Věčná debata aneb Nebude na té patě přece jen něco?
Pata, nebo špička? Téma tisíckrát vášnivě diskutované a rozebrané snad ze všech stran. Módní pohled říká, že většina lidí dnes běhá špatně, přes patu, a proto jsou zranění, že za to mohou především moderní technologické boty, kterých je nutné se zbavit a vyměnit je za minimalistické či dokonce raději běhat jen naboso. A naučit se konečně běhat správně, přirozeně. Je to skutečně tak jednoduché?
Jihoafričtí experti Ross Tucker a Jonathan Dugas nejsou jen PhD, ale i ve svém oboru uznávané autority. Specializují se na sportovní biomechaniku, analýzu běžeckých výkonů a vůbec přibližují vědecké aspekty ukryté nejen za vrcholovým sportem. Přednášejí na seminářích, pilně publikují na svém webu a v roce 2009 vydali inspirativní knihu Runner´s Body.
Jedním z probíraných témat je i běžecký styl. Tucker s Dugasem zpochybňují závěry propagátorů jednoho ideálního běžeckého stylu, jako jsou třeba školy Chi running nebo Pose Running, i marketingové kampaně některých výrobců bot. Ostatně není už ve sloganu „Naučíme vás běhat přirozeně“ skryt jistý protimluv?
Tucker a Dugas ve svých přednáškách a statích vyvracejí některé oblíbené mýty posledních let, nebo prostě jen do debaty přinášejí nové, provokativní otázky k zamyšlení. Tady jsou ve zkratce některé z jejich hlavních tezí.
1. Všichni nemohou běhat stejným stylem
Jedním ze základní omylů je – podle Tuckera a Dugase – zažitá představa, že existuje nějaký ideální běžecký styl a všichni se ho mohou naučit. „Každý běháme jinak, pro každého je charakteristický jiný běžecký styl – je to podobné jako s otisky prstů. Všichni můžeme běhat lépe, to je jasné. Ale nemůžeme všichni běhat stejně,“ zdůrazňují autoři.
Styl se odvíjí od kondice, výšky, hmotnosti, délky nohou, sklonu pánve, položení těžiště těla, kloubního rozsahu atd. Dokonce ani elitní vytrvalci, tedy borci s podobným somatotypem, neběhají stejným stylem. Jinak běhá Haile Gebrselassie, jinak Kenenisa Bekele, jinak běhal Samuel Wanjiru, jinak Martin Lel. A vlastně žádná z nejlepších žen neběhala ani jen podobně jako Paula Radcliffová.
2. Lze běžecký styl učit jako tenisové údery?
Nové trenérské školy tvrdí, že správný běžecký styl se lze (a musí) učit podobně jako tenis, tanec nebo golf. V podstatě prosazují názor, že všichni běháme špatně a že podle jejich metodiky můžeme běhat lépe, či dokonce správně.
Jihoafričtí vědci zpochybňují i tuto tezi. Se schopností běhat (a chodit) se rodíme, máme ji – na rozdíl od schopnosti zahrát míček přesně k zadní čáře – geneticky zakódovanou. Děti nepotřebují žádné tréninkové lekce, prostě se naučí chodit (a běhat) samy, metodou pokusů a omylů. Učí se balancovat, rozkládat rovnoměrně váhu těla, korigují své pohyby na základě čerstvě získaných zkušeností. „Běh prostě není dovednost, kterou se musíme učit na trenérském semináři jako golfový odpal nebo forhendový topspin. Je nám vrozený. A je nám opravdu vrozený špatně?“ píší Tuckar s Dugasem.
3. Běžecký styl je odvislý od rychlosti
Častý argument zastánců běhání přes špičku (či přesněji přední část chodidla) zní: „Podívejte se na nejlepší africké běžce, jak běhají ladně, efektivně a přes špičku.“
Jihoafričtí experti souhlasí s tím, že Bekele a spol. běhají efektivně a nedopadají na patu, ale zároveň zdůrazňují: „Zkuste si zaběhnout stovku za šestnáct vteřin a nechte se u toho natočit na video. Co uvidíte? Velmi pravděpodobně na patu dopadat nebudete, stejně jako elitní Afričané.“
Stovka za šestnáct je rychlost, jakou ti nejlepší absolvují desetikilometrovou vzdálenost. Běží téměř půl hodiny tempem, jakým většina z nás dokáže jen sprintovat. I z toho vyplývá, že styl je odvislý od rychlosti. Jiná je mechanika pohybu při tempu pod 3:00, jiná u maratonce snažícího se pokořit čtyřhodinovou hranici. „A kdo měl možnost sledovat elitní běžce při rozklusání před závodem, jistě si všiml, že při pomalém běhu dopadají na střed chodidla či jemně na patu.“
4. Není pata jako pata
Ale není mýtus i to, že špičkoví závodníci dopadají na přední a střední část chodidla?
Zajímavý průzkum provedli před osmi roky na půlmaratonu v Sapporu japonští experti, kteří sledovali, jakým způsobem u elitních běžců dochází ke kontaktu s podložkou. Na 15. kilometru natočili nejlepších 248 mužů a 35 žen a zjistili, že 75 procent z nich dopadá na patu, 24 procent na střed chodidla a pouze čtyři z 283 sledovaných se nejdříve dotkli země přední částí chodidla.
Dokonce u TOP 50, tedy běžců s průměrným tempem 3:03, činil podíl „patařů“ přes šedesát procent, u závodníků na 51. až 100. místě (průměrné tempo 3:10) to bylo skoro sedmdesát procent. Drtivá většina z nich běžela v závodních speciálkách nebo lehkých tempovkách, nikoli v 350gramových „cihlách“ se čtyřmi centimetry gumy pod patou.
Samozřejmě do kolonky „dopad na patu“ se vejde celá škála různě šetrných došlapů, upozorňují Tucker s Dugasem. Patří sem běžci s dopadem více méně pod těžištěm, kteří se sice dotknou země nejprve patou, ale jen decentně, stejně jako se sem řadí běžci dopadající s nataženou nohou daleko před těžištěm, kteří opravdu dávají svým kloubům zabrat. Proto i v tomto případě je jakékoli škatulkování a generalizování nesmyslné.
5. Jak je to vlastně s četností zranění?
A dostáváme se k tématu běžeckých bot. Základní statistický závěr dneška říká, že ačkoli se za posledních třicet let modernizovaly a vylepšovaly klasické běžecké boty, procento zranění je stále stejné. Na vině jsou tedy moderní boty, které neredukují riziko zranění a nutí běžce ke špatnému stylu, jenž tato zranění způsobuje.
V takovém pohledu zcela chybí přihlédnutí ke změnám, kterými prošla běžecké scéna za poslední tři desítky let, shodují se Tucker a Dugas. Na rozdíl od přelomu 70. a 80. let začíná běhat stále více lidí bez atletické průpravy, s nadváhou, nezpevněným tělem a bez znalostí základních tréninkových pravidel a postupů. Mnozí z nich si jako svůj první sportovní cíl zvolí maraton či aspoň půlmaraton, tak není divu, jak rychlá bývá jejich cesta ke zranění.
A jako u každé statistiky záleží na její interpretaci, upozorňují jihoafričtí autoři. „Vezměme si hypotetická čísla, že před třiceti roky běhal milion lidí a polovina z nich se zranila a že dnes běhá deset milionů lidí a polovina z nich je zraněná,“ rozvíjejí svou teorii. „Jedna z možných interpretací, jakou používají zastánci metod Chi running a Pose runnig, je ta, že máme pořád stejné procento zraněných běžců. Ale jiný pohled na věc může říkat, že dneska máme o 4,5 milionu nezraněných běžců více než před třiceti roky!“
Komentáře (Celkem 174)
r4d3k 30.09.2012 19:44:25
>> Pavla T., 30. 09. 2012 17:01:51
V Babicích byl handicapem knír a běh do půl těla.
>> original, 30. 09. 2012 19:13:45
Nejsem barefuťák, ale jestli jejich pohled na věc nebude takový, že ne všude musej běhat.
rudo 30.09.2012 22:23:12
>> Pavla T., 30. 09. 2012 17:01:51
Vypsání kategorie „barefoot“ je podle mě oficiální uznání, že běhat bez bot představuje určitý handicap.
v horolezctve sa tiez rozlisuju vylezene vykony podla pouziteho vybavenia a istenia od expedicneho az po uplne volne
podla tvojej logiky by zavedenie solo vylezenia a volneho vylezenia znamenalo ze su menejcenne voci tomu ked v expedicii serpovia vynesu vsetko hore aj samotneho lezca ?
