>> mulisak, 03. 06. 2010 15:14:45

Stalo v dětství a ne jednou – včelí bodnutí.

MOžná bych tady v okolí i něco našla, ale musím mít boty s sebou a doběhnout na příjemnou cestičku… Budu muset hledat. A přemýšlet.

Díky.

ty botky to je skutecny minimalizmus, libi se mi to:). ale myslim ze neni potreba to hrotit, dneska jsem si zkousel boty inov-8 model f-lite 220, moc prijemna, zadne ptakoviny, podpory, je lehoucka. asi bych si ji vzal ale uz bych presvihl limit:) – odnesl jsem si totiz jejich sandaly…

V poslední době zkouším běhat přes přední část chodidla. Dříve jsem to moc neřešil, ale rozhodl jsem se poté co jsem viděl děti na tréninku atletiky, jak automaticky dopadají na přední část chodidla a poté co jsem viděl pár videí o správné technice běhu na youtube. Je docela zajímavé běžet třeba 5 km přes špičky a poté zkusit i v odpružených botech dopadat na patu, jsou to potom šílený štosy a otřesy. Problém mám v tom, že se při běhu cítím ne úplně přirozeně. Hlavně při běhu s kopce a to i z mírného. Měl bych tedy dotaz, zda jsou nějaká obecná pravidla jak běh přes špičky nacvičit, co dodržovat např. délka kroku, kadence, zdvih kolen, zakopávání atd) nebo jak si běh přes špičky představit v hlavě atd. Další otázka by byla, zda je možné se do květnového pražského maratonu přeoriento¨vat na špičky tak, že tento bych mohl celý přes špičky odběhnout?

Při běhu z kopce se zkus mírně předklonit a soustřeď se na rychlé menší kroky, i když si při tom moc neodočineš. Nenuť se za každou cenu dopadnout přímo na špičku, můžeš i na střed chodidla.

>> r4d3k, 13. 10. 2010 10:37:05

hlavne to neuspechej, ja kvuli zbytecnemu spechu nebeham od cervence, „neco“ me tahne na vnejsi strane chodidla, ale protoze stejne ted nemam cas behat, tak jsem s tim jeste nikde nebyl… chod doma bos, to taky neni od veci, dostat do sebe ten novy stereotyp a posilit ty jemne svaly, ktere nebyly asi nikdy pouzivane. v podobnem vlakne psal rudo o takovych domacich cvicenich.

>> r4d3k, 13. 10. 2010 10:37:05

ja beham vyhradne naboso alebo v minimalistickych botach, technika behu je vsak rovnaka a najjednoduchsie mas, ked sa pozries sem: http://www.chirunning.com/shop/home.php

aspon pokial ja viem, chirunning je zatial najkomplexnejsia a zaroven najjednoduchsia metoda pre zvladnutie spravnej techniky behu.

kazdopadne, zakladom pre prirodzene naslapovanie na prednu cast chodidla je spravny postoj. pri udrzani spravneho postoja pri naklone vpred nohy idu viac-menej automaticky a na optimalnej frekvencii (vacsinou nad 180/min). to zabezpeci, ze naslap sa odohrava pod alebo mierne za centrom gravitacie. tiez je dolezita relaxacia noh, najma od kolien dole – netreba sa snazit vyvijat akukolvek aktivnu pracu pocas doslapovej fazy. kazdy si casom najde pre seba optimalnu techniku, treba len byt uvolneny a vyhodnocovat kazdy pocit – pokial citis pri dopade nejake tvrde vibracie, nieco nebude v poriadku a treba sa opat zamerat na klucove prvky.

a najdolezitejsia vec: beh cez prednu cast chodidla neznamena, ze na zem nedopadne aj pata!

vseobecne sa pri doslape na prednu cast nohy spontanne zvysi frekvencia a skrati krok.

