Ahojte-chystám se Jel by někdo z Prahy (příp.z Brna) a přibral by mne s sebou? Buď 5.7. nebo 6.7. Auto nemám, tak budu muset zařizovat hromadnou dopravu, koupit si místenku na autobus atd. (a už brzo). Autem by to bylo určitě pohodlnější a rychlejší, na benzín samozřejmě přispěju. Kdyby to šlo i zpět, bylo by to príma. Ozve se někdo?

Já letos rozhodně na celý MUM nemohu. Snad na jednu nebo dvě etapy mi to vyjde, takže Ti dopravu nemohu nabídnout. A nemohu zejména plánovat s žádnou velkou jistotou.

Ale vidím, že si z ultra nechceš nechat nic ujít

[quote=mapo]Ahojte-chystám se Jel by někdo z Prahy (příp.z Brna) a přibral by mne s sebou? Buď 5.7. nebo 6.7. Auto nemám, tak budu muset zařizovat hromadnou dopravu, koupit si místenku na autobus atd. (a už brzo). Autem by to bylo určitě pohodlnější a rychlejší, na benzín samozřejmě přispěju. Kdyby to šlo i zpět, bylo by to príma. Ozve se někdo?[/quote] 6.7 pojedu kolem 11:00–12:00 z Brna. Zatím mám volné místo…

[quote=mapo]to dao – byl bys moc hodnej, kdybys mne vzal. Platí to na 100 %? Koupím si podle toho lístek z Prahy do Brna.[/quote] Dobře, platí. V neděli je start pro všechny v 15:00 a max. hodinu trvá cesta (ve skutečnosti 35 minut). Navrhuji odjezd nejpozději ve 12:30 – 13:00. Napiš, kdy ti přijede autobus a dáme sraz jako posledně (u Měnínské brány). P.S.: Co nohy? Už chodíš?

Ahoj mapo, chceš absolvovat všech 7 etap? To si vůbec neumím představit. Jsi fakt dobrá. Na Konopišti jsem si tě držela na dohled (dělala jsi mi vodiče na lepší čas než vloni ), abys mi neutekla jako v Lounech, ale tam jsi neměla v nohách ultrabalaton, jak jsem se včera dočetla, žes ho běžela před týdnem.Lepší čas se povedl, tak ti alespoň takhle děkuju. A přeju ti, ať ti to běhá všude a pořád. Hezké léto!

to rebecca – na 7 etap se chystám, ale jak to dopadne, kdo ví Děkuju za přání. Přeju Ti taky krásné léto a pohodové běhání. Ultrabalaton se celý nepovedl, chybělo mně 14 km…

to mapo – tak jsem si přečetla článek, je to síla.Obdivuhodný výkon!!! Jak to, prosím tě, děláš, že zvládneš takové dálky po třech letech běhání? Já běhám rok a chtěla bych příští rok dát maraton, ale nevím, nevím. Až tě zase uvidím na nějakém závodě, tak budu moc ráda,když se budu moct držet za tebou v závěsu co nejdál to půjde Hodně sil a zdraví na MUM ti přeju a když tak pak napiš, jak bylo. Ahoj 

Dnešní kunštátská etapa byla krásná. Byla trochu pozměněna na začátku, ale zhruba po 10. km se už pokračovalo po staré trase. Bylo chvílemi sluníčko, chvílemi mraky a déšť, chvílemi déšť i slunko, tedy tím pádem i duha, krásný to úkaz.

Na vývěsku http://behy.cz/…maraton.html jsem umístil seznam odkazů na mediální ohlasy MUM.

