Pro ty, kdo se rozhodli začít běhat, zůstává na startu mnoho otazníků. Jak rychle mám běhat? A jak dlouho? A mám běžet pořád stejně rychle? Podobně zkušenější běžec, který chce dosáhnout lepších výsledků a závodit s těmi nejlepšími, se ptá: Jak zrychlit? Kolikrát můžu trénovat, abych to vydržel? Někdo se chce řídit výhradně svými pocity, jiný je zase zastáncem jasných čísel a řídí se podle přístrojů. Pokud patříte spíš do té druhé skupiny, nabízíme vám pár tipů, jak si ušetřit spoustu času marnou snahou najít vhodnou intenzitu tréninku.
Odkaz na článek

Domnívám se sice, že zátěžové testy mohou být užitečné, a sám na ně občas chodím, článek se mi zdá nicméně poněkud stručný, neboť dle mého názoru nedává odpověď na dotaz uvedený v záhlaví.

Pokud se jedná o SF max, tak se domnívám, že závodní běžci tuto hodnotu přibližně znají, pokud dobíhají závody, zejména kratší, naplno a pokud se jedná o anaerobní práh, tak ten lze u vytrvalostních běžců celkem slušně odhadnout z hodinovky.

S větou: „Cílem tréninku pro zvýšení kondice je v podstatě zvyšování anaerobního prahu – SF anp.“ lze polemizovat, protože dle mého názoru je hodnota ANP ovlivnitelná jen částečně, zatímco důležitější je zvýšování rychlosti při jakémkoliv tepu a tedy i při ANP (zvyšování efektivity běhu).

Konečně, zajímalo by mě, zda existují nějaké studie ukazující, že trénink dle tréninkových pásem dosahuje lepších výsledků než trénink dle pocitu (byť sám tep sleduji a využívám).

O takové studii nevím a jestli někdo ano, také by mě zajímala. Zátěžové vyšetření a trénink podle sporttesteru nikomu nevnucujeme, jen nabízíme tu možnost těm, které to zajímá. A nemusí to být jen pro zjištění tréninkových pásem, ale jako zásadnější význam vidím v kontrole činnosti sdrce při vysoké zátěži.

>> KamilaB, 19. 09. 2012 11:43:26

Ano, pokud se souběžně měří krevní tlak a sledují případné arytmie, tak je to užitečné – i proto na testy tohoto druhu občas chodím.

Jako nejvíce zavádějící se mi tedy jeví, že by rozvoj kondice přímo souvisel s posunem SF anp, protože z vlastní zkuśenosti mohu napsat, že se mi výkonnost poměrně výrazně zlepšuje, přestože SF anp je přibližně stále stejné. Na druhé straně, rozvoj kondice může souviset s SF ae, který se postupně může přibližovat SF anp.

Samozřejmě netvrdím, že komukoliv něco vnucujete, pouze jsem od článku čekal více. To ovšem nevylučuje, že PALESTRu někdy využiji, pokud po prozkoumáni nabídky dojdu k tomu, že nabízí více než p.Pozdíšek či CASRI.

Otázka 1: Jsem veterán – začátečník, potřebuji vědět, zda jsem zdravý. Má Palestra internistu nebo nějakého sportověda? Komu se svěřím, když jde o zdraví?

Otázka 2: Když jde o porovnání výkonnosti a stanovení tréninkových pásem (ve smyslu různých prahů) v čase (praktická otázka normálního hobíka), lze s pásem a sporttesterem dělat různé druhy testů, jejichž přesnost je dostačující vzhledem k množství vlivů projevujících se při tréninku. Stálo by to za vlákno.

Otázka 3: Přemýšlím, zda by nebylo ideální spojení běžec – trenér – Palestra, místo běžec – Palestra. Toto spojení by bylo užitečnější jak pro běžce, tak pro sportovní byznys. Dalo by se mu napomoci třeba cenovou politikou.

1. Vyšetření v Palestře provádí a vyhodnocuje Doc. MUDr. Zdeněk Vilikus, CSc. – přednosta Ústavu sportovního lékařství 1. LF UK. Troufám si tvrdit, že je jedním z nejpověřenějších v této republice k těmto vyšetřením.
2. prosím, upřesněte, otázku úplně nechápu. Chcete se testovat jen sám se sporttesterem?
3. O spojení služeb diagnostiky s trenérským poradenstvím uvažujeme a v budoucnu bychom tuto službu rádi nabídli. Nicméně z výsledků vyšetření Vám doporučení pro trénink dáme.

