Organizátoři zářijového adventure závodu Wulong Mounatin Quest nabídli jeho účastníkům další, krátký běžecký dvojzávod s názvem Hami Jordan Cup Desert Cross-country Race na druhém konci Číny (v Hami, východně od Urumči, provincie Šinjang, prostě u hranic s Mongolskem), čehož využila asi čtvrtina závodníků.

Cestování po Číně je zážitkem samo o sobě a všem se nám dost uleví, když po dni a půl a po trase bus, letadlo, bus, noční vlak, bus, jsme konečně na místě. Urumči a celý pouštní kraj kolem je hodně barvitá oblast. Je to místo, kde žije menšina Ujgurů. To je taková ta turkofonní islámská menšina, co ji čínská lidová armáda nemá moc v lásce, tak tam občas nakluše a pozatýká pár místních. Pro nás to však znamenalo především to, že obrázkové nápisy v jazyce rozsypaného čaje jsou na cedulích přepsány i do jazyka EKG (rozuměj arabštiny), a protože jsme blízko Rusku, tak se tam vyskytuje i azbuka, takže jsme si občas byli schopni i něco přečíst.

Opět nás čekala povinná dávka ceremonií, trochu se vyspat a už jsme zase na cestě, tentokrát na start.

Všude kolem je poušť, asi 400 Číňanů a nás čeká třicet kilometrů běhu dvojic v téhle poušti. Jsem v dvojici s běžkyní z Hongkongu, které nikdo neřekne jinak než Fonfon. Trať je poměrně rovinatá, kolem nás se tyčí struktury připomínající skály v Arizoně.

První je poměrně v pohodě, horší je to s tou druhou. Dostáváme se na naprostou planinu se spoustou písku. Dost se boříme, protivítr plný písku zepředu, guma zezadu, postupujeme tak velmi pomalu. To ale koneckonců všichni, bereme 6. místo, z cizinců nás předběhli jen tým Jacky Boisset s Mimi Guillot z týmu THULE, takže spokojenost. Čas kolem 2:15 vypadá dost strašně (místo 30 km to nakonec bylo jen 26), ale o moc rychleji to nešli ani Číňani. Těžko to nazývat během, spíš by se ta disciplína dala nazvat „plížení proti písečné bouři s gumou za sebou“. Prostě poušť…

A zítra třicet kilometrů. Už jenom třicet kilometrů sólo a domů… Tak jednoduché to ale není. Je fajn, že nám Číňané chtějí ukázat hezká místa a postavit pěkné tratě. V praxi to znamená šest hodin denně v buse přes několik sedel ve 2 500 m.n.m po rozbitých cestách (i když s ohledem na to, kudy ta cesta vede, tak je s údivem, že tam vůbec nějaké cesta je) s autobusákem, co troubí na celé kolo a řídí jak závodník. A protože za šest hodin dojedeme úplně jinam, musí nás tam opět přivítat, takže zase ceremonie… na hotel se dostaneme až kolem půlnoci a ráno v pět zase vstávat. Tohle by šlo, kluci, vymyslet lépe, méně někdy znamená více :)

Tak těch posledních 30 km… ráno stojíme na startu, kolem nás asi 400 nažhavených Číňanů. Občerstvovačka každých 5 km, rovinatý profil a terén „dead-dry forest“ (mrtvý les) dle instrukcí organizátorů. Po startu skupinka Číňanů vypálila jak rakety, po 500 m udělali vítězné gesto a od těch dob o nich nikdo neslyšel. Trať vede mrtvým lesem s písečným, ale povětšinou tvrdým podkladem. Občas se ale písek propadne, a nedá se odhadnout dopředu kdy. Občas se tak někdo podlomí, ale oproti včerejšku je to pořád zlaté. Asi po 15 minutách se kolem mě prohnalo pár Číňanů, kličkují mezi mrtvými stromy jak zajíci… a do cíle jsem většinu z nich už neviděl. Z cizáků mě asi po půl hodině předbíhá Richard Ussher, všichni zatím vzadu, začíná to dobře.

Co nezačíná dobře, jsou občerstvovačky. Terén na klasický běh je sice spíš těžší, když ale po 40 minutách přibíhám k první občerstvovačce a všichni to hodně rveme, tak je mi jasné, že tohle prostě nebylo 5 kiláků. Další občerstvení po dalších dvaceti minutách. Vypadá to na hodně proměnlivé rozmístění občerstvovaček.

Po hodině a něco přibíhám na vyprahlou planinu, kde nejsou ani mrtvé stromy, ani značení trasy. Chvíli tam stepuju, pobíhám sem a tam, až přibíhá Per (Per Vestling z týmu Thule) a tak nějak na „tušáka“ pokračujeme dál. Koukáme dopředu dozadu, ale bezvýsledně. Vepředu nikdo, vzadu na obzoru se tyčí mohutná postava, což nemůže být žádný Číňan, ale jedině Nathan Fa’avae. Tak to ne, todleto, přece se nenecháme doběhnout! Opatrně běžíme dál, koukáme kolem sebe, konečně před sebou vidíme praporky.

