Jak by měla ideálně vypadat zimní/objemová maratonská příprava, pokud neplánuji žádné významné jarní závody, ale ani soustředění v teple? Alternativní varianty k Lydiardovu systému? Něco jiného než jen běhat, běhat, brodit se sněhem, hodně běhat a vůbec nic nad ANP?

[quote=MH]Jak by měla ideálně vypadat zimní/objemová maratonská příprava, pokud neplánuji žádné významné jarní závody, ale ani soustředění v teple? Alternativní varianty k Lydiardovu systému? Něco jiného než jen běhat, běhat, brodit se sněhem, hodně běhat, navyšovat objem a vůbec nic nad ANP?[/quote] Vím o různých tréninkových plánech na maraton, ale jak by měl vypadat trénink, když minimálně dalších 8 měsíců žádný nepoběžím a výkon na kratších tratích pro mne není důležitý (jestli teď zaběhnu 5 km za 19 nebo 18:30 mě nemotivuje, když mám z mládí zaběhnuto pod 17). Chci se soustředit na maraton, jen nechci přípravu uspěchat a nevím, jaké alternativní modely DLOUHODOBÉ maratonské přípravy existují.

Teda myslis strednedobu pripravu na maraton. Akykolvek plan na 1 rok a menej je strednedoby. Dlhodoby koncept pripravy maju napr. Japonci a ti si davaju plan na 4–8 rokov, teda 1 az 2 Olypijske obdobia. Kratkodoby ciel je na pol roka a menej. Vzhladom na to, ze sa nechystas na ziaden zavod (co je velmi, velmi tazke z pohladu motivacie a spravnej pripravy), zacal by som rozvojom vseobecnej vytrvalosti. Dalej by som sa zameral na rozvoj specifickej bezeckej sily a rozvoju ANP. Pocas celej pripravy, vratane rozvoja vytrvalosti, by som zaradoval kazdy tyzden aspon 2× kvalitne rovinky 60–80m dlhe, po case aj kratke vybiehane svahy maximalnym usilim so 100% regeneraciou. To vsetko sa da zvladnut v dni, v ktorom odbehnes 20 a aj 40km. Tazko Ti radit takto obecne, bohvie ake mas ciele, kolko mas casu a najma ako si na tom teraz. Ak chces bezat dobre maraton, nikto Ti neporadi treningovy plan, kde budes behat 50km tyzdenne ( pripadne este aj vsetko v rychlych usekoch). To mas tak na prezitie, nie na natrenovanie. Zla sprava teda je- ak chces bezat maraton aspon blizko svojho potencialu, budes sa musiet tym snehom borit a nabehat vela, vela kilometrov. Neiktore budu aj vyrazne nad ANP, niektore na, vacsina vsak pod nim. S tym nic nenarobis. Nazvi si ten koncept ako chces, kludne z neho vynechaj meno Lydiard, vedz vsak, ze kazdy moderny treningovy plan z neho vychadza, aj ked sa to nezda. Najtazsie bude sa spravne ohodnotit a vediet, ci trenujes spravne, kedze nechces zavodit. Nebudes mat ziaden feedback a postupne asi stratis motivaciu. Vyber si minimalne 4 preteky, na ktorych sa aspon kazdy 2. mesiac otestujes. Najlepsie po rovine a na roznych vzdialenostiach. Ktohovie, mozno si prekonas aj osobak z mladosti na 5ku.

2 Mato: díky za rady a opravu „středně/dlou­hodobý“.

Asi jsem se úplně přesně nevyjádřil. Nejde o to, že bych „nechtěl závodit“, ale že výkony na kratších tratích, než maraton klidně oželím ve prospěch specifické a kvalitní maratonské přípravy, a konkrétní maratonský závod nepřijde dříve než za zmiňovaných 8 měsíců. Pokud je nutné v rámci kvalitní maratonské přípravy závodit, nemám problém. Ani mi nevadí nabíhat kilometráž.

Jádro pudla je v tom, že v mém novém běžeckém životě (od zimy 2005/6) zkouším různé systémy přípravy a dle výsledků na 10 km zatím jednoznačně vítězí „volné pobíhání okolo 70% TF max“ 5–6×týdně s jedním dlouhým během, jedním okolo 90 min. a 1× okolo 25 min v tempu hodinovky, každý čtvrtý týden se zkráceným dlouhým během. Výsledkem je ca 80–100 km/týden, spousta sil a chuti běhat rychleji. Víc kvality mi zatím nic nepřineslo, krom zpestření a radosti z rychlejšího pohybu. Je to tedy tak jednoduché, že stačí jen postupně navyšovat objem až kam zdraví dovolí?

