>> rudo, 11. 11. 2011 21:29:54

skus tie atlantsko-veganske nezmysly odprezentovat eskimakom, ktorym tam vacsinu roka ani nerastie trava ;)

>> EdCable, 13. 11. 2011 10:51:55

Našel jsem na webu závody v Americe na 80km jezdec + kůň proti běžci. Bylo tam, že kůň vyhrál jen 2×, jinak vyhrávají bězci.

Asi vždycky záleží kdo se přihlásí na závody, nikdy se nesejde jezdecká a běžecká elita. Bude asi platit, čím delší závod, tím větší naděje na vítězství běžce.

Kůň má velkou energetickou náročnost na pohyb (oproti velbloudovi snad spotřebuje 2× víc energie na stejný výkon), a pojídání stravy je asi také složitější a časově náročnější oproti lidem, kteří skoro nezpomalí při doplňování energie.

>> jmaselnik, 13. 11. 2011 11:42:23

Našel jsem, že měly zvířata čipy a podle toho počítali jakou urazí vzdálenost. U pakoňů se to pohybovalo do 50km/den a u vlka až 200km/den. To člověk také zvádne.

Většina zvířat není schopna podat výkon na 24 hodin, jsou rychlejší v kratším časovém úseku.

Jedním z možných důvodů, proč je(?) člověk designován jako vytrvalec, mohla být potřeba následovat migranty (soby, pakoně, na kterých byla jeho obživa závislá.

Příjde mi, že se tady srovnávají jabka s hruškami a občas i s rajčetem.. Souhlasím s názorem jmaselníkem, že lidé jsou spíš stvořeni k chůzí než k běhu. Ne že by běhali špatně nebo hůř než většina zvířat, ale.. Brát jako argument, že nějaký africký kmen loví zvěř „uhnáním“ a proto jsme lepší v běhu než k chůzi.. Na zmiňovaných závodech běžel kůň s člověkem na hřbetu a člověk měl ekvivalentní závaží? Pokud by pakoňové, velbloudi, sobi a kdoví jaké jiné zvířata trénovaly tak jako lidé, tak nevím nevím.. A bylo už tady řečeno, že člověk dojde mnohem dále než doběhne.

>> Zdeněk68, 13. 11. 2011 14:20:58

Pokud dáme čipy 99% obyvatelstva, tak za den urazí tak ± kilometr (pěšky).

>> Zdeněk68, 13. 11. 2011 14:20:58

Zdeňku na 80km vyhrál kůň jenom 2×, ale potřeba je vědět, že nesl na zádech člověka, což zásadním způsobem mění jeho parametry. To prostě není relevantní srovnání. Migrační vzdálenosti už vůbec ne, protože to je migrace za (a se) stravou. Že by člověk dával 200 za den a ještě u toho zvládal obstarat si potravu? No nevim, tipnu si ale, že ani Dan Orálek by to nedával pravidelně.

2EdCable: maraton jezdce na koni za 1:30 Ti nepřijde jako dostatečně silný argument. Pak se není o čem bavit, sorry.

>> Gery, 13. 11. 2011 20:15:43

Na rozdíl od lidí,slabá a nemocná zvířata umírají, nebo jsou ulovena. Z tohoto důvodu není tak velký rozdíl v síle a rychlosti těch co přežívají.

Sám jsem byl před čtyřmi lety na „ulovení“

>> jmaselnik, 13. 11. 2011 20:38:26

Ano máš pravdu, že kůň nesl jezdce (700kg/60kg), to je jako by člověk nesl 70kg/6kg.

Pokud zvířata sami neudělají Olympijské hry, těžko budeme znát jejich maxima – 

>> PeterFabok, 13. 11. 2011 14:14:00

skus tie atlantsko-veganske nezmysly odprezentovat eskimakom, ktorym tam vacsinu roka ani nerastie trava ;)

Peter môžeš sa vysvetliť ? jediné čo som pochopil, že si dobre nasraný, že je spochybňovaná tvoja teoria o človeku ako vraždiacom tvorovi, že si alergický na vegetarianismus, lebo sa bojíš, že keby si začal rozmýšlať, že by si možno prišiel o svoje mäso bez ktorého zjavne nemôžeš.

viac som nepochopil.

čo s tým majú spoločné eskimáci ? podľa tvojej darwinovej teorie sa človek vyvinul z ľadovej opice alebo opica dobrovoľne šla na ľadovce aby sa musela prispôsobiť, čo chceš tými eskimákmi povedať ? že všetci ľudia boli kedysi eskimaci ? a teda všetci ľudia majú trávenie závislé na jedeni čriev ulovenýcy zvierat a jedia z toho tie natrávené trávy a riasy ?

je zaujímavé ako darwinista vie oreskakovať z rovníkovej afriky za polárny kruh ked chce zdôvodniť čo mu vyhovuje.

a už vôbec nechápem to tvoje " ATLANTSKO", skade si to vzal a čo tým chceš povedať ?

a nerozumiem ani spojeniu atlantsko-veganske ?

vysvetli sa.

>> Zdeněk68, 13. 11. 2011 20:40:55

Ano, ale stále se bavíme o nadprůměrně zdatných lidech a průměrných zvířatech. Pokud by ty zvířata trénovaly speciálně tak jako lidé, tak jsou mnohem dál. Průměrný kůň, taky nepřeskočí taxis.. Prostě lidé odjakživa chodili, teda co se to naučili , semtam když potřebovali popoběhli. Ne opačně. S těma olympijskými hrami to není špatný nápad.. 

zvieratá nie sú tak blbé aby venovali svoj život nejakej medaile.

>> SlavoK, 13. 11. 2011 11:54:04

Slavo, klidně se vyjadřuj i nekorektně pokud ti to pomůže vyjádřit tobě přirozeněji a jasněji co je potřeba (už jsem si zvykl…a asi jen díky okolnostem co se týká úmrtí v rodině, jsem se nechal strhnout k podobnému stylu, jinak to není můj běžný styl, máš pravdu je dobré krotit emoce aby nepřekážely logice).

Psal jsem že ta chůze mohla být řešením jen u některých zranění (i u toho řím.vojáka, i dnes), která lze „rozchodit“, myslím že by byl zajímavý pokus tehdy strčit řím.vojáka do rukou rehab.pracovní­kům,trenérům apod., a porovnat za jak dlouho by byl schopen boje ( s dobou za jakou se dal z nějakého zranění dohromady pouhým svižným pochodem – kdy se podle mne nastartovaly mohutné samoozdravné a imunitní reakce těla aniž by bylo zatěžováno větším výdejem energie než je nutné(běh s výstrojí vojáka by asi nebyl nejšťastnější) a tělo mělo dost sil k regeneraci …neboť o nic jiného vlastně ani nejde u každé rekonvalescence i prevence budoucích zranění-aby nám pokud možno co nejvíc vše v těle fungovalo a nepřekáželo uzdravení a samoobnově..).

Logické je i tvůj pohled na jakékoli „lehké“ pohyby pro regeneraci, nejen chůzi. Je to tu jako podnět pro vyzkoušení (protože filosofovat je jedna věc a vyzkoušet bez předsudků věc druhá), opět ta chůze není dogma, a pokud mne rovnou zaškatulkuješ za chodeckého fanatika… (proč něříct raději nadšence? když jako ty máš výborné běžecké výsledky a mnoho km, tak já mám zas tisíce km nachozených a z vytrvalostního hlediska určitě ne zanedbatelných, to že uvažuju nahlas a snažím se dobrat něčeho, se nemusí brát jako radění někomu, je to můj názor a má cesta, každý ať si jde po té své, ale leckdy se naše cesty mohou přece potkat, když to děláme pro běhání…).

O chůzi se bavím ve vlákně k tomu tebou stvořeném a týkajícím se tedy nejen běhu ale i chůze (kdybych jej založil já, asi by debata neprobíhala, takže ti děkuji- přesto jak jsem psal pokud mé příspěvky tě obtěžují, psát nemusím…jen mi prostě schází v celém tomto filosofickém vlákně to PRAKTICKÉ vyústění – zastánce běhu hledat nemusíš když jsme na foru o běhání, ale zastánce (také i ) chůze??? – zatím jich tady moc není…opravdu mne zajímá zda se někdo najde kdo se nebojí dostat tady „přes čumák“ co si to dovoluje – podobně jako bývalý olympionik Galloway v USA sklízí posměšky za kombinování běhu s chůzí…).Geniální věci jsou většinou příliš prosté pro ty, kteří hledají složitá nebo jim vyhovující řešení…(opravdu máš zkušenost že regenerační běh ti pomohl vyhnout se zraněním?)

