Tak muj chlap me dnes do hnusneho pocasi vyhnal s tim, ze mam aspon na dve hodiny vypadnout behat i se psem, at muze doma uklizet, abysme se mu tam nepletli:) Po dvou hodinach behu doma naklizeno, ohen v krbu, pracka prala, proste parada:)

[quote=Devce]Tak muj chlap me dnes do hnusneho pocasi vyhnal s tim, ze mam aspon na dve hodiny vypadnout behat i se psem, at muze doma uklizet, abysme se mu tam nepletli:) Po dvou hodinach behu doma naklizeno, ohen v krbu, pracka prala, proste parada:)[/quote] Takoví pracovití a ohleduplní ke svým manželkám jsme my chlapi od Orlice všichni. Já své manželce v domácnosti také pomahám a ona mě na oplátku toleruje běhání. :)

[quote=Mira.B­.][quote=Devce]Tak muj chlap me dnes do hnusneho pocasi vyhnal s tim, ze mam aspon na dve hodiny vypadnout behat i se psem, at muze doma uklizet, abysme se mu tam nepletli:) Po dvou hodinach behu doma naklizeno, ohen v krbu, pracka prala, proste parada:)[/quote] Takoví pracovití a ohleduplní ke svým manželkám jsme my chlapi od Orlice všichni. Já své manželce v domácnosti také pomahám a ona mě na oplátku toleruje běhání. :)[/quote] Noo, moc se mi to libi, moderni chlapi, kteri se nestiti vzit do rukou vysavac nebo hadru na zem:) Pro MiraB. – jaky mas u vas trasy? Bydlim tu teprv rok a moc to tu jeste neznam, vcera jsem mimo jine bezela od Kostelce zadem kolem reky do Doudleb a po te nove cyklostezce kolem splavu do Zamele, ale rada bych znala i jine trasy, poradis?

[quote=Devce][qu­ote=Mira.B.][qu­ote=Devce]Tak muj chlap me dnes do hnusneho pocasi vyhnal s tim, ze mam aspon na dve hodiny vypadnout behat i se psem, at muze doma uklizet, abysme se mu tam nepletli:) Po dvou hodinach behu doma naklizeno, ohen v krbu, pracka prala, proste parada:)[/quote] Takoví pracovití a ohleduplní ke svým manželkám jsme my chlapi od Orlice všichni. Já své manželce v domácnosti také pomahám a ona mě na oplátku toleruje běhání. :)[/quote] Noo, moc se mi to libi, moderni chlapi, kteri se nestiti vzit do rukou vysavac nebo hadru na zem:) Pro MiraB. – jaky mas u vas trasy? Bydlim tu teprv rok a moc to tu jeste neznam, vcera jsem mimo jine bezela od Kostelce zadem kolem reky do Doudleb a po te nove cyklostezce kolem splavu do Zamele, ale rada bych znala i jine trasy, poradis?[/quote] Má oblíbená trasa je z Doudleb po nové cyklostezce podél železniční tratě do Kostelce (2,1 km), na konci cyklostezky se dám napravo po silnici k bývalým kasárnám (nyní uprchlický tábor). Tam přeběhnu silnici a dám se po asfaltové polní cestě mezi poli asi cca 0,5km na rozcestí, zahnu do prava a běžím polema směrem k Doudlebám. Po cca 3 km je odbočka doleva kudy je možno po 1,5 km doběhnout do Lupenice odkud: a) je možno běžet doleva po silnici přes Tutleky zpátky do Kostelce, b) uhnout doprava a po 1km se doběhne k silnici 1 třídy směr Vamberk a Záměl (nedoporučuji – moc frekventovaná silnice, sám tam neběhám), c) vrátit se zpět po stejné trase 1,5km na rozcestí k Doudlebám, uhnout doleva a doběhnout do Doudleb. Tuto variantu preferuji nejčastěji a délka této trasy je měřeno cyklopočítadlem na kole od domu, kde bydlím 11,5 km. Když si tuto trasu prodloužím o okruh přes Záměl a Poštejn, tak to dělá okolo 20 km. Druhá možnost je na konci cyklostezky v Kostelci uhnout doleva, přeběhnout most přes řeku a náhon a běžet podél řeky zpět do Doudleb, ale tam to asi znáš. Třetí z možností na konci cykloztezky je běžet rovně, proběhnout Kostelec a pak parkem až do Častolovic. Akorát na cyklostezce do Kostelce je třeba při běhu za tmy dávat pozor na neosvětlené cyklisty. Ta asfaltka v polích je také super, je absolutně rovná, bez výtluků a s naprosto minimálním provozem (je tam zákaz vjezdu pro motorová vozidla mimo zemědělská).Tak snad to bude stačit a admin mě nevyplísní, že jsem to nedal na vlákno -Kde všude běháte?-.