Konkrétně k Tvým radám: rozumím správně, že jsi zastáncem (víceméně?) celoročního rozvoje ANP? 1× týdně? rovinky – po rozklusání, před tréninkem obecné vytrvalosti, anebo až po něm? I v zimě? Nejsou pro mě – běžce s aktuální výkonností okolo 3km za 11:00, 10 km těsně pod 40, 1/2M 1:30 luxus, který by se vyplatilo vyměnit za další objem?

Shrnu-li to, jaký je rozdíl mezi specifickým maratonským tréninkem na určitý konkrétní maraton a střednědobým maratonským tréninkem? Absence rozvoje speciálního maratonského tempa?

ANo, pri strednedobom maratonskom treningu nie je potrebne pravidelne trenovat specialne tempo maratonu- teda az do doby specifickej pripravy t.j. cca 10–14 tyzdnov pred maratonom. Vyhodou strednedobej pripravy je mozno zapracovat na slabinach a naviac sa zamerat na ine trate, pricom stale sa rozvija vytrvalost. Ten kto to skusil, moze potvrdit, ze uplne inak sa pocitovo trenuje na maraton, ked si si cca 4mesiace predtym vylepsil osobak na 5km, ci 10km. Ta rychlostna rezerva je k nezaplateniu. Toto vsak plati uz u vybehanych jedincov, nie u niekoho, kto zacal trenovat seriozne az s bliziacim sa maratonom (ten si potom moze zabehnut osobaky od 1500m az po maraton v ramci tejto pripravy). Trening na urovni ANP, ci v jeho blizkosti (napr. Tvoj trening 25min v tempe hodinovky) sa ma robit po cely rok, bez ohladu na sezonu. Cca 3 mesiace pred maratonom by som ho zaradil kludne aj 2× tyzdenne a nahradil neskor 1 specialnym maratonskym tempom- asi 6–8 tyzdnov pred maratonom. Co sa tyka roviniek- to nie je trening, iba doplnok. Kludne mozes ist behat svoju dennu davku a podla pocitov si zaradit na zaciatok (po 10min behu), v strede, ci na konci tie rovinky, ci vybiehane svahy. Nebudes sa tym o nic ukracovat a nezanedbas rozvoj motorickych schopnosti. Rovinky pred treningom intenzity su samozrejmostou, o ktorej som nepisal. V zime budu samozrejme v nizsom tempe ako v lete, ked nie si nabaleny oblecenim a skrehnuty zimou, ale zanedbanie zakladnej rychlosti neprivedie nic dobre. Je jedno ci behas 3ku za 11min, ci za 7:20– musis byt schopny vyprodukovat svoju maximalnu rychlost behom par tyzdnov. To sa Ti podari iba vtedy, ak s nou udrzujes kontakt.

Mato, či jiní, chtěl bych se vrhnout do takové střednědobé přípravy a nevím jak na to…

Mohl by mi někdo vysvětlit Lydiardův tréninkový cyklus (OV, kopce, dráha, maraton:)..Jak trénovat? Kolik naběhat? atd. Chtěl bych začít co nejdříve, asi nabírání OV a rozvojem maximální rychlosti(rovinky). Maraton bych si chtěl zkusit asi v dubnu/květnu. Taky bych se chtěl zlepšit na kratších tratích (začít trochu lítat:), abych pak mohl ten maraton běžet relativně rychle. Chtěl bych trénovat tak, abych se zlepšoval více než doposud:) Prosím o radu.

O Lydiardovi je toho hodně na netu, ale anglické běžecké termíny spíše neznám.

Taky ve všem nemám jasno.

http://www.lydiardfoundation.org/…training.pdf (sice v EN, ale CZ nic kloudného neseženeš, snad jen v Bězích na střední a dlouhé tratě od Olympie) Pak si projeď blog od Niktomuže http://bezecky.blogspot.com včetně komentářů od Mata, to ti pomůže pochopit souvislosti z toho PDF souboru v angličtině. Třeba rada o vyvarování se toho plného tréningu v kopcích pro začátečníky (o tom se prostě psát nebude, to musí se předat přes nějaké osobní zkušenosti).