Díky mulisak: zkusím. martin76: zatím běhám jak lýtka dovolí. Kromě nich nic jiného nebolí. Dokonce koleno, které vždy trochu bolelo se zlepšilo už v době, kdy jsem začal dopadat na patu jakoby méně (kratší kroky, tedy dopad na patu pod menším úhlem) a teď je to ještě lepší. Lépe jsem na tom zdá se i s holeněmi. Příspěvky s běhu naboso a podobných témat jsem četl, jsou přínosné, trochu dotaz patří i tam, ale nechtěl jsem jim to zaneřádit botoběhem. S tím mě napadá další otázka a to, jaké boty na špičkový běh? U těch odpruženějších s vysokou patou bude asi problém v tom, že noha musí jít při dopadu v takové botě více na špičku a při letmém dotyku paty s povrchem zase méně na patu než by tomu bylo naboso.

>> r4d3k, 13. 10. 2010 12:32:43

idealne su vibram five fingers (napr. model sprint alebo KSO, alebo pre tradicnejsi pocit speed), maju 3mm neodpruzenu podrazku bez zvysenej paty …

>> PeterFabok, 13. 10. 2010 12:27:04

Svůj příspěvek z 12:32:43 jsem psal, když zde tvůj ještě nebyl. Takže dík i tobě. Na stránky se kouknu, i když jak jsem psal jinde, anglicky moc nevládnu, ale translátor pomůže. S chirunning mě napadá otázka, jestli se jedná o nový styl běhu nebo je to prostě „přirozený“ styl, ale dobře vysvětlen a popsán? prostě, když půjdu k dobrému trenérovi atletiky, který mě bude učit běhat, bude mě učit něco co bude podobné nebo stejné jako chirunning?

>> r4d3k, 13. 10. 2010 12:39:20

chirunning je filozofia pristupu k behu, ktoru dal dokopy danny dreyer – znamy ultrabezec a tiez cvicitel taichi. snazi sa popisat prirodzenu techniku vytrvalostneho behu, v harmonii s prirodnymi silami. z nich najdolezitejsia pre beh je gravitacia, preto je pre cloveka prirodzene gravitaciu vyuzit pre pohyb vpred – je to jednoduchsie ako proti nej bojovat(odrazanie sa od zeme je vlastne boj s gravitaciou). spravny postoj zaroven umoznuje optimalne prudenie energie chi skrz ludske telo.

ohladom trenerov: neviem na to odpovedat, kazdopadne si myslim, ze pri behu nejde o to „nieco sa naucit“, skor znovuobjavit, co je prirodzene pre kazdeho z nas. pokial das mozgu a telu moznost, tvoj optimalny pohybovy vzorec sa objavi…

Ked sa chces naucit behat cez prednu cast chodidla, treba si v prvom rade uvedomit o co ti pri behani ide a podla toho si potom vybrat ako chces behat. Mas na vyber medzi takzvanymi „injury free“ stylmi, z ktorych najznamejsie su chi a pose running. Pri tychto styloch je mensie riziko zranenia ale nikdy pri nich nedosiahnes extremnu rychlost. Samozrejme skuseni bezci tychto stylov dokazu behat pomerne rychlo, nikdy sa vsak nevyrovnaju elitnym bezcom. Zakladom vsak v tomto pripade je bezat bezpecne bez zraneni. Podstata spociva v tom, ako to uz bolo vysvetlene, ze sa predklonis a padas (vyuzivas gravitaciu), nohami sa neodrazas, ale ich len dvihas hned po dopade. Elitni bezci sa na rozdiel od tychto dvoch stylov aj odrazaju, treba si predstavit kona alebo byka ked sa chysta rozbehnut, ale stoji na mieste a len tak jednou nohou zaberie kopytkom . To je presne to, co robia elitni bezci. Dopadnu na prednu cast chodidla a snazia sa potiahnut nohu dozadu, cize sa odrazit. Dolezite je ale odrazit sa co najviac dopredu a co najmenej do vysky. Tento styl uz ale samozrejme predpoklada vacsie naroky od sliach, klbov a pod. a je jednoduche sa pri nom zranit. Je vsak ovela setrnejsi ako dopadanie na paty. Ja sa ho momentalne snazim naucit, resp. aspon sa k nemu nejako priblizit. Ked boli v zime zamrznute chodniky, tak som sa pokusal bezat pose technikou a naozaj to islo. Len som musel ist extremne pomaly, ale na lade sa stylom, pri ktorom zaberas nohou bezat neda. Takze je to len na tebe: treba sa rozhodnut medzi max. vykonom alebo bezpecnym behanim.

>> paprnek, 13. 10. 2010 17:18:56

to je dolezity prvok, zpravne chibehanie sa da robit na lade, a su videa kde behaju na zimaku aby dokazali ze to ide bez odrazu

Tak už se při běhu přes přední část chodidla nepřipadám tak divně a jsem zvědav jak dlouho bude trvat, než mi to přijde zcela přirozené. Problém je ale v tom, že i při bězích 4× týdně kolem 7 km cítím bolest v lýtkách hned jak vyběhnu. Nedovedu si ale představit, že bych ještě zkrátil délku nebo i frekvenci běhů. Už takhle nahrazuji nenaběhané km chůzí a MTB, ale po delších bězích se mi stýská. S tím souvisí má další otázka: Je lepší přejít zcela i za cenu dočasného snížení počtu km nebo se jde provádět změnu za pohodu. Tedy běh přes patu postupně nahrazovat během přes přední část chodidla? Docela by mě zajímaly zkušenosti lidí, kteří z paty na špičku přešli.

>> r4d3k, 18. 10. 2010 14:03:03

Nedělat kompromisi a přejít zcela. Pokud bolí lýtka tak je potřeba postupně přidávat, tak jako každý začínající běžec. Před třemi měsíci když jsem začínal běhat, jsem taky přemýšlel pata/špička. Argumenty pro špičku převážili a teď už si nedovedu představit běžet jinak.

>> pancha, 18. 10. 2010 14:22:12

Presne tak. Obetovat objemy sa oplati, nohy mame len jedny… Dalsia vec je, ze byva tazke odhadnut, kedy mame dost. vseobecne by som odporucal nebehat, pokial je bolest trvala, resp. subjektivne nezanedbatelna. akceptovatelna pre trening je bolest obcasna a unosna. Bolest je najlepsi ucitel.

Tak jsem zacala behat a snazim se jit ne na patu, ale spis vic dopredu, tak snad to pujde 

>> r4d3k, 18. 10. 2010 14:03:03

Vždycky jsem běhal přes špičky, ale dřív jsem pravidelně neběhal, takže když jsem jednou za rok uběhl několik kilometrů v kuse, bolely mě z toho několik dní lýtka tak, že jsem skoro nemohl chodit. Stejné to bylo když jsem začínal běhat. Po prvním běhu nucená několikadenní pauza, stejně tak po druhém, ani nevím, kdy to přestalo. A ty po špičkách úplně začínáš. Být tebou, tak si dám pár dní přestávku, až to úplně přestane bolet. Když to po dalším běhu bude zase bolet, opět počkej nebo dělej něco jinýho. Jinak riskuješ zranění a mnohem delší pauzu.

Stejně je mi to divné. Z tolik proklamovaného běhu po špičkách mají všichni zpočátku problémy po několika kilometrech, zatímco z běhu přes patu se problémy vyskytnout až po dlouhé době, pokud vůbec??? Já se snažím běhat podle toho, jak mi to přijde přirozené, ani sám nevím jak, ale podle fotek spíše přes patu. I když už běhám více než tři roky, tak jsem zatím nebyl zraněn a necítil ani žádnou prudkou svalovou bolest při běhu nebo po něm. Samozřejmě roli hraje i kompenzační běhání naboso, ale proč se nutit výhradně do jiného stylu, než si tělo zvolilo zejména při delších bězích (maratony) jako „přirozený“ nebo snad dokonce jako „energeticky úsporný“?

Petře, co je na tom divného? Po běhu po špičkách bolí lýtkové svaly, protože při chůzi nejsou moc namáhané. A Radek nebo kdysi já jsme to uspěchali, protože jsme uběhli několik kilometrů jiným stylem nebo bez předchozího tréninku. Často se proto radí začínat na mnohem menších dávkách.

