Měřit si síly s kluky, kteří jsou o dost mladší, je těžké. Například letos jsem běžel desítku dvakrát a vždy o více jak minutu hůře než loni. No a za pět let? Už jenom během pěti let zaznamenávám šílené zpomalení!

Ve svých 36 letech jsem zjistil, že všichni běžci, kterým je minimálně 35 let, mohou startovat na mistrovství ČR veteránů, neboli Masters. No to byla pro mne ale pecka! Sleduji dění našich atletických reprezentantů, některé znám osobně, a já bych měl možnost se jim připodobnit tím, že bych také jezdil na MČR (i když veteránů)?!? Ani na chvíli jsem tehdy neváhal a jezdím stále. Ani mi to snad nebudete věřit, ale chybí mi jen několik závodů, a dá Bůh, budu mít ve své paměti krásných sto mistrovských závodů, kterých jsem si užil.

Sto závodů z mistrovství České republiky Masters?!? Opravdu! Hned vás musí napadnout, že těch MČR musí být mnoho v jediné sezoně. A je to přesně tak.

No, začal jsem psát o pětiletých kategorií a nyní odbíhám od tématu? Vůbec ne. Ony pětileté kategorie jsou právě vždy vypisovány na všech mistrovských závodech pro veterány jak u nás, tak po celém světě. Proto jsem také absolvoval mnoho zahraničních ME, MS, Evropských her a olympiády, vždy se soupeři maximálně o méně než pět let staršími. Zároveň jsem se podíval díky tomu třeba do Austrálie či Jižní Koreje.

Tak a dostávám se k vysvětlení, proč mohu mít z MČR více než 40 medailí a mohl prožít skoro sto krásných mistrovství jenom zde u nás v ČR.

Sdružení veteránů ČAS, které spolu s organizátorem vybraného závodu pořádá MČR Masters, neboli veteránů, každý rok zve všechny běžce od 35 let, kteří jako já, nemusí být nikde registrovaní, na MČR v maratonu, půlmaratonu, krosu, silničním běhu na 10 km, trailu, běhu do vrchu, chůzi a ve vrhačských soutěžích. Pro registrované je i MČR na dráze a v hale. To je pecka, že? Doufám, že pro většinu z vás tato informace není neznámá.

Proč jsem se rozhodl tento článek napsat? Rád bych, kdyby moje zkušenost inspirovala ty z vás, kteří těžko hledáte motivaci, proč běhat třeba i závody a to v době, kdy se zpomalujete. Avšak vašim motorem je stále „chodit“ na závody a měřit síly s rovnocennými soupeři, nebo alespoň stejně starými.

Na straně druhé je mi líto kamarádů, kteří před závodem shání informace o soupeřích všude možně jen proto, aby zjistili, zda sami mají šanci „na bednu“. Ani si neuvědomují, jak je to kontraproduktivní. Jejich podvědomý stres snižuje výkon! Já se těším na atmosféru závodu spojenou se supr lidičkami, které baví to, co mne. A cestuji po republice a současně poznávám místa, kde jsem nikdy nebyl.

Kevin Nelson vyslovil myšlenku, se kterou souzním: „Každý den je dobrý, pokud si jdete zaběhat.“ Nesvazujme si tedy hlavu tím, že chceme jen vítězit.

Autor je členem představenstva Sdružení veteránů ČAS