Tady máš popsánu periodizaci: http://www.runningtimes.com/…es/print.asp?… (o dost kratší v CZ: http://www.atletickytrenink.cz/…treninku.php ).

Taky budu mít pár dotazů.

Ale dost mi vrtá hlavou, jestli to objemové období (tam, kde jsou ty LSD) může trvat déle (píše se všude ty 3 měsíce)? Dejme tomu 6 nebo i více měsíců? Zvýší to efekt, nebo to vyjde na stejno jako při 3 měsících? Teď to LSD (dlouhý setrvalý běh, či jak to přeložit – 3× v týdnu v první fázi): je jasné, že má být pod ANP. Ale jak s tepama, abych určil tu dolní hranici? Nebo to nechat jen na pocitu, že ten běh prostě není easy?

Díky moc! Jdu to přelouskat..:)

Niktomužův blog znám a sleduji, možná si to bude ale chtít přečíst od začátku, co bloguje.

Myslel jsem, že Lydiard není zastánce LSD(long slow distance), ale prosazoval spíše běhy rychlejší( v horní hranici aerobního pásma:). K tréninku OV – myslím, že čím déle tím lépe, jenže kdyby to bylo moc dlouho, tak člověk poleví v úsilí(kilome­tráži)…

Ježišmaria: LSD nie je long slow distance- to premenoval Joe Henderson, ale znamená to long STEADY distance. Lydiard to tempo pomenoval „best aerobic effort“, čo je asi 15–45s/km pomalšie ako tempo maratónu, pre pokročilých bežcov. Neskôr prispejem viac, keď budem mať viac času…

Stydím se…(vycházel jsem z nějakého rozhovoru, co kdysi překládal Niktomuž a myslel jsem že to S je slow)…

Jinak díky, zas tak nespěchám. A psal jsem, že v anglických běžeckých pojmech plavu :) ..ale to se dá napravit, možná lehčeji než udělat ze slow běhu long steady distance

http://bezecky.blogspot.com/…diardem.html http://bezecky.blogspot.com/…diardem.html

steady state…je to totéž co ANP?

Ještě bych shrnul Lydiardův tréninkový plán, opravte mě, když budu mít scestné představy:

1.fáze – objemová příprava, 10 týdnů, 1600–1700km…tj. +160 týdně, 3× týdně delší běh(jak dlouhý?) 2.fáze – trénink v kopcích, 4–6 týdnů, …cca 90 km týdně, výběhy kopců(důraz na techniku), udržování OV delšími běhy, leg-speed, 3.fáze – tempová příprava, dráhový trénink, 12 týdnů, +100 km týdně
anaerobní trénink, stále udržování OV=dlouhé běhy, rozvoj spec. tempa, sharpening(max­.rychlost) 4.fáze –3 týdny, tapering…ladění. Příprava na závod, odpočinek, superkompenzační dieta atd. Maraton(závod)

A jak bych ho chtěl aplikovat já? 1. fáze – mírně prodloužit(12týd­nů), propracovat se z 90km týdně na cca 120km, každý 4. týden trochu ubrat a dát si test(??)

• trénink v kopcích dle návodu, střídat těžké a lehké tréninky(dosud jsem běhal pořád stejně, v klidu:)
• s dráhovým trénikem si moc nevím rady, v mém provedení to budou asi svižné běhy, fartlek atd. Budu se snažit zrychlit.
• tapering…jak se na to tak koukám, odpočinek budu potřebovat:)

  zpočátku bych to viděl na 7–8, tréninků týdně + rozvoj rychlosti(rovinky), když to bude moc(km), budu muset zvolnit

Myslíte si, že takhle bude mít ten trénink smysl?Co bych měl dělat jinak? Jak dlouhé dlouhé běhy? Na různých místech jsem našel různou délku fází (x týdnů), jak to má být?atd. Díky

[quote=Vašek]steady state…je to totéž co ANP?[/quote] Steady state je o fous níž (vyjádřeno v tepech o 3 ? ). ANP by měl být orientačně průměr hodinovky, Steady-State odpovídá tepům a tempům při dvouhodinovce, podle kalkulátoru na: http://www.mcmillanrunning.com

to rk: díky moc, skoro jsem se trefil:)

Jo, rk máš pravdu, ale ten Lydiardův pojem steady stay nebude blízký ANP. Třeba ta kalkulačka vyplivla tempo, které jsem asi schopný odběhat 3× týdně. Ale kdybych to měl odběhat na ANP-3 tepy (vždyť tak se běhá hodinovka z plného tréningu), tak budu totálně KO po 2. tréningu během týdne. Nehledě na to, že takový běh by byl sice možná long, ale časově to moc nad hodinu bych neudržel.