Zopakuji i sem:

Letošní MUM se stal středem mediálního zájmu více autorů:

1. Ivana Pilařová popsala své dojmy na http://www.behy.cz/…o-sveta.html .
2. eN Miro Kriško na http://42195.sk/…8/07/jul.htm popsal dny 14.7.-17.7.2008 svými denními zápisky na nástěnce, navíc z každé osobně absolvované etapy zapsal poutavou story, jejichž rozcestník je na http://42195.sk/…8/07/141.htm (pro etapu Tišnovskou, Bystřickou, Cimrmanovu),
3. Na serveru http://www.kolanovak.cz/ se 15.7.2008 objevil článek o Aleně Žákovské, která v kategorii žen MUM vyhrála. Plná verze článku je na http://www.kolanovak.cz/…08/MUM08.pdf .
4. Velmi přehledně upravil výsledky Miro Kriško na http://42195.sk/…43_mum08.htm .
5. Další informace a souhrn fotogalerií z fotoaparátu Dana Orálka je na http://ultramarathon.czechian.net/zacatek_cz.html , kde je oficiální stránka ultramaratonců.

1. Etapa Lomnická http://dao.rajce.idnes.cz/…pa_-_Lomnice .
2. Etapa Boskovice http://dao.rajce.idnes.cz/…_-_Boskovice .
3. Etapa Veverská Bytýška http://dao.rajce.idnes.cz/…rska_Bytyska .
4. Etapa Kunštát http://dao.rajce.idnes.cz/…pa_-_Kunstat .
5. Etapa Tišnov http://dao.rajce.idnes.cz/…apa_-_Tisnov .
6. Etapa Bystřice http://dao.rajce.idnes.cz/…a_-_Bystrice. .
7. Etapa Lomnice – Cimrmanova http://dao.rajce.idnes.cz/…e_Cimrmanova .

Připojuji ještě linky na starší články o MUM 2007:

1. http://www.behej.com/…omnicka.html
2. http://www.behy.cz/…kovicka.html
3. http://www.behej.com/…everska.html
4. http://www.behej.com/…statska.html
5. http://www.behy.cz/…snovska.html
6. http://www.behej.com/…vedicka.html
7. http://www.behej.com/…rmanova.html

Trošku opožděne gratuluju a skládám svůj obdiv všem účastníkům. Sám jsem si tak trošku myslel na 1 etapu. Na víc asi nemám. Cítím to jako povinost, když se běží kousek od baráku. Dokonce se to letos nekrylo s mým badecovým soustředěním. Ale za 1. jsem byl stejně po týdnu trojfázu nadranc a hlavně za 2. jsem hned po soustředění odjel do jižních čech na čundr – na jiným termínu se s kamarádama nešlo dohodnout. Tak snad za rok…

