Po vítězství na Hostivaři (na snímku) budeš díky prémii letence od Condoru první Češkou na startu MS v trailovém běhu, tudíž píšeš historii, co to pro tebe znamená?

Určitě jsem ráda, že jsem první českou běžkyní na tomto závodě, ale nijak zvlášť si to neuvědomuji. Kdybych byla první, kdo vyhrál, tak to by teprve mělo váhu. :)

Jaké máš ambice, prohlédla sis minulé výkony a časy? V Xteře, terénním triatlonu vedle na Maui letos také původem lyžařka Helena Erbenka zapsala super výsledek, získala první českou elitní medaili…

Časy z minulého roku jsem si prohlédla, ale po pravdě mi to nic moc neřeklo. Nemám moc zkušeností s takhle dlouhým, čistě běžeckým závodem. Bude záležet na tom, jak zvládnu aklimatizaci. Běhá se mi dobře, ale tam může být všechno jinak. Před Helčou smekám, její výsledek je parádní. Sama jsem Xterru zkusila a vím, že to je pro „ženskou“ pořádná dřina.

Upravila jsi trénink v posledním období víc do vytrvalosti? Kolik běháš týdně, případně delší fartleky?

Trénink jsem příliš neměnila. Teď běhám kolem hodiny až hodiny a půl denně po práci. Chodím tempové tréninky a střídám rovinu a kopce.

Jak zvládáš zkombinovat sportování s prací?

Je to něco jiného, než být sportovec na plný úvazek. Kolikrát se mi teď stalo, že jsem přijela z práce, dělám koordinátorku projektu – budování naučné stezky na Karlovarsku, rychle jsem se převlékla a mazala na trénink, abych něco odběhala, než je tma. Pak se vysprchuji, najím, něco si přečtu a padnu do postele mrtvá. A další den to samé. Je to občas „makačka“, ale jet pak třeba na Havaj za to stojí :).

Co tě nejvíc láká na Havaji, co si chceš přivézt domů?

Nejvíc se těším na sluníčko, moře a krajinu ostrova. No a doufám, že si kromě zážitků domů přivezu i dobrý pocit a umístění ze závodu.