Ahoj Miloši, předně přejí pevné zdraví a ať se ti daří, moje otázka je, co si myslíš o názoru, že uběhnout maraton po sto dnech přípravy, bez předchozího sportování, je risk se zdravím. Petr Lhota

Petře, samozřejmě záleží na čase, který chce člověk zaběhnout. Pokud narážíš na knihu Maraton za 100 dní, tak je pro lidi, kteří dlouho nesportovali a vycházíme z toho, že v Praze je vypsán maraton na sedm hodin, na ostatních velkých maratonech je na osm hodin, což když si zprůměruješ ti dá 7,5 km/hod, což se dá i „ujít“. Pokud člověk trénuje podle této knížky oněch 100 dní, pravidelně 3–4× týdně, je schopen bez ohrožení zdraví maraton absolvovat.

Ahoj Miloši, někde jsem od tebe kdysi četl, že učíš začínající běžce, aby se při běhu nadechovali nosem a vydechovali ústy. Chci se zeptat, zda tuhletu neopodstatněnou radu stále doporučuješ nebo už jsi změnil názor. Díky, Honza

Ahoj Honzo, pokud jde o nadechování nosem a vydechování ústy, měl by sis to někdy zkusit. Pak poznáš rozdíl v saturaci kyslíkem celého těla. Poté už určitě takovouto otázku nepoložíš.

Ahoj Miloši, zdar všichni! Není škoda, že ve výčtu Tvých rekordů chybí nejdelší skupinový charitativní běh KOLEM SVĚTA? Trvá nám to už docela dlouho, nepřidáte se někdo?!? Zbývá posledních 7%, což je „směšných“ 2823 kilometrů. Pěkné Vánoce a zdraví v novém roce všem! Libor Matoušek

Libore, tento rekord neuvádím, protože ještě nepadl. Jestli můžeš, připiš mi tam dalších 500 km. Tím pádem nám už bude zbývat jen 2323.

Jakou extrémní akcičku sis vymyslel pro rok 2012? Další oběh republiky? Něco jiného?

Samozřejmě mám na příští rok v hlavě několik extrémních akcí. Mezi nimi opět pokus o výstup na Mount Everest po schodech pelhřimovské věže kostela svatého Bartoloměje. Případně bláznivý pokus o 3×8 hodin: osm hodin po schodech výše zmíněného kostela, osm hodin na veslařském trenažeru a osm hodin na skočkách.

Cítíš na sobě a svých výkonech přibývající léta? Pokud ano, jak s tím bojuješ?

Určitě ano. Bojuju s tím tak, že běhám pomaleji a déle. (smích)

Jak moc vadí, když vynechám z předepsaného tréninkového plánu nějaký běh? Mám to nějak dohánět?

Pokud vynecháš občas nějaký trénink, není to až takový problém. O tom, jestli ho máš dohánět, rozhoduje to, v jakém období tréninkového procesu se nacházíš. Případně jak ten vynechaný trénink byl důležitý pro výkon, na který se chystáš. Takto od stolu nemůžu posoudit nebo dát přesnější odpověď.

Může bílý český běžec někdy běhat špičku s černochy? (nelze to fyziologicky, nebo jen logisticky, stačilo by se třeba na pár let odstěhovat do Keni)

Jsem názoru, že ano. Určitě by nešlo o to, aby se na pár let odstěhoval do Keni, ale spíše je to o současném životním stylu u nás nebo v západní civilizaci vůbec, kde člověk všude jezdí a jediný pohyb, který má, je běh při tréninku. Znamenalo by to vzít človíčka jako dítě a tak jako je to v Keni zvykem, nechat ho všude chodit a běhat. A to až do 21 let. Pak by se mohli vyrovnat Keňanům.

Proč teď přibývá běžců – je to dobrým marketinkem akcí, nebo skutečně víc a víc lidí si chce zlepšit kondici?

Marketingu bych to rozhodně nepřisuzoval. Spíše si stále více a více lidí uvědomuje, že zdraví a kondice je to, co si nikde nekoupí a nikdo jim nedá. Běh je nejlepší způsob, jak je získat.

Jak se dá stíhat práce s jedním cílem (běh) pro více subjektů, jejichž zájmy se někdy mohou křížit. Měl jsi někdy problém, nebo tě všichni berou jako „nezávislého“ experta?

Myslím si, že celkem dobře. Běh je pořád jen jeden a pokud jde o mně, především sleduji, aby běh byl pro kohokoliv hlavně o zdraví. I z tohoto důvodu mne možná ostatní partneři mohou brát jako nezávislého experta.

Co byla tvá nejsmutnější chvíle tvého života?

Shodou okolností mne stejná otázka napadla před 14 dny. Já to ale takto nemám položené, i z toho důvodu, že se mnohokrát ukáže, že chmurné chvilky se časem změní v už ne tak chmurné. Každou životní zkušenost můžeme brát jako dar, který nás posouvá v životě dál.

Kdy jsi naopak měl nejlepší pocit ze života?

Pokud jde o osobní život, narození mých synů. Pokud jde o sportovní, nic se asi nevyrovnalo políbení nohy krále Leonidase v cíli Spartathlonu.

Snil jsi o běžecké škole, máš ji. Jaký je tvůj další životně-pracovní sen?

Aby tu školu navštěvovalo čím dál více žáků.

Trénují ultravytrvalci i rychlost?

Určitě trénují (úsměv). Rychlost je potřebná v každé běžecké disciplíně.

Jaký závod byl pro vás nejtěžší?

Vezmu-li to čistě ze sportovního hlediska, bylo to Mistrovství světa v běhu na 24 hodin v Basileji v roce 1992, kdy bylo 8 stupňů a z toho 18 hodin propršelo. Což nakonec vedlo k tomu, že jsem po skončení závodu ve sprše zkolaboval. Přál bych vám vidět ty fotky (smích).

Vzdal jste někdy nějaký závod?

Vzdal. A neberu to jako žádnou prohru, protože to bylo v době, kdy mi šlo o výkony a kdy jsem viděl, že výkon nedám. Tak jsem se prostě na to vykašlal.

Jaký je váš osobní rekord na maraton?

2:33:18 v pražské Stromovce.

Dobry den, trenuji teprve pul roku a maraton jsem zabehl nedavno za 3:44… myslite, ze mam sanci na podzim překonat Vas rekord ve Frantiskovych Laznich? (pozn.red.: jedná se o 22hodinový charitativní běh pro občanské sdružení Joker). Dekuji za odpoved, Vaclav Cernoch

Václave, ten rekord není tak vysoko a navíc příští rok se poběží zase o hodinu víc. Takže pokud budeš trénovat, šanci určitě máš.

Jakou měrou může podle Tebe ovlivnit psychika běžce jeho fyzický výkon? Motivace hraje určitě klíčovou roli, proto mě zajímá, na co jsi myslel, když jsi se ocitl např. při Spartathlonu (či jiném ultra závodě) v krizi? Děkuji. Zdraví Ondra Čadek

Psychika hraje určitě významnou roli, nejen při ultra. Předem poznám, když mi někdo líčí, jak je perfektně připraven na závod, že na tom zrovna není psychicky dobře, že si nevěří, a těmito slovy si dodává sílu. Většinou pak končí v poli poražených.

Při Spartathlonu, když jsem měl krizi, jsem myslel na to, že každým krokem, každým metrem se cíl blíží.

Jaká je nejlepší motivace pravidelně trénujícího běžce po zranění či delší běžecké pauze? Nebo je to individuální? Ondra Čadek.

Nejlepší motivace je asi taková, že nic se neděje bez příčiny a výpadek způsobený zraněním tělo mohlo využít k doplnění energie. Jako příklad uvedu zranění oštěpaře Jana Železného, které vypadalo skoro na konec kariéry a pak mu prodloužilo sportovní život o čtyři roky.

