Prázdninová ztráta motivace? Téměř každý den dovolené se mi povedlo najít výmluvu, proč neběhat. O to víc mě teď ale trápí blížící se start. První Ústecký 1/2Maraton vypukne již za 64 dní. Pokračujeme v seriálu zážitků běžeckého nováčka, redaktora Ústeckého deníku, připravujícího se na Ústecký 1/2Maraton.
Odkaz na článek

Je-li to míněno vážně, tak to spíše připomíná nářek člověka těsně před smrtí, než běžce připravujícího se na půlmaraton . A kdy už bychom si měli najít dostatek času na běhání než při dovolené?

>> Mirek Kostlivý, 15. 07. 2011 18:03:51

tady vidíš rozdíl mezi běžci a produkty marketingových akcí, podobného nešťastníka vybavil Salomon nejlepším vybavením na seriál svých závodů, asi uhádneš, jak dopadá

začíná mi to znít podobně jako jeden místní borec, co z gauče chtěl natrénovat na maraton za tři 

>> tomaz, 15. 07. 2011 18:56:28

Ale jemu bych věřil, ten tu půlku pod tři hodiny dá 

Naříkající „gaučák“ – s prominutím – byl v úvodním článku představen jako sportovní redaktor. Předpokládala bych, že pokud se specializoval na sport, má k němu bližší vztah „na vlastní tělo“ a nemá třeba pouze výbornou paměť a ovládá všechny tabulky, statistiky, sestavy družstev apod. Anebo v redakci bylo volné jen tohle místo?

Možná si ubírá schopnosti a vůli, aby nevystupoval jako suverén a neodrazoval tak ty začínající běžce, kteří se také připravují na závod a moc jim to nejde. Možná je to s ním ještě horší? Řekla bych, že „strategie“ je být v takové lidové lajně a ještě se s tím poprat aneb trochu víc napětí ke konci. A toho se snad dočkáme.

Ale když už přežil box… A příště ho posadí třeba do kajaku a vzhůru do peřejí! Nezávidím mu.8-)

>> Mirek Kostlivý, 15. 07. 2011 18:03:51

Diplomaticky řečeno: stupidita nejvyššího kalibru.

Mirku, bez tvého komentáře, bych to nepřečetl…

Jestli minulé články tohoto člověka zuby nehty bojovaly se základy českého jazyka a novinářskou etikou (o běhání samém nemluvě), pak tohle pokračování je již zbytkovým projevem smutku a opravdové trudnomyslnosti Kam jen to ten sport a novinařina dopracovaly…

Co to může být za sporťáka a vůbec za chlapa, když tohle o sobě hlásá do světa?

Je zajimave, ze vicemene predvidatelne neni jenom psani autora, ale i reakce mistni forove komunity.

Je škoda, že už nám autor neukazuje ty správné boty, ten správný obchod, kde je koupit, to správné fitko a toho správného fyzioterapeuta. Už na to pro samé ne-běhání asi nemá sílu Teď už jen fňuká. Chlap. Do novin…

Na běžeckém serveru se objeví článek, jehož titul zní slibně: Jak na Ústecký půlmaraton. To budou jistě nějaké rady od zkušeného směrem k nezkušeným jak trénovat, jak regenerovat, jak se stravovat, na co nezapomenout, čeho se vyvarovat, prostě JAK NA TO. Tak do toho, dobrých rad nikdy není dost …

… Ano, dočetl jsem to také až do konce, ale úplně z jiného důvodu, než jsem si původně myslel. Vlastně všechny předchozí příspěvky mi přímo mluví z duše. Že jsem se vlastně nic nedozvěděl, budiž. Ale to mám jako obdivovat mladého kluka, který se chlubí tím, že zvládl chůzí „přes pětadvacet kilometrů“ za 10 hodin? A dodává k tomu, pravděpodobně zcela vážně, že se „jednou vážně překonal“? Možná by to chtělo zavolat i do Pelhřimova. Když může být evidována nejdelší špenátová palačinka nebo největší počet lidí na jednom místě, kteří … (dosaď cokoliv), tak by tam mohl být i tenhle „redaktor, co se překonal“. Ta správná formulace „rekordu“, resp. „kuriozity“ už se určitě najde.

>> Hokki, 16. 07. 2011 10:48:27

Smutný na tom je, že asi každý z nás zná lidi, co začínali běhat doslova z nuly nebo dokonce z červených čísel, ale přesto se drželi mnohdy jako opravdoví hrdinové. Co jim dalo práce zhubnout třebas 30kg, aby jim běh vůbec dělal radost a moc nebolel. Ale vydrželi a pak už to byla jen nirvána, radost, potěšení, krása – u někoho možná jediná věc z celého dne, na kterou se těší jako malé dítě: jít si zaběhat! 

>> Hokki, 16. 07. 2011 10:48:27

„Možná by to chtělo zavolat i do Pelhřimova.“

Prvně jsem myslel, že by se mohlo volat, aby mu nabídli prohlídku krematoria 

Už jsem se k tomu v předchozích dílech(v obou slova smyslech) vyjadřoval, ale asi to jinak nejde, nakonec víra v existenci politický korektnosti je víra v to, že hovno se dá zvednout za čistej konec. Tak tedy: Že seriál s tímhle Patem nebo Matem běhání vychází v jakýmsi ústeckým plátku, budiž, tam čtenář může dát svou nechuť najevo jen tím, že si dotyčné médium prostě nekoupí. Na internetu je možnost odezvy v rámci diskuzní platformy, proto vyzývám takto veřejně redakci běhej.com, nekrmte nás takovejma srajdama.

To All: Lidi, nechte ho bojovat. Třeba to zvládne.

to author: nefňukej pořád, už trénuješ dost dlouho, aby sis z běhání udělal návyk. Máš všechno co potřebuješ. Co by za to jiní dali. Pokud nevíš, jak si vybudovat návyk, koukni se tady: http://zenhabits.cz/drobne-navyky úplně spodní část.

to redakce taková drobná technická, co takhle rozdělit kategorii „Běžecká příprava“ na opravdovou přípravu, která se bude zabývat opravdovým běháním a například na „Běžecké příběhy“, která se bude zabývat příběhem (přípravou) různých lidí na různé závody.

Síla

Teda chlapi, nad vašima komentářema jsem se zasmál, jako už dlouho ne. SUPER.

Nad článkem spíš zaplakal.

P.S. Sára se tu chytá za zobák a kráká, že takhle naposled trénoval mezi ptactvem jistý b. n. Ale toho prý už vyhubili. 

Autor píše, že zvládl 25km za 10 hodin a já ať počítám jak počítám, tak bych řekl, že hodně podprůměrný turista by to musel dát pod 7 hodin Předešlé články byly alespoň špatně skrývanou reklamou, ale tohle už je trapná sebeparodie…

>> Kostěj, 16. 07. 2011 12:31:03

Kdyz uz mluvis o hovne, tak stouranim do hovna to akorat vic smrdi.

Opravdu moc netusim, co kdo z komentovani tohohle „pocinu“ ma. Asi je dlouha chvile, tak proc na neco nenapsat svuj nazor. Obzvlaste nekteri si pod kazdym clankem musi rypnout nejmene trikrat a za cely serial aspon dvacetkrat, aby asi splnili normu nebo co.

Ahoj Martine,

vzpomínám na své běžecké začátky a svou přípravu na půlmaraton (můj první závod). Rozhodně to nebylo o radosti z běhu, nechápal jsem, co na tomto sportu kdo má, vše mne bolelo, zadýchával jsem se. Měl jsem ale to štěstí, že jsem kolem sebe měl lidi chápavé a odpouštějící. Lidi, kteří uměli povzbudit, když jsem to nejvíc potřeboval. Taky jsem měl zaměstnání a žil v době, kdy se vše dařilo a nemusel jsem dělat to, co mne nebavilo nebo dokonce, co bylo nutné, abych uživil sebe a rodinu. Stejně jako ty jsem tehdy byl novinář, jen s tou dávkou štěstí a kliky, že ne regionální, což je mnohem těžší job než sedět tady v Praze. Drž se a věř, že mezi běžci jsou i jiní lidé, než jak sis asi musel udělat obrázek z některých komentářů.

Zdraví Radek

„Přes pětadvacet km“ může být i padesát, to by těm 10 hodinám na začátečníka odpovídalo 

>> Radek Narovec, 17. 07. 2011 10:37:20

Ahoj Radku,

před třemi roky jsem začal běhat. Bavilo mě to od začátku, zjevně jsem měl štěstí, že jsem si vybral správný sport(myšleno pro mě vhodný). Zadýchávám se dodnes a dodnes mě co chvíli něco bolí. Autora článků to naopak nebaví. Asi si vybral špatně. Nebo to má pracovní úkol a musí se s tím nějak vypořádat?

Je opravdu nepochopitelné, že tu vyjadřujeme nevoli nad texty o tom, že autora běh nebaví a snaží se mu vyhýbat? Navštěvujeme tyto stránky kvůli běhání, ne proto abychom se mu vyhli. Komunita zdejších běžců rozhodně je chápavá, umí poradit a podpořit! Ale jak mám podpořit někoho, kdo nechce běhat? Prosím o vysvětlení. Díky.

Zdvaví Tomáš

Nikdo tě nenutí do něčeho, co je ti proti mysli. Konejme každý to, co považujeme za správné. Nakonec i ta nejtvrdší kritika a odsouzení člověku mohou pomoci, i když mu je třeba zpočátku líto formy jejího vyjádření.