ÚPLNÁ REPORTÁŽ Z ČÍNSKÝCH ZÁVODŮ PAVLA PALONCÝHO

FOTOGALERIE Z ČÍNSKÝCH ZÁVODŮ

Perovo tempo mi sedí a běžíme dál spolu… až do další občerstvovačky (po dalších 35 minutách), mám ale co dělat, abych se udržel. Probíháme částí s drobnými dunami, trať hodně zatáčí sem a tam mezi mrtvými stromy a s napětím tak hledáme praporky, abychom se neztratili. K tomu se podklad dost změnil – přibylo písku a hodně se bořím. Per je o hlavu menší, jen tak ladně přede mnou hopká. Na další (v pořadí už 4.) občerstvovačce mi trochu odskočil. Cestou míjíme pár Číňanů, kterým buď došlo, nebo co, prostě buď stojí u trasy, nebo se jen tak šourají dopředu a nejeví vůbec snahu běžet.

To už mám na hodinkách přes dvě hodiny, cíl by měl být každou chvíli. To ale asi těžko, když jsme teprve na 4. občerstvovačce… K páté občerstvovačce je to ale jen 8 minut! Supr. Na hodinkách 2:15, jak to ale teda je ještě daleko do cíle? Kilák? 2? 10? Netuším, tak to mi ho teda vyndej. Per je přede mnou nějakých 150 metrů, tak ho zkusím postupně stáhnout a do cíle někdy doběhnu, zas tak daleko to být nemůže…

Jak řekli, tak (skoro udělali). Po čtvrt hodině mám Pera asi na 20 metrů, jenže mi začíná docházet a Per se začíná opět vzdalovat. Po chvíli probíhám kolem čínského oficíra a ten ukazuje prsty véčko. Nene, žádný vítězství, jen huláká, že už to jsou jenom dva kilometry. To víš, že jo! Ty vaše kilometry, nevěřím vám ani nos mezi šikmýma očima… V duchu počítám s pěti kilometry, přesto doufám ve dva. Hypnotizuju jak hodinky, jak trať, tak i Pera před sebou. Už toho mám fakt dost. Po dvanácti minutách další oficír, jako že už jenom kilák, jasně kluci…

3:04:58, cíl, konečně, hotovo. V cíli mi organizátor rve do ruky lísteček s číslem 11, jako že 11. místo. Je mi to teď úplně jedno. Dojdu akorát k občerstvovačce, kde už sedí Richard (Ussher). Richard a pár dalších cizáků běželi s GPSkou, tak by mě zajímalo, jak to bylo vlastně dneska dlouhý. “It was a fucking marathon” (Byl to sakra maraton) huláká Richard. Huh, až tak? Úplně ne, ale “jen” 41. Kdybych tohle věděl, tak bych to asi tolik nerval. Asi je ale dobře, že jsem netušil, že to bude tak dlouhé a zmáčkl se o to víc. V podstatě to tempo bylo zvolené dobře, začalo mi docházet až tak 5 km před cílem. S výsledkem ale prostě musím být spokojený. 11. místo v tomhle čínském davu není špatné, z cizinců mě předběhl jen Richard Ussher na 6. místě a Per (Vesting) na 10 místě. Jacky Boisset, Martin Flinta (oba z týmu Thule), Nathan Fa’avae skončili až za mnou, což by mě před startem vůbec nenapadlo, prostě spokojenost.

I s časem to není tak zlé, nakonec 4:30“/km (včetně dvou minut hledání trasy) při kličkování mezi mrtvými stromy, kdy jsme se v určitých pasážích dost bořili, to není tak špatné. Asi bych zas někdy mohl zkusit nějaký ten maraton… (První Číňan to lupnul za 2:49, tedy nějakých 4:08”/km, ten ať radši maraton nezkouší, mohl by pár lidí naštvat, že běží příliš rychle :) Tedy celkově to byla taková pěkná tečka za tím čínským výletem. Opakuji: Byla to taková pěkná tečka za tím čínským výletem.

(Následovala teda ještě dvoudenní cesta busem, nočním vlakem, a několika letadly přes Urumči, Peking, Mockbu a Vídeň až domů, ale to tím si nebudeme kazit tak rozmarný příběh).

Adventure race

Dobrodružný Adventure race je závod čtyřčlenných týmů povinně obou pohlaví. Doporučená délka závodu se pohybuje od 100 do 1000 km. Závod musí být vícedenní NON-STOP (alespoň tři dny a noci) a musí obsahovat alespoň tři ze základních sportovních disciplín:

• kolo (silniční, MTB, trial, cyklokros …)
• běh/trek (běh do kopce, silniční, kros, orientační, treking, rogaining, in-line…)
• voda (kanoistika, raft, plavání, veslování, potápění, serf, mořský kajak …)
• horolezectví (horolezectví, sportovní lezení, bouldering, lezení na stěně, VHT, skialpinismus, vysokohorské a expediční lezení, skalní a lezecké dovednostní aktivity …)
• ski (běh na lyžích, skialpinismus, zimní trek, biatlon, snowboard, bruslení …)
• dovednostní disciplíny

REPORTÁŽ ZE ZÁVODU V DIVOKÉ JIHOAMERICKÉ PATAGONII A ROZHOVOR S NÍM SI MŮŽETE PŘEČÍST V ŘÍJNOVÉM BĚHEJ, KTERÉ PRÁVĚ VYCHÁZÍ