Jungfrau maraton: krásně šílený

Start v poklidném m?ste?ku Interlaken omílaném dv?ma jezery. Do ulic vtrhne ?ty?tisícový dav a jen st?ží si umíte p?edstavit, že by taková masa m?la vtrhnout do cíle mezi velikány, odkud je jediná šance dostat se dol? jen s pomocí pomali?kých vlá?k?. A p?esto se tak má stát.

Tento švýcarský maraton má jednu zvláštnost – fascinující ticho mezi b?žci po celé trati. Jakoby všichni šet?ili síly, protože v?dí, co je ?eká. Po deseti kilometrech roviny se trasa za?ne pozvolna zvedat, abyste vystoupali do Lauterbrunnenu, jindy poklidné vesni?ky s velkým vodopádem obklopené z obou stran skalními masívy. Uli?ky jsou plné turist? i místních, kte?í svorn? tvo?í úzký špalír, aby vás ješt? více pomátli a zesílili tradi?ní euforii dvacátého kilometru. 

Jenže všechny rychle opouští myšlenky na juchání. Na dalších t?ech kilometrech na vás ?eká p?edsunutá maratonská ze?. P?evýšení 400 m má snad jedinou výhodu – m?žete naprosto bez ostychu p?ejít do ch?ze. Neskute?ný výkon podala témé? 60letá anglickými nápisy pomalovaná paní, která tuto pasáž vyb?hla. Úctu k jejímu výkonu nekalí ani fakt, že jsem za ní kopec vyšel jen se ?ty?metrovou ztrátou.

Po této zkoušce zdatnosti byste si mohli v klidu ?íci, že to nejhorší máte již za sebou. M?li byste pravdu, ale v reálu již st?ží hledáte motivaci pro další b?h. Trochu brzo, když do cíle ješt? zbývá 13 km…

Ob?erstvova?ky na každém kroku (zaráží p?edevším jedna v naprosto nedostupném terénu pro jakoukoliv motorizovanou dopravu), p?ekyselené žaludky pot?ší pro našince netradi?ní bujón i kola?aj, která na rozdíl od iontu není kyselá, ale ani p?íliš sladká. 

Od 30. km mne trochu d?sí vlastní nezájem o jídlo, tím spíše, že mé netrénované t?lo má již za sebou p?es ?ty?i hodiny výkonu. P?idává se k tomu mírné to?ení hlavy podpo?ené ?ídnoucím alpským vzduchem. Našt?stí se t?lo již po n?kolikadenním pobytu z velké ?ásti aklimatizovalo, první výb?h byl v tomto ohledu hodn? nep?íjemným.

Na 38. km kone?n? potkávám Jitku, která ví, že jedu hodn? za plánovaným ?asem a se strachem se zeptá, jak mi je. „Dobrý to je,“ houknu a hned otá?ím hlavu, protože pravda je p?esn? opa?ná. „Je to hnusný, jako nic p?edtím.“

Ale to již terén padá ost?e dol? a t?lo se jakýchkoliv nekopc? chytá jako p?íležitosti k oddechu. Stylem zpomalené Anny Pichrtové se spouštím kamenitým terénem dol? a netuším, že mi zbývají poslední t?i minuty závodu. Je mi jasné, že na tipovaných p?t hodin to nebude, ale vyráží mi dech, když po sto metrech narážím do hada lidí p?ede mnou a všichni spole?n? zastavujeme. Dokonce hned na n?kolik minut. 

P?ed námi se patrn? n?komu ud?lalo nevolno, ale není se kudy vyhnout. Ale co, bereme to všichni s nadhledem. TOTO NENÍ MARATON NA ?AS. Navíc – kde zažijete finiš ve stoje na míst??!?

?eká nás ale ješt? nekone?né p?ší stoupání na morénu, která zvlášt? v deštivém po?así hrozí uklouznutím p?i neopatrném kroku stranou. Napravo nic, nalevo nic, jen nad vámi kilometrový had lidí a pod vámi ješt? delší. Skoro na vrcholu již hodiny hraje dudák. Další podivnost tohoto neskute?ného teátru. Je zde prý každým rokem. Padá z vás poslední smutek z horšího než plánovaného ?asu.

Po pár stovkách metr?, kdy již cítíte, že se blížíte k cíli, vás zastaví teréní hup, na jehož nejvyšším bod? je více lidí než obvykle. Co to je? Fata morgána ve švýcarském provedení? Na velkém kameni je nape?íno a hromady skv?lé ?okolády. Rychle popadnete kousek a již se k vám upínají snad patery ruce pomocník?, abyste náhodou vysílení neškobrtli o velké kameny a do cíle nesjeli hlavou nap?ed.

Na tento moment jste ?ekali celé dlouhé hodiny trápení. Vidíte do dlouho skrývaného cíle, do n?hož vám zbývá kilometrový seb?h. Po p?edchozí p?ší až stojací vložce probíháte fotobu?kou ne?ekan? „odpo?atí“, skoro jakobyste se celou dobu loudali.

Slzy na krají?ku, hlas ochrnutý emocemi. Obklopen velkolepostí krajiny kolem nem?žu pochopit, že po p?ti a p?l hodin? b?hu a ch?ze do kopce se budu cítit v cíli tém?? neunaven. Jungfrau je prapodivný výmysl, maraton do kopce nemá s klasickým nic spole?ného. A p?esto víte, že jste dosud nic krásn?jšího neabsolvovali a dost možná ani již neabsolvujete. Celý se mi p?ehrává v mysli ješt? nyní, když už bych m?l únavou spát. Ale nejde to, po dnešku vím, že jsem lidsky zas n?kde dál.

OFICIÁLNÍ FOTOGALERIE