Chtěl bych se zeptat, jaké je optimální rozložení tempa při závodu na 10 km nebo při hodinovce. Je nejlepší běžet celou trasu rovnoměrně, nebo postupně zrychlovat, nebo začít rychleji, poté zpomalit a v závěru opět zrychlit, nebo běžet nejprve rychle a poté postupně pomalu zpomalovat?

Díval jsem se na rozložení tempa na hodinovce LBP, trasu jsem každému rozdělil na 3 přibližně stejně dlouhé úseky.

89 běžců mělo nejrychlejší 1.úsek, 8 běžců mělo nejrychlejší 2.úsek a 15 běžců mělo nejrychlejší poslední úsek.

97 běžců oproti 15 běželo 1.úsek rychleji než prostřední úsek 94 běžců oproti 18 běželo 1.úsek rychleji než poslední úsek 76 běžců oproti 36 běželo 2.úsek rychleji než poslední úsek

Pokud jsem se chtěl poučit z rozložení tempa nejlepších 20 běžců, dostal jsem, že: 14 běžců běželo nejrychleji 1.úsek, pomaleji 2.úsek a nejpomaleji poslední úsek 3 běžci běželi nejrychleji 1.úsek a nejpomaleji 2.úsek jen 1 běžec postupně zrychloval (nejpomaleji 1.úsek, nejrychleji poslední úsek) 1 běžec běžel nejpomaleji 2.úsek a nejrychleji poslední úsek 1 běžec běžel nejpomaleji 1.úsek a nejrychleji prostřední úsek

Celkově z toho usuzuji, že nejčastěji se běží tak, že tempo běhu s postupem času klesá.

Vím, že na jedné straně rovnoměrné tempo podle předem určených mezičasů brání zbytečnému přepálení, na druhé straně ale může bránit ve zlepšení celkového času, neboť člověk dvě třetiny závodu neběží v pro něj maximálním tempu.

Neptám se s ohledem na své výkony (jimž může pomoci jen zvýšení počtu naběhaných kilometrů), ale proto, že mě tato odpověď zajímá i z teoretického hlediska.

Ahoj. Ja beham hodinovky takto:

1. km volne zadrzene, ale vetsinou je tak o 10–15 s rychlejsi nez dalsi nasledujici. Podle toho poznam, jak se citim. Zbytek (do 50 minut) bezim rovnomerne a jsem schopen jit vsechny kilometry v rozmezi nekolika desetin (i pri obcerstvovani). Poslednich deset minut jdu naplno a snazim se zrychlovat.

Tak se podívej na prvních několik míst a jak ti běžci běželi. To bude asi ta nejlepší kombinace rozložení sil, protože dokázali zvítězit. Ale myslím že jde o to, komu co vyhovuje, nikdo není univerzální vzorec.

Všichni tři postupně mírně zpomalovali:

vítěz běžel první třetinu 1:24,9/kolo, druhou třetinu 1:26,1 a poslední třetinu 1:27,2 druhý běžel první třetinu 1:26,1/kolo, druhou třetinu 1:26,5 a poslední třetinu 1:27,2 třetí běžel první třetinu 1:25,0/kolo, druhou třetinu 1:27,0 a poslední třetinu 1:29,7

To mě ale překvapilo, protože jsem dosud myslel, že nejvýhodnější je snažit se běžet rovnoměrně a případně v závěru mírně zrychlovat.

Co ja jsem se docetl, tak hodne bezcu voli strategii oznacovanou jako „negative split“, tj. kdyz si rozdelis zavod na pomyslne dve poloviny, tak prvni polovinu bezis volnejsim tempem nez druhou. Na konkretni clanky odkazovat nebudu, ale kdyz si vygooglujes tuto frazi, urcite hromadu info najdes.

Z vlastni zkusenosti to mam vyzkousene v treninku. Kdyz se ze zacatku krotim, i kdyz citim, ze bych mohl bezet rychleji, tak v druhe polovine je telo krasne nastartovane a bezi se mi uzasne i vyssi rychlosti. Kdezto kdyz to na zacatku prezenu a zacal bych tempem, kterym bych napr. v prvnim pripade koncil, tak mi ke konci dochazi sily a telo uz proste zvysovat vykon nechce.

Muze to byt individualni, kazdemu sedi neco jineho, ja bych se osobne priklanel k teto strategii – zacit volneji a pak zrychlovat.

Však právě, takových článků jsem našel dost, ale v praxi vidím, že většina běžců, včetně těch nejlepších, zvolila strategii přesně opačnou. Také proto jsem chtěl zjistit názor v této diskusi.

Pozn. Na hodinovce jsem měl nejrychlejší první část, nejpomalejší prostřední část a středně rychlou závěrečnou část.

Jak rikam, tohle je asi strasne individualni. Mne rychly zacatek nesedi, potom se mi spatne bezi a ke konci uz nemuzu. Kdyz zacnu obracene, vysledek je vzdycky lepsi.

Je dobre si v treninku ruzne strategie vyzkouset a poslouchat svoje telo, kdy se citi nejlip. Urcite bych nevsazel na vitezne strategie ostatnich bezcu. Oni treba vyhrali, mne by jejich styl vysosal :)

[quote=kanovsky]Dí­val jsem se na rozložení tempa na hodinovce LBP, trasu jsem každému rozdělil na 3 přibližně stejně dlouhé úseky.

89 běžců mělo nejrychlejší 1.úsek, 8 běžců mělo nejrychlejší 2.úsek a 15 běžců mělo nejrychlejší poslední úsek.

97 běžců oproti 15 běželo 1.úsek rychleji než prostřední úsek 94 běžců oproti 18 běželo 1.úsek rychleji než poslední úsek 76 běžců oproti 36 běželo 2.úsek rychleji než poslední úsek

Pokud jsem se chtěl poučit z rozložení tempa nejlepších 20 běžců, dostal jsem, že: 14 běžců běželo nejrychleji 1.úsek, pomaleji 2.úsek a nejpomaleji poslední úsek 3 běžci běželi nejrychleji 1.úsek a nejpomaleji 2.úsek jen 1 běžec postupně zrychloval (nejpomaleji 1.úsek, nejrychleji poslední úsek) 1 běžec běžel nejpomaleji 2.úsek a nejrychleji poslední úsek 1 běžec běžel nejpomaleji 1.úsek a nejrychleji prostřední úsek[/quote] Skvělá slovní úloha :) Chybí tam už jen otázka typu „Kolik procent běžců bylo po 40 minutách za 2/3 uběhnuté vzdálenosti?“ nebo něco podobnýho

Vybrat si lokalny maly zavod na stanovenie optimalneho postupu pri zavodoch, nie je dobra strategia. A to z nasledujuceho dovodu: a) bezci (vratane tych najlepsich) na takomto malom zavode nedosahuju dostatocne dobru uroven a nie su dostatocne dobre trenovani (bez urazky) na to, aby si z ich tempa mohol robit vseobecne platne uzavery; b) vacsina tychto bezcov netrenuju na drahe a teda ich vykonnost na tomto zavode bude nizsia, nez keby sa bezal na ceste (o to sa postaraju zakruty a nezvykly povrch); c) vacsina bezcov, az na tych uplne najlepsich, su nedisciplinovani a napriek sebelepsim predsavzatiam vacsinou zavod prepalia a oberu sa tak o svoj najlepsi a najoptimalnejsi vysledok; dovod prepalenia moze byt v nedostatku discipliny, ale aj v prehnanych ockavaniach, ktore nie su v sulade s ich mometalnou formou.

Aby som Ta trochu napodobnil, moje zavery vyplyvaju z pozorovania tvorenia svetovych rekordov ( u muzov aj u zien):

1. absolutne vsetky sv. rekordy na tratiach od 3000m a vyssie sa utvorili v poslednych 30.rokoch skvelymi temparmi, ktory dokazali bezat tzv. negative split
2. u vsetkych bol prvy kilometer maximalne tak v tempe predpokladaneho priemerneho tempa, skor vsak pomalsi
3. u vsetkych bola posledna tretina zavodu aspon o 1,5% rychlejsia ako prva tretina
4. rozdiel medzi druhou a prvou polovicou zavodu nebol viac ako 2%, skor vsak velmi blizko k uplnej vyrovnanosti (najma na tratiach 5000m a 10000m, vid poslednych dvoch rekorderov H. Gebrselassie a K. Bekele).
5. ak nahodou bol prvy kilometer rychlejsi, ako planovane tempo, tak vacsinou pokus nevysiel (vid pokus H. Gebrselassieho na maratone v Dubaji minuly rok, ci pokus K. Bekeleho na 5000m pred 3-mi rokmi, ked zabehol 1.km o 2s rychlejsie a v zavere stratil na svoj vlastny rekord 3s, pricom bol v zivotnej forme).

Zaver: sleduj tych najlepsich, ked chces volit zavodnu strategiu- aspon co sa tyka tempa a rozlozenia sil. To, co ziskas rychlym zaciatkom, VZDY stratis viacnasobne v poslednej tretine zavodu. Optimalne tempo je co najviac vyrovnane, s maximalne sa stupnujucim usilim a lahko stupnovanym tempom (cca 1–2s na km). Je jasne, ze k tomu, aby si vobec udrzal tempo musis stale stupnovat usilie. Aby si to dosiahol, musis zacat pocitovo relativne v pohode a s rezervou. Mam to dobre odskusane a potvrdene vo viac ako 4 stovkach zavodov a moje pozorovania tych najlepsich to iba potvrdzuju.

K Matově výkladu není co dodat.
Snad jen to, že před závodem někdy plánuju čas o kterém sním a podle toho určuji tempo začátku. A to je zásadní chyba: neschopnost odhadnout, na co v závodě mám (co nejpřesněji). Trochu skromnosti na startu může být někdy odměněno nečekaným zrychlením v poslední třetině.

Děkuji všem za cenné rady.

Dnes jsem je zkusil aplikovat na závodě na 8,825 km na stejné trati, kde jsem běžel už před 6 týdny. V první třetině jsem zaostával oproti minulému času o 40 sekund (rychlost 4:59 na km oproti 4:45 minule), po druhé třetině jen o 8 sekund (rychlost úseku 4:54 na km oproti 5:05 minule) a po poslední třetině jsem celkově doběhl o 28 sekund rychleji (rychlost úseku 4:50 na km oproti 5:02 minule). Negativní split se tedy celkem osvědčil, zejména vzhledem k dusnému počasí, které při běhu bylo.

Pozn. I když se to nedoporučuje, při závodu jsem používal měřič tepové frekvence, který jsem nedávno zakoupil, a pomocí kterého jsem reguloval své tempo. 1.km jsem běžel s frekvencí pod 160/min, zatímco závěr jsem dobíhal s frekvencí kolem 190/min.

[quote=kanovsky]Poz­n. I když se to nedoporučuje, při závodu jsem používal měřič tepové frekvence, který jsem nedávno zakoupil, a pomocí kterého jsem reguloval své tempo. 1.km jsem běžel s frekvencí pod 160/min, zatímco závěr jsem dobíhal s frekvencí kolem 190/min.[/quote] Proto se většinou i přepaluje začátek závodu, neboť první kilometry člověk běží při nižších tepech, takže subjektivně má pocit, že tak může běžet delší dobu (např. hodinu). Ale tepy s délkou běhu stoupají, a přitom tempo klesá (aspoň u mě). Taky já si to dneska na dráze vyzkoušel, když první polovinu 12km běhu jsem běžel mezi 163–165TF v tempu 4:25/km, a i když mi v druhé polovině tepy stoupaly ke 170TF, tempo kleslo na průměrných 4:28/km (TFmax mám okolo 180TF). Ale jaké tempo v daném závodě zvolit je opravdu alchymie (zvláště při marathonu), na to člověk většinou přijde až po závodě, ale to je jako vždy „po bitvě každý generálem“ :).

[quote=kanovsky]Poz­n. I když se to nedoporučuje, při závodu jsem používal měřič tepové frekvence…[/quote] To jsem rad, ze negative split zafungoval :) U me funguje spolehlive, nesmim se nechat vyhecovat, pak to bezi samo!

Jeste se vratim ke kousku z tveho prispevku, proc se pri zavodech sporttester nedoporucuje? Jaky to ma duvod?

Mato před používáním sportesteru při závodě varoval v diskusi http://forum.behej.com/…lit-v-zavode a doporučoval ho v bězích pod 10 km vůbec nepoužívat.

Ta diskuse je docela rozsahla, na to ted nemam dost energie, abych to prelouskal, ale mrknu na to. Ale jeste nez se k tomu dostanu, tak se mi teda moc nezda, ze by ST byl necemu na skodu. Mne rozhodne pomaha hlidat si tempo, abych behy neprepalil..

.. tak jsem se hecnul a precetl si to. A souhlasim s nazorem, je ST muze byt uzitecnym pomocnikem na zacatku, kdy si to chce clovek rozumne rozbehnout. Za pulkou zavodu (a mozna uz i drive) bych nejake hodnoty neresil a valil do cile, abych mohl prekonavat svoje hranice a neomezovat se cislickama!