Poněkud opožděně přidávám komentář (a už s patřičným nadhledem), ať máte v té skoro okurkové sezóně co číst: MUM-můj 1.etapový běh, schválně nepíšu závod, protože mým úmyslem nebylo závodit, těšila jsem se, že si odpočinu, budu pobíhat po lese, koukat se po krajině a do krajiny, jíst maliny, jahůdky, taky že nebudu muset vařit a že potkám lidičky, které znám jen z fotek… 1.etapu (Lomnická) jsem se celkem flákala, Pavli radila, že se nemám moc utahat, tak jsem poslouchala, a ty maliny cestou-mňam, mňam. Vzala jsem si černý brejle a v některých lesních pasážích jsem byla jak v tunelu, asi 2 x jsem trošinku kufrovala, ale naštěstí tam bylo víc běžců, tak jsem se zorientovala podle nich. Večer trochu „táhla“ levá noha v nártu, tak jsem se snažila mazat, masírovat, aby to přešlo (Péťa D. říkal, že leštím nohu ). S usínáním to bylo horší, bez prášku na spaní to nešlo žádný den. 2.etapa (Boskovická) celá propršela, vzala jsem si šusťákovku, na 1.občerstvovačce jsem jí odložila, byla úplně promočená a jen mne studila. Měla jsem kšiltovku, takže jsem jakž takž přes brýle (tentokrát světlé) viděla, problém byl, čím je občas utřít, protože jsem byla celá mokrá včetně bot. Noha začínala bolet, ale chvilku (3 km) jsem běžela s Alenou Ž., resp. když mne míjela, tak jsem se za ní „pověsila“, běžely jsme cestou necestou, samé bahýnko, škrábaly se do kopečků. Noha bohužel otekla, nešla moc ohýbat v nártu a bolela. Asi by bylo rozumější se na to v téhle chvíli vykašlat a odjet domů. No, jo, to bych ale nesplnila plán, absolvovat celý MUM, zkusit, co to se mnou udělá, jestli vydrží záda, nohy, energie, jestli stihnu za noc alespoň částečně obnovit síly. Takže pokračování… 3.etapa (Veverská) ta mi dala, vyrazila jsem asi trochu rychleji než jsem měla, chtěla jsem se pokusit trochu vylepšit čas, András Maczo mi v celkovém pořadí „dýchal“ na záda…Pravda, trochu jsem se „hecovala“, já vám Maďaři ukážu (to jsem myslela jeho a Attilu Nemese) za ten nedoběhnutý Ultrabalaton…Noha bolela, jedla jsem ibuprofen, a poprvé a naposled mi úplně odešla energie, byla na nule, tentokrát jsem si nevzala s sebou malou lahvičku na vodu, vždycky jsem měla v malém pytlíčku v kapse připravené 2 solné tablety (vlastní) a 2 hořčíky (tajný doping od Péti D.) a 1 tyčinku Isostar. Vše bylo snědené, voda žádná, potácela jsem se mezi dvěma občerstvovačkami (4. a 5.), zrovna kolem partyzánského pomníku, po cestě byly než skoro zelené maliny, ale nevadily, šup s nimi do pusy, myslela jsem, že tam taky padnu jako partyzán a už nevstanu. Pak občerstvovačka, hurá, sůl, banán, sušenky, cola…síla se trochu vrátila a já mohla pokračovat, tentokrát jsem to do 6-ti hodin nestihla, ale Attilu jsem dostihla a předběhla. Věděla jsem, že Dan čeká, že fotí (pak se vracel do Brna) a mne stihnul jen ten 1. den…Večer jsem zkusila pana maséra, trochu mi bolely záda (András se nechal masírovat každý večer – třeba proto mu to běhalo líp) a taky pana doktora, šla jsem mu ukázat bolavou nohu-zánět šlachy (jak vede od palce přes nárt k holenní kosti), noha už byla dost oteklá a bolela. Dostala jsem nějaký lék, rozmíchat ve vodě a vypít (3×), tak jsem to provedla a trochu zvýšila dávky ibuprofenu, snad to bude lepší a budu moci „bojovat“ s Andrásem o 3.místo od zadu. 4.etapa (Kunštátská)-povedlo se doběhla jsem do 6-ti hodin, Dan čekal a vyfotil mne. Moc, moc to ale bolelo, hlavně poslední klesání po asfaltu do Lomnice. Když jsem běžela jednotlivé etapy, tak mne Dan míjel denně skoro v pravidelném intervalu, za ním Jirka K. a postupně ostatní „rychlíci“, kteří startovali o hodinu později než pomalí šneci, tedy i já. S ostatními šneky, resp. některými, jsem se zpočátku trochu předbíhala, většinou v kopečkách, tam mne noha tolik neomezovala…nahoru to šlo skvěle, dolů to bylo o moc horší. Musím pochválit svou pravou nohu, že to vydržela, všechno bylo na ní, všechny seběhy (sestupy), šla vždy 1. a levá se jen přisouvala. Občas jsem vkládala „chodící“ vložky, ale spíš jsem běžela, ale opravdu mooc pomaloučku, to byl nejrychlejší způsob pohybu vpřed, prakticky bez odrazu, bez síly, chůze byla namáhavější a noha při ní bolela víc. 5.etapa (Tišnovská)-už jsem to do 6-ti hodin nestihla, András mi to definitivně „natřel“, občas byl přede mnou i Attila, ale nedala jsem se, bojovala jsem statečně o předposlední místo. To, že mne bolela levá noha mělo i své výhody, nebolelo mne nic jiného, byla to tak intenzivní bolest, i když trochu utlumená prášky. Tělo jinak vydrželo, záda v pohodě, nic zablokovaného, kolena ušla a energie taky celkem dostačovala, chtělo to možná 2 tyčinky isostar místo jedné. Hlavně, že byly ty maliny, jahůdky, borůvky, vždycky jsem se cítila trochu provinile, že jsem takový šnek, pořadatelé na mě čekají a ještě se krmím po cestě. Ale říkala jsem si, že si to musím užít i pozitivně. Snažila jsem se vnímat všechno-i myšku přebíhající přes cestu, kapky deště na trávě, hlavně ty krásné výhledy a pohledy z kopců na kopce a údolí. 6.etapa (Bystřická)-připravila jsem se, hlavně ibuprofen do pytlíčku, už bude brzo konec, neboj…pořád jsem čekala, že se to třeba obrátí, že se něco stane, noha bude bolet míň a hlavně, že to rychlejš poběží. A ono nic, zabloudila jsem, poprvé mne zachránil Attila, podruhé mne spletly dřevařské značky na stromě (měly podobnou barvu jako značkování trasy), vpajdala jsem do výsadby mladých smrčků, kopřivy, občas šlahoun ostružin a hranice lesa, bylo to pošlapané jako kdyby tudy někdo běžel…2 x jsem se vracela k silnici a zpátky ke smrčkům…volala jsem, brečela jsem, nechtěla jsem to vzdát, ani mobil jsem neměla, abych se zeptala na správnou cestu. Nakonec jsem usoudila ze stop (které tam nebyly), že dovnitř do lesa nikdo neběžel, vrátila se na silnici a ejhle za zatáčkou byl krepový fáborek-hurá, cesta je nalezena…Kufr byl asi 20 minut, ono to bylo stejně jedno, tahle etapa byla podle celkového času pochodem, trvala mi 8 hodin. Startovala jsem ve 14:00, teď bylo 19:30, věděla jsem, že to bude ještě dlouhé. Počkají na mne na občerstvovačkách, nechají mi tam aspoň něco-vodu, jídlo? Už bylo 20:30, pomalu jsem se blížila k předposlední občerstvovačce-teprv 32.km. Už před časem mne předčasně občerstvili, přijeli autem, dali mi vodu, něco k jídlu a další prášek (byl to zrovna p.doktor). Jak bude dlouho světlo? Ještě asi hodinu, počítala jsem, kolik tak můžu upajdat. Konečně občerstvovačka-malý Štěpán mně běží naproti, kde máš meč, ptám se ho jako každý den. Tak rychle něco sníst, napít se a taky něco na cestu do kraťasů. Moc děkuju, že na mne počkali. Na další občerstvovačce u kapličky v Ochozu u Tišnova mi něco schovali, tak vyrážím po silnici a snažím se i běžet, honem, honem dokud je ještě trochu vidět a asi i zabraly ty koňské dávky ibuprofenu. Chci to dát celé a je jedno jak, jsem paličatá stará koza a basta…V krátkém stoupání mne dojíždí cyklista Žanek (říkali mu myslím tak), trochu ho odháním, chci si hledat cestu sama, prý vždy doprovázejí posledního, sbírá fáborky a další značení, trochu si povídáme, resp. on povídá, já kývám a snažím se běžet. Kaplička-občerstvení hurá, dělíme se spolu, pokračuju po žluté turistické značce na Veselský chlum, svítí, je to dobrý orientační bod. Cesta je samý kámen, bežím opatrně, kontroluju značky na stromech, trochu fosforeskují, Žanek jede bez světla, padá, zastavuju, chci mu pomáhat, nadává a říká, to je dobrý, jen běž, běž. Ještě seběh, už je tu silnice, asfalt a hurá do Lomnice ke škole, zmůžu se i na krátký finiš, je 22:30. Jdu do sebe naládovat teplý guláš s chlebem a čaj, umýt, namazat nohy a spát, ani nic nepřepírám, zítra poslední etapa, startuju 1. s Attilou v 8:30. 7. etapa (Cimrmanova)-vybíháme tak, abychom přibíhali cca ve stejný čas, tj. do 15:00, já pro jistotu úplně nejdřív, co kdyby bylo hůř. Noha je namazaná a stažená elasťákem (Péťa D. radil), Attila vyrazil svižně, já taky, 5 km máme asi za 30 minut, nechce mne takhle utahat?? Bojuju přece o předposlední místo. Nechám ho, ať běží, už mi párkrát utekl, ale kromě 6.etapy jsem ho vždycky dostala. Jde mi to docela dobře, vypadá to i jako běh, jak říkal Ivo Š. na 4.občerstvovačce (metě ½ maratonu), trasa se vlastně běží 2 x, aspoň nezabloudím, už nemám co ztratit, snažím se, co to jde. Attilu jsem předběhla, pár lidiček, těch pomalejším předběhlo mne, ale jen opravdu pár, míjí mne Jirka K. (už za ½) ale Dan nikde. Ještě ten kopec ke kostelu v Lomnici, a pak už je to jen kousek, mám to do 6-ti hodin, stihla jsem to, ještě není 14:30, hurá, alespoň nějaká radost na konci. A šup na kafíčko a koláčky ke spoluběžci panu hetmanovi Juránkovi, sedím a tleskám dalším šnekům, konečně vidím i někoho dobíhat, ta metoda, kdy poslední startují jako první má něco do sebe. Tak rychle udělat ze sebe člověka, trochu zabalit věci (pofrčím do Prahy autem) a bude vyhlášení. Tuším, že budu 2.ženou, celkově předposledním účastníkem, který dal plných 301 km. Mám mít radost nebo nemám? Časy jsou dost hrozné, kdyby ta noha nebolela, možná kdybych si vzala ty koňské dávky ibuprofenu trochu dřív, mohlo to být lepší a tedy rychlejší, kdyby, kdyby… Celkově ale dobrý pocit, energeticky jsem to ustála, mohla bych i pokračovat dál, regenerace mezi etapami byla dobrá, puchýřů od Ultrabalatonu moc nepřibylo, nehty nějaké ubyly. Ještě vyléčit levou nohu a další ultrazážitky čekají… Díky, díky všem, spoluběžcům, pořadatelům, že na mne čekali, že mi umožnili dokončit můj první víceetapový „závod“.

