Za minulého režimu měli vytrvalci profesionálnější podmínky pro výkonnostní růst, říká v rozhovoru Václav Fišer z Českého atletického svazu. Bývalý šéftrenér české reprezentace a nyní vedoucí oddělení soutěží přibližuje svazový projekt na rozvoj domácích talentů, do kterého chce zapojit i legendy českého běhu.
Odkaz na článek

No nevím, co jsou to profesionálnější podmínky. Dnešní medicína, potravinové doplňky (dostupné prakticky každému), materiální vybavení (špičkové oblečení a obutí dostupné prakticky každému) a dráhy s umělým povrchem, to za minulého režimu nebylo. Co bylo? Více výkonnostních běžců v okresních a krajských soutěžích, ze kterých se dalo vybírat, a kteří ani neprošli žádnou Duklou. Asi i více pracovitosti těchto výkonnostních běžců. Kdo je dneska ochoten chodit na 8 hodin do práce a běhat desítku za 31 min a lépe, půlmaratón hluboko pod 1:07? Takových byli desítky. Další chybou jsou trenéři, kteří už s elévy a mladšími žáky překonávají rekordy a honí se za medailemi a „trénují“ je jako dorostence a starší. Takovýto žák má v patnácti letech po chuti začít s opravdovou atletikou, protože je psychicky unavený (to v lepším případě) nebo má zdravotní problémy způsobené nevhodným tréninkem.

základem je určitě motivace, a ta je dána předem, každý atlet si je vědom, že nemá šanci dosáhnout stejných výsledků jako afričtí běžci, kteří budou běhat za tým RunCzech,

to řešení kdysi existovalo, byl to systém sportovních škol, po základní II stupeň + gymnasium, je to princip modelu, který předpokládá, že teprve po sedmi letech se mohou v systematické přípravě přiblížit výsledky i v rychlostním tréninku,

problém bude v tom, kdo to bude 5let sponzorovat? než budou alespoň nějaké výsledky???

>> MSH, 16. 06. 2013 07:42:23

Vsechny ty materialni veci ale nejsou vubec podstatne, je to ciste o mnozstvi pohybu a ten vychazi z motivace. Nebo snad mali Kenani behaji na modernich stadionech v modernich botach a cpou se potravinovymi doplnky? Kdesi jsem cetl nazor Oralka a zcela s nim souhlasim – cesti bezci se vyrovnaji kenskym az bude v Keni blahobyt. Az male deti v Keni nebudou kazdy den travit hodiny na nohach, az nebude beh temer jedinym prostredkem ke zbohatnuti, pak ztrati svou hlavni vyhodu. Samozrejme to muze byt obracene – muze se vratit bida do Cech a ceske deti se prestanou vozit v autech, koukat na televizi, hrat sporty narocne na vybaveni. Ale zatim ty moznosti dane bohatstvim spolecnosti maji, tak proc behaly? A to je zase ta motivace..

>> EdCable, 16. 06. 2013 12:19:33

stat sa vzdy postara aby bola TV, bude rozdavat velkoplosne obrazovky aj zadarmo, len aby priklincoval jak deti tak dospelakov k propagande, takze bieda to nevyriesi.

samozrjme ze je lahke trenovat skupinu bezcov, ked sa trenink vyda ako denny rozkaz a uniformy len cvaknu cizmami na rannom nastupe a zarevu : vykonam sudruh trener kapitan

>> EdCable, 16. 06. 2013 12:19:33

Jo, Haile říkal, že z jeho dětí nebudou dobří běžci, protože žijí v blahobytu a do školy je vozí auto 

Ale nejde ani o to srovnávat české běžce s Keňany, ale s českými běžci z roku dejme tomu 1988. Ten rozdíl je výrazný. Zatímco na kratších tratích třeba Svoboda, Maslák nebo Hejnová rekordy překonávají (abych zůstal jenom u běžců), v maratonu se Kreisinger loni splněním olympijského limitu dostal na 16. místo českých tabulek… A to byl nejlepší český výkon za posledních osm let. Na desítce je situace podobná.