Ahoj Miloši, když jsem Tě viděl na letošním Hervis 1/2M a Ústeckým 1/2M (jednou s přilbou a podruhé s balonkem), tak ze mě úplně spadla startovní nervozita. Díky moc za to a přeju krásný svátky.

Jsem rád, že to někdo bere i takto. Ostatně vodiči jsou na trati i z důvodů, aby snímali z ostatních břímě nervozity. Přeji také hezké svátky.

Řada z vás se s Milošem setkala jako s šéftrenérem PIM běžeckých klubů, vodičem při velkých běžeckých závodech, autorem knih o běhání, lektorem v rámci doprovodného programu maratonského expa, spoluběžcem při závodech, organizátorem běžeckých víkendů a charitativních akcí a v posledních letech hlavně provozovatelem vlastní Běžecké školy Miloše Škorpila. Přesto, pokud někdo z čtenářů neměl příležitost se s ním při některé z výše uvedených akcí či činností seznámit, nabízíme vám pár informací, které jsme si půjčili z jeho Běžecké školy:

Běhání se věnuji více jak čtyřicet let. Protože jsem chtěl vždy dál a výš, už coby žáčkovi mi nestačily trenérovy dávky a hledal jsem informace o tréninku, výživě a regeneraci, kde se dalo. Prostě vždy jsem chtěl vědět a znát, co může člověku pomoci být rychlejší, vytrvalejší, zdravější, ale zase ne za každou cenu. Mé hranice jsou jasné – vždy mi šlo a jde o vyváženost těla, mysli a ducha. To se snažím také ordinovat svým svěřencům, kteří se ve většině případů velmi záhy stávají mými přáteli.

Co se mi povedlo:

• 3× oběhl Českou republiku (2000, 2006 a 2010)
• zaběhl si z Prahy do Vídně za tři dny (2000)
• přeběhl Českou republiku napříč z Hodonína do Aše za 76 hodin (2002)
• doběhl si na Sněžku z Prahy za 22 hodin a 40 min (2003)
• přeběhl z Pece pod Čerchovem do Pece pod Sněžkou – přes Sněžku za 4 dny (2007)
• proběhl se z Drážďan do Prahy (2008)
• je dvojnásobným mistrem České republiky v běhu na 24 hodin (1991, 1999)
• obsadil 4. místo na Mistrovství světa v běhu na 24 hodin – 1992 Basilej
• byl členem stříbrného družstva z ME v běhu na 24 hodin – 1993 Basileji
• absolvoval Spartathlon (246 km z Atén do Sparty) za 32 hod 48 min (limit je 36 hodin), doběhlo pouze 89 z 240 star­tujících závodníků (2002)

Zapsat se do české knihy rekordů, když jsem dokázal:

• ujet 100 km na veslařském trenažéru typ Concept 2 za 8:49:40 (7.6.2002)
• ujet za 12 hodin na veslařském trenažéru typ Concept 2 – 125,728 km (13.6.2003)
• ujet maraton na veslařském trenažéru typ Concept 2 za 3:12:47 (20.9.2003)
• absolvovat 3× 75 km na trenažérech, tedy celkem 225 km za 22 hod 25 minut 44 vteřin (běžecký pás – 9 hod 6 min 7 s; veslařský trenažér Concept 2 – 8 hod 20 min 33 s; rotoped – 4 hod 44 min 41 s. (18. – 19.11.2004)
• vyběhnout a seběhnout za 12 hodin po schodech pelhřimovské věže sv. Bartoloměje – 237× nahoru a dolů po 148 schodech. Celkem 35´076 schodů a výškové převýšení 7 110 m. (6.–7.6.2006)

Co pro mě znamenají zápisy do knihy rekordů a proč je podstupuji? Protože:

• Rekordy jsou cesta z bezejmennosti.
• Dnešní svět uznává pouze úspěšné. Jste-li v něčem výjimeční nebo jste-li schopni své vědomosti předávat, začnou lidé vnímat většinou až když se o vás ví, až když se o vás píše.
• Chci-li tedy někomu prospět, tak nejsnazší je se zviditelnit nějakým tím rekordem.