I já se jako ty snažím odhodit předsudky (měl jsem je vůči místnímu fóru, ale vidím zde i přínosné a inspirativní myšlenky).

píšeš: „pro dostatecne vyspeleho bezce muz byt chuze nahrazena behem“…možná ano možná ne-nevím…(to bys musel říct víc co si tím řešil- a relevantní by bylo stejné zranění zkusit tou svižnou chůzí pořešit a porovnat jak dlouho se stejný člověk zregeneroval tím „reg.během“ a za jak dlouho svižnou chůzí), můj názor je že „regenerační běh“ (myslíš asi výklus, nebo nějaký konkrétní styl třeba chi-running nebo jiný??) by byl plně regenerační tehdy, pokud by se zranění nemusela takto „řešit“ téměř vůbec (nebo jen vyjímečně) a sloužila zároveň jako dostatečná prevence takových úrazů (což si myslím o svižné chůzi a pokud nebudu mít tento rok nebo více let zranění, bude to pro mne osobně potvrzení – jak vidíš neříkám že jsou na to vědecké studie-možná v zahraničí už jsou a nevíme o nich?…).

čím si kdo vysvětlujete, že zvířata mají oproti člověku tak málo zranění způsobených pohybem ??

>> muflon, 14. 11. 2011 09:24:01

Velmi jednoduché. Nemají jich míň, ale zraněné zvíře někdo sežere nebo chcípne, protože se neuživí. Takže těch zranění není míň (odhaduji, nejsem zvířecí výzkumník), ale neopakují se.

>> EvženGe, 14. 11. 2011 09:34:47

Samozřejmě jde o to jak velké zranění to je…, ale má otázka směřovala spíš než k léčení spíš k prevenci zranění (jak píšeš, zranění je pro zvíře existenční problém, takže se mu efektivně vyhýbá nebo se jej co nejrychleji snaží vyřešit…Proto si nemůžou dovolit moc být v klidu a řeší zranění regenerací za pohybu…na rozdíl od člověka, kterému lékař často doporučí místo mírného pohybu či chůze spíše klid (někdy i úplný…ale úplný klid svým principem leckdy směřuje do trvalého klidu ve věčných lovištích…).

Je to jen civilizačním „nánosem“ u člověka že nerespektuje přírodu a neslyší tak dobře signály těla jako to je u instinktivních „programů“ u zvířat??… a co ZPŮSOB pohybu zvířat(máme se od nich co naučit???) a co relaxační odpočinek a protahování se (třeba u koček)…??

>> rudo, 13. 11. 2011 22:09:33

Onou zlatou medailí je samotné přežití. Celý život a veškeré zvířecí konání je zaměřeno tímto směrem. Jedině od toho se pak dále může odvíjet schopnost předat vlastní geny. Od první chvíle kdy jen mohou, trénují formou her zvířata buď predační nebo útěkové (druh od druhu) a partnerské modely chování. Kdo trénuje blbě nebo málo, kdo si v pravý čas neodpočine, kdo podcení regeneraci nebo se zraní, ten na to doplatí životem. Myslím, že málokterý člověk kdy dokázal „trénovat“ tak kvalitně a komplexně:-)

>> Gery, 13. 11. 2011 20:15:43

Pozor, ja nerikam, ze jsme lepsi v behu nez v chuzi. Jenom rikam, ze jsme ve vytrvalostnim behu zatracene dobri a to predevsim v teplem pocasi. A srovnava se srovnatelne – netrenovany kmen proti netrenovanym zviratum popr. trenovani bezci proti trenovanym a slechtenym konim.