Na druhé straně to není specificky český problém, něco podobného řeší třeba i v Německu nebo Anglii a dlouho to řešili v USA. A jediným receptem nebudou profesionálnější podmínky. Třeba takový Bill Rodgers zaběhl Boston pod 2:10 v době, kdy pracoval na plný úvazek jako učitel. Charlie Spedding drží anglický rekord (2:08:33) od roku 1985, většinu kariéry taky pracoval. Ani jeden nevyrůstal v bídě, oba pocházejí ze středostavovských rodin – stejně jako v bídě nežili další skvělí evropští a američtí běžci 70. a 80. let. A i kdyby žili, nebyla by to pro ně hlavní motivace, protože tenkrát se běháním zbohatnout nedalo.

Spedding o tom, proč se dnes ve většině Evropy (pokud nepočítáme africké imigranty) běhá pomaleji než v 80. letech, píše ve své knížce From Last to First. Velmi zajímavé čtení a většina jeho závěrů je přenosná i do českého prostředí.

>> Luboš Brabec, 16. 06. 2013 12:47:39

Tam stale vidim hlavni vec v motivaci a z ni vyplyvajici mnozstvi pohybu v mladi a ochotu drit v oneco pozdejsim veku. Ma generace (1985) uz zazila pocitacove hry a hodiny stravene pred jejich obrazovkou. Uz jsme meli daleko vice moznosti a mnohe z nich neobsahovaly pohyb. Jeden muj kamarad se napriklad dostal na svetove mistrovstvi v jedne fantasy karetni hre. To je ten cas, ktery nedal behu a nestal se z nej potencialni maratonsky bezec. A v dospelosti? Nevidim duvod, proc bych svuj cas venoval behu natolik, abych behal desitku za 31 minut, jak uvadel kolega. Je spousta dalsich veci, ktere me bavi a ktere chci delat a ktere bych pred dvaceti lety delat nemohl a ktere jdou proti me bezecke vykonnosti. Muzes se podelit o toho Speddinga?

>> EdCable, 16. 06. 2013 13:09:47

Toho Speddinga více méně lovím z paměti, na něco určitě zapomenu, ale zmiňuje tyhle hlavní věci:

Africká konkurence

Angličtí (a nejen angličtí) běžci dneska nemají možnost si na domácích závodech aspoň trochu vydělat a vyřešit živobytí, protože všude narážejí na demotivující africkou konkurenci. Nejen na světových závodech typu Londýnský maraton, tam je jejich účast celkem pochopitelná, ale i na kdejakém pouťáku o pár desítek liber. Oslabuje to motivaci domácích běžců, ničí to „local heroes“, protože kdo bude sponzorovat běžce, který nevyhraje ani okresní závod a neobjeví se na fotce v novinách?

Image běhu

Spedding píše, že pro Angličana nikdy nebylo těžší dostat se na soupisku týmu Premier League, a přesto počet mladých fotbalistů stoupá. Zároveň pro Angličana nikdy nebylo statisticky snazší dostat se do atletické reprezentace, přesto počet běžeckých adeptů klesá.

Podle Speddinga je tím vina i image běhu. „Běh je dneska u lidí zapsán jako podivná atrakce, kdy se lidé účastní maratonů ve směšných kostýmech klaunů, jako zábava špatně, pomalu běhajících lidí středního a staršího věku. Charita a obézní joggeři nám ukradli náš sport. Jak by měl mladého kluka nalákat sport, který dělá jeho fotr – a ještě špatně?“

Tělocvik na školách

V Anglii v 90. letech v důsledku šetření, píše Spedding, začaly školy prodávat developerům pozemky, na kterých stála hřiště pro děti. Prý šlo až o 5000 případů. Tím v podstatě nahnali děti k televizi.

A pak ještě zrušili na školách (nepamatuji si, jestli na všech) hodnocení výkonů a známkování při tělocviku, aby se ti nejpomalejší nestávali terčem posměchu. Tím nesmyslně děti odnaučili soutěživosti. Dodává svůj vlastní případ, kdy při prvním školním závodě skončil v běhu na 100 m poslední, ale nikdo se mu nesmál, ačkoli ten výsledek celý rok visel na nástěnce. Jeho reakce byla, že příště chtěl být lepší – a nakonec dotáhl k bronzové olympijské medaili v maratonu.

