Forest, ja viem co to znamena, len som na to nevedel jedno az dvojslovny vyraz- vzhladom na Tvoju oficialnu definiciu asi ani neexistuje. Niekedy mam pocit, ze by sme mali skratka prevziat cudzojazycne slovne spojenia. Ked mohli anglicania prebrat skoro vsetky latinske vyrazy v medicine, preco by sme nemohli aj my? Ulahcilo by to aj beznym ludom sa orientovat v „zaklinacej“ reci doktorov.

[quote=Mato]Forest, ja viem co to znamena, len som na to nevedel jedno az dvojslovny vyraz- vzhladom na Tvoju oficialnu definiciu asi ani neexistuje.[/quote] Nechapu co je na „Jeho oficialni definici“ spatnyho, pros by nemela existovat?? Q – minutovy objem, Qs – systolicky objem, … je standardni lekarska terminologie.

[quote=Mato]Niekedy mam pocit, ze by sme mali skratka prevziat cudzojazycne slovne spojenia. Ked mohli anglicania prebrat skoro vsetky latinske vyrazy v medicine, preco by sme nemohli aj my? Ulahcilo by to aj beznym ludom sa orientovat v „zaklinacej“ reci doktorov.[/quote] Jednoducha otazka: Kdo my?

Fajn- ked nabuduce napisem sem do fora Qs alebo len Q, tak hned najblizsi pripevok bude otazka, co to znamena… Systolicky objem je uz lepsi, ale casto nebude postacovat. My… pardon, ak narazas na to, ze sme 2 krajiny, tak malo to byt pochopene- pre Cechov a Slovakov. Ak narazas na to, ze si lekar, resp. zbehly v med. vyrazoch- tak takych tu je mensina. V nasich jazykoch nie je uzus pouzivat latinske vyrazy (najma co sa tyka telesnych oznaceni, ci definicii javov) a moja poznamka smerovala k tomu, ze by mozno stalo za to, aby sa nad tym jazykovedci zamysleli. Nez to bude bezne v hovorovej reci, prejde niekolko desatroci. Do toho casu, treba hladat sposob, ako sa co najlahsie dorozumiet. P.S.: kedze vacsinu odbornej literatury citam v inych jazykoch, mam problem s hladanim vyrazov- to preto mi na jazyk neprisiel „systolicky objem“.

Děkuji Všem za vysvětlení a doporučení a dám si tento týden skutečný oddych.

Co se týče stresu a spánku,tak aktuálně není situace jiná od dlouhodobého normálu.Stresu minimum a spím jako mimino.

2 Mato: Děkuji, já se řídím podle sporttesteru a ten mi většinou při tempu okolo 6:30 ukazuje TF 130 (mám 2km okruh s minimálním převýšením po asfaltu). Ale jak říkám, pás už se měl vyměnit a mě se nechce investovat, dokud to funguje, tak to možná trochu zlobí… Ale na druhou stranu, regenerační běh má být velmi pomalý (vlastně bez jakéhokoliv úsilí), nebo ne?

A ještě k výpočtu TF – pokud bych to počítal dle Tvého vzorce: (200 – 50) x 0,65 + 50 = 147,5 – Výklusy na 65 % běhat na 147 tepů za minutu? to jehodně rychlé. já to počítám jednodušeji: TFmax 200 → 65 % = TF 130…

Ahoj, mam stejny problem – teprve zacinam behat venku, do ted jsem behala cca mesic 3× tydne na behacim pasu, ale venku je to pri slunecnem pocasi a cerstvem rannim vzduchu vetsi nadhera. V posilovne hodinku beham v pohode (pomalu ale jiste 8 km/h), presto moje tepovka venku se pohybuje na 170 (max mam 187), coz je mnohem vic nez v posilovne. Kdyz se ji snazim snizit mam pocit, ze nebezim, ale plazim se… Poradte, ma tedy smysl jit 3× tydne se „plouzit“ cca na 30 minut (nebo vic?) a pri jake tepovce? Staci to nebo je to malo? Nestiham to uplne pravidelne pondeli – streda – patek, coz asi taky neni dobry, ale 3× tydne vzdycky… Jsem clovek kterej chce vsechno hned, ale trpelivost mi na druhou stranu neschazi, za jak dlouho muzu doufat v nejaky progres? Zatim mne i „plouzeni“ bavi :). H.

Hani: Věřím, že je zde spoustu vetších odborníků na toto téma, ale dle mých skromných zkušeností můžu říci, že i toto „ploužení“ je k něčemu. Já jsem s ploužením začínala (no není to dávno) a samozřejmě si připadala nesnesitelně blbě, zvlášť když se kolem prořítil nějaký zdatnější borec. Taky jsem pochybovala, jestli jen neztrácím čas, ale samotnou mě překvapuje, jak se z ploužení pomalu ale jistě stává něco, co by se už možná i dalo nazvat během. Já běhám okolo 70%TF, obecně doporučovaná hodnota a osvědčilo se mi to, hlavně ze začátku se člověk hnedka neužene. Postupem času jsem začala zařazovat i něco rychlejšího, ale nepřeháním to :P Takže stačí vytrvat a výsledek se určitě dostaví.