Toto je problem, ktory Lydiarda vzdy rozculoval: nikdy nechcel do svojich knih davat tabulky a tempa… su totiz velmi zavadzajuce a ich pouzitie je skoro nemozne na univerzalnej platforme. On nikdy ani len svojim atletom nehovoril ako rychlo maju behat- dokonca ani pri drahovych treningoch- ani len presny pocet usekov nepovedal: How much? Until you are tired. How fast? Fast enough to get into oxygn debt, yet not as quick as to be not able to run enough repeats. (kolko? pokial nebudes unaveny. Ako rychlo? Tak rychlo, aby si si vytvoril kyslikovy dlh a nie tak rychlo, aby si ich nebol schopny odbehat dost- usekov). Duplovane to platilo pri faze maratonskej pripravy- teda objemoveho treningu. Steady je myslene v zotrvalom stave- rozhodne pomalsie pocas vacsiny behov, nez je tempo maratonu (teda o hodne pomalsie nez je ANP). V niektorych dnoch to mohlo byt sviznejsie, v niektorych len pomalicky klus, ak bol bezec unaveny. Doraz je kladeny na 1) dlhy beh kazdy tyzden 2) 2 dalsie aspon 90 minutove behy v tyzdni 3) aspon 1 tempovejsi beh v tyzdni v trvani od 30 do 60 minut. To je vo faze zvysovania vytrvalosti. Ziadne tabulky, tempa v s/km a v tepoch nikdy neuznaval a ak sa aj v nejakych knihach neskor objavili- bolo vzdy proti Lydiardovej voli.

Mato, ještě několik otázek k Lydiardovi: Co to je „leg-speed“ a jak to trénovat (vím že co největší frekvence kroku, ale jak dlouho atd.)? A trénink v kopcích(hill resistance) – pokud mi podle plánu vychází na únor (nejen mě), tak kde mám trénovat, když všude bude sníh(teď to sice není aktuální, ale…). Na Novém Zélandu bude léto, ale tady:) A mohl bys mi ještě ve zkratce objasnit co to je „co-ordinate training“? Díky moc.. S dnešním dnem začínám s objemovou přípravou(zatím pomaleji, více od října) a pak chci dále pokračovat dle Lydiarda. No uvidím, jak top půjde:)

Četl jsem článek (myslím, že od Pfitzingera) o zimní přípravě a tam se psalo, že by se v období budování vytrvalosti nemělo NIC běhat nad ANP, ani chodit do posilovny apod. Připadalo mi to jako extrém. Co vy na to?

[quote=Advid]Četl jsem článek (myslím, že od Pfitzingera) o zimní přípravě a tam se psalo, že by se v období budování vytrvalosti nemělo NIC běhat nad ANP, ani chodit do posilovny apod. Připadalo mi to jako extrém. Co vy na to?[/quote] Pokud bych někdy chtěl jako běžec chodit do posilovny, a nechodil bych ze zdravotních důvodů celoročně, vybral bych si právě zimu. Otázka je, zda autor článku doporučuje vůbec někdy v rámci roku chodit do posilovny. Můžeš uvést odkaz na článek, je-li z netu?

Neběhat nad ANP mi pro maratonce v období „budování vytrvalosti“ jako extrém nepřijde. Co je pro maratonce „budování vytrvalosti“? Především dlouhý souvislý běh v tempu pomalejším maratonu.

Pokud se posilovny týče, chodil jsem jenom jednou delší dobu a bylo to právě přes zimu, v době, kdy jsem nabíhal objemy. Pravda doprovázel jsem bráchu (samotného by mě to nebavilo) jen 1–2× do týdne, hlavně vršek, zvedal malé váhy (většinou rychle), takže žádné budování hmoty. :) Ale rozhodně mi to neuškodilo. Naopak mě přestaly bolet záda a ten rok jsem zaběhl většinu svých osobáků, protože mi tělo umožnilo naběhat slušnou OV.