Pavla T. 30.09.2012 23:28:10
>> rudo, 30. 09. 2012 22:23:12
Slovo handicap jsem možná nezvolila úplně šťastně – myslela jsem, že se tím prostě uznává, že běhat bez bot je těžší, a nikoli, že je to méněcenné. Podobně jako se uznává, že lézt na vysoké hory bez kyslíku je těžší. Přišlo mi to zajímavé v souvislosti s tím, že spousta bosoběžců nepřipouští, že běhat bez bot je ve své podstatě těžší nebo pomalejší, někteří dokonce tvrdí opak.
rudo 01.10.2012 00:28:22
>> Pavla T., 30. 09. 2012 23:28:10
z praktickeho hladiska, ak sa eviduju rekordy vo vyspecifikovamej kategorii tak musia byt aj oficialne zavody kde sa to da dosiahnut
chodci maju svopje zavody kde sa sleduje ci naozaj chodia, NW ma svoje zavody atd, niekedy su zavody spojene organiozacne len s oddelenymi kategoriami, ale je lahko vo vysledkoch ukazatelne, ze ako bol vykon dosiahnuty.
Nemyslim ze bezci co sli BB naboso sli do toho s tym ze ked nemozem vyhrat obuty, tak chcem vyhrat aspon medzi bosymi, chceli si proste to odbehnut naboso a mat to oficialne potvrdene.
Pre mna je to nieco podobne akop odbehnut maraton len na vode a mat potvrdene ze sa nedali brat ziadne gely ani pit ziadne sportove cukrove vodicky, ale oficialne taky zavod zatial nik neorganizuje, clovek si chce proste vyskusat co dokaze alebo kde su limity ci moznosti bez roznych pomocok.
Debatovat o tom ze na vode bude vzdy maraton pomalsi ako na cukroch je nezaujimave ovela zaujimavejsie je to systematicky skusat a tak je to aj s behom naboso, ja sa na to pozeram skor filozoficky ja osobne by som naboso v tunajsich podmienkach nezavodil.
alebo priklad z ineho sportu – silovy trojboj – eviduju vykony bez pomocok a potom vykony s opaskami, bandazami a dokonca akymi zeleznymi koselami, tam to zatial vyzera tak ze s pomockami sa zdviha daleko viac, lenze zdviha to clovek alebo technologia ?
Mato 01.10.2012 08:40:30
>> rudo, 01. 10. 2012 00:28:22
Nie, jeden z organizatorov v BB (tiez diskuter v tomto vlakne) je bosonohym nadsencom, preto tu kategoriu vypisal. OK, ako organizator na to ma pravo. My, ako bezci zas mame pravo si jeho pretek nevybrat a nebezat na nom a to som presne spravil. Mne a mnohym dalsim islo o princip. Namiesto dalsej nezmyselnej kategorie radsej mohli zabezpecit logickejsi sposob vyberania cisiel a krajsie medaily (zjavne na nich mnohym zalezalo, co je pochopitelne). Kazdy vsak mame svoje priority a niekto pojde robit workshopy o behani na boso, iny si vyberie sa venovat naplno servisu BEZCOM.
Pre Ruda: porovnavat beh s horolezectvom je uplne zcestne. Zjavne si nikdy nelozil, inak by si vedel, ze to nie je sutazny sport typu – kto prvy dojde z bodu A do bodu B (snad s vynimkou lezenia na umelej stene) a jedinym kriteriom na odlisenie vykonu je sposob lezenia a zvolena cesta. V svojej podstate je horolezectvo vzdy subojom samym so sebou pri obrovskom respekte sily prirodnych zivlov a samotnej hory. Nehorolezcovi to vsak tazko vysvetlis, ten vzdy bude mudrovat nad knizkou o pokoreni hory XY.