Ze statistického vzorku skládajícího se jen ze tvé osoby přece nemůžeš dělat obecné závěry, že běh po patách nezpůsobuje zranění. Jsou a byli i výborní běžci, co běhali po patách a nebyli extra moc zranění a naopak i „špičkoví běžci běhající po špičkách“ z Keni a Etiopie bývají zranění.

To, že podle fotek běháš zdánlivě po patách, ještě neznamená, že na ně skutečně dopadáš.

>> kanovsky, 18. 10. 2010 16:49:58

To jsou důvody proč ve mě trochu hlodají pochybnosti. Stále si přemítám pro a proti. Například :

1. kdybych přes špičky začínal tak jako jsem začal přes paty, tedy 5-ti minutami běhu s 2-mi minutami chůze a to maximálně 20 minut celkem a 3 x týdně, třeba by s lýtky problém nebyl a možná ani s achilovkou, kotníkem a kolenem jako tenkrát, ale to se nakonec nějak samo oběhalo, nebo by byly problémy větší?
2. zvolilo si běh přes patu tělo nebo boty? A jestli tělo, tak zdravé a funkční tělo?
3. Dá se přes špičky zaběhnout maraton?
4. Je běh přes špičky přirozený a k tělu ohleduplnější?

atd a atd.

>> mulisak, 18. 10. 2010 16:17:29

Bolest je spíše taková, jak jsem již někde napsal, jako že co bolí to roste. Není to bolest, že bych nemohl chodit nebo cítil jakože nějaké zranění. Nicméně zkusím ubrat. Jen se furt musím ujišťovat v tom, že se tato „investice“ vrátí.

>> kanovsky, 18. 10. 2010 16:49:58

Možná je problém právě v běhu „po špičkách“. Běhat po špičkách nebo dopadat na přední část chodidla – to není jedno a to samé.

>> kanovsky, 18. 10. 2010 16:49:58

Taky jsi nejspis nezacinal rovnou 4×7km behu tydne, z toho by problemy s bolesti mela dle me drtiva vetsina lidi..

To je prave pri vyssi vykonnosti na celem tom „prechodu“ nejhorsi – kardiovaskularni system je zvykly na desitky kilometru tydne, ale prislusne svaly jsou v podstate zakrnele..

>> r4d3k, 18. 10. 2010 17:21:37

Neni duvod si myslet, ze by se takhle nedal zabehnout maraton.. nebo libovolna vzdalenost.

Pokud te trapi, co by si zvolilo telo, tak zkus bezet chvili bos..

Na otazky zdravotniho prinosu neexistuji 100% odpovedi, biomechanika rika, ze by beh pres spicky mel byt k telu setrnejsi, spousta dilcich studii naznacuje obdobne, ale zkratka neexistuje zadna poradna dlouhodoba studie, kterou bys to mohl podeprit.. Takze faktograficky vzato je tenhle spor nevyresen a obavam se, ze jeste dlouho nebude..

Ja osobne neustale zkoumam vsechny mozne argumenty a jsem naklonen „spickarum“, predevsim diky „bosarum“. Ale nekdo to muze videt jinak a zatim neexistuje zadny argument, kterym bych ho mohl utlouci, a obracene.

Samozřejmě myslíme to druhé, protože doslova po špičkách se několik kilometrů ani uběhnout nedá.

>> r4d3k, 18. 10. 2010 17:21:37

Stejně jako neexistuje tréninkový plán nebo boty, které budou vyhovovat všem běžcům, není ani univerzální technika běhu, jež by sedla každému.

Velice zajímavý článek na tohle téma je zde.

První dva týdny jsem měl každý nad 30 km, více na http://www.kanovsky.cz/kilometraz.gif ovšem před tím jsem chodil na delší procházky, hrával v Bratislavě občas fotbal nebo pozemní hokej, pink-pong a další. Nízká kilometráž další týdny nebyla kvůli únavě, ale kvůli nedostatku času i motivece, které jsem v té době měl.

Psal jsem tu proto, že jsem vždy měl dojem, jak moc nad běháním přemýšlím, kolik si všímám různých věcí a ono tak úplně pravda asi není. Promiňte můj názor, ale mám dojem, že se občas setkávám až s radikalitou (běhej vždy přes špičky, vždy aerobně, vždy podle nějakých zon tepové frekvence nebo naopak nikdy s Garminem a mnohé další) a něco takového mi není blízké.

Přesto je ale dobře, že se o těchto věcech diskutuje, velmi všem za to děkuji. Pouze mám stále více dojem, že co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat jinému, a důležité proto je vše zkoušet jen opatrně a vybrat si pak ten přístup, který mi připadá jako nejlepší (i když nejlepší z objektivního hlediska nemusí být a téměř jistě ani není). Píšu to tu hlavně kvůli těm začátečníkům, kteří to tu čtou, zkušenějším běžcům je to asi jasné.

Ještě laický dotaz pro běžce běhající výhradně přes špičky: došlapujete vždy na přední část chodidla i při normální chůzi během dne (nikoliv běhu/tréninku) a je to též lepší než dopad přes paty? Já chodím doma bosý, ale mám dojem, že i tak první kontakt má s podložkou pata, a to tím spíše v obuvi venku. Vím, běh má oproti chůzi vyšší kadenci a také letovou fázi, ta ovšem je třeba v mém případě velmi krátká, zvlášť pak u maratonů a jiných podobných běhů, takže někdy je otázkou, jestli běžím nebo už jdu.

>> kanovsky, 18. 10. 2010 18:49:27

Běh a chůze jsou dva dost odlišné pohyby. Kdyby nebyly, neexistovaly by závody v chůzi a v běhu odděleně 

>> kanovsky, 18. 10. 2010 18:49:27

kinematika behu je uplne ina ako kinematika chodze. zatial co beh je v podstate riadeny pad, pri chodzi funguje dolna cast tela ako obratene kyvadlo. graficke porovnanie napr. tu(str.346): http://www.fas.harvard.edu/…fs/2004e.pdf

preto je normalne, ze aj ked behame s doslapom na prednu cast chodidla, chodima cez patu. ale napriklad pri cviceniach na techniku zvyknem praktizovat chodzu cez prednu cast chodidla, tak isto taichi walk nie je o chodzi cez patu, to ale nie su typicke schemy beznej chodze. bezna chodza je cez patu.

z toho mozno vyplyva aj omyl zastancov behu cez patu – ze vlastne beh je zrychlena chodza. treba brat ale do uvahy zmenenu kinematiku.

>> Luboš Brabec, 18. 10. 2010 19:40:48

Rozumím, ale zeptám se tedy konkrétněji na tuto fotku která pochází z mého prvního maratonu (5:02:12). Já i běžec s číslem 134 běžíme nebo jdeme? Při závodu jsem byl přesvědčen, že běžím, i když rychlost byla jen kolem 8 km/h (kadence kolem 160/min, když při chůzi mám kadenci max. 130/min), ale letovou fázi to nemá. Tedy pokud běh a chůze jsou dost odlišné pohyby, tak existuje i nějaký mezičlánek („jogging“)? Děkuji předem za objasnění a omlouvám se, že se mi nechce informace hledat na Internetu.

Nemám k dispozici fotky z běhu katkaty a jiných začátečniků, ale předpokládám, že při jejich rychlostech styl nebude vypadat moc jinak. Není ale v takovém případě snaha dopad na přední část chodidla zbytečná a možná až škodlivá? Těžko říct, ale také si to dávám do souvislosti se zdravotními problémy, které uvádí v jiných vláknech. Ono to totiž souvisí ještě s jednou věcí a tou je, že pokud noha má dopadnout na přední část, tak musí být ve vzduchu dostatečně dlouho, což ale u pomalého běhu je asi problém. Pokud bych chtěl toto provozovat při 8 km/h, tak se obávám, že by to byla technika podobná čápovi, ovšem ta jistě není energeticky úspornější než styl na fotce, jakkoliv jinak zcela neběžecký a jistě i objektivně špatný.