Já jen přemýšlím o tom, kde někteří z nás nabrali přesvědčení, že Martin běhat nechce, nebo že ho obecně běh nebaví. V posledním díle nevidím ani náznak. A mám-li mluvit za sebe, mne třeba běhání v letních měsících také baví méně.

Nejde příliš o to, jak dotyčný popisuje své „adrenalinové“ zážitky. Víme, kdo sedí v redakcích a jak je obtížné se přiblížit alespoň na krok novinařině bez reklamy a zájmů byznysu. Mám kolem sebe přes půl života lidi různých tělesných a duševních hendikepů, kteří dělají různé sporty. Opravdu si nesou velkou míru postižení, častých bolestí a v zemích, kde i novinařina a demokracie vypadají, jak vypadají, i řadu ústrků a ponižování. Nepamatuji si ale nikoho, kdo by fňukal jako dotyčný běžecký elév – ani nejmenší děti, ani lidé s těžkými postiženími, rekonvalescenti, staří běžci. Nejsem si jist, komu tohle fňukání může pomoct, ale sám za sebe říkám, že málokomu. Je to divný svět, v němž se velebí lidi, co dokážou vstát z postele, udělat si snídani a půl dne přemýšlet, jestli vyběhnou a jak to bude bolet… Už dávno vyhlížím sportovní zpravodajství bez ataků privátních uskupení na určité bázi např. Britských listů. Neplánuje někdo takový projekt?

>> Komsomolec, 17. 07. 2011 15:13:04

Jak fnuka? Tim, ze nesplnuje predstavy o nadsenem a dokonalem bezci, ktereho tento bozsky sport prece musi bavit od pocatku, ktery povazuje beh za samotnou esenci sportu? Nebo jenom nesplnuje do znacne miry detinske predstavy a sebeprojekce mistnich spravnych tvrdych chlapaku, kteri nikdy nezafnukaji, nikdy nemaji problemy s motivaci, nikdy se ani nezakymaceli? Nebo snad urazi to, ze ma nekdo beh za povinnost a nechape jeho spasnost pro lidskou psyche?

Clanky beru jako atrakci pro vicemene nebezeckou cast ctenaru lokalniho platku a je spravnou otazkou, jestli vubec patri sem na tento portal. Nezacaly vubec stastne, obsahovali hafo reklamy a tim vytvorili averzi.

Fajn, ale co je to tady potom za lidi, kdyz moc dobre vedi, jakou „kvalitu“ jim tento serial prinasi, presto si kazdy clanek prectou a neopomenou zkritizovat, i kdyby autor nakrasne delal vse jak dle desitek rozdilnych nazoru ma a se spravnym budovatelskym nadsenim. Urcite se neco najde, protoze zkritizovat tohoto autora se uz stalo jakousi povinnosti spravneho „behej foraka“.

>> EdCable, 17. 07. 2011 15:51:58

Přiznám se, že vůbec nevím, o čem píšeš. Vytvořil jsi virtuální realitu a imputoval lidem něco, co nemyslí, neuvažují, neříkají – jinými slovy: jazykem reklamy na hlouposti jsi stvořil kapitolu červené knihovny o „tvrdých chlapech“ a „ukřivděných fňukáčcích“. Jen netuším, proč, z jakého důvodu a k čemu tyhle pohádky slouží a koho kam posunou. Nejde přeci o výkony, o medaile, o pocty, ale o radost. Nevím, proč má někdo potřebu běhat a zároveň neběhat a o tom, že nechce běhat, ještě psát. Jak to pak dělá s desítkami či stovkami jiných věcí ve svém životě? O čem to bude příště?

>> EdCable, 17. 07. 2011 15:51:58

Diky za tento jiny nazor a jiny pohled na vec.

Taky mám pocit, že běhání autora nebaví a že to dostal befelem. Ale co se k tomu postavit tak, že mu na just pomůžeme/poradíme, aby ho to chytlo :)

P.S. téměř všichni tady nadáváme, že to sem nepatří ale všichni to čteme … a z obchodního hlediska je to správně

P.P.S. ten nápad s rozdělením rubrik by nebyl od věci

>> lp76, 17. 07. 2011 22:30:26

Já to čtu,aby jsme zjistili co z něj zase vypadne.stejně tak jako komentáře od Maratona3r k tématu „nemožné?“.Věř mi,že bych velmi rád pomohl,ikdyž běhám ne moc dlouho a během jsem proplum scela hladce a bezbolestně,ale z článku je asi jasné,že by se mu dařilo nacházet výmluvy jak to nejde atd.Je dobře,že se alespoň někdy překonná a vyběhne a doufám,že tyto rozhodnutí jsou dobrovolné,nikoliv nařízené trenérem.V jeho případě bych trenéra odmítl a běhal bych podle svého jak se mi chce a to včetně závodů.Nucené akce tohoto typu a nejen o běhu jen aby dotyčný napsal nějaký seriál do novin mi je vyloženě proti srsti.