Pri zavode v behu ide o dostanie sa z bodu A do bodu B za co najkratsi cas, pokial mozno prvy. Musi to byt na vlastnych nohach a bez skracovania trate. Spolu s upolovymi sportami je to jeden z najcistejsich sposobov suboja medzi jedincami, aky clovek vymyslel. Je jedno, ci naboso, alebo v botach, skratka musis byt najrychlejsi. Ako pomocku si mozes zobrat atleticke pravidla, ktorymi sa vacsina organizatorov riadi. To, ci pobezis o vode, bez nej alebo s chlebom natretym pastikou, je Tvoja vec a Tvoja starost, ak tym neohrozis svojich superov. Ci doslapujes na patu, spicku alebo stred chodidla zaujima tak maximalne samotneho bezca, nikoho ineho.
Praha 4
Dav 01.10.2012 09:52:44
Veškeré sporty prováděné s nějakou technickou pomůckou, mají tu pomůcku jasně pravidly definovanou. Ať už se jedná o oštěp, plavání, cyklistiku…atd. Možná se s rozvojem technologií objeví běžecká bota, která bude běžce zrychlovat, pak bude potřeba i pro běh nastolit nějaká omezení.
Neznám atletická pravidla, tak by mne zajímalo, zda je běžecká bota nějak definovaná pravidly, nebo si každý může obout co ho napadne? Napadá mne i souvislost s causou Pistorius…
KINGSIZE68 CZ 01.10.2012 11:21:39
>> Pavla T., 30. 09. 2012 23:28:10
Souhlasím! Vyzkoušel jsem si minimálky a zjistil si na vlastní kůži, že se v nich nadřu jako kůň Aby to nebolelo a podobalo se to aspoň trochu běhu, tak se člověk musí položit do úplně jiné polohy a hlavně si dávat bacha na cestu pod sebou a to je nutné dělat za cenu vyššího soustředění, lehkého došlapu (kdepak ještě tak na patu). Běhání je individuální z mnoha pohledů, ale některé zákonitosti budou platit i v případě, že tato diskuze bude mít 15 listů… Nezbývá než si odběhat svou porci k sebezdokonalení!
PeterFabok 01.10.2012 14:58:56
>> Mato, 01. 10. 2012 08:40:30
vdaka za podnetne postrehy k BB maratonu, hlavne ohladom farebneho odlisenia cisiel v jednotlivych kategoriach to urcite berieme v potaz… vzdy je co zlepsit, najma ked mame za sebou uvodny rocnik, a aj my sa pripomienkami radi inspirujeme – prave preto, lebo servis ucastnikom je pre nas prvorady, bez rozdielu kategorie! nejako zacinali aj v KE, aj v Bostone a myslim, ze premierovo sa nemame za co hanbit – snad mnohe optimalizovat, to ano. neviem, ci si niekedy akciu takych rozmerov organizoval, ak ano, potom vies, co to obnasa. pre nas to bola premiera a teraz to uz vieme – a mame na com stavat. dokazuju to aj reakcie mnohych spokojnych ucastnikov z osmich krajin, ktori prijali vyzvu a na trat sa postavili… nenechali sme ich bezat ani v plnej premavke, ani bez obcerstvenia… na buduci rocnik dufam tiez prides, na vlastne oci sa presvedcit, ako to robime. trat sice nie je uplne rovinata, ale to moze byt ta spravna vyzva ;)
no, ale na medailu nam nesahaj ;) vsadili sme na originalitu materialu aj prevedenia – je dokonca multifunkcna, pouzitelna napr. ako pecatidlo, tiez v rozmere podpivniku… atd. + nekoroduje, nezlomis ju, ani napr. nebobtna vo vode,ako niektore z inych materialov, na ktore sa neviem preco nik nestazuje ;)))
pam65 01.10.2012 15:54:47
>> Mato, 01. 10. 2012 08:40:30
Já nesouhlasím, aby BEZEC pasoval na tvůj pohled. Ti skutečně výkonní mají výsledky na www.atletika.cz a neklábosí s hobíky; hobíci běhají proto, aby si zvýšili kvalitu života a závody jsou pro ně více společenskou událostí. (Vyjímkou jsou ultra a podobné disciplíny).