[quote=Hani]… presto moje tepovka venku se pohybuje na 170 (max mam 187), coz je mnohem vic nez v posilovne. Kdyz se ji snazim snizit mam pocit, ze nebezim, ale plazim se… Poradte, ma tedy smysl jit 3× tydne se „plouzit“ cca na 30 minut (nebo vic?) a pri jake tepovce?[/quote] Ploužit se má určitě smysl. Klidně i běh prokládat chůzí. Pro zdraví i nárůst kondice je lepší pomaleji a déle, než rychle. 170 je opravdu strašně moc, to je ± Tvůj tep pro závod na 10km, pak týden únava. Intenzita by měla být na úrovni, kdy se dá při běhu mluvit v krátkých větách, tep odhaduji na 140 až 150, 30 minut je minimum, raději hodinu.

…nevím jestli se vliv teploty a mírné ztráty tekutin na TF neřešil jinde. V rozmezí cca 2 týdnů jsem běžel tempový běh 16 km (+2km rozběh a 2 výklus)

Oba jsem rozbíhal skoro stejně rychle (ten 1. cca o 2s/km rychleji) Při tom 1. běhu jsem byl celkem v pohodě a byl jsem schopný ke konci ještě trochu zrychlit, naopak v při tom 2. mi šla tepovka nahoru rychleji a poslední 4 km jsem už běžel cca o 4 s/km pomaleji.

Rozdíl byl v tom, že v 1. případě bylo kolem 16°C a zataženo a v 2. kolem 27°C a polojasno.

Na základě vážení před a po běhu jsem odhadoval ztrátu H2O 2,5–3 l.

Honza- tu som ti to prekopiroval z vlakna o PIMe. Mato Člen Místo: Bratislava Registrovaný: 2006–02–15 Příspěvky: 617 Celkem: 73705 km Běžecký profil E-mail Re: PIM 2007Uff Mirku, tusim, ze som to uz niekde inde popisoval, ale o energeticku narocnost pri teplom pocasi nejde (pri chladnom je dokonca o malicko vyssia, ako pri teple). Vysoka okolita teplota ma samozrejme negativny vplyp na vykon, ale na kazdeho v inej miere. Kto sa na teple pocasie stihne adaptovat pri treningu (trebars aj nosenim extra vrstvy oblecenia), na toho ma mensi vplyp. V skutocnosti ide o to, ze krv ma v tele viacero funkcii: a) transportuje ziviny a kyslik k organom a svalom b) ochladzuje a odvadza prebytocne teplo na povrch- pokozku, kde sa straca potom, ktory sa odparuje a tym padom ochladzuje telo (su aj dalsie funkcie, ale pre vysvetlenie vplyvu tepla na vykon ich netreba popisovat). Ked je vysoka teplota vzduchu, bezec bezi rychlo, tak sa telo rychlo prehrieva. Krv teda musi byt primarne vyuzivana na dodanie kysliku zivotne dolezitym organom a na odvod tepla smerom k pokozke, aby nedoslo ku kolapsu. Svaly teda dostavaju mensiu zasobu krvi nez pri vykone je optimalne a su slabsie okyslicene- zakonite teda spomalis tempo. Naviac zvysenou potivostou stracas rychlejsie tekutiny a organizmus rychlejsie podlieha dehydratacii- dosledok uz poznas: krv bude menej viskozna, srdce musi pracovat s hustou krvou a je to namahavejsie pre cely organizmus. Dosledok je zas- spomalenie.

Rosťa Člen Místo: Praha Registrovaný: 2005–08–30 Příspěvky: 595 Tento měsíc: 238 km Minulý měsíc: 301 km Celkem: 10856 km Běžecký profil Pohár Behej.com: 84.9 bodu E-mail Re: PIM 2007Mato, Tvoje příspěvky jsou perfektní, díky za ně. Malilinko bych si dovolil poopravit, že tělo se ochlazuje odpařováním potu. Množství tepla, které přestoupí z plochy do okolí je dáno součinitelem přestupu tepla a ten je větší, je-li povrch vlhký. Mimo jiné, proto se potíme, aby z vlhkého povrchu lépe odcházelo teplo.

Offline Oznámení | Citace #139 2007–05–15 08:35:59 Mato Člen Místo: Bratislava Registrovaný: 2006–02–15 Příspěvky: 617 Celkem: 73705 km Běžecký profil E-mail Re: PIM 2007Uff, Rosta, mas pravdu. Fyziku som mal uz davnejsie nez si pamatam. Mal som to napisat jednoduchsie- pot nam pomaha sa ochladzovat a krv pomaha presuvat teplo k povrchu tela. Mimochodom, pocasie nad 25 stupnov celzia (pri vyssej relativnej vlhkosti vzduchu aj pri nizsej teplote) simuluje beh v nadmorskej vyske nad 1000mnm. Vdaka nedostatku kysliku vo svaloch, sa casti tela dostavaju do hypoxickeho prostredia, ktore je velmi podobne tomu v nadmorskej vyske. Len tlak vzduchu je iny.