Zlepšovat se v běhu je dlouhodobý proces, který vyžaduje mnoho času a vynaložené energie. Úplný začátečník většinou nejdříve začíná střídáním běhu a chůze. Postupem času procenta na koláči běh/chůze začínají růst ve prospěch běhu. Často však dochází k tomu, že běžec uběhne „svou“ vzdálenost několika kilometrů a pak ho to prostě dál „nepustí“ dál. Co s tím?

Odkaz na článek

a proč by ho to jako nemělo pustit dál, pokud není úplně na dně se silami, což indikuje přílišnou intenzitu běhu? Velmi zjednodušeně řečeno je uběhnutá vzdálenost nepřímo úměrná intenzitě. Čím dál potřebuji běžet, tím nižší intenzitu volím. Nic víc v tom není.

>> jmaselnik, 16. 01. 2012 14:22:14

„Nízkotepaři“ šíří na fóru blud, že začátečník může a má běhat aerobně na nízký tep. To platí pro jinak sportovně zdatné jedince, kteří si vyběhnou. Gaučer nemá šanci, běží vždy na laktát.

>> pam65, 16. 01. 2012 15:54:51

jasně, ale tady je dotaz na stav, kdy už souvisle uběhneš nějaký úsek a chceš přidat vzdálenosti. Potom jsi už nejspíš nějaké malinko zdatnosti dosáhl a snížení se dá udělat, případně vložit zase chůzi, aby se tělo trochu zmobilizovalo, kterou postupně zkrátím. Důležitá je trpělivost. Jinak souhlas, myslím, že nejsem úplně netrénovaný, ale běžet kolem 130-ti tepů prostě nezvládnu. Nijak se tím ovšem netrápím 

…pak ho to prostě „nepustí“ dál.

Běhám pravidelně asi rok, ale k nějaké takovéhle hranici jsem se zatím nedostal. Vždycky mám pocit, že bych klidně ještě dál běžet mohl, ale tak nějak cítím zvyšující se riziko úrazu, takže mi dřív nebo později strach zavelí: „nepřeháněj, lepší míň než víc“. Příčinu svých dvou úrazů, které mě dokázaly na měsíc vyřadit, vidím v opakovaném ignorování tohoto hlasu.

Běhám, po delší době, něco málo přes rok. Má prvotina byla zdolat letiště, což je 1 km. Byl jsem pěkně vyřízený, ale za pár dnů jsem ho dal i zpět. To byla bomba. Další okruh byl k mostu, něco málo přes 4 km. Poprvé jsem hodně pauzíroval, první pauza byla dlouhou dobu po necelých dvou km. Pak se něco zlomilo a dal jsem celou trasu v kuse. A pak už to šlo, podle toho jak mi běh sednul. Loni padla 8 km hranice, celkem 11 km, pak jsem dal 11 km to bylo celkem 18 km. No včil mi to nějak stojí, myslím km, a nemůžu se hnout dál. Problém bude asi v tom, že běhám bez pití a obyčejně po nějakém 9–11 km cítím potřebu se napít. Dneska jsem dal, podle Loggera 9,91 km, naprosto v pohodě, byly sice smrkací pauzy, výměna baterky v čelovce a následné hledání ztracených rukavic, ale i tak čas byl kolem hodiny, takže paráda, ale bez pocitu žízně, či něčeho podobného. Ale s petkou se mi nechce běhat, mám rád volné ruce. Třeba se časem dovybavím. A pak, ono to po 50 už taky moc nejde. Za mlada jsem hodně jezdil na kole, rekreačně a uběhnout na zastávku za šalinou, či autobusem, to byl nepředstavitelný problém. Tep při běhu nesleduji, tělo si samo řekne dost a tak dám pauzu, při doběhu se někdy může pumpa zbláznit, HI. A cíl? Zatím bych rád letos dal 20 km do dvou hodin, uvidíme. Jinak nějaké povídání je na www.kotak.pise.cz, pěkné počteníčko. To jsem se ale rozkecal.

>> kotak, 16. 01. 2012 22:47:20

podla mna je cas spomalit, uz ti niekto povedal ze behas moc rychlo ?

onlubena strategia trenera Lydiarda bola "

bezte naozaj tak volne ze po dobehu ak vam poviem otocte a bezte to cele este raz v tom istom case, tak to budete schopny a casto im to spravil aby to brali vazne a trenovali pomaly

no ale jeho bezci nebehali pre radost behali pre rekordy a olumpijske medaily, tak mali disciplinu

dokazes po treninku sa otocit a bezat to cele este raz v tom istom case ?

