uz vela krat sa stalo ze aj dobra zenska sa sku…la

Zdeňkovy střepiny čtu vždy jedním dechem

>> terix, 26. 4. 2009 12:42:55

Bude to znít kuriózně, ale jednou jsem strávila příjemný večer v bordelu. Znala jsem majitele a pozval nás a další kamarády na večerní grilování. Holky zrovna neměly zákazníky a tak seděly s námi na zahradě a povídaly si. Často byly samoživitelky a v nevěstinci si přivydělávaly, protože nedostávaly na děti alimenty. Jiné to braly jako zábavu a cestu, jak si přijít na velmi pěkné peníze. Jinak řešily úplně stejné starosti jako lidé s běžnějším zaměstnáním. Je velký rozdíl, zda stojíte na ulici nebo pracujete v zavedeném podniku. Určitě hodně záleží na tom, kdo ho vede, ale od toho večera jsem na prostitutky změnila názor.

>> Bering, 26. 4. 2009 13:09:44

U mě je to naprosto stejné. Dnes sem v novém čísle časopisu běhej přečetl článek s názvem „Tragický konec jednoho talentu“ a ten mě opravdu dostal. Ještě nikdy jsem nezažil, aby v časopise vyšel takový článek, jako byl právě tento. Uvědomil jsem si při něm pár důležitých věcí.. Děkuji

Správně má být… ji doprovázel, nikoliv jí

Obecně tak přemýšlím nad „střepinami“ a přijde mně to hodně osobní a když ještě všichni „místní“ (jak Zdeněk psal) vědí o koho jde…je to jen jeho úhel pohledu na ten lidský osud, ti kterých se to týká se ozvat nemohou, proč a nač tohle udělali a jestli vůbec stojí o to, aby jejich osudy znal někdo další (třeba čtenáři behej.com).
I když samozřejmě Zdeněk píše velmi pěkně.

>> Allan, 26. 4. 2009 19:48:27

Bože:D…takovej krásnej článek a takovej ,,podstatnej,, komentář

Zažil jsem kdysi něco podobného jako Zdeněk. Před časem jsem běžel Klimkův-Rubešův memoriál v areálu Bohnické léčebny. Závodí tam známé běžecké tváře a mezi nimi někdy také pacienti léčebny. Přihlásil jsem se na 4km. Od startu do cíle se mnou běžela jedna mladá pacientka. Nejen, že byla velmