Přemýšlíte, jestli jsou české, moravské a slezské kopce a kopečky opravdovými horami? A lze v nich uspořádat skutečný horský maraton? Kdo se zúčastnil některého z předchozích čtyř ročníků Jesenického maratonu pořádaného partou CH3 Šumperk, musí alespoň na druhou otázku odpovědět kladně. Závod z Ramzové na Skřítek přes nejvyšší vrcholy Jeseníků totiž své účastníky prověří opravdu důkladně.

Startuje se u dolní stanice lanovky v Ramzové ve výšce zhruba 800 metrů nad mořem, během prvních ani ne sedmi kilometrů se vystoupá na Šerák (1 351 metrů) a pak se pokračuje přes Keprník (1 423 metrů) zase hezky o čtyři sta výškových metrů dolů na Červenohorské sedlo. Po něm následuje „běžečtější“ část, která se ale po příjemné lesní pasáži znovu nekompromisně vrací na hlavní turistickou magistrálu, s níž přes Švýcárnu vystoupá až na samotný vrchol Jeseníků Praděd (1 492 metrů). A opět „pěkně“ dolů k Ovčárně a zpět do nebes kolem Petrových kamenů na Vysokou holi (1 465 metrů).

Zde začíná nejkrásnější část vedoucí po samém hlavním hřebeni hor, pomineme-li fakt, že běžci mají za sebou více než třicet kilometrů a tento úsek s romantickými výhledy si už obvykle příliš neužijí. A na závěr prudký a hlavně v úvodu opravdu nebezpečný seběh ze Ztracených kamenů (1 140 metrů) dolů k motorestu Skřítek (870 metrů nad mořem).

Kdo zná nejvyšší moravskoslezské hory z vlastní zkušenosti, už ví, že tenhle maraton si přízvisko horský opravdu zaslouží. Organizátoři se inspirovali Nonstop behom hrebeňom Nízkych Tatier, známým ultrazávodem na 49 kilometrů, který někteří z nich sami úspěšně absolvovali. Jeseníky sice nedosahují výšky dvou tisíc metrů jako dominanty Nízkých Tater, v něčem však jejich tuzemský následovník svůj slovenský vzor překonal – v součtu nastoupaných metrů, jichž je v Nízkých Tatrách 2 100 a na trase Jesenického maratonu hned 2 320!

Vedle krásné přírody, skvostných panoramat a samozřejmě tvrdé běžecké práce odměněné zaslouženým pocitem spokojenosti a hrdosti za cílovou čarou nabízejí pořadatelé také perfektně zorganizovaný běh s dopravou běžců i jejich věcí mezi startem a cílem, dobře vyznačenou tratí, bohatě zásobenými občerstvovačkami, originálním památečním tričkem pro včas přihlášené a hlavně perfektním zázemím po doběhu se vším potřebným, dokonce i s teplou sprchou přímo na kraji lesa na Skřítku. A to vše za startovné, za něž se na většinu masových městských běhů nedostanete.

Pokud nepoběžíte právě zde maraton poprvé, rozhodně nepočítejte s osobními rekordy. Na rovině a po asfaltu se běhá úplně jinak, jak by vám potvrdil i čtyřnásobný a tudíž stále jediný vítěz Jesenického maratonu Marek Procházka ze Šumperka. I ten totiž přiznává, že řadu stoupání absolvuje chůzí. Ovšem pořádně rychlou, vždyť tenhle borec dorazil z Ramzové na Skřítek nejrychleji vloni v čase 3 hodiny a 27 minut! Kolika běžcům zůstává takový čas zapovězen i na rovině…

Procházka letos na startu bude pro zranění chybět, takže šanci bude mít kdokoliv z více než tři sta přihlášených borců. Podobně dlouhá je i startovní listina půlmaratonců, kteří vybíhají z Červenohorské­ho sedla.

Na obou distancích se navíc letos premiérově bude bojovat o body do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje. A šanci být při tom všem máte i vy. Podle informací pořadatelů totiž volná startovní čísla stále ještě jsou k dispozici. Online registrace už jsou sice již uzavřené, za mírně zvýšené startovné se však lze přihlásit ještě před startem, tedy u lanovky v Ramzové u maratonců (v sobotu od 8:30 do 9:30) a na Červenohorském sedle ve stejném čase u půlmaratonců.