokojeni. Tak čau na Šumavě 

Slavo má pravdu, když se dovolená dobře naplánuje, tak jde skloubit všechno.

U moře jsem se těšil na běh v písku po dlouhé pláži a skončilo to stejně jako u Slava – puchýřema – ještě mi nedělalo dobře běhat na šikmé ploše. Raději jsem razil za město do hor, kde byl ráno déle stín. Vracel jsem se podle stažených map v mobilu (stačí si stáhnout mapu jako obrázek do mobilu a pak se dá prohlížet jako fotka).

Při výletech po Čechách plánuji pěší trasy s dětmi, tak, aby nekončily u auta – táta, přece pro auto doběhne – docela to funguje. Otázka je jak dlouho, dětem ta fyzička nějak roste rychleji.......... 

Já to také řeším tak,že ráno si odběhnu ty své kilometry abych už pak nikoho nezdržoval a mohli jsme si společně užívat procházky po památkách a lenošení u vody.

Me bohuzel nezbyva nic jineho nez chodit behat ve 4/5 rano, kdy je v Arizone nejchladnejsi pocasi. S laskou vzpominam na to, jak jsem nadavala v Cesku, kdyz bylo venku horko – co bych za to ted dala!

>> SlavoK, 11. 07. 2011 09:09:42

Taky jsme se vratili z dovolene, posledni dobou vzdy odnekud, kde se bezi nejaky horsky maraton – letos z Zermattu. A presne jako Ty, vratili jsme se celkem v pohode a odpocati, i kdyz jsem u toho taky behal. Jen jsem se nejak zazracne nevyridil u toho maratonu, hned druhy den jsem si dal ostrejsich 10km s 300m prevysenim. Ale je fakt, ze nejdriv jela cela rodina na nejaky vrsek, pak pesi nekolikakilometrova vlozka, kdyz bylo hezky, tak na dalsi vrsek (treba i na ledovec), pak dolu, prochazka s detmi a kdyz se vsichni vratili utrmaceni a i deti vyrizene – coz je vetsinou fakt dost velky problem je vyridit, ale horsky vzduch udelal aspon nekdy svou praci – pak jsem teprve v podvecer misto vecere vyrazel ja, nekdy i delsi vybeh 24km nekam k ledovci s 600m prevysenim a zpet.

>> Zdeněk68, 11. 07. 2011 22:58:18

Deti nejrychleji behaly rano v 7:30 pro pecivo, ze jsem uz pomalu ani ja za nimi nestihal, jinak je ale stale jeste musim motivovat, 1 TicTac/km , pri necem delsim musim mit i neco vetsiho a lepsiho, idealne hroznovy cukr.