>> jmaselnik, 13. 11. 2011 20:38:26

Clovek porazil kone pres odecet casu, ktery se konim v tom zavode provadi. „Jestli ti to neprijde jako dostatecne silny argument, tak sorry.“

200 km za den bylo u vlka. No, clovek opravdu vlka nelovi a vlk take hlavne tyto objemy beha ve vyrazne chladnejsim podnebi. Ano, vlk popr. nektera dalsi severska zvirata jsou schopny lepsich vytrvalostnich vykonu nez clovek, protoze jim odpada problem prehrati.

Jinak jsem si vzpomnel na argument „stresovaneho masa, ktere by dnesni clovek nezral“ (volna parafraze). Nu, takove kure, ktere bezny clovek u nas kupuje, je pred svoji porazkou stresovano hodne pres deset hodin (hlad, prevoz, zaveseni pred samotnou porazkou) neberu-li za stres jeho bezne pestebni podminky.

>> EvženGe, 14. 11. 2011 09:34:47

Ono se stačí podívat na reprodukční schopnost toho kterého zvířecího druhu a snadno si můžeme spočítat mortalitu.

Pro Evžena a Sáru příklad z ptačí říše: Vezměmě si průměrně úspěšný hnízdící pár sýkory koňadry, necháme je vyhnízdit tři roky po sobě, za hnízdní sezonu dvě snůšky po deseti vejcích. Pokud má být zachována stávající populace (a předpokládejme, že nedochází k expanzi druhu), stačí, aby se z celkového počtu pohlavní dospělosti dožili dva reprodukce schopní jedinci. Zárukou kvality druhu budiž, že to budou dva opravdu největší frajeři:-)

Omluva za odbočení od tématu, ale nedalo mi to…

>> EdCable, 14. 11. 2011 10:35:52

hm, je mi fuk, jak se takový odečet realizuje, nicméně kůň s člověkem na zádech odběhl zdokumentovaně maraton za 1:30, k tomu necítím potřebu něco dál dodávat. Vlci jinak (nejen vlci) zvládají vzdálenosti nejen v zimě, ale i v letním období, kdy teploty dosahují oněch 25C. Add kuře: ano, proto „normálně“ prodávaná kuřata nekupujeme a nejíme. Ten rozdíl je opravdu značný a protože mám daleko lepší zdroj, nevidím důvod takto vyráběné maso konzumovat (nemluvě o průmyslovém dopování drůbeže estrogeny a dalšími „lahůdkami“.) Nechci se hádat, klidně celý dny naháněj zvěř, já ji skolím ze zálohy a ve volném čase Ti budu chodit za manželkou, která bude čekat, až se vrátíš z honu 

>> jmaselnik, 14. 11. 2011 11:36:02

Ty časy v článku, kterým se oháníš nesedí. Očividně nešlo o plný maratón, protože když měl kůň 1:30, nejlepší běžec měl 2:05, toho času světový rekord a od bělocha, nemožné! Jednou tam má člověk dokonce čas pod 2 hodiny.

Zásadnější je, že při štvanici si lovec vybírá nejslabší kus ve stádě, zatímco závody kůň vs. člověk absolvuje kůň v dobré formě, žádný slabý nebo zraněný jedinec. Však závod absolvuje víc koní a spíše než čas prvního člověka a prvního koně by se měl srovnávat čas prvního člověka a posledního koně.

A ještě důležitější je, že se závodí na začátku června v Anglii, kde bude chladněji než v rovníkové Africe. Dále při závodě mají k dispozici vodu, což zvýhodňuje koně. Při skutečné štvanici si člověk vodu může nést s sebou, zatímco štvané zvíře určitě nemá čas vodu cestou hledat.

>> rudo, 13. 11. 2011 21:07:53

no, spis mi najdi eskymaka, ktery bude presvedcovat ledniho medveda, aby mu nalovil pet lachtanu. A nebo jsou lide s prakticky vyhradne masitou stravou tou nijnizsi kastou a vibracemi lasky na zaporne hodnote?

Jasně, že nešlo o celý maraton, však je to tam napsané, že je to „annual race over 22 miles“.

>> jmaselnik, 14. 11. 2011 11:36:02 Argument, že maso stresované zvěře má špatnou chuť mi přijde dost mimo. To může napsat jen člověk, který nechápe, co je to opravdový hlad. Pochybuji, že dotyční měli možnost si vybírat. :)) Jinak s těma caniscrossařema tomu taky moc nevěřím, že by je byl pes schopný táhnout několik hodin přes poledne už jenom v našem horku, které se nedá srovnávat s tím africkým a to bez vody, kterou by mu nosili a kterou by se ochlazoval. Zkus se jich na to zeptat, jak daleko v horku doběhne pes bez možnosti doplnit tekutiny.

>> jmaselnik, 14. 11. 2011 11:36:02

„Nechci se hádat, klidně celý dny naháněj zvěř, já ji skolím ze zálohy a ve volném čase Ti budu chodit za manželkou, která bude čekat, až se vrátíš z honu “

Tohle se mi zdá jako velmi zjednodušený pohled, zkusíme to drobek upřesnit:-)

Optimální místo k lovu ze zálohy bývají napajedla, ke kterým se zvířata stahují ještě za šera a za svítání. Takže tě milý lovče čeká vstávání tak kolem druhé hodiny, nejpozději ve tři totiž musíš být na fleku, aby stačila vyprchat kontaminace loviště tvým pachem.Je ti zima, vrhnou se na tebe všichni ti hmyzí trapiči obvyklí na vlhkých místech. Nesmíš se ani pohnout, aby ses neprozradil. Nesmíš usnout, abys nepropásl příležitost. Tvoje zbraně mají účinný dostřel tak na třicet metrů, nestřílíš za plného světla a na volné ploše. Jestli seš hodně dobrý, tak to máš tak třicet procent, že trefíš. Navíc zásah tímto typem zbraní je málokdy okamžitě smrtelný. Dejme tomu, že se zadařilo, krev v místě zásahu vypovídá o tvém úspěchu. Nejmíň půl hodiny, spíše však hodinu musíš počkat. Musí se rozednít, zvíře musí oslabit jeho zranění.

Teď předveď jaký jsi stopař, dohledávka se může protáhnout na celé hodiny, můžeš stopu ztratit, postřelený kus se ti může připojit ke stádu, kde bude umírat několik dní, než se stane cílem nějakého predátora, smečka jiných šelem ti může kořist vyfouknout před nosem. V tom lepším případě se vracíš hrdý lovče s kořistí domů někdy před polednem.

Rozhodně nechci hájit a vyzdvihovat lov štvaním, o kterém tu nevíme nikdo nic, nedokážeme posoudit jeho efektivitu v různých prostředích ani energetickou náročnost, ale on ani ten lov za pomoci původních střelných zbraní není až tak úplná brnkačka, která by dávala prostor a čas k tvým sexuálním excesům:-)

To že maso z vystresovaného zvířete není zrovna nejlepší se ví dávno. A myslím, že to věděli už i ti křováci v rovníkové africe.. Druhá věc je že si moc nemohli vybírat. Ikdyž se vsadím, že tehdy bylo mnohém víc zvěře než teď, tudíž nemuseli na ní čekat a vstávat ve dvě..

Taky si myslím, že jiný styl lovu se používal tady, jiný v africe a jiný na severu. Takže jabka a hrušky.. A kolik doběhne člověk bez vody v horku? Rozdíl v tom všem je asi ten, že člověk oproti zvířatům má mozek. Tedy oni ho mají taky, ale.. A když šel člověk lovit, tak se na to připravil. Zvířata jsou na to, že budou lovena připravené skoro pořád, ale stoprocentní koncentrace udržet pořád nejde.

Co se tady vlastně řeší? Člověk je primárně stvořený k chůzi a semtam popoběhne, když je potřeba. Jestli je lepší vytrvalec než zvířata? Taky asi není..

>> rudo, 13. 11. 2011 21:07:53 prepac Rudo, nemyslel som reakciu nijako ofenzivne, skor zlahcujuco. tak teda po poradi:

„stále si ovplyvnený vadnými teoriami, akože človek sa vyvinul z opice a ľudský mozog sa rozvinul na základe bielkovinovej stravy.“ omyl, ja povazujem bielkovinovu stravu za jeden z hlavnych faktorov, ktore nam umoznuju taku energeticky narocnu hracku si vydrziavat. v tom zmysle som sa vyjadroval. netvrdim, ze je to jedina spravna teoria, ani netvrdim ye ina je nespravna ;)

„toto sú koncepcie nielen chybné, ale úmyselne vykonštruované na zavádzanie od podstatných poznatkov a pochopenie, čo je človek, ako vznikol a aký je jeho vzťah ku zvieratám, teda aký pôvodne bol a aký by bal byť a aký zase bude, až to všeobecne zase ľudstvu zapne.“ aky je teda ten vztah a aky bude, prosim?