A taky díky všem za držení palců. A ještě dodatečně-do naběhaných km v hitparádě zařadím pouze 4×43 km (dokončeno do 6-ti hodin), zbytek beru jako chůzi.

Mapo, ty jsi taky číslo, běžet si pár set kilometrů se zánětem šlachy :)

Nicméně díky za hezký popis. Můžu se zeptat – ten ibuprofen ti při běhu nijak nevadí?

Boskovické etapy jsem se zúčastnil a užil jsem si tak nejen jahod, malin, borůvek, ale i višní a třešní. I deště. Více o tom na nástěnce http://www.behy.cz/…-sprsku.html

Obdivuji všechny, kteří tak náročné závody zvládají běhat a skrytě jim závidím. Dnes jsem se byl proběhnout z Přístaviště na start do Veverské Bitýšky, ale těch 13,5 km uběhl v čase 91 minut (6:44/km). Dobíhal jsem dost vyčerpán a zpocen. Po obědě v Bitýšce jsem se přesto vydal na místo startu a po domluvě s pořadateli se zapojil do pomalejšího běhu se startem ve 14:00 s tím, že uběhnu 6,5 km a pak se od skupiny odpojím směrem na Přístaviště. Uběhl jsem to za 44:11 (rychlostí 6:47/km) a pro mě překvapivě jsem si vypracoval náskok na druhého až čtvrtého běžce v pořadí asi 3:15. Pak jsem počkal na většinu běžců v tomto běhu, zkusil je povzbudit a vydal jsem se během k Přístavišti. Běžet jsem ale vydržel něco přes 7 minut a zbylých 6 km došel chůzí. Přestože jsem dost pil (měl jsem v ruce i láhev s vodou, z které jsem pil), byl jsem docela dehydrován. Nedovedu si představit, že bych uběhl 43 km, natož sedm dní po sobě. Při pohledu na tyto výkony si připadám jako „tragéd všech tragédů“. Ještě jednou všem blahopřeji a přeji co nejpohodovější dalśí závody.

Průběžné výsledky http://ultramarathon.czechian.net/zacatek_cz.html

mapo: To je skoro na knihu, gratuluju!

Pozor ale: toto psala mapo před rokem :- ) Doufám, že zase něco napíše…

Tak jsem dnes zaběhl první etapu MUM v životě a tím i první ultramaraton (a v rámci něj 4.maraton v životě). Trať byla velmi zajímavá, pořadatelský tým byl ochotný a měl jsem i dostatek času pro meditaci. Délka byla 43 km a převýšení bylo dle údajů z 42195.sk kolem 930 metrů. Doběhl jsem v čase 4:58:41, tedy těsně pod 5 hodin, s čímž mohu být celkem spokojen, s ohledem na stávající osobní rekord na maraton (4:20:04).

kanovsky: uáááááá!!! chci taky někdy !!!!! strašně ti to přeju

Tak jsem ještě něco napsal z předposlední etapy – z Bystřické: http://www.behy.cz/…-masazi.html

Bylo to opravdu výživné a pěkné.

V tuto chvíli sice již skončila i poslední etapa a asi probíhá závěrečné vyhodnocení v hospodě v Lomnici, ale já jsem tam dnes nebyl.

K MUMu 2009: Cílem bylo dát všechny maratony pokud možno pod 6H, kochat se kopečkatou krajinou, baštit maliny, borůvky, rybíz, třešně, prostě spíš odpočívat, nabíhat pomalé km, užívat si „opatrování“ jiných, tj. nemuset vařit a týden se starat jen a jen o sebe. Maratony pod 6H se mně povedly 5 x, 2 ks za víc jak 6H, nicméně pořád v limitu 7H (3. maraton v pořadí-děsné vedro, bylo to na infarkt a Dan mně předbíhal dokonce dřív než loni, 6. maraton v pořadí-od čtvrtka začala bolet levá noha-úpony u achilovky, koleno a šlacha přes nárt, l.noha vydržela nicméně o pár dní déle než minulý rok). Energeticky i regeneračně to bylo až na 1 večer po 3.maratonu (jen alkoholu prostý černý čaj =() v pohodě, o dost lepší fyzické pocity než minulý rok. Jen mně tam nešlo nějak spát, ani prášek na spaní nepomáhal (a to jsem měla celou školní třídu jen pro sebe), usnula jsem třeba ve 3 hodiny v noci a v 6 ráno mne vzbudili dělnící, co ve škole vyměňovali okna, nejvíc spát se mně chtělo před startem „želviček“ ve 14:00 hodin, tak jsem si většinou dávala při obědě preventivně kafe, aby mně to trochu nakoplo. Potkala jsem tam známé tváře i lidičky, co jsem je ještě neznala, třeba Libora P. (který se staral o večerní zábavu v hospůdce). A zaběhala si se Sigrid Eichner ultramaratonskou legendou (r.narození 1940), taky mně to párkrát nandala, byla rychlejší a já měla radost, že má radost, že jí to běhá. Taky jsem tam potkala Jannet Lange, znám jí z Winschotenu, běžela jsem s ní a dalšími dvěma Holanďany dvě kola při loňském závodu na 100 km a ona skončila 3. v kategorii, tak jsem věděla, že je dobrá, že asi lepší než ona nebudu (na MUMu byla 5.). Celkově jsem tedy byla 6. žena (ze 7-mi, co uběhly celý MUM), a 18. z 21. účas­tníků, tj.všech, co uběhli celý MUM), oproti loňsku jsem si vylepšila celkové skóre o 4:25:23 hodin (součet všech letošních časů 40:28:19). Děkuju pořadatelům, ono zvládat v tak málo lidech celkem velkou akci, vč. vyznačení tratí, občerstvovaček, dopravy do míst startu, kulturního programu, zázemí ve škole v Lomnici, vč. snídaní a obč. po doběhu…klobouk dolů. Díky spoluběžcům za povzbuzování na trati a vůbec za ten pocit, že je nás bláznů víc…stačí se kouknout na fotky od Dana (díky Dane), ty úsměvy při startech, to napětí, očekávání…a pak radost při doběhu. Teď léčím nohu a už mám zase „ultra“ roupy, tak pěkné běhací léto všem =) a doufám, že příští rok v Lomnici bude na startu zase o něco víc lidiček. A díky za dálkovou podporu tady z fóra.