Tady ho budu citovat přesně: „Před dávnými časy inteligentní lidé věřili, že země je placatá a že nejlepším lékem na každou nemoc jsou pijavice přiložené na tělo. Dnes se jejich naivitě smějeme. Ale předpokládám, že příští generace se budou podobně smát nám. Antropologové budoucnosti budou obracet oči k nebi, když si uvědomí, že jsme uměli propojit celý svět internetovou sítí, že jsme znali laserovou technologii a že jsme uměli transplantovat orgány, ale že nám zároveň jako dobrý nápad přišlo zrušit soutěživost při hodinách tělocviku. Budou překvapeni tím, že při našem vysokém stupni znalosti o medicíně jsme ztratili kontakt s vlastním tělem a že jsme dopustili, aby miliony lidí trpěly obezitou, cukrovkou a srdečními onemocněními. Přímo za zločin budou považovat to, že politici dopustili, aby se školní hřiště prodala developerům a místo nich se stavěly domy.“

>> EdCable, 16. 06. 2013 13:09:47

Maslák je ročník 1991, taky zažil počítačové hry, přesto se stal jedním z nejlepších sprinterů světa 

Motivace je individuální. Samozřejmě, dneska je u nás hodně možností zábavy nebo seberealizace ve srovnání s 80. lety. Ale ti zmínění Angličané a Američané nežili v socialismu, mohli dělat kariéru, cestovat po světě nebo se třeba dát ke květinovým dětem, ale vybrali si dřinu, za kterou neměli skoro žádné peníze. Když jeli do Bostonu, museli si platit letenky i hotel, vzít si dovolenou a když vyhráli, za odměnu dostali vavřínový věnec a beef stew. Neuvažovali ekonomicky, prostě naplno dělali, co je bavilo. A za 2:10, za 2:12.

Don Kardong (4. na OH v maratonu) psal vtipný sloupek, jak když studoval v 60. letech na univerzitě, v neděli ráno jeho spolužáci buď chystali další z demonstrací proti establishmentu, nebo se probírali z kocoviny po drsném sobotním mejdanu – a on jako ufon vybíhal na svých 20 mil 

>> Luboš Brabec, 16. 06. 2013 14:07:01

Ale ano, samozrejme ze nakonec vzdy najdes nekoho, kdo tu motivaci ma, to snad nikde netvrdim.Jen rikam, ze motivace pro vytrvalostni beh „v prumeru“ je slabsi a proto jsou vyvytrvalci „v prumeru“ horsi. To ad hoc extremy nevylucuje. Rikas, ze anglicti bezci nebehali pro penize a pak citujes Speddinga, ktery rika, ze bezci jsou slabsi mj. proto, ze si nemuzou vydelat. To si odporuje. Jinak s motivaci samozrejme souvisi i image behu, kterou uvadi Spedding. Ja jsem nadhodil nektere duvody ztraty motivace, ty nadhazujes jine. Pro ty moje hovori i korelujici narust obezity v zapadnim svete i u nas – oboji dle me proste souvisi s „zivotnim stylem“, tedy tim, ze narustaji moznosti vyziti bez pohybu a moznosti vyziti s pohybem je vicemene stejne. V prumeru se pak deti mene hybaji a jsme zase u toho, ze bez pohybu v detstvi se do spicky tezko dostanes.

Soutezivost a hodnoceni je mozna dobry nastroj, jak z nekterych vymackat to nejlepsi, ale zaroven je to silny demotivator pro vetsinu deti, pokud se maji ucit neco noveho – vnitrni motivaci (jit si zabehat pro dobry pocit) nahrazuje motivaci vnejsi (jit si zabehat pro dobry vysledek), ktera je slabsi. Ve vysledku pak mas nejake procento tech, kterym se vnejsi motivace zinternalizuje a nejake vetsi procento tech, kteri motivaciztrati. Jasne ze bez soutezivosti jako vnitrniho nastaveni podporovaneho vnejsimi vlivy nebudou spickovi bezci, ale soutezivost odrazuje prumerne bezce. To je pak hlavne otazka, cemu bys dal prednost.