„Človek vznikol ako človek, nejedol mäso a nelovil a zvieratá dokonale ovládal, poslúchali ho a robili všetko na príkaz človeka.“ prosim, co vsetko robili na prikaz cloveka zvierata? preco ich ovladal? co jedol clovek v arktickych podmnienkach?

„ak by nähodou nejaký ujetý človek chcel niečo lovit a zabíjať, či už kôli strave alebo ako morálne zdegenerovaný lovec pre zábavu pre trofeje… tak by prikázal jednému zvieraťu aby ulovilo iné, tieto techniky sa stále používajú.“ aky je rozdiel v loveni priamo a prostrednictvom zvierat?

„napríklad cheatah bola naprojektovaná vyslovene na tieto účely., ale to prišlo až oveľa neskôr ako postupne človek morálne duševne degeneroval.“ preco myslis, ze clovek zdegeneroval? pokial sa da vypozorovat vo vyvoji cloveka a civilizacie nejaky proces, dalo by sa to nazvat aj evoluciou, nie?

„Zabíjanie a jedenie zvierat neznamenalo evolúciu a vývoj mozgu a inteligencie, naopak znamenalo to degenráciu ľudskej duše až do súčasného prabiedneho stavu, samozrejme otázka je kedy bol ten najnižší stav úpadku bolo to včera bolo to v roku 2001, bolo to v roku 1939, v 18 sotoročí, pred 2000 rokmi, pred 3000 rokmi, alebo celé obdobie posledných 12,000 rokov je duševné dno ľudstva, ked moc podporuje vojny vraždenie utrpenie a kompletný otrokársky systém, viac z pôžitku moci ako z ekonomickej nutnosti ?“ myslim, ze si to trochu zamenil so sirsou temou. cely stav dnesnej civilizacie plynie podla mna z jednoducheho preludnenia=na­rusenia biodiverzity zo strany cloveka. v casoch praludi dokazali prezit len elitni jedinci, teda ti, ktori bud dokazali najst dost potravy pre seba a svoj rod, alebo dokazali ulovit so svojim rodom dost zvierat. vznik domaceho hospodarstva umoznil vybudovat spolocnost, ktora poskytla obzivu aj jedincom, ktori by vlastnymi silami nedokazali v prirodzenej konkurencii obstat. je to vlastna pasca naseho mozgu, ktory vsetku invenciu venuje prezitiu, v kombinacii s univerzalnou traviacou sustavou. aby si nasa spolocnost poistila tento princip, ustanovila celu seriu nezmyselnych hodnot, ktore nazyvame humannymi.

„účasť na zabíjaní zvierat a jedenie ich mŕtvol je ten hlavný prostriedok cez ktorý sa neustále znižujú vibrácie individuálneho človeka a udržujú sa tak nízko že nie je možné chápanie a nie je možná účasť energeticky v poli všeobecnej lásky.“ toto je ta atlantska cast ;). vychadza to z predpokladu, ze zabijanie musi mat nenavistny podton a znovu, z nezmyselneho vyznamu, ktory prikladame hodnote zivota ako takeho. vztah medzi lovcom a koristou moze byt tiez neutralny a dokonca vzajomne respektny a chapajuci

… a to vsetko sa tu mnohokrat pisalo v inych vlaknach. ale predsa len, aj ked ja si myslim, ze zhruba chapem, o co ide, mohol by si prosim vysvetlit, co to znamena ked sa povie „vibracie individualneho cloveka“ a aky to ma pre nas vyznam? vdaka.

