Maraton na boso: šílenství nebo nový trend?

Není pochyb o tom, že ob?as je vhodné odložit obuv a projít se po vlhkém trávníku na boso. Taková ch?ze osv?ží a promasíruje akupresurní body, kterých je na ploskách nohy nejvíce ze všech ?ástí t?la, a jsou rovn?ž nejcitliv?jší. Má ale smysl odložit obuv p?i b?hu, dokonce maratónu? Rozhodn? ano, tvrdí Julek Pataky, špi?kový odborník na reflexní terapii.

Dob?e, ale co když trpíme bolestmi pohybového aparátu již nyní, kdy šet?íme chodidla tlustými polštá?i bot renomovaných výrobc?? Když je sundám, tím se p?eci bolesti ješt? zesílí, namítne odp?rce.

„Bolesti v kloubech mají r?zné orgánové p?í?iny. Tak nap?íklad bolesti z vn?jší strany kolena sv?d?í o potížích se žlu?níkem. Lze si to vysv?tlit i tak, že meridián žlu?níku projíždí koleny a v p?ípad? dysfunkce jím te?e mén? energie, tudíž i vazy kloubu jsou mén? vyživovány,“ reaguje Pataky.

„To samé platí i pro bolesti v ky?lích. Bolesti kolen z vnit?ní strany zase prozrazují problémy s ledvinami. Skute?ná lé?ba problém? s klouby spo?ívá v lé?b? t?chto vnit?ních orgán?.“

Odpov?? nezap?e, že Pataky je jedním z nadšených obhájc? celostní medicíny, jejíž ko?eny sahají tisíciletí zpátky, daleko do Asie. Reflexní terapie je jedním ze sm?r? alternativní lé?by, jak je dnes nazývána zastánci klasické, chcete-li exaktní medicíny. Ale zp?t k b?hu na boso.

„B?hání je moje láska. Ub?hl jsem bos posledních dev?t ro?ník? Pražského maratónu a snažím se vyvracet spoustu mýt?, které o b?hání panují i mezi léka?i. Letos jsem si nechal zm??it klenby na p?ístroji, který navrhuje speciální boty, a test dopadl výborn? – tém?? ideální klenba a p?itom v mládí jsem m?l ploché nohy.“

Jak vidno z fotografií, b?h na boso klidn? i v m?stských ulicích nezvyšuje krom? špíny riziko vážných poran?ní. Naopak, kdo z nás nezažil ošklivé puchý?e i v t?ch nejlepších b?žeckých botách…

„Pokud je ?lov?k zdráv, nepot?ebuje velkou stimulaci reflexních plošek. Proto je tém?? stoprocentní, že k poran?ní nedojde. Naopak se stává, že podle medicíny jsou naši klienti úpln? v po?ádku, ?e? t?la (reflexní plošky) však ?ekne n?co jiného.“

Stane se byznys sportovní obuvi ztrátovým odv?tvím?

K tématu ?lánku a reakcím ?tená?? se posléze vyjád?il Aleš Tvrzník ze sportovní laborato?e Casri. Jeho text zve?ej?ujeme v plném zn?ní.

"Na základ? pom?rn? bou?livé diskuse k ?lánku jsem se rozhodl reagovat a uvést výsledky  biomechanických m??ení b?hu na boso a b?hu v r?zných typech b?žecké obuvi provedených v naší laborato?i. M??ení se provád?jí na tlakom?rné desce Footscan a pomocí biomechanického systému Qualisys, který pracuje na principu snímání pohybu prost?ednictvím infrakamer s frekvencí 240 impuls? za vte?inu.

Pro objektivní posouzení celé situace, resp. p?edností a nevýhod b?hu na boso a v b?žecké obuvi, je t?eba si uv?domit základní znaky techniky došlapu, p?esn?ji ?e?eno fáze, kdy je noha b?žce v kontaktu s podložkou.

První a pro nás b?žce amatéry optimální technika b?žeckého došlapu („p?es paty“) je typická prvním kontaktem paty s podložkou a postupným odvíjením chodidla a následným odrazem p?es jeho st?ední nebo palcovou ?ást. Druhá technika („po špi?kách“) se vyzna?uje tlumením nárazu p?ední ?ástí chodidla s následným odrazem také p?es špi?ku.

P?i pomalém b?hu na boso každý ?lov?k reflexivn? došlapuje p?es špi?ky. Podv?dom? tak tlumí náraz, který odpovídá n?kolikanásobku jeho t?lesné váhy. Hlavními „tlumi?i“ jsou v tomto p?ípad? achilovky a lýtkové svaly. Aby docházelo k ú?innému tlumení náraz? po celou dobu delšího b?hu, je zapot?ebí jejich pom?rn? velmi vysoká kondice. Došlap p?es špi?ky je tedy vhodný jen pro elitní b?žce, kte?í si tento „b?žecký luxus“ mohou dovolit.

A nyní trocha matematiky: U bosého b?žce vážícího 70 kilogram? odpovídá síla p?sobící p?i došlapu na p?ední ?ást chodidla 300 kilogram?m. Pokud si tentýž b?žec obuje b?žecké boty a pob?ží klasickou technikou „p?es patu“, rázem se p?i stejné rychlosti b?hu sníží zát?ž na 150 kilogram? – tedy na polovinu.

Bez zajímavosti není ani p?ípad, kdy se b?ží „p?es patu“ na boso. Potom zát?ž klesá z 300 „na pouhých“ 230 kilogram?. Jinými slovy b?žecké boty odtlumí v prvním p?ípad? 150 a ve druhém 80 kilogram?! Po?ítejme dále. P?i b?hu na 10 kilometr? náš b?žec u?iní p?ibližn? 6500 krok?. Každý krok vynásobme 150, resp. 80 a dojdeme k výsledku 975 000 neboli 520 000 kg.

Podtrženo a se?teno: v kvalitních b?žeckých botách p?i b?hu na 10 kilometr? uchráníme náš pohybový aparát  (kotníky, kolena, ky?le a páte?) od 975, resp 520 tun zbyte?né zát?že. Tato fakta sama o sob? hovo?í jasnou ?e?í. Koho by ani tak nep?esv?d?ila, m?že se jednoduchou matematikou propracovat až k bilanci p?i maratonu.

Volba, zda b?hat na boso ?i v kvalitní b?žecké obuvi, je na každém z nás. Jako vždy i v tomto p?ípad? výjimka potvrzuje pravidlo a tak je možné, že se ojedin?le nohy a pohybový aparát mohou na tato extrémní zatížení adaptovat bez v?tších zdravotních obtíží. Lidské chodidlo ale bohužel už po generace chozením v obuvi natolik zdegenerovalo, že napodobovat tyto p?ípady by bez dlouhodobé a systematické p?ípravy bylo skute?n? projevem základní neznalosti nebo zám?rným hazardem s vlastním zdravím.

Se stimulací chodidla v p?im??ené mí?e (lehké vyklusání) a rozumné form? (písek, tráva) lze samoz?ejm? jen souhlasit. Zkušenosti z vrcholového sportu  poukazují i na možnost využití speciální obuvi k t?mto ú?el?m. I její nošení je ovšem limitováno kondicí pohybového aparátu (sval?, šlach, vaz? a kloub? nohy)."

Odkazy na téma b?hu na boso:

www.runningbarefoot.org

http://www.active.com/story.cfm?…

www.vibramfivefingers.com/index.html