"Charita a obézní joggeři nám ukradli náš sport. Jak by měl mladého kluka nalákat sport, který dělá jeho fotr – a ještě špatně?“
Ano situace v běhu se změnila, neběhá se jen na výkon, ale i pro zábavu. Když fotrové hrajou pro zábavu poslední ligu hanspaulky tak to odrazuje nové nadějné fotbalisty a ukradli tím ligovým hráčům jejich sport? Nemyslím.

>> EdCable, 16. 06. 2013 14:50:39

Angličtí maratonci pro peníze neběhali prostě proto, že za vítězství peníze skoro nebyly, to se změnilo až někdy v polovině 80. let. Dneska běžci mají šanci vydělat si víc a zbavit se existenčních starostí, aby se mohli plně věnovat běhu – ale to se jim nedaří z důvodu, o kterých píše. Kdo chce být dneska profík a slušně se zajistit, musí mít totiž lepší výkonnost, než měl Spedding, protože úroveň maratonu v celosvětovém měřítku se posunula. On vyhrál Londýn za 2:10, s tím dneska nikdo moc slávy a peněz nenadělá, to stačí sotva na 100. místo letošních tabulek a na vítězství maratonu v Lodži. A na řekněme 2:07 už nejde natrénovat při zaměstnání. Takže tahle nějak to myslel.

V podstatě celý život je založen na soutěživosti. Pokud to budeš před dětmi ve škole tajit, budou potom asi překvapeny… Ale to je na delší a jinou debatu.

A jestli mít dobrého špičkové běžce, nebo raději hodně průměrných? Myslím, že je to z obecného hlediska celkem jedno 

>> JirkaN, 16. 06. 2013 15:05:42

Poslední hanspaulská liga není forma fotbalu, která se objevuje v médiích a v centrech měst. Velké maratony ve formě, o jaké Spedding píše, ano. Fotr hrající poslední hanspaulskou ligu si na nic nehraje, jde si prostě udělat žízeň. Fotr v nejnovějším modelu bot, s iPhonem na bicepsu a tréninkovým plánem přilepeným na lednici už to bere poněkud vážněji. Takže i pohled dětí se bude lišit.

Ale Speddinga cituji po paměti, ne úplně přesně. Lepší je si přečíst originál, tam to dává do širších souvislostí než já tady.

Každá podobná iniciativa je dobrá. Ono v podstatě se atletikou na delší tratě (na tomhle serveru asi nemá smysl řešit oštěp nebo 400m překážek, kde to asi půjde) moc živit. Ani česká špička. A je to spolu dost provázané. Těžko bude česká špička konkurovat světu, když třeba u holek půlka z nich má klasickej fulltime job. Třeba za Běchovice moje ségra dostala prizemoney asi 8000 korun, což rozhodně není žádné terno (a to byl navíc ještě nadprůměrně dotovanej závod) – a takovej závod se rozhodně nevyhrává každý týden. Ivana Sekyrová je fulltime učitelka, Květa Pecková má vystudovanou medicínu a taky pracuje na fulltime. Je to trochu smutné srovnání, když nedokop z druhé ligy je schopnej se fotbalem uživit, a o druhé lize se asi těžko dá říci, že by to byla užší česká špička. Jasně, chápu, že to dělá více lidí, jsou sponzoři, více diváků, blablabla, ale naše druhá kaprliga má do světové třídy rozhodně dále, než naši běžci…

>> Luboš Brabec, 16. 06. 2013 15:41:17

když přisel Zátopek do Dukly, tak mnozí z Dukly odešli ( byli odejiti), tehdy se myslelo, že E.Z. je pouze začátkem úspěchů, ale u něho to bylo o vůli, kterou má málokdo,

i pro ty průměrné běžce to má význam alespoň v druhu seberealizace, jen by mě zajímalo, proč školy zmizely a teď jsou znovu objevovány, tehdy by nebylo dostatečné finanční krytí, teď bude???