Hezky se to čte. Hlavně co píše Kotak. Já sice začal běhat na vojně v Bratislavě kolem Dunaje asi 5km, kde fyzička každodenním běháním šla nahoru a kila dolu.Pak vedoucí turistického oddílu až do dneška. Když mně děti začali štvát hraním na PC, kde si zvyšovaly svou výkonnost, tak jsem ve 45 letech začal běhat turistické závody a vozil je s sebou, aby se předvedly jak umí běhat. Děti měli max. 4km a my dospělí max.6km. Výhoda byla,že při tomto závodě se plní i úkoly, takže se člověk může i zastavit nebo jít. Přesně to o čem nyní čtu. Ale vloni mne jedna vedoucí oddílu nenápadně řekla „pojďme si zaběhat s výbornou partou běžců, ať si natrénujeme něco do března než budou turistické závody“ Vážení, že jsem se objevil mezi maratonskými tygry mi bylo jasné hned po prvním závodě. A bylo mi jasné, že mé nároky stoupaly od fáze doběhnout 5km i 10km na fázi vzdalovat se poslední příčce ve výsledovce a zkusit po 9 měsících sáhnout na své maximum t.j.23 km kros. Mohu tedy potvrdit, že vše co čtu o běhání a trénincích je naprostá pravda,jelikož i 2.minutová pauza na protažení mně nakopla a běžel jsem dále. Nebo-li jak dotyčný psal zpět a za stejný čas. Jinak podle tabulek pro padesátníky jsem v normě-zde je tep 170 maximum. Při 175 zpomaluji. Jinak není pro mne větší adrenalin než, když Vás předbíhá 70.letý maratonec. To je pak radost z běhání – v tom dobrém slova smyslu. Navíc naslouchám každé radě, abych něco při tréninku nepřepísknul. Letos to bude i životospráva. Dokud zdraví přeje běhejme.

>> rudo, 17. 01. 2012 21:30:34

Když dám více jak 10 km, tak ani náhodou. Po nějakém tom kratším okruhu (4–5 km) asi bych to dal, ale člověk je líný tvor. Když si naplánuji nějaký kratší okruh, tak splním plán a pak se už nepřinutím si ho dát třeba ještě jednou. Proto, hlavně o víkendu, běžím jinam dále od domova a to prostě musím doběhnout, třeba i s chodeckými přestávkami. Stalo se mi, že jsem doběhl do Kolbenky (8 km)a nemuset do rachoty, tak jsem se otočil a dal si to ještě zpět domů. Ale to bylo jen jednou. Naprosto v pohodě, byla mlha a asi mi zvýšená vlhkost vzduchu vyhovuje. Že běhám moc rychle? Nevím, nevím. S nikým jsem svou situaci neprobíral, jsem úplný samouk a amatér, taky (OK1XAV). Mám problémy udržet rychlost pod 6 minutami na km a více jak 14 km/hod se mi, podle GPS nepodařilo vyvinout. Ale asi i to je na já hodně. Jinak Dědku, díky za povzbudivé slovo a ghibolo máš naprostou pravdu. Nádherný úraz jsem si způsobil loni na jaře. Neposlouchal jsem hlasu těla, Pak jsem měl delší pauzu. Pár mých tras je ke ztažení po nějakou dobu na http://leteckaposta.cz/481848395. Více na mém blogu.

>> jmaselnik, 16. 01. 2012 16:46:01

Hm, to jsem ráda, že to čtu. Běhám právě jen pro radost a udržení postavy svých 6–10 km asi rok a pod 130 ani náhodou. Ale žádné překyselené svaly nemám.

>> rudo, 17. 01. 2012 21:30:34

Dnes jsem běžel velice pomalu, po včerejšku, a i tak jsem se musel hodně krotit a pořád jsem si říkal: „Zpomal, zpomal!!“. A ono to opravdu funguje, pumpa jela na pár procent výkonu a dýchání naprosto v pohodě. Nebýt ten protivný vítr, tak jsem si to opravdu dal ještě jednou a věřím, že bez větší námahy. Dědku, můžeš se mi ozvat na kotak@volny.cz? Děkuji

Běhání jen tak pro radost je samozřejmě OK. Pokud chci zvyšovat počet naběhaných kilometrů resp. kondici pak podle mého názoru pomůže stanovit si 1) cíl (v mém pípadě to např. byl 1/2 maraton za 1:45 a rychleji), 2) prostředky k jeho dosažení (tréninkový plán z internetu upravený dle mých potřeb), 3) naslouchat svému tělu (když tělo řekne ne, tak klidně vynechat trénink či zvolnit), 4) důvěřovat tomu co dělám (když si přestanu věřit obvykle pak té činnosti nedám 100%), 5) běhat s někým, alespoň těžší tréninky (jde to samozřejmě i solo, ale chce to více morálky), 6) dbát na zdraví především v posledních 2–3 týdnech před dnem D, 7) dostatečně regenerovat, 8) mít odpovídající vybavení (pozor: super věci ještě sami o sobě nic nevyhrály:-)), 9) trénink si užívat, 10) užít si plnění stanoveného cíle.

Běhám s Endomondo a víc než 6:10 min/km nedám průměrně 7–8 km, mezi běhy dva dny pauza na regeneraci, běhám pořádně od loňského května. Nejsem udýchaná, takže dýchám asi správně, ale nohy mám těžký a nepustí mě rychleji. Chtěla bych běhat minimálně 5 min/km či lépe, ale nějak nevím, jak se k tomu propracovat. Průměrnou tepovku při běhání mám 160, vypočtenou Tmax 194.