Moje nejlepší běžecké výkony:

• 800 m 2:01
• 1 500m 4:05
• 3 000m 8:51
• 5 000 m 15:36
• 10 000 m 32:51
• maraton 2:33:18
• 100 km 8:12
• 24hodin – 230 km
• 48hodin –314 km

Jsem autorem či spoluautorem knih:

• 7 + 1 krok (nejen) k manažerské kondici – Linde Praha, a.s. (2002 a 2003) – rozebráno
• Běhání od joggingu po maraton – Grada 2006 (spoluautoři – Aleš Tvrzník a Libor Skoumal)
• Jak uběhnout maraton za 100 dní – Extra Média 2007 (spoluautor Miloš Čermák)
• Běháme po Praze a okolí – Grada 2007 (spoluautoři – Viktor Machek a Petr Syblik)

Moje další publikační činnost:

• Lidové noviny – Za čtyři měsíce maraton (seriál článků, který vycházel v Lidových novinách v letech 2003–2005 a pomohl nastartovat běžecký boom v České a Slovenské republice a byl prakticky impulsem pro vznik behej.com, u jehož zrodu stál a na jehož náplni se do konce roku 2008 podílel
• iDnes 2006 – pokračování seriálu článků za čtyři měsíce maraton, kde mimo jiné připravil současnou redaktorku Sportu Báru Žehanovou na ½maraton a maraton
• pravidelně píše do časopisu RUN a občasně přispívá do dalších časopisů zabývajících se zdravým životním stylem (Blesk pro ženy, FIT styl, Hory doly, Travel Digest)

Moje poradenská a lektorská činnost:

• jsem trenérem atletiky 2. třídy, šéftrenérem PIM běžeckého klubu,
• jsem výživovým poradcem – absolvent kurzu výživy Nutris (2005)
• vlastním certifikát Crew Class Indoor Rowing Instruktor (2010)
• jsem absolventem vzdělávání pracovníků cestovního ruchu v oblasti wellness VŠ ATVS Palestra (2006 – 2007)
• jsem absolventem rekvalifikačního kurzu pro Provozovatele tělovýchovných a sportovních zařízení VŠ ATVS Palestra (2006 – 2007)
• vedu kurz výživy a moderních forem tréninku na ATVS Palestra
• spolupracuji s předním výrobcem sportovní výživy firmou Nutrend D.S. a.s.
• v rámci propagace zdravého životního stylu spolupracuji mimo jiné i s HEAT TRADE s.r.o., která do České republiky dovezla H.E.A.T. Program (chůze a běh na speciálních mechanických pásech Maxerrrunner, které jsou poháněny pouhou lidskou energii) – cílem programu je fyzická příprava pro všechny druhy sportů

Co bych si ještě přál, aby se mi povedlo:

• ukázat každému, kdo o to stojí, že běh je pohyb, který stojí za to se naučit
• přesvědčit co nejvíce lidí, že běhat se může naučit každý, a že nikdo nemusí mít z běhu obavy
• vyběhnout si po schodech pelhřimovské věže sv. Bartoloměje až na střechu světa – Everest 8 848 m
• absolvovat na běžeckém pásu, vesláku a rotopedu celkem 300 km, pokud možno za 24 hodin (není však podmínkou)
• ještě jedno uběhnout Spartathlon
• postavit se na start a doběhnout do cíle běhu v Údolí smrti
• přeběhnout Evropu z Nord Cappu do Tarifi
• žít takový život, jaký je mi dovoleno žít

WEB BĚŽECKÉ ŠKOLY MILOŠE ŠKORPILA