Minulou neděli jsem absolvoval závod na 25km v Brně jako doposud můj nejdelší závod. Po jeho dokončení jsem byl hodně vyčerpaný a asi hodinu jsem se nemohl vzpamatovat. I dnes po 3 dnech jsem hodně unavený a skoro nemůžu normálně chodit, jak mě bolí lýtka. Potřebuji poradit, co jsem v přípravě nebo při závodě udělal špatně? Co mám příště změnit? Trénink – v posledních týdnech jsem běhal 3–4× týdně s tím, že jeden víkendový běh měl délku 15–22km, v tempu cca 6 min/km Cíl – protože už jsem měl za sebou Brněnský půlmaraton v květnu v čase kolem 1:45, stanovil jsem si jako snad reálný cíl na „25“ za 2:05 (5min./km) Závod – Začátek byl trochu rychlejší s tím, že před polovinou jsem trochu zpomalil, ale při obrátce byl čas 1:00:10. Řekl jsem si, že když to jde tak dobře, zkusím čas pod 2 hodiny. Na 22km jsem měl sice čas kolem 1:44, ale dostal jsem se do krize, kterou jsem se snažil za každou cenu překonat, poslední 3km byly tempem asi 5:15/km a celkový čas kousek pod 2 hodiny. Chtěl jsem být rád, jak jsem to Zvládnul, ale bylo mi fakt tak špatně, že jsem se z výsledku mohl radovat spíš až večer. Občerstvení – na trati byly 3 občerstvovačky – na 5, 12.5 a 20km. Na prvním a posledním jsem si dal trochu ionťáku a uprostřed vodu a houbičku. Bylo pocitově dost teplo, snad skoro 20°C, nevím.

Proč mi bylo v cíli tak zle? Přepálil jsem tempo? Zdálo se mi, že ne, když jsem ho zvládl držet skoro do konce? Je nějaká souvislost mezi mým nejdelším tréninkovým během (22km) a tím, kdy jsem se v závodě dostal do krize (taky 22km)? Bylo při závodě dost občerstvení? Jak tomu příště předejít, ty pocity jsou fakt děsné?

Omlouvám se za dlouhý příspěvek a děkuji za jakékoliv rady.

Podle mého názoru přijde po závodě běženém na hraně svých možností vždycky nějaká nepříjemnost, ať už silná únava, nebo bolest svalů popř. kloubů. Když to velkou část závodu držíš ve své „červené“ zóně, tak se to musí někde projevit. Zdánlivě jednoduchým řešením je natrénovat trošku víc a pak běžet lehce pod své možnosti, ale dodržet to na závodě je velmi těžké. No nezmáčkni se, když vidíš, že na to máš :) Jo a co s tím ? vyklusávání, strečing, masáž, relaxace …

Celkom normalny stav po preteku, ked bezis na svoje maximum. To, ze unava pretrvava tak dlho je dosledkom slabsej trenovanosti a absencie dlhsich behov. Ak chces takymto stavom predist tak bud nebehaj sutazne, alebo zavod s rezervou (co vlastne tiez nie je pretekanie, ked nejdes na svoje optimum), alebo- co je asi najrozumnejsie- viac trenuj a pravidelne zaraduj dlhsie behy a behy v rychlejsom tempe. Ak na preteku sklbis najdlhsiu trat aku si kedy bezal s tempom, ake v treningu nikdy nebehas, tak mas vysledok, aky prave pocitujes. P.S.: stav, ktory si popisal tesne po preteku je castym javom aj pre velmi dobre trenovanych borcov, nic si z toho nerob.

25km už je dost dlouhý závod. Nejde jen o poslední týdny, spíš měsíce, počet naběhaných kilometrů. Taky poček kilometrů v podobných rycholstech jako při této akci. Stručně – jde o zvyk.

Pokud v poslední čtvrtině musím zvolnit pro vyčerpání, bude regenerace určitě delší, než kdybych měl poslední čtvrtinu naopak nejrychlejší, při stejném výsledném čase.

2× trochu ionťáku během dvou hodin, to jsou dvě deci? Já vypil během tohoto závodu 0,7litru + Carbosnack (občerstvovačky+ své nesené pití), do 10 minut po běhu dalších 0,7 litru.

Po doběhu pomůže půlhodina aktivní regenerace, nejlépe hned, pokud to nejde, později. Výklus, chůze, kolo, plavání. Teď jsem 10minut chodil a naznačoval klus, doma ještě 30minut šlapal na kole, což považuji za ideální. Další den něco podobného, co tělo dovolí. Úplná nečinnost není dobrá. Když si po doběhu ihned sednu, pak bude problém i chůze k autu, nemluvě o vstávání další den ráno.

Dík za povzbuzení a rady. Jestli jsem to dobře pochopil, tak by mohlo pomoct při tréninku cíleně běhat tempem, kterým bych chtěl běžet pak i závod. Takže např. pro závod 25km za 2 hodiny (4:48/km) stačí běhat víckrát 5km za 24 min.? (občas to zvládnu) nebo spíš 10km za 48 min.? (to když v tréninku běžím, tak spíš kolem 52–55 min., ale v terénu)

2× ionťák při závodě, to možná ani 2dcl nebylo. Vždycky jsem vypil jen asi půlku plastového kelímku. Měl jsem strach, že mě bude při běhu píchat v boku, občas s tím mám problém, když se hodně napiju. Usuzuji, že to asi bylo málo a chyběla mi ke konci energie.

Tím jak jsem se „zničil“ jsem se trochu zalekl i svého plánu běžet na jaře maratón. Podle příprav Toro a jiných, co jsem se tu dočetl jsem to viděl spíš optimisticky, ale teď už tak moc ne. Leda se fakt v závodě víc šetřit a snad to pomůže.

Snad jeste poznamka k ruznym prepocitavacim tabulkam. Ne na kazdeho funguji. Treba u me s realitou nemaji mnoho spolecneho Takze pozor na to, obzvlast pokud nemas nabehany buhvijake objemy (coz je i muj pripad). Z casu delsiho zavodu ti mohou vyjit zasadne odlisne treninkove casy, nez z casu kratsiho zavodu a predikovat cas na trati X z vysledku na trati Y pak taky prilis nelze.

Ahoj. Myslím si že máš stále málo naběháno. Tělo je na takovou zátěž ještě nenavyklé. To se brzo změní. Já byl loni na tom podobně. Dnes běhám 6× týdně cca 70 km. Každý týden závod a už je to mnohem lepší. Běhám na tepovku a jdu výkonostně strašně nahoru. Samozřejmě regenerace jako masáž a bazén je hodně důležitá