Prostě píše další díl své knihy o megasilné vůli a odhodlání. Radek navíc čerstvě vstoupil do historie Spartathlonu – dosud žádný závodník nedokázal proměnit čtyři po sobě jdoucí starty ve čtyři medaile!!!

Marně v noci a nad ránem stíhal druhého Maďara Zoltána Csécseie, v cíli je oba po 24hodinové dřině dělilo deset minut… Ještě před nimi políbil nohu sochy krále Leonida další Maďar, letos dominující Tamás Bódis. Tomu naměřili čas 23:28:37, což je skvělý výsledek s ohledem na úmorné vedro, které závodníky potrápilo během pátku a vybralo si daň v podobě mnoha DNF, tedy nedokončení.

Radkův čas 24:25:49 je sice až čtvrtým nejlepším na jeho seznamu výsledků ze Spartathlonu, přesto v cíli zářil spokojeností v mixu s ohromnou únavou. Hned poté přijímal gratulace od jiné ikony českého ultraběhu, Dana Orálka, který letos musel vzdát pro potíže s kolenem.

„Celkem peklo,“ hodnotí stručně svůj výkon na platformě Strava. „Přes den jsem přežíval a čekal, až bude tma a pak vyrazil. A pak padaly hlavy. Škoda těch dvou, co jsem neuříznul. Letos to bylo ku..a těžký. Gratulace všem, co letos doběhnou ke králi po vlastních,“ dodal běžec, v civilu prodejce zahradní techniky.

A má pravdu. Jestliže jsme obdivovali rychlost a čas vítězného Bódise, vězte, že v historii závodu je to až 22. nejrychlejší výsledek! Tak náročný letošní ročník byl. Vždyť letos dokončilo v časovém limitu jen 197 borců, to je 52 % těch, kteří se vydali nad pátečním ránem od Aténské Akropole! Loni stálo procento doběhnuvších na 63 %, a to řádil nad Řeckem hurikán. O rok dříve to bylo dokonce 72 %. O to výrazněji si musí vážit faktu prostého dokončení všichni letošní hrdinové v cíli ve Spartě!

Dlouho to vypadalo na zlatý double Radek-Radka, když v čele mužů běžel desítky kilometrů zkušený závodník SK Babice a v ženách vedla jeho svěřenkyně Radka Churaňová, ta však už po sto kilometrech musela závod ukončit pro vyčerpání, úpal a křeče. I Radkovi se nevyhnula krize, kolem 80. kilometru se propadl až na osmé místo.

Přesto se zvedl a podobně jako loni se jal nočním Řeckem nahánět dosud vedoucí skupinu borců, z nichž jeden po druhém odpadávali pro vyčerpání a křeče. Radek v sobotu porazil takové borce, jakými jsou Zach Bitter z USA, Portugalec Joao Oliveira či Bulhar Vladimir Stavrev. To rozhodně nejsou ve světě ultraběhu žádná ořezávátka!

Dojemně veselou chvilku si připravil na samý závěr. Když se vyčerpaný sklonil k noze krále Leonida, na chvíli zcela povolil a zhluboka dýchal, hlavu položenou do národní vlajky. Aby se vzápětí probral a hbitě se jal vypnout si svého Garmina! Jak přes kopírák podle kresleného vtipu o kostře běžce na poušti, který koluje léta po internetu. A udělal dobře, protože by si mohl zkazit neskutečná tréninková data, nejen z pohledu hobíka: na 246 km spálil 14524 kCal, vystoupal 3,336 m a přitom celých 23 hodin z 24,5, co byl na trase, strávil na tepovce pod 124/min.

Jestliže loni dokončilo všech 15 Čechů, letos byl podle černého scénáře. Zranění, vyčerpání a potíže z přehřátí kosily jednoho po druhém. Toto je seznam DNF: Jarda Urban, Radka Churaňová, Dan Orálek, Marek Rod, Roman Tomášek, Petr Pasler, Petr Válek, Rudolf Krajča a dokonce 23 km před cílem i nadějně běžící Martin Kopecký, který se v tu chvíli pohyboval ve druhé desítce…

Snad nejhůře dopadl Petr Válek, loni třetí nejlepší z české výpravy: „Happy End. Závod nedopadl, jak jsem si představoval, nicméně žiju a jsem OK. Od Korintu jsem měl problém rozdýchat i chůzi, pak jsem se začal "ztrácet“ a nakonec jsem se složil přímo pod sběrný autobus! Z večera si nepamatuji nic, ačkoliv mi brali krev a udělali CT mozku. Dneska už mě pustili na revers. Každé ultra přináší nový zážitek…" A přidal na svém facebooku fotku z nemocnice, kde jej na noc uložili hned vedle patologie.

Bohužel podobně neveselé komentáře vyslal svým přátelům i Marek Rod, se kterým se můžete vídat v pražské speciálce Trailpoint. I on se maximálně snažil dorazit to do Sparty, ale horký slunný den a strach z ještě většího vedra den následující stál za tím, že se v noci vyšťavil za mez. „Mezi 161.-183. km jsem totálně odešel. Ještě asi šest checkpointů jsem s tím bojoval, ale nakonec dobojoval. Možná až dnes jsem zažil, co znamená být prošitej jak gatě. Odešly stehna, žaludek a na chvíli i jakákoliv schopnost regulovat teplotu. Musel na mě být super pohled, jak se tam motám ze strany na stranu a klepu zubama,“ popisoval následující den, kdy se dal trochu dohromady.

„Přes den jsem paradoxně měl pocit, že to zvládám. Poctivě jsem solil, chladil předloktí i hlavu nic jsem necítil,“ pokračoval. „Když jsem se doslechl, že druhý den má být ještě o 5 stupňů hůř, moc jsem se tím nechal vyklepat a rozhodl se přes noc za každou cenu nabagrovat co nejvíc. Sice jsem oproti loňsku nejel – navzdory lepší formě – reálně moc rychleji, teplotní situace asi vyžadovala věnovat první třetinu noci zotavení po dni a ne nahánění minut.“

Ze zbylých členů týmu se tak do cíle dostali jen Marek Jirásek (30:42:46, 32. místo), Jiří Horčička (31:34:30, 46.), Jarda Bohdal (31:43:54, 51.) a Štěpán Dvořák (35:44:50, 189.).

Slavit naopak mohli Maďaři, byť i jejich početná skupina během závodu notně prořídla. Ke dvěma prvním místům v mužích si pro zlato v ženách doběhla velezkušená Zsuzsanna Maraz a do top 12 se vešli ještě dva další reprezentanti této malé země.

Pro sympatickou Zsuzsannu je to již druhé zlato (loni porazila Katku Kašparovou) a rovněž ona má čtyři medaile z posledních čtyř ročníků! O jejích kvalitách svědčí i celková osmá příčka. Přitom to dlouho vypadalo, že jí letos očekávaný triumf nečekaně vyfoukne Ruska Irina Masanová, jenže ta si prožila krizi kousek před koncem, kdy ztratila své vedení. Do cíle se přesto dostala a patrně i se stříbrem bude spokojená.

Průběžné dění sledujte na naší FB stránce

online výsledky: http://www.spartathlon.gr/…ults-en.html (zvolte ročník a checkpoint)

živé video: https://beta.vidblee.com/spartathlon.htm

vše o závodu: www.behej.com/clanky

foto: https://tinyurl.com/…athlonphotos

web: https://www.spartathlon.gr/en/

trasa: https://tinyurl.com/spartathlonmap