Nutně přetahovat konkurenční mentalitu do běhání je zvrácené. Podobné je ti i sdiktátem výkonu. žiji uspěchaně a kupodivu běhám, abych dokázal zpomalit.
P.S. Řekl jsem to nešikovně, omlouvám se registrovaným běžcům. Chtěl jsem říci asi to, že výkon neopravňuje nikoho k tomu, aby kádroval běžce, tedy kdo jím je a kdo není.
Mato 01.10.2012 16:27:44
>> pam65, 01. 10. 2012 15:54:47
O vykonnosti sa radsej nebudeme bavit, ani o tom s kym moze kto klabosit. Ti, co su podla Teba vykonni (na atletika.cz nebudem nikdy, kedze nie som obcan CR) maju povacsinou este hodne daleko k tym, co su zas na strankach iaaf.org (vidis vsetko je relativne). Ale to by sme sa nikam nedostali…
Nikto nemusi pasovat na nikoho pohlad, to som snad uz celkom zretelne vyjadril (ci uz stylom, sposobom doslapu, alebo obutim). Ucast na zavode nutne predstavuje konkurencnu mentalitu v behani, inak by to nebol zavod, ale spolocny vybeh. To, ze mnohi bezci si ospravedlnuju svoju laxnu ucast tym, ze sa nesnazia, este neznamena, ze vacsina ucastnikov zavodu tam pride podat vykon – ci uz je to za 55min 10ka, alebo za 27min. A to ratam predovsetkym postoj hobikov, kedze ti v predu vzdy idu sutazit. Ak nechces sutazit, nesutaz. To nevylucuje aj spolocensky element – ci prave, ho podporuje, kedze casto sa rec toci o vykone na tom zavode.
MSH 01.10.2012 16:34:15
>> Dav, 01. 10. 2012 09:52:44 Obuv řeší pravidlo 143: "Odst. 2.Závodníci mohou soutěžit bosí nebo s obuví na jedné či obou nohách. Účelem závodní obuvi je ochrana a zpevnění nohou a pevný záběr. Závodní obuv však nesmí být vyrobena tak, aby soutěžícímu poskytovala jakoukoliv nečestnou dodatečnou pomoc, včetně použití technologie, která by nositeli poskytovala nečestnou výhodu.. Pásek přes nárt je dovolen. Všechny typy soutěžní obuvi musí schválit IAAF. Odst. 5.Podrážka i podpatek může mít drážky, plastické švy, vroubkování nebo výstupky, pokud jsou všechny zhotoveny ze stejného nebo podobného materiálu jako základní podrážka. Pro skok do výšky a skok do dálky musí být tloušťka podrážky max. 13 mm a tloušťka podpatku pro skok do výšky max. 19 mm. Pro všechny ostatní soutěže může být podrážka i podpatek libovolné tloušťky. POZN.:Tloušťka podrážky a podpatku musí být měřena mezi vnitřním povrchem a vnějším povrchem, včetně výše uvedených prvků a včet-ně jakéhokoliv typu vnitřní vložky boty. Vložky nebo doplňky obuvi odst. 6.Závodníci nesmějí použít žádné prvky, ať vně nebo uvnitř boty, jehož důsledkem by bylo zvýšení tloušťky obuvi nad povolené maximum nebo by poskytlo jeho uživateli jakoukoliv výhodu oproti obuvi popsané v předchozích odstavcích.
Pravidla jsou k dispozici na stránkách www.atletika.cz. Ke kauze Pistorius – dle mého názoru patří jen na paralympiádu. Jeho protézy ho zvýhodňují.
Skritek Hugo 01.10.2012 17:39:58
>> pam65, 01. 10. 2012 15:54:47
Mato jen podle pohledu vykonosti muze klabosti evidentne s kazdym. Jeho OR jsou z rise snu pro vetsinu zde na foru. Me se libi, ze porad dokaze vnimat i ty hobiky a se zajmem poradit. Na www.atletika.cz maji vykony mnozi, co jeho urovne nedosahuji. A navic se pletes, zde na foru diskutuje rada lidi uvedenych ve vysledcich na atletika.cz, coz Mato neni.
Brno
Petr Kaňovský 01.10.2012 18:24:45
>> skritek Hugo, 01. 10. 2012 17:39:58
Ano, třeba já už mám na atletika.cz výkonů poměrně dost.