MiroB. diky, o vanocnich svatcich to prubnem. Kdybych mela jeste nejaky dotaz, dam to na to vlakno „Kde vsude behate?“, abysme nedostali vyhubovani:) Hodne me zaujala ta cesta parkem z KnO do Castolek.

Poslední dobou slýchám nějak často, že bych měl běhání nechat. Sem tam to souvisí se zimou, s tím, že si ničím klouby (v televizi jsou občas dokumenty, jak skončili někdejší reprezentanti ve sportu celkově) ale nejčastěji je to ve spojitosti se školou. A ještě když povím, že jdu na masáž… Vím, že to se mnou všichni doma myslí dobře, ale myslím, že něco bych si mohl už rozhodnout sám. Snad se to otočí…

Oslik, snad by stalo za to rodine vysvetlit, ze Tvoj trening a vykony maju od reprezentantov hoooodne daleko a teda, ze Ti ich zdravotne problemy s najvacsou pravdepodobnostou nikdy nehrozia. Ak nakoniec nejake nasledky v starsom veku budes mat, tak by si tieto problemy mal asi aj tak a bez behania – mozno este skor. Behanie v zime je idealny sposob otuzovania sa a bezci mavaju omnoho silnejsi imunitny system, ako nesportovci (vyjma pripadov bezcov, ktori sa s chutou a casto pretrenuju). Primerane bezecke davky NESPOSOBUJU problemy s klbami- prave naopak, chrania ich. Ake su primerane davky, to je individualne, ale tie Tvoje rozhodne nie su prehnane. Upokoj rodicov a kludne behaj dalej. Vsetky taketo pseudo- rady nevychadzaju zo ziadneho odborneho nazoru a su skor famami a recami typu jedna-baba-povedala… To, ze behas Ta naviac robi mudrejsim a pomaha Ti s ucenim a zapamatanim si uciva. Ak Ti budu vycitat, ze ides na masaz, tak sa ich opytaj kolko hodin v ten den premarnili pred TV, ci robenim neuzitocnych veci. Ked nic ine, staras sa o vlastne telo a ak si to platis sam, tak nevidim dovod na nejake vycitky.

Při přípravě na letošní maraton jsem zažil jeden zvláštní den. U nás ve škole vypadly pojistky a tak jsem otevřel pojistkovou skříň (dveře ve výši očí). Kolem mě horda zvědavých dětí, kdy se pan učitel rozsvítí. Vzápětí se ozvalo na chodbě „vypadni od té elektriky, slyšíš, okamžitě běž pryč …“ Zděšení docela chápu. Pak mi kolegyně vysvětlovala, že mě mezi těmi dětmi v šeru chodby nepoznala. A řekla, že jsem takový „vořežprut“. Dvě hodiny jsem hledal ve slovníku, co to je a jestli se mám urazit =). Za hodinu v jídelně mě seřvala kuchařka (když jsem odmítl 10 knedlíků), že ji nemám cituji „srát“, že mám prdel, jak když panenka Maria sepne ruce a že ty děcka se za mnou budou kolenačky plazit, aby se pomodlily. A to vše v jeden den. Bylo to těžké. =D

Maťo, díky za podporu. To by mě ani nenapadlo, že přiměřené dávky mají příznivý vliv na klouby… Ale myslím si, že díky tlumení to přehnaně negativní vliv na klouby mít vlastně nemůže (pokud je budu včas měnit a neběhat v sešlapaných), a ta poznámka s repre byla myšlená tak, že sportem si ničí tělo všichni, ale ostatní nejsou v televizi a v novinách… Každopádně (kromě toho, že mě běh baví) znám právě díky běhu spoustu bezva lidí – i tady z fóra – a to mi za to stojí :)

Oslik,ak nebude stačiť Tvojej rodine Tvoje pretlmočenie Maťových slov,nezaťažuj sa tým viac.Ak Ťa beh duševne naplňa a robí Ti radosť,nie je dôvod prestať.Čo sa týka toho opotrebovania klbov a podobne,Maťo má 100percentnú pravdu.Môžem povedať za seba,a to mám za sebou zďaleka nielen rekreačné kilometre,že som si donedávna myslel,ako musím byť ja opotrebovaný,…Mal som vlani jedno z tých ťažších období,keď som si na seba naložil viac ako je zdrave.Pochopiteľne som to pocítil a dva mesiace bol ako „spráskaný pes“dokonca aj zapálená achilovka…Nehovorím o mojej vrodenej vade a občasné problémy so spinou bifidou-odborný názov…Po tých všetkych nahromadených problémoch som šiekl za mojim známym ortopedom v Žilinskej nemocnici,nech mi porobí vyšetrenia,ako na tom som.Na rovinu som mu povedal,nech mi povie,či to už mám zabaliť,lebo že sa už cítim ako šrot…S prekvapením mi po týždni a výsledkoch rengenov,ct-čka či magnetickej rezonancie povedal,že nález mám uplne bežný,dokonca lepší ako hociktorý 30tnik,ktorý nikdy nešportoval.Len si pochopitelne musím už dávať primerané dávky,lebo pochopitelne šľachy,upony už neregenurujú tak ako keď som mal 20 rokov..Ale že normálne môžem ešte fungovať veľmi dlho a to dokonca aj na celkom slušnej úrovni.Takže všetky argumenty,s ktorými sa stretávaš v rodine,ber tak trochu s nadhľadom.Prajem veľa chuti,aby si mal z behania naďalej radosť a fajn pocity.Pefo.