mapo: čekal jsem na Tvůj příspěvek Samozřejmě gratuluju k absolvování celých 301 km i ke zlepšní, ale zejména k těm hezkým zážitkům (borůvky, atd.). Gratulace patří samozřejmě také (především) všem, co uběhli 301 km.

Na roupy je třeba si dávat pozor

martino, ja taky s napetim cekala az sem napises, napisu to i sem, jsi PAŠÁK

Díky za gratulace, když Ty jsi Svati moc rychlý, viděli jsme se jen chvíli na startu…taky gratuluju a třeba se poštěstí a budeš moci běžet celý MUM. to hanice-no jo, díky Hani za pašáka…třeba příští rok dorazíš – aspoň na 2 kousky, to se vyplatí, nekup to =). Nejpěknější etapa pro mne byla Kunštátská (4.)…zámek, zahrada, a pak lesy, řítící se potoky, bahno, vlhko…ale bylo to úžasný… a těch hub, hříbky normálně u cesty. A ještě se musím pochválit-pamatuju si…když jsem běžela, vzpomněla jsem si na skoro všechny loňské etapy, i když pravda, bez značení bych si přecijen netroufala. A taky to prý bylo občas jinudy, říkal Ivo Š.(pořadatel).

Mapo, také já upřímně gratuluji. Smekám před všemi, kteří byli schopni uběhnout 7 takových etap za sebou. Já bych to rozhodně nedokázal. Do dalšího běhání přeji jen to nejlepší.

to kanovsky-děkuju, taky gratuluju, třeba to dáš příště celé =)

[quote=hanice]mar­tino, ja taky s napetim cekala az sem napises, napisu to i sem, jsi PAŠÁK[/quote] Hanice, i Ty jsi PAŠÁK, takovou vůli bych chtěl mít (i když já mám zase nějaká zvířata, příbuzné, zahradu atd.), stačí se podívat – Maraton za 100 dní, pak kniha Deana Karnazese, pak Enduraining, pak zase něco, až ke Kladnu … možná se tam potkáme.

[quote=mapo]to kanovsky-děkuju, taky gratuluju, třeba to dáš příště celé =)[/quote] O tom dost vážně a oprávněně pochybuji. Přesto ale děkuji za povzbuzení.

ohlasy v tisku =) http://melnicky.denik.cz/…zabehal.html

Informace o MUM 2010 jsou v novém vlákně http://forum.behej.com/…362-mum-2010 .