>> PeterFabok, 14. 11. 2011 18:51:08

Peter najprv k eskymákom, nemôžu slúžiť ako argument pretože žijú v extrémnych podmienkach a nesúvisí to ani s vývojom ani s degeneráciou, proste išli mimo. pretože ak ich chceš použiť ako argument tak sa ti raz stane že ti na bosé behanie niekto povie že je to volovina, ved skús povedať eskimákom aby behali naboso aleb v 5 prsťákoch

eskimáci tiež nelovia uštavním tak že sami behajú

nechajú sa voziť na sánkach a ťahať psami = jeden príklad ako zvieratá poslúchajú človeka

a zbabelo strieľajú z pušiek, teda žiadny loiv behom kde by sa dala ukázať bežecká superiorita alebo prečo sa človek musel vyvinúť na bežca..

človek je v skutočnosti najvyšší tvor a mal na Zemi tvoriť a zvieratám vládnuť ale s rozumom a s láskou a v tom prepadol na celej čiare duševne komplet zdegeneroval a prírodu systematicky ničí absolútne vo všetkom čo robí. v austrálli najkprv 200 rokov ničili kontinent farmari pestovaním dobytka, vyklčovali lesy, zmenili klímu spôsobili presolenie spodnej vody a pôdy zmenili pôdu na neurodnú a vyschnutú a teraz zahraničné uhoľné a iné minerálovo dolujúce koncerny puiplácali politikov a dostali povolenie ťažiť všade a ked píšem všade tak je to naozaj, už vrtaju dokonca primo pod Sydney a čoskoro sa to zrejme celé prepadne… a uhoľne bane všade v prírode chrlia prach a vyľudnili celé osady a mestečka a vyhnali tých farmárov čo predtým ničili prírodu inak.

Proste človek upadol to totaálneho debilizmu a určite každý vie uviesť tisíce príkladov z EU, kde napríklad rôzne slovenské vlády zničili čo mohli a porozdávali čo mohli. človek sa na to pozerá len ako na ekonomickú krízu ale čo to spravilo prírode málokoho zaujíma.

tak takto to medzi človekom a zvieratami nemalo byť a teraz je to na najnižšom bode.

človek si evolučne vyrobil technologie a je hrdý ako je mudry ked si môže hocaké zvieratko pozrieť okamžite na iphone.

celková energetická vibrácia planety je súčet vibrácii jednotlivých ľudí a ked máš orchester ked väčšina hrá falošne tak toho čo je naozaj muzikant tam ani nerozlíšiš

ked v skolskej treide narastá počet grázlov a vyrušovatelov tak to dospeje tak daleko že sa už v tej triede nedá učiť atd.

>> Dav, 14. 11. 2011 16:44:34

vidíš to moc dramaticky.

• jsem samozřejmě vynikající střelec z luku, vrhač oštěpu a házeč sekery či nože
• málokdy lovím sám, chodí nás z Osady Havranů několik.
• známe i lepší místa než napajedla a pochopitelně i klademe pasti, kde nemusíme už vůbec hnout prstem
• samozřejmě máme lovecké psy
• ty večírky s manželkama honců bych Ti přál zažít

>> muflon, 14. 11. 2011 08:32:57

Stimto tvojim prispevkem se muzu docela dobre stotoznit. Za chodeckeho fanatika jsem ale neoznacil tebe. Oznacuj tak obecne kohokolov kdo tvrdi, ze chuze a jenom chuze pomaha telu napravovat, regenerovat a celkove dostavat telo do rovnovahy. Zatimco vsetky ostatni aktivity vidi spise na druhem brehu, teda jako ty, ktere museji byt chuzi podporovany aby se vubec dali dlouhodobe vykonavat.

K nekterych vecerch tezko debatovat, jako treba o tech rimskych legionarich a lecbe pomoci dlouhych pochodu. Jiste, nejake choroby se rozchodit daji, jine ne.

Jenom jeste ke Galowayovi. Podotykam ze jsem jeho knihu necetl, jenom tak uchytkem jsem pochopil, ze je spis venovana bezeckym zacatecnikum a ma na svedomi behani velkych mas lidi zejmena v USA.