[quote=Devce]Tak muj chlap me dnes do hnusneho pocasi vyhnal s tim, ze mam aspon na dve hodiny vypadnout behat i se psem, at muze doma uklizet, abysme se mu tam nepletli:) Po dvou hodinach behu doma naklizeno, ohen v krbu, pracka prala, proste parada:)[/quote] Ahoj Devce, máš skvělého chlapa… můj mě ven nevyšle, ale je ochoten pohlídat dvě holky(jedno mimino) a uvařit. Uklizeno není, ale neva , pomáhá mi když může

Zpočatku když sem dva dny pre mym prvnim 1/2PIM oznamil mame že to chci bezet,tak se na me rozkricela,tata byl nastavnej taky..:-(pak sem to zabeh,nic mi moc nebylo,rodice videli že sem z toho unesenej že se mi to libilo a stejne mi nic neni tak pak už bylo volnejsi!Pak nasledoval v lsitopadu marathon,se kterym mi pomahali doma už vsichni…takže od tedka už sem v klidu,ale peklem sem si taky prosel..:-(

Taky bych chtel dat nekdy maratom. Je to muj sen. Ted beham 10km 3× tydne jen tak pro zabavu, zadnej trening. Zkusim si tak za 2 mesice zabehnout 30km, jestli to dam a uvidime…

Mlada si tuka na celo a kamosi se mi smejou. Ale ja se nedam

jak už jsem psala přítel je sportovec takže podpora vysoká…doma to taky moc nebrali sportu moc nefandili…ale všechno se dalo přežít a teď občas i pochválí ale více nekomentují…

U nás v rodině podobně postižený nikdo není, ale ostatní mě podprují, a za to jsem jim vděčný. Za rok objedu pár vrchařských závodů, tak si rodina udělá výlet do hor:)

Moje sportovni kariera je pomerne kratka pred 5. lety jsem vstal z gauce a sel poprve do fitka. Vlastne jsem necekal ze tam pujdu vickrat nez jednou. 2 roky naspatek jsem s tehdejsim spoluzakem kterej podle toho co vypravel trenoval odjakziva a byl mistr tehle a prilehlych galaxii v behu na 200 metru bezeli na autobus a najednou jsem vydesene zjistil ze je daleko za mnou. Od te doby davam sportu kazdou volnou chvili a pristi jaro si vyzkousim extraligu. Ale spatky k tematu jediny clen rodiny ktereho jeste mam je babicka a ty uz je prez devadesat, byvala gymnastka takze od ni citim 100% podporu. Deda kdysi pry behal ale ten se meho sportovani nedozil a rodice jsem nikdy nepoznal, tedy vlastne jo do 3 let ale nevim jestli si ty obrazky na kterych si mati s tatou v hlave vybavuju jsou realita nebo jenom prehanan fantazie smysena s fotkama.

Začínám běhat a žena mě tak jako v jiných aktivitách podporuje.

Teď to dokonce trochu vypadá, že by mohla taky začít. Je to tak fifty/fifty ale podobně jako já to zkusila a byla překvapená, že to nebolí, jak si pamatovala z tělocviku.

Já vlastně ani nevím, jestli mám chtít, aby taky začala, protože se bojím, že pokud vyběhneme spolu, nebude to takové odreagování od všech starostí, jako to cítím teď. Podobně jsem to s ní zažil i na lyžích a na kole, je to prostě moje stíhačka.

Ale třeba to půjde , neměl bych asi být takový sobec 

Hlavně, aby byla schopna si jít zaběhat i sama.