>> Preiby, 16. 06. 2013 18:34:45

souhlas, bohužel ani ty p.money nestačí na pokrytí nákladů,

>> Luboš Brabec, 16. 06. 2013 15:41:17

Dovysvetleni rozumim. Jenom podotknu, ze nejde u tech deti o to schovavat pred nimi neco, ale hlavne jim nebrat prirozenou motivaci k uceni se, ktera asi jen cirou nahodou ve spouste oblastech silne degraduje ve veku 6 – 9 let, kdy nastupuji do skoly a zacinaji byt neustale hodnoceny. Ale to je opravdu hodne off-topic a na debatu spise nekde na psychologickem serveru.

>> Preiby, 16. 06. 2013 18:34:45

Souhlas.

Takovou iniciativu bych chvalila. Nicmene by to potrebovalo zaruku, ze podporovany bezec, pokud splni dane podminky a nominuje se po 4–5letech pripravy na ME 22 ci jiz drive na MEj, tak bude mit zarucenu naslednou smlouvu v Olympu, USK ci na Dukle na treba dvoulete dalsi obdobi s podminkou splneni dalsich limitu na konkretni akce. Jedna vec je, ze i na sportovnich skolach/gymplech, chybi opravdu fundovani treneri, kteri by s zaky trenovali systematicky z dlouhodobeho hlediska a rozvijeli je s dlouhodobejsim vyhledem nez je MCR v danem roce. Tam by mohl program vedeny byvalymi top vytrvalci opravdu pomoci. Druhym faktem je, ze i bezci, co by to treba chteli zkusit, tak to musi vzdat ve chvili, kdy se postavi celem realite mimo skolniho zivota a pokud se nedostanou na VS, tak ta realita prijde sakra brzy. Malo rodicu ma moznost je podporovat bez toho, aby se dite zaradilo do pracovniho zivota. A v takovou chvili potencialni svetove uspesna kariera talentovaneho bezce pomalu a jiste konci. Je potreba garantovat i tu navaznost, jinak cely projekt vysumi do ztracena.

ad redakce: mozna by bylo dobre udelat nekdy clanek i o zminovanem projektu Czech Marathon Hopes. V cem podpora sestava, jaka jsou ocekavani, zda je plan pocet ucastniku rozsirovat a pod. O danem projektu se vlastne jen vi, ze ho sponzoruje Adidas a jsou v nem sestry Drahotovy…

>> Luboš Brabec, 16. 06. 2013 13:41:16

"" Dodává svůj vlastní případ, kdy při prvním školním závodě skončil v běhu na 100 m poslední, ale nikdo se mu nesmál, ačkoli ten výsledek celý rok visel na nástěnce. Jeho reakce byla, že příště chtěl být lepší – a nakonec dotáhl k bronzové olympijské medaili v maratonu.""

toto asi tak najlepsie zhrnuje podvedomy postoj verejnosti a pripadneho buduceho atleta ku vytrvalostnum behom – ak si pomaly nezostava ti nic ine len sa nechat vytlacit na maraton a ak si pomaly aj na to, no tak odides az do ultra.

nie velka motivacia pre decko, alebo pubertaka, nemam na sprinty, nemam rychlostne ani na druhu triedu – teda na forbal, a tak sa alebo na behanie vy… alebo sa necham vytlacit az k maratonu – aj pomaly foter sa nechal vytlacit k maratonu, ved keby vedel rychlo behat mohol by brat medaile na masters sutaziach v sprintoch.

akonahle aj Oprah prebehla cely maraton, tak odbehnut maraton prestalo byt zaujimave pre niekoho kto ma sportovu dusu alebo sportoveho ducha a maraton zacal byt taka modna akcia pre kazdeho. akosi sa akceptuje ze maraton je zlucenina 2 akci finacne stracenych do jedneho pytla :

nejakki najati afrcicania tam pobezia kdesi vpredu rychlo o $$$ a potom si tam masy odbehnu odklusaju odchodia svoj maratonsky zazitok a riadne si za to aplatia, cim sa financuju ti africania tam kdesi vpredu.

preco by mal mlady potencialny vytrvalec sa niecomu takemu venovat ?

>> EdCable, 16. 06. 2013 14:50:39 „Jasne ze bez soutezivosti jako vnitrniho nastaveni podporovaneho vnejsimi vlivy nebudou spickovi bezci, ale soutezivost odrazuje prumerne bezce.“ Tohle přece není pravda. Byl jsem průměrný běžec, soutěžil jsem s průměrnými běžci a soutěživosti bylo mezi námi spoustu. Na dráze jsme si nedarovali ani metr nebo sekundu.

Keňané nevyhrávají lyžařské závody a naši maratony. Taky u nás nepěstujeme olivy a banány … Pokud chceme uspět mezinárodně, tak asi tam, kde se to jaksi přirozeně nabízí.

Ta parta slušně placených lidí, které se nechtělo dělat, už dnes profesionální armádou není. Co s člověkem, který vsadil na jednu kartu a nevyšlo to? Co mu ta škola poradí?

>> MSH, 19. 06. 2013 17:36:40

Asi se mijime meritkem. Kolik vas takovych prumernych bezcu s maratonem pod 3 bylo? Stovky, tisice? Ja mluvim o deseti milionech lidi v tehle zemi a prumerni bezci jsou pro me ti medianovi jedinci, ti na 5 000 000. miste. Ti, co neubehnou maraton pod tri hodiny, ti co ani nebehaji, to je prosim pekne prumer. Tihle lide byli ve skole neustalym hodnocenim a porovnavanim systematicky odrazovani od uceni se novym vecem vcetne behu pro samu radost z poznavani. Ty mluvis o zavodacich, naprostych vyjimkach v populaci. Samozrejme vypravim jenom cast pribehu proc.

>> EdCable, 19. 06. 2013 20:52:29

Pamatuji si, že pro mě bylo motivující již na základní škole, abych nebyl ve třídě poslední, i když zas ne natolik, abych trénoval mimo výuku (to jsem ostatně ani moc nemohl, protože jsem věčné býval nemocný). U výukových 1500m a Coopera jsem se tedy celkem snažil a nikdy jsem to neodflákl, i když mi to jinak moc nešlo (v 8.třídě ZŠ jsem se dostal v Cooperovi na 2 100 metrů, ale poslední jsem nebyl).

Soutěživost ve mě ale byla například díky matematickým olympiádám, kde jsem chtěl bývat ne poslední, ale první, a už na ZŠ se mi to vesměs dařilo. Tam jsem naopak přípravě dával času a úsilí celkem dost, zejména pak na střední škole, i když mě mrzelo, že celostátní kolo jsem nikdy nevyhrál (na mezinárodní matematické olympiádě to však bývalo vždy v porovnání s ostatními Čechy lepší).

Když jsem pak začínal běhat v roce 2007, tak jsem od začátku měřil délky a časy a od začátku jsem měl zájem, abych nebyl na závodech poslední, byť se mi to na některých závodech nepovedlo. Pořád přitom ještě mám touhu něco dokázat i v běhání, k čemuž mi soutěživost pomáhá.

tema nie je o tom ako kazdeho obcana dostat k behaniu, tema je o tom ako vypestovat uzku spicku, zopar jedinciv ktory by dosiahli aspon priemernu medzinarodnu uroven… a tema to porovnava s minulostou v nasich zemich, kde to kedysi islo, a islo to aj v situacii kde telocvikari vedeli masny prd a odradzovali deti od pohybu vseobecne od behu vseobecne znamkovali bezecke vykony bez toho aby beh ucili alebo trenovali

a kto nechcel behat alebo sportovat vseobecne mal dost zabav ktore ho od toho odviedli, nemusel to byt zrovna internet… chodili do hudobnej skoly, na modelarsky kruzok, ucili sa doma jak besni na vselijake mat-fyz-bio-rustinove olympiady. alebo sa len flakali po meste , ciga im vysela a dymila a boli sustavne pri-opiti a anmiesto toho aby sa chvalili ze kolko km zabehli v nedelu, tak sa chvalili kolko piv cez seba preliali.

tema nie je o tom ako vyrobit zdravy narod behajuci pravidelne a z talkeho naroda potom akosi prirodzene vzidu aj spickovi jjedinci

tema je o tom , ze kde nic nenei ani cert neberie, ale ako dokazat z toho ic nieco aj do repre pre dlhe behy.