Poraďte mi, prosím

>> Ollie, 26. 01. 2012 17:43:06

spomal, tep pod 140, skrat behy na 30 minut a behaj kazdy den.

tazke nohy co nedovolia rychlejsi beh ? zmenil by som stravu, aj ked na prvy pohlad to nedava ziadnu suvisiacu logiku.

zacni tiez robit jogu.

Mně pomáhá na překonání vzdálenosti se zaměřit na předmět do cca 100m před sebou a říct si, že k němu doběhnu. A když k němu doběhnu, najít si předmět o 100m dále. Vlastně systém Anonymních Alkoholiků 

to rudo: tak finta byla nakonec jinde – měla jsem prochlazené nohy, poté, co jsem si koupila merino spodní prádlo, běhám jako srnka a nohy nebolí, netíží, je to super 

každopádně díky za rady, jógu a lepší jídelníček zkusím taky 

>> Ollie, 20. 02. 2012 11:35:38

noci jsou tu chladne Dagu Badmane, vem si taky teply pradlo

Jozko z malinovky

rudo, eště lepší službu mi udělaly termoelasťáky za pětikilo od Tchiba poslední výběh byl 12 km za 54 minut, což je jako dost dobrý!

>> Ollie, 28. 02. 2012 11:15:10

No to je sakra dobrý! Co to máš v profilu za čas na 10 km? Šup na závody a opravit 

Však taky jdu v sobotu napravit skóre na kbelskou desítku 

Zdravím všechny. Je mi 33 let, běhám od letošního května. Jsem ovšem už léta zvyklý každé ráno chodit velmi rychle do práce 4,5 km do 38 minut, hodně mi to pomáhá při rozjezdu dne. Tepovka se při pohmatu tak trošku blíží pomalému běhu, ale kolik to bude, to fakt nevím. S výše psaným článkem o zvyšování výkonu mohu jen souhlasit. Běhám cca každý druhý den, málokdy dva dny za sebou, opravdu se při druhém dni projevuje větší únava (ale i to třeba časem odezní). Tepovku si neměřím, prostě běžím tak, abych vystačil s dechem – dýchání, plivání, chrchlání, zalykání, to mi dělalo zpočátku největší problémy. První cca 2 měsíce jsem běhal s velmi hlubokým dýcháním – a asi jsem to intenzitou dechu přeháněl, nejdřív cca 4 km s občasnou chůzí, později více, nakonec 8 km s cca 3 přestávkami chůzí (asi 20–30 kroků a pak zas běžet) ale nevyhovovalo mi to, protože se mi zdálo, že mě to vyčerpává víc, než je nutné. Pročetl jsem si anglicky psanou stránku bývalého sovětského trenéra olympijských atletů(už si nepamatuju, jak se ten chlápek jmenuje, ale určitě by to šlo dohledat pomocí klíč.slov) , který radil, že se má dýchat spíš mělce, jako běžící zvíře, nenutit se do dýchání, nechat tělo, ať si řekne, protože přílišná námaha dýchacích svalů vede k tomu, že zmíněné namáhané dých.svaly spalují víc a víc kyslíku, který je spíš potřeba pro svaly nohou. Tak jsem to zkusil. Běžel jsem o něco pomaleji, hodně na pohodu, více jsem zvedl hlavu, dýchal jsem mělce a snažil se na dech nemyslet, když jsem cítil tah v nohou, udělal jsem si protažení svalů, … a tak jsem teď v půlce července zjistil, že lze v celku bez vyčerpání běžet 10 km za 65 minut.. a pár hodin po návratu se cítit v pohodě, bez únavy. Jakou mám při běhu tepovku, to nevím (v klidu mám 54–56 tepů / min), zásadní je pro mě dech. Sám pro sebe si to občas připodobňuju k situaci, kdy se člověk snaží doběhnout autobus a nevypadat při tom před lidmi jak uštvaný srnec, dýchat „jakoby zlehka“, aby nepředváděl fuňády, když vleze dovnitř… Co mi pomohlo, byl postupný pokles váhy o 8 kg, pomohla mi rada jedné kámošky, že mám jíst pomalu, jako bych se snažil všechno vychutnat jak poslední jídlo v životě. Pořádně rozkousat až do tekuta, každé sousto tak zůstane v ústech déle a celkově jídlo trvá člověku mnohem mnohem déle, než je obvyklé. Mozek stihne za tu dobu s žaludkem „dohodnout“ STOP-JSEM SYTÝ a prakticky neexistuje přejídání, naopak, zjistil jsem, že vystačím s mnohem menšími porcemi. Když i tak pociťuji hlad, tak se v klidu docpu porcí velkou jako sevřená pěst. Všem přeji hodně dobrých pocitů při běhu. 

Pro inspiraci, video Křováků, kteří během na výdrž dokáží uštvat antilopu… http://www.youtube.com/watch?…

>> Ollie, 26. 01. 2012 17:43:06 spomal a navyšuj délku svých běhů, ne v km, ale stačí v celkovém čase, dýchej pouze nosem.....výsledky se dostaví