Jej, tak to ja mam opacny problem :) Musim vyhanet chlapa aby sel aspon nekdy behat sam, a priznam se ze hlavnim duvodem je rozdilna az neslucitelna rychlost pri vybehu (on prijde z prace zahratej z kola, mne trva start z gauce o neco dyl). Jemu se to libi, jak bezi v pohode, jeste brzdi a ja za nim bezmocne vlaju. Ale na zavody jezdime spolu a vetsinou i priblizne stejne skoncime. Pak mame uplne ty same medaile za ucast, vse stereo. Vetsinou vyhraje on, ale sem tam i ja :)

Jinak rodina ode me cekala vsecko, jen ne to ze by az takovy traged jako ja zacal behat. Stryc zamlada behal minimalne 20 denne, 10K dal za 31, na kole jezdil nevim kolik denne, a k tomu jeste neurcity pocet dalsich sportu vcetne horolezectvi. Dosportoval se az na operacni sal. Dneska ma syna v cyklisticke reprezentaci a v rodine nepsany patent na vse co souvisi se sportem. Naproti tomu nase rodinna vetev plati spise za intelektualy, umelce, gaucaky a marody. Ja nejsem vyjimkou, pres 10 let me trapilo neco jako revma nebo artritida (k doktoru jsem se pro diagnozu neobtezovala, ale kolena bolely jak fras, v zime jsem byla rada ze chodim, natoz abych behala). Pak to (zrejme diky radikalni zmene stravy) zmizelo, a ted v cervnu na me prislo jaro a dostala jsem chut do behani. Kdyz to slysel stryc, ze dva mesice po zacatku „treninku“ chci bezet zavodne 10K, smal se velmi hlasite, ze pod 1:20 to nedam ani nahodou. Sekl se skoro o pul hodiny :) Po prvnim maratonu ted v prosinci uz jen uznale neco mruci pod fousy (ani se nevyjadril k memu hanba casu, asi ze soku ze jsem to vubec dala). A to jeste nevi o kolik ten cas minim stahnout na PIMu :cool: No, ale to zas vi muj chlap, takze ted se smeje prozmenu zas on :rolleyes:

My se doma střídáme na etapy. Muž jezdí přes léto na kole, přes zimu běhá, já jsem vždycky někdy mezi tím vyšla na hory, teď jsem začla běhat taky a přibrali jsem rovnou i děti, ať se to moc nekomplikuje:-) V reálu to vypadá tak, že devítiletý syn se mnou běhá přes týden na Slovensku tak asi 3× týdně šestikilometrové kolečko, sedmiletá dcera mezitím vyběhne s tatínkem na doma v ČR dvakrát někam na pole za barák, v sobotu se všichni sejdeme a potom se manžel přizabije za našeho intenzivního fandění na nějakých závodech a v neděli vyrazím sama na svoje desetikilometrové kolečko. Tuším, že manžel odbíhá za dalším pohybem v průběhu týdne z práce, ale u toho nejsem a on se tím z pochopitelných důvodů nechlubí:-) Podotýkám, že moji sestru a mě rodiče k pohybu vedli vždycky, sami doteď aktivně sportují – běh, kolo, běžky, VHT, horolezectví, dogtreking atd. a naše pohybové aktivity tedy víc než podporují. Manželovo rodiče sice nesportují, ale náš způsob trávení volného času nijak negativně nekomentují. Pozitivně taky ne.

tak ja som pociťoval podporu od prvej chvíle u najbližších , od mamy som dostal nové ASICSI aby sa my dobre behalo a ségra to musela rozdýchať ale teraz chodí z celou rodinou povzbudzovať bráchu, dokonca už na mňa huláka aj dvojročný synovec :D

Můj muž sice sportuje, ale je spíš na ty míčové hry. Jako kluk hrával fotbal a tak si ho teď stále 1–2× týdně chodí zahrát, k tomu občas přidá tenis nebo basket. Běh má jen jako nutné zlo v rámci těchto sportů. Párkrát za rok vyrazíme spolu na kolo či běžky. Občas nějaká ta turistika třeba i VHT. Moje běhání bere, byl se mnou na letošním (jediném) závodě a dokonce mi na něj pořídil k narozkám opravdický běžecký tričko. Ale proč se o tom rozepisuju – teď o víkendu jsme v tom nádherným počasí vyrazili na kolo po Vysočině. Vím, že na kole rád jede pomalu, užívá si to, rozhlíží se a tak. To já mám kolo spíš jako dopravní prostředek, jet jen tak pomalu mě nebaví. Celou cestu jsem mu proto vždy ujela a pak na něj čekala (nechápu, že mu to chlapská nátura dovolí??). Ke konci výletu už se smrákalo, tak jsem si řekla, že pojedu za ním, abychom jeli po kupě, kvůli autům a pod. A v tu chvíli jsem naměřila tu „úžasnou rychlost“, kterou můj muž vykonával. Do kopce, ok, ale jel tak skoro i po rovině. Byla to rychlost ne moc vzdálená od mojí běžecké! A tak jsme vyrazili v neděli na další výlet. Byl kratší, muž se kochal, mohl s námi v klídku i náš pes a já byla spokojená, že nemusím na svého muže nikde čekat. Všichni jsme byli spokojeni – Muž jel na kole a já běžela:-)))