K tématu bosoběhu: s výjimkou hned prvního bosoběžeckého závodu, který jsem bral jako happening, jsem naboso startoval jen tehdy, pokud jsem byl přesvědčen, že tak budu rychlejší než v botách (jednalo se tedy výhradně o krátké dráhové běhy), což se mi dařilo, protože jsem se v té době prostřednictvím bosoběhu na těchto vzdálenostech výrazně zlepšoval a byl jsem v té době na těchto vzdálenostech naboso rychlejší než v botách. Na delší závody či mimo dráhu jsem bral vždy boty, protože jsem předpokládal, že bych naboso byl pomalejší než v botách. Výkonnostní kritérium tedy v mém případě hrálo rozhodující roli a bude hrát i v budoucnu.
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 01.10.2012 19:06:07
Debatovat o tom ze na vode bude vzdy maraton pomalsi ako na cukroch je nezaujimave ovela zaujimavejsie je to systematicky skusat a tak je to aj s behom naboso, ja sa na to pozeram skor filozoficky ja osobne by som naboso v tunajsich podmienkach nezavodil.
>> rudo, 01. 10. 2012 00:28:22
Já jsem svůj nejrychlejší maraton běžel pouze na vodě. U ostatních pomalejších už jsem si nějaké doplňky bral. Ale neodvažoval bych se tvrdit, že právě proto jsem už ten první nejrychlejší nepřekonal
Brno
Petr Kaňovský 01.10.2012 19:20:34
>> Mirek Kostlivý, 01. 10. 2012 19:06:07
S těmi doplňky při maratonu je to zajímavé, avšak jediné, co mohu říct je, že tentokrát jsem běžel v Ostravě bez čokolády či oplatků (včetně období asi 2h před startem) a zaběhl čas pod 3h (pil jsem v průběhu vodu, občas čaj a jednou omylem i jakýsi ionťák smíchaný s čajem – těžko říct, co tam bylo, ale bylo toho beztak málo), zatímco dříve jsem takový čas nezaběhl. Příčinnou souvislost to ale mít nemusí, i když i příště zřejmě budu postupovat podobně, jako v té Ostravě.
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 01.10.2012 21:41:08
>> kanovsky, 01. 10. 2012 19:20:34
Je to jasný, když je forma, tak to jde samo jenom s vodou . A gratuluji k té Ostravě, moc pěkný výkon!
JirkaN 01.10.2012 22:36:32
>> Mato, 01. 10. 2012 16:27:44 „Ucast
na zavode nutne predstavuje konkurencnu mentalitu v behani.“
Já jako mizerný „lžiběžec“ v závodech konkurenční mentalitu nikdy
necítil. Konkuruji jen sám sobě. Ostatní běžci mi pomáhají podat
lepší výkon.
Mato 02.10.2012 08:36:26
>> JirkaN, 01. 10. 2012 22:36:32
Co vobec nevyvracia to, co som napisal ja. Ides na zavod sutazit a je jedno, ci s niekym konkretnym, so vsetkymi, alebo sam so sebou, proti casu alebo o prekonanie vzdialenosti. Takze sutazis a konkurujes (sam sebe, ci inym) a zaroven sluzis ako meritko pre tych, co maju vykony podobne ako Ty. Ked si uz bezal viac zavodov, tak skoro urcite existuje iny bezec, co si Ta zapamatal a porovna si svoj a Tvoj vykon na inom zavode. Aj ked si to mozno nepripustas, tak napomahas tomuto konurencnemu charakteru bezeckych zavodov.
V samotnom treningu je to samozrejme ine a nemusis svoje behanie ani nazyvat trenovanim (relax, xistenie hlavy, prostriedok na ziskanie kondicky, atd.).
Stale vsak nerozumiem naco BEZCOV (snad uz bude inymi pochopene, preco pisem kapitalky – je to len jedna skupina) delit na bosobezcov, minimalistov, patoslapov a pod. A uz vobec nechapem a nesuhlasim s vytvaranim novych, arbitrarnych kategorii na zavodoch, len podla obutia, ci jeho nedostatku. Aj tato snaha o niecom vypoveda (snaha na seba upozornit a za kazdu cenu vycnievat – ked nie svojimi vykonmi, tak aspon svojou pozou).