>> pam65, 19. 09. 2012 18:14:33

Jako nejjednodušší cestu pro hobíka bych viděl porovnání tepů při různých tempech, například 6:00/km, 5:00/km, 4:17/km a případně 3:45/km. V každém tempu (nebo třeba jen v některém z nich) by běžel vždy stejný čas, řekněme 10 minut, a sledoval by porovnání dnešního tepu s minulostí. Snížení tepu by znamenalo zvýšení kondice.

Bylo-li by dodržování tempa pro hobíka těžké, tak se to dá dělat opačně, a to tak, že hobík běží na stanovených tepech, řekněme 120,140,160,180 a sleduje, jaké průměrné tempo při příslušných tepovkách dosáhne a o kolik je toto tempo lepší než dříve.

Takto lze velmi snadno pravidelně sledovat, jak dochází k posunu výkonnosti, aniž by bylo třeba příliš často platit za nákladnější vyšetřování v laboratoři.

>> KamilaB, 19. 09. 2012 18:28:51

Děkuji za odpověď.

ad 1) To je super a chtělo to dát už do článku!

ad 2) S pásem a sportesterem lze provádět různé testy závislosti; psal o tom následně Petr (kanovsky) – no na páse lze jednoduše definovat podmínky, i když něco je zase trochu jiného než při normálním běhu venku. V podstatě existují dva druhy testů: ten první měří pásma/prahy a ten druhý efektivitu běhu (ekonomiku či jak) – tedy jak rychle dokážu v tom kterém pásmu běžet.

zvycajny protokol testu pouziva velmi kratke casove useky v jednotlivych zataziach a test je preto velmi nepresny a je to len hruba aproximacia toho co by si clovek sam zmeral na drahe a stupen nepresnosti je velmi individualny.

Velmi zjednodusene by som povedal, ze v snahe usetrit nejaky bezecky cas – teda nebezat celu hodinu, sa bezi len nejakych 10–20 minut alke zato aj vo velkyh zataziach, ale na vysledky testu cakas viac ako zvysnych 40 minut.

Unava po takom teste moze byt vyssia ako unava po drahovej hodinovke

vzajone zosuladavanie hladiny laktatu, spotreby kyslika a pulzu, je dost nasilne hladanie nejakej funkcnej korelacie 3 faktorov.

Pritom tato funkcna zavislost nie je jednoducha matematicka funckia nie je jedno-jednoznacna a moze sa menit zo dna na den pre jednotlivca a medzi bezcami je take mnozstvo odlisnosti ako tieto 3 parametre vzajomne reaguju, ze standratny protokol testu a jeho standartna analyza moze byt v konecnom dosledku len nejaka statisticka hra v populacii ale jednotlivca moze viac popliest ako mu pomoct.

v praxi bezec aj tak nebude nikdy moct zistovat laktat a spotrebu kyslika a bude sa riadit pulzom ako jednou velicinou, ovsem ak je tato odvodena od druhotneho parametra ako je laktat, tak potom pulz je vlastne nieco ako bratranec z tretieho kolena.

suvislost pulzu od rychlosti behu tiez nie je priama funkcia vystupuje v tom mnozstvo parametrov a spoliehanie sa na tutu zavislost prinasa mnoho nedorozumeni jak v treninku, tak v zavodoch.

Zony vychadzaju z nepochopenia pojmu HRmax, ten pojem sam osebe je nezmysel, na opacnej strane je pojem HRrest – teda kludovy tep a to je tiez velmi mylny pojem a nesprabny tak ako je podavany v teorii treninku podla zon

zony potom pocitaju nejake % z nejakej nepochopenej max hodnoty pripadne z intervalu medzi 2 nespravnymi hodnotami.

podla mna system zon bol velmi spopularizovany vyrobcami HRM – teda hodiniek s meranim tepov a tvaril sa ako nejake solidne ci vedecke riesenie pre trenink hobikov ci pre adaptov chudnutia.