S tím ANP to má logiku, s tou posilkou (resp. posilováním?) moc ne. Nevím, jak je to v tom Pfitzingerově článku, ale vynechání obecného posilování je hrubá chyba. Může být supr, že budu běhat 150/týden, ale když se mi budou u toho postupně bortit záda, tak si koleduju. To stejné je to s vyrovnáním dysbalancí vůči horní polovonině. Na druhou stranu se může jednat o „zákaz“ běžeckého tréningu v posilovně – poskoky ve výponu s naložením na ramenou a podobně – to si myslím, že do objemové fáze nepatří.

Tak na runnungtimes.com mají po kliku na „articles“ „Internal Server Error“. ALe někde to tam je. Pamatuji si, že tam autor uváděl 4 důvody, proč ne trénink nad ANP v tomto období. Jeden z nich byl, že se trénuje metabolismus glykogenu na úkor tukového. Nebo tak nějak.

Možná bylo povolené posilování při nepřekročení ANP. Později to najdu a hodím link.

Ani Lydiard, ani vela inych trenerov neuznavaju posilovnu ako dobry doplnok k behu. Silu potrebnu k behu ziska bezec (podla nich) prave behanim a vybiehanim svahov. V dnesnej dobe, najma u rekreacnych bezcov, je vidno ako strasne maju zanedbanu obecnu silu, tak preto vela trenerov nahana svojich zverencov do posilovne. Ja suhlasim s tymi, co sa posilovni vyhybaju. Kliky, sklapacky, vyskoky, zhyby, vypony… k tomu netreba ziadne cinky. Ak nevies spravit aspon 50 klikov bez prestavky, tak Ti je posilovna nanic- mas hrube nedostatky, ktore napravis cvicenim vlastnou vahou. Medicinbal je tiez ok pri dynamickych cviceniach. Ak vsak mas obmedzeny cas na trening- beh je najlepsim treningom pre behanie (duh- to je zistenie). Tych 5 minut navyse, co stravis kazdy den 2 seriami klikov a 10 sklapackami Ti nezaberie tolko casu. Ak mas cas navyse- kludne posiluj aj s cinkami- pamataj vsak, ze kazde kilo zbytocneho svalstva Ta iba spomali, nepomoze. Ak by som mal tyzdenne dalsie 2 hodiny na trening, tak by som hodinu venoval navyse behu a tu druhu by som venoval regeneracii v saune a vo virivke. To by mojmu vykonu viac pomohlo, ako si zlepsit bench o 15kg.

Behat nad ANP by sa malo aj v budovani OV, ale s mierou a s primeranymi prestavkami. Nie je ziaden problem si dat 10×200m raz za 10–12 dni s dostatocnou pauzou na zotavenie medzi opakovaniami. V obecnej priprave by som dal pauzu CH ci pomaly medziklus v trvani 1min-90s, v sezone to iste mozem zvladnut s 30s pauzou- a to uz je anaerobny trening. Ziaden bezec nemoze zajst prilis daleko od svojej rychlosti, lebo potom ju len velmi tazko bude hladat a 8 tyzdnov mu na jej obnovenie nestaci. Nie kazdy rychly beh na drahe musi znamenat aj vyrazne prekrocenie ANP prahu. Pri dostatocnych pauzach si moc organizmus nezakyselis, pripadne je treba behat tie useky pomalsie, ale zato pravidelne rovinkovat a robit abecedu a odrazy. V zime trebars mozem ist trening 20×400m so 40s pauzou, ale tie useky beham o dost pomalsie ako v lete. Kratka pauza mi zabrani sa prilis nahanat a mam tak trening ANP aj VO2 max a trochu posteklim aj rychle svalove vlakna- urcite viac, ako keby som si dal hodinovy tempovy beh (ktory si dam tiez v ten tyzden, ale viem, ze mi pomoze rozvinut „iba“ ANP a AEP). V treningu musis dbat predovsetkym na balans a nic nesmies zanedbat na prilis dlho.