Za seba som uz na tuto temu povedal vsetko…
rudo 02.10.2012 11:20:09
>> Mato, 02. 10. 2012 10:08:33
prezradim ti velke tajomstvo – je velky rozdiel medzi konstatovanim a pozehnanim.
za vsetkych nehovorim ale protestoval a nesuhlasil si tak velakrat ze to kazdy musel chtiac nechtiac zaregistrovat.
Kostěj 13.01.2013 01:07:37
Ha, postřeh jako prase, kterej mě napad teď po půl roce neběhání, kdy se zas vracím do vysoký země. Co tak pozoruju, někdo běhá přes špičku, někdo přes patu, a někteří z těch co běhají přes patu se přeučí(přejdou) na běh přes špičku. Ale ti co běhají přes špičku se nikdy na běh přes patu nepřeučují… Něco na tý patě fakt bude… začíná to h a končí ovno:-)
Postrizin
SlavoK 13.01.2013 07:56:07
>> Kostěj, 13. 01. 2013 01:07:37
Byl tady clanek, par let tomu zpatky, co jakehosi byvaleho sprintera trenovali na maraton. Odbornici z casri si na tom zalozili studii. Merili napeti v litkovych svalech a tak ruzne podivne dolozili ze bezet maraton pres spicky je neefektivni a preucovali toho chlapka behat pres spicky…
A v nejake dizkusi na toto tema se i Dao vyjadril ze predtim na draze behal pres spicky ale jak presel na ultra, tak presel na patu.
Kostěj 13.01.2013 12:03:36
>> SlavoK, 13. 01. 2013 07:56:07
Chudák sprintér, ačkoli, samozřejmě šlapavej způsob běhu, kterej máš na stovce(metrů) po větší část trati je diametrálně odlišnej od došlapu přes špičku u (ultra)vytrvalce. S Danem jsem běžel mimo jiné šestihodinovku v Brně a prohnal se kolem mě tolikrát, že jsem měl možnost si jeho stylu docela důsledně všimnout. Ostatně, bylo to po asfaltu(od tý doby jsem takovou štreku po asfaltu neběžel) a Dan měl na nohou Mizuno Wave Ronin, což je dvěstěgramová bota s minimálním tlumením. To jeho styl myslím důsledně prezentuje – přes paty by si v těhle botách rozmlátil nohy. V současnosti je tuším sponzorovaný adidasem a volí také méně tlumené botky. Ono totiž jedna věc je jak si člověk myslí, že běhá a druhá věc je jak opravdu běhá. Doporučuju si natočit haxny za běhu, na dartfish.cz stáhnout free verzi prográmku a udělat si takovou malou vlastní diagnostiku.
Postrizin
SlavoK 13.01.2013 13:05:09
>> Kostěj, 13. 01. 2013 12:03:36
Mne toho sprintera az tak lito nebylo ale ta analyza byla dost k smichu.
Taky beham v roninech, i kdyz teda na 6hodinovky si me neuzije. Rozdil je ale hlavne v tom jestli nekdo po tech patach dupe, nebo jen lehce naslapuje. Ale to uz jsme tady probrali Xkrat. Ja jen ze se najdou priklady opacneho prechodu.
Žďár nad Sázavou nebo Brno
Luckyboy 13.01.2013 13:22:52
>> Kostěj, 13. 01. 2013 12:03:36
>> SlavoK, 13. 01. 2013 13:05:09
Podle mne mluvíte oba de facto o tom stejném, i když používáte každý jiný pojem. Jenže obsah pojmu je de facto stejný. Problém je definitorický (i u vyjádření Dana). Protože sprinter běhá přes špičku, mílař běhá přes špičku, většina desítkařů běhá přes špičku, ale každý má ten styl úplně jinej. „Absolutně“ vyjádřeno běhá přes špičku každej, ale desítkař oproti sprinterovi běhá „relativně“ přes patu :)
Protože jak píše Kostěj, v 200g botech se přes patu (první dopad opravdu na patu) podle mne běhat nedá. Nebo dá, ale ne 6 (i míň) hodin…
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.