Dobrý večer. Před měsícem mi zjistili srdeční arytmie. Sportuji od mládí, jezdím na kole a hraju florbal. Pravda, hodně mi chutná a na mé postavě je to docela znát. Měřím 193cm a vážím 105kg, je mi třicet. Rozhodl jsem se začít běhat. Jsem nadšený tím pocitem, když se vrátím z běhu a ležím ve sprše. Neskutečná euforie. Hodně mě to chytlo. Mám ale problém s tepovkou. Běhám třetím týdnem a jedu kolem 166–168 tepů za minutu průměr. Což mi přijde poměrně dost. Ještě doplňuji, že běhám 6km v čase +/-31minut. V knize o běhání jsem se dočetl, že bych měl běhat v úplně jiných pásmech. Nejsem ale schopen se do těchto procent dostat.
Potřebuji jen poradit, zda-li se to zlepší a dále jestli nedělám něco špatně, když běhám s arytmií. Děkuji všem a přeji hodně úspěchů na tratích, silnicích, polích a loukách. Born

jen laická rada, zvolni, tep by měl jít taky dolů. Arytmie je sviňa, nicméně mě se objeví, když pravidelně neběhám. Jak mám srdce v „zápřahu“ tak šlape, rok o ničem nevím. Přestanu a je to tady. Zatím to však není v mezích pro mě omezujících, tak jsem to nekonzultovala s odborníky, jen pár lidmi podobně „postiženými“ a ti mi to víceméně potvrdili. Každopádně návštěvou lékaře nic nezkazíš, max ti poradí, jak na to, v jaké intenzitě, frekvenci a bude se ti klidně spát.;)

Také se přimlouvám za mírnější (pomalejší) tempo. Určitě se Ti to podaří. Mělo by to být snadnější, než zrychlit tak, abys těch 6 km běhal za 24 minut Optimální tempo 6 km za 36 minut i více.

Cítím to tak (nemohu podložit zkušenostmi ani odborně), že aerobní zátěž pravidelně provozovaná na stálé tepové frekvenci okolo 130 za minutu je pro arytmii prospěšná.

Asi před dvěma měsíci jsem při závodech na horském kole omdlela a známí mě donutili jít k lékaři. Absolvovala jsem CT, EEG a zjistili mě, že jsem zdravá jak řípa, pouze mám srdeční arytmii z nezjištěných příčin. Čirou náhodou jsem se dostala k vynikajícímu neurologovi, který se ve volném čase zajímá o tréning a výživu vytrvalostních sportovců a je trenérem amatérských triatlonistů. Když jsem se ho ptala, co tedy mám dělat, řekl, že vytrvalostní trénink v aerobním pásmu je nejlepší lék a to že běhám, jezdím na kole, je to nejlepší, co pro své zdraví můžu udělat a tohle taky doporučuje všem svým pacientům. Nemám se prý obávat žádných komplikací. Je pravda, že než jsem omdlela, vysílalo mé tělo moře příznaků, které mě měli donutit z toho kola slézt a závod zabalit (ale já jsem tak chtěla vyhrát!). Příště už ty signály určitě poslechnu.

Jo a ty kila, to je taky můj problém. Ale s arytmií to nemá nic společného. Jenom když se jich zbavíš, tak tolik netepeš. Ale o to se snažím posledních 20, 30 let…

Neviem ci by nebolo lepsie asi zacat s chodzou, a az neskor prejst na beh, lebo pri takej vahe je to dost velka zataz na klby !!!

Může pomoci i běžecký styl, zkus zkrátit krok.

začínal jsem se stejnými kily jako Ty. Zase až tak moc ten tep neřeš. Snaž se ho držet níže, ale není to dogma. Z počátku jsem byl schopen se dostat s bídou ke 140-ti tepům a to při tempu 7:30 na km, což mě nebavilo a běhal jsem tak jenom po tmě, když mě nikdo neviděl. Při společných výbězích s Aldamanem jsem na to totálně pekl a běhal ty tepy co Ty (průměr 165) při tempu 6:15 – 6:20. Během pár měsíců (od ledna) jsem při tempu 6:00 schopen fungovat na 135-ti tepech. Zkrácení kroku, které radí Michal U. mi taky hodně pomohlo. Vydrž a půjde to. BTW mírnou arytmii mám taky, ale v podstatě na ni kašlu.

Být tebou, tak bych tepovku tolik neřešil. Je perefektní si jí zalogovat, pak jí můžeš pochopit, nic míň, nic víc. Mám totéž a vím jediné – omezit stresy. Preferovat spánek v době před půlnocí a ne po půlnoci. Šumy na tepu můžou souviset taky s dietou s nízkým obsahem tuků (do 15% denního přííjmu kalorií, pokud jedeš cca na 2400kcal – poznal jsem to naplno). Brácha je kardiochirurg a řekl mi jediné, když dovedeš běžet hodinu, pak máš srdce zdravé a neřeš lokální arytmie, i když můžou dávat občas nepříjemné pocity. V jedný knížce o biku jsem dokonce našel, že při zvýšeném tréninku při obecné adaptaci těla na zátěž může lokální arytmie být takto vyvolána. Prý to souvisí se snižováním ranního tepu a obecně jinou charakteristikou oběhového systému trénovaného/ne­trénovaného jedince… A bikeři obvykle mají své tréninky delší, jak běžci, takže to srdce je v zápřahu holt dýl… Jestli běháš chvíli, tak stejně nevíš, zdali jsi nízkotepec či vysokotepec. Mám taky v současnosti 105/189 a maximálku na 205, ráno okolo 46–48. Může se ti paradoxně stát, že když budeš běhat na menší tepový frekvenci, tak se obecně zpomalíš proti tomu, co jsi dříve běhal na stejných tepech a všeobecně tě to zpomalí. Taky měřák a rozsahy neberu jako dogma, v čem běhat, na každýho to neplatí. Anebo nejspíš platí, ale bez tý zbytečný špekový vesty. Když chci, abych začal zrychlovat, vím, že tréninky musí být cca přes 172, pod 168 je to jen jog. Pro delší trasy jen vím, že pomáhá prvních 5km dát do 168, aby se tělo zahřálo, pak klidně zbývajících 13km můžeš stupňovat až ke 180. Či při sprintu 400m až ke 199–205(to už ale se jede na krev). Jinak tep ti zvedne cokoliv – přítomnost sparringů, vyšší teplota, něco na tebe leze a v létě třeba i blokování odparné plochy – takže camelbag, pokud je nalepený na zádech je daleko horší pasu s poskakující flanděrou, takže zpočátku je tahle hodnota tepu opravdu vypovídající jen tehdy, pokud běháš s někým jiným, kdo tě může sledovat a kontrolovat si tě podle dechu a jiných faktorů… A co už tenhle proces alespoň trochu pochopil na sobě… R.

Děkuji za rady, pokusím se jimi řídit.