Mato:

ad 1. odstavec: Nevím, jaký typ tréninku v posilovně měl na mysli autor článku, ale já měl na mysli např. kruhový trénink.

ad 2. odstavec: Tak nějak jsi vystihl to, co se mi nezdálo na tom článku.

hm, jestli neuděláš 50 kliků bez přestávky je Ti posilovna na nic? Teda nezlob se, ale to mi příjde dost vyhrocené. Když máš problém dělat dělat kliky, je jejich trénink velice frustrující. Vím to velice dobře, protože mám za sebou několik protivných zranění ramene, kdy jsem začínal s tréninkem vršku od nuly a posilování s lehkými činkami (zpočátku pouhé rozhýbávání rukou i bez činek) bylo nutností pro to, abych se mohl ke klikům vrátit (trénoval jsem na hodinovku kliků). Druhým faktorem je stereotyp a tady jednoznačně cvičení s činkami vede. Ani není potřeba hafo přistrojů, stačí nakládací jednoručky a máš k disposici desítky cviků. Ani těch příliš rostoucích svalů se u většiny lidí není potřeba bát. Pokud člověk nepřizpůsobí jídelníček růstu a nevynechá vytrvalostní trénink (což v objemové fázi asi nehrozí:-), není třeba se nějakého přibírání bát. Pochopitelně jsou výjimky velmi dobře (z pohledu muskularity) disponovaných jedinců, kterým stačí pár týdnů na to, aby udělali obrovské pokroky, ale těch zas tolik není..... a dá se to opět velmi dobře ovlivnit skladnou posilování a dietou.

Tych 50 klikov bolo myslenych obrazne- dopln si tam 100 brusakov (aj, boli ma chrbat), 100 sklapaciek, 100 prednosov nohami (jaj bolia ma triesla), ci 3×10 zhybov na hrazde/strome (kdekolvek). Ak je problem v motivacii, tak nech sa paci zaplatit si za posilovnu, ale tvrdit, ze je nevyhnutna pre behanie je nezmysel. Ak sa nejaky cvik neda robit s vlastnou vahou, treba si najst iny… Moja pointa vsak bola v tom- pri behani- vykonnostnom (lebo tento prispevok o nom je), ide najma o behanie. Vsetky ostatne aktivity, ktore by Ti vraj mali pomoct, si nezasluzia ani tolko casu, kolko venujeme pisaniu tychto prispevkov. Vyjma regeneracie. Tu hovori zo mna skusenost s vykonnostno vrcholovym prostredim behania, v ktorom som sa pohyboval dost dlho. Viem ako silny boli borci narodnej a medzinarodnej urovne a viem, co pre to robili, aby zostali zdravi (bavime sa o vyrovnavacich cviceniach). Posilovat- fajn- ale nie namiesto behania a nie na jeho ukor (ci uz casom, alebo unavou). Ak mas na vyber 80minut behu a 5 minut cvicenia pred sprchou, alebo 30 minutovy vybeh a hodinu v posilovni- tak pre bezca, co chce nejake casy zabehnut je prva varianta vzdy 100% lepsia- v akejkolvek faze pripravy, s predpokladom, ze nema zranenie.

Ano, tady bude jádro pudla. Já se ptám na posilovnu z hlediska kondičního běžce, který i plave a Mato zase z hlediska vrcholových běžců.

taky nevrdím, že je nevyhnutelná, jenom že je zajímavější, než kliky. Jestli to stojí buď běh, nebo posilovna a ne obojí, je to jasné a není se o čem bavit. Diskuse je zde navíc o zimní přípravě, kdy je, podle mne, pro posilovnu nejlepší čas (samozřejmě, pokud se ji člověk rozhodne zařadit).

[quote=Advid]Ano, tady bude jádro pudla. Já se ptám na posilovnu z hlediska kondičního běžce, který i plave a Mato zase z hlediska vrcholových běžců.[/quote] Nie, iba z hladiska vykonnostnych bezcov, ktory maju behanie ako sport c. 1 a kazdy iny sport je len ako nahrada/doplnok. Plavci samozrejme posiluju, aj cyklisti a pod. To o vrcholovych bezcoch som spomenul len ako memento, ze dokonca ani oni psoilovnu nepovazuju za nutnost a vela z nich sa tomu cielene vyhyba, napriek dostatku casu. Ak povedal este v 60 rokoch velikan behu Derek Clayton (prvy muz na maratone pod 2:10 a pod 2:09): „Ten kto ma energiu na posilovanie, netrenuje (nebeha) dostatocne“. Mozem potvrdit z vlastnej skusenosti. Isty Sebastian Coe (ci skor jeho otec Peter) by s nim asi nesuhlasil, ale Seb bol za a) strednotratiar a za b) extremny ektomorf, ktory posilovanie potreboval ako sol, lebo bol cintlavy od prirody.