Trať závodu kopíruje z podstatné části květnový Běh okolo Máchova jezera, je však o dva a půl kilometru kratší. Obvykle se o vítězi v souboji více běžců rozhoduje v poslední třetině, kdy se běží po parkové cestě vracející vytrvalce k cíli v terénních vlnách.

Letos však bylo rozhodnuto dlouho předtím, na druhého v cíli, Tomáše Jiránka čekali pořadatelé v cíli více než tři minuty.

„Na závod jsem byl dobře připraven. Na Silvestra jsem alkoholu neholdoval a dnes jsem měl ze svého běhu velmi dobrý pocit, i když silnice není mou doménou. Trénuji v kopcích kolem Cvikova, kde bydlím. Závod je pro mě spíš setkáním s přáteli a známými, přesto mám radost z toho, že se mi po letech podařilo překonat osobní rekord,“ říkal v cíli závodu jeho vítěz, rodák z Doks.

Silvestrovskou slivovici naopak vydýchával biker Tomáš Jiránek. „Na Silvestra jsem se pravda příliš nešetřil. Tříhodinová vyjížďka na kole s reprezentantem v cyklokrosu Petrem Dlaskem a pak ta slivovice, šampáňo a chlebíčky nebyly nejlepší přípravou. V úvodu závodu jsem se snažil držet Kolaříka, ale již zhruba po čtyřech kilometrech mi ukázal záda a jeho tempo jsem odmítal přijmout. Byl jsem rád, že jsem doběhl,“ usmíval se v cíli dnes stříbrný Jiránek, který doběhl v čase 46:27 a dvěma vztyčenými prsty ukazoval, že tentokrát to bylo za dvě.

Třetí místo patřilo nejlepšímu čtyřicátníkovi, Michalu Černému ze Slovanu Liberec, který zaostal za druhou příčkou o další necelou minutu (47:20).

Žen se na Nový rok sešlo v Doksech pomálu, ale osvěžily startovní pole svým půvabem. Nejlépe se dařilo Lence Cibulkové z Českého Brodu, která dokončila závod v čase 55:53.

Běželo se za sychravého počasí, ale příjemné běžecké teploty těsně nad nulou na suché trati bez sněhu. Krosový úsek v závěrečný kilometrech zjemnila tentokrát nově položená šotolina.

Závodu se zúčastnilo 67 běžců a běžkyň, kteří se rozhodli, že to nejpříjemnější, co mohou na Nový rok udělat, je zaběhat si. Dík patří pořadatelům, kteří jim místo novoročního hodování a odpočívání po Silvestru vytvořili již po šestatřicáté skvělé podmínky.

Pořadatelskou ikonou dokeského běhání je čtyřiasedmdesá­tiletý energický Štefan Karhut. „Pokud vezmeme v úvahu i mé běžecké účasti, stál jsem vlastně až na dva u všech dosavadních ročníků,“ vypočítával, kolikrát již dal na Nový rok přednost atletice před pasivním odpočinkem. „V prvních čtyřech letech šlo o společný výběh dokeských běžců. Při pátém ročníku už se závodilo, tak jsme z toho vytvořili závod,“ zavzpomínal ještě na jeho začátky člověk, který alkohol na Silvestra nemusí, a tak mu nedělá problém druhý den vstát a pomoci s organizací závodu. „Dá se to zvládnout ve čtyřech lidech,“ spočítal pak ještě, kolik lidí tvoří nejužší pořadatelský tým.

VÝSLEDKY ZÁVODU

WEB ZÁVODU