Meviem o atletoch co by trenovali podla nejakych zon, ak trenuju podla tepu, tak zvolene tepove hodnoty su zvolene uplne inak nie ako zony alebo % a nie je to zvolene na zaklade merani z labaku. a na koniec – beh na behatku je iny sport, aj ked beh to pripomina na prvy pohlad

K Rudovi doplnim vlastni pochybnost…

Nikdy jsem nepochopil to s tou tepovou zonou na „hubnuti“. Prece porad plati zakladni fyzika a zakon zachovani energie, tj. jestli spalite 4000kcal a snite (prijmete) 3000kcal, tak o 1000kcal zhubnete. Je uplne jedno, jestli tech 4k spalite v zavodnim tempu, nebo regeneracnim klusem, jediny rozdil muze byt v tom jestli tech 1k ubude z tuku z velke casti jiz pocas behu, nebo az nasledne v ramci regenerace, ale z hlediska finalniho cile „zhubnout“ je podle mne uplne jedno v jakem HR pasmu se beha, jde jen o finalni rozdil mezi prijmem a vydejem energie = tot muj laicky pohled jak to funguje. (neresim samozrejme patologicke stavy typu ze nekdo nic neji a jen cvici, jidlo nejsou jen kalorie ale i dalsi potrebne latky, slo mi jen o princip a tam zadny smysl v HR pasmech nevidim)

>> ped7g, 20. 09. 2012 12:34:52 …moc tomu taky nerozumím, ale nebude to tím, že v AP zóně tělo čerpá energii z tuků a v ANP už potřebuje cukry ? Pokud tedy člověk chce hubnout musí pryč s tukem a ne s cukrem. Z finálního hlediska to tedy vidím tak, že zhubne vytrvalec daleko víc než sprinter, byť se oba vydají z kalorií až do dna…tolik moje zjednodušené laické vyjádření

V letošním roce jsem absolvoval 2 zátěžové testy v laboratoři CASRI a následně i PALESTRA. Cena je u obou laboratoří obdobná. Výsledky z obou testů potvrdily aktuální výkonnost jinou metodou. U testů z PALESTRY jsem dostal k dispozici ucelený výstup více parametrů (spirometrie, EKG)a při vyhodnocení jsem dostal odborné vysvětlení ke všem zjištěným hodnotám a průběhům křivek ve srovnání ve věkové kategorii. Na základě výsledků jsem si pak stanovil další trénink a nyní cca po 3 měsících dochází k dalšímu zlepšení výkonnosti. Osobně těmto testům důvěřuji a doporučil bych absolvování zejména začínajícím, pro které může být přínosné již jen vyloučení případného zdravotního rizka při větší zátěži, ale zároveň mohou získat i reálný obraz aktuální kondice a po konzultaci s odborníkem i stanovit další směr trénování. Pro zkušenější mohou být takové testy ověřením vlastních předpokladů, popř. kontrolou zdravotního stavu.

>> ped7g, 20. 09. 2012 12:34:52

>> Ruderer, 20. 09. 2012 14:23:15

otazku chudnutia sme rozoberali velakrat na fore a doporucam si najst tie vlakna je tam spusta diskusii.

v skrstke – chudnutie nie je v skutocnosti o rovnici kalorie dnu a kalorie von a preco to tak je ci nie je je zlozita problematika nejdem to sem opakovat.

pri roznej rychlosti behu sa meni pomer medzi palenim tukov a cukrov v skutocnosti takmer nikdy nie je mozne dosiahnut 100% jedneho a 0% druheho a ked sa bezi 60 minut rychlo spali sa viac dokopy ako ked sa bezi 60 min pomaly, takze logika zdanlivo nie je ak pozeram na kalorie.

ovsem ak beham pomaly naucim telo palit tuky a do buducnosti budem moct behat rychlejise a rychlejsie s vyssim vyuzitim tukov

pre cloveka co chce „LEN“ chudnut a preteky ho nezaujimaju je sitaucia asi takato : ak bezi pomaly a plai prevazne tuk, tak ho spali priamo na treninku a po takom behu by ani nemal citit hlad a nemal potrebu doplnit cukry kedze ich spalil malo alebo takmer ziadne, takze „schudol“ v treninku na rozdiel od behu kde sa bezalo rychlo ze sa prevazne spalili cukry po behu bude bezec hladny a bude mat potrebu doplnit vsetky spalene cukry a tak vlastne z hladiska chudnutia bezal zbytocne.