Co se tyka rady pravidelne vkladat pri maratonu chuzi do behu, tak je opet potreba zvazit pro koho tato rada plati. Nejde o to ze by se nekdo bal posmechu za obhajovani takoveto rady. Nekteri lidi to taky pri maratonu uspesne vyuzili. Takovato rada ale neni univerzalni pro kazdeho. Je vhodna spise pro pomale bezce u kterych rozdil tempa chuze a behu neni az tak vyrazny a pro bezce kteri maraton absolvovat chteji, ale nemaji na nej natrenovano. Uvedu ale takovyto priklad. Bezec zvladne 10km za 45 minut. To neni nijak velky vykon. Nekteri ti vic sportovne zalozeni to zvladnou treba hned pri prvnim nahodnem pokusu, jinym kteri jsou zdravi a maji alespon mirny sportovni zaklad natrenovat na takovy vykon trva v radech mesicu. Takovyto bezec se rozhodne bezet maraton. Teoreticky by mel mit na cas 3:30. Nema na to ale dostatecne nabehano. Dostatecny bezecky objem v nohou a dostatek dlouhych behu. Kdyby je mel, tak cas mezi 3:30 a 3:40 realne da. Takto ale zvoli radsi Galowayovu strategii a pravidelne vklada chuzi. Jestli ze v kazdem 10km useku vlozi 10minut svizne chuze rychlosti 10km/h, musel by bezecke useky bezet tempem rychlejsim nez 4:30min/km to je 4×9km plus 2.2km vsechno v tempu rychlejsim nez je jeho maximum na 10km. Samozrejme ze to dosahnout nemuze a tak bude jeho cas diky vkladani chodeckych vlozek pomalejsi nez kdyby bezel.

>> jmaselnik, 15. 11. 2011 10:15:34

Je to zajímavá diskuze, která se ovšem dotýká zásadní otázky: co lidé ne-historické doby jedli? Kdybychom je (ale proč?) zařadili do vývojové linie kamsi k opicím, museli bychom konstatovat už podle chrupu obou druhů, že člověk byl všežravec s majoritním podílem ne-masité stravy, kterou konzumoval spíš díky parazitování na jiných, silnějších živočišných druzích. Není nic jednoduššího, než si zkráka jako opice sesbírat v klidu, míru a pohodě k snědku to, co nabízí flora. Ohledně lidského běžeckého štvaní zvěře v krajině savany s 1–2 metry tuhé trávy výšky dobře vyrostlé pšenice nebo kukuřice. Napsal jsem kolegovi zoologovi, který zrovna v tomto roce koná terénní výzkum v Botswaně. Dal jsem si práci a přeložil mu zdejší příspěvky. Jeho reakce mne pobavila, cituji:

„Milý Kamile, netušil jsem, že se v Československu tak skvěle bavíte Připomíná mi to ty skvělé hádací kluby na 42té ulici, kde jsou lidi schopní se hádat o kulatosti krychle nebo o pravém Buddhově jménu. Představ si to tak, jako bys například v Central Parku za parného léta honil 20 hodin v kuse velmi zdatného atleta mnoha dovedností – běžce, bojovníka, plavce, lezce, stopaře. Ten by ti nahrazoval lovené zvíře (třeba i zraněné), které bys měl ulovit. On by měl místo rohů nebo kopyt ostrý pevný klacek, ty např. oštěp nebo v lepším případě luk (v afrických podmínkách je vcelku k ničemu; lov ptactva se konal s tupými šípy, aby pro ně lovec nemusel lézt do stromů, a tak takový lovec ulovil v průměru 1 zvíře ze 150). A teď si představ, jak bys třeba po 8 hodinách neustálého běhání, hledání stop a vhodné cesty měl házet dost přesně oštěpem anebo jak by ses tomu chlapíkovi, kterému by šlo o život, bránil, kdyby na tebe ze zálohy zaútočil, a pak zase utekl. To, co píšeš, jsme si zvykli nazývat jako syndrom filmu "The Gods Must Be Crazy“. Tenhle jinak humorný snímek jakoby připravil spoustu lidí o rozum. Kdo kdy pobýval delší dobu v Africe, potvrdí, že film není realita."

>> Komsomolec, 15. 11. 2011 10:47:06

jasně, že nejsme primárně masožravci je většinou (skoro) každému jasné. V zásadě je toto vlákno jenom takové lehce mentální cvičení, jako takové je třeba ho brát.