celkovo pri chudnuti rozhoduje nastavenie hormonov a ked sa beha rychlo a doplnuje cukjro clovek ma stale vysoky inzulin == hromon priberania, ktory nedovili palit vlastny tuk a kazdy gram cukru navyse premeni na tuk, ak sa beha tak ze netreba cukro stale doplnovat a celkovo clovek zije bez cukrov a je optarny s compolex sacharidmi tak inzulin ide postupne nizsie a nizsie a clovek prestane menit jedlo na tuk telesny a zvysuje sa hladina inych hormonov ktore naopak podporuju palenie vlastneho tuku viac a viac nielen pri behu ale aj pocas normalneho zivota cely den aj pocas spanku.

dalej pre chudnutie je dolezite aj to ako su na tom ostatne hromony testosteron a podobne a tie potrebuju stimulacie kratkych sprintov a zdvihanie tazkcyh ciniek a roznych skokov

cim vyssia zataz tym lepsie ale pritom len kratke trvanie menej ako 10 sekun a dlhe prestavky a nie velky objem, potrenovat ale neunavit.

samzorejem sprinty nema zmysel behat s meranim tepov a pri pomalychbehoch plati v podste cim pomalsie tym lepsie zo zaciatku – vypocet zon je zavadzajuci a zaciatoicnik v tyuch zonach beha prilis rychlo a nedari sa mu trenovat tukovy metabolizmus poriadne

>> ped7g, 20. 09. 2012 12:34:52

Ono lidské tělo tak úplně ten zákon o zachování energie nedodržuje. S různými druhy potravin nakládá ve stejnou dobu různě.

Pokud se například nacpeš večer sacharidy, tělo jich většinu uloží ve formě tuků. Pokud ve stejnou dobu pojiš bílkovinné jídlo o stejné kalorické hodnotě, tělo to použije ke stavbě a regeneraci tvé vlastní svalové hmoty.

>> Dav, 21. 09. 2012 09:56:19

Nechci se ted nejak dohadovat, ani nejsem schopnej ted dohledat zdroj. Jenom ze nedavno jsem prave cetl nazor proc sacharidy prave nedoplnovat pres den, ale az vecer. Aby se pres den spalovali tuky a pres noc se do vycerpanych svalu (samosebou ze se pres den trenovalo) doplni sacharidy aby jsme byli na dalsi den opet pripraveni na vykon. Co studie to nazor, casto protichudne a tak se v praxi zase dostaneme k tomu, ze obecne plati energeticka rovnice, ale pro individualni vysledky je potreba hledat individualni postupy.

>> SlavoK, 21. 09. 2012 10:37:36

Taky se nechci hádat, navíc do výživy kecá úplně každej včetně mě:-) a těžko dohledat seriózní zdroj. Také bude záležet, zda chci hubnout, nebo připravovat tělo na výkon.

Ráno sacharidy když se chci nastartovat, nebudu je do sebe cpát, když pak chci běžet a učit tělo pálit tuky.

Večer sacharidy třeba ve formě těstovin nebo rýže, když mám zítra závod, ale ne když chci hubnout.

o to prave ide, o co nam prave ide

je to strava na chudnutie, je to strava na trenink alebo je to strava na zavod

ked sa to miesa dokopy je to nestravitelny gulash

Na zminovanym testu jsem pred tejdnem byl (vyuzil jsem 20% slevu z PIM). Byl to muj prvni podobnej test a jsem rad, ze:

• jsem si overil, ze srdce je v poradku
• zjistil nejaky zakladni paramery pro porovnani za rok
• zmeril ANP prah (pocitove celkem odpovidal mymu odhadu)
• zjistil, ze jsem cca 120% normalu, coz myslim odpovida moji soucasny hobby forme
• zadnej zmerenej parametr nijak nevybocuje = zdravi ok
• za rok se chystam porovnat (doufam) posun
• ty tisicovky nelituju, i kdyz nic uplne zasadniho jsem nezjistil a ani neocakaval 

>> ped7g, 20. 09. 2012 12:34:52 Doporučuji přečíst články dr. Ondry Vojtěchovského „jak pracuje tělo“ v sekci „Fyziologie KPO“. Ideálně všechny články. Primárně je to sice pro cyklistiku ale obecně tělo pracuje u jakéhokoliv vytrvalostního sportu stejně. Kdyby hubnutí byla rovnicí výdej > příjem = hubnu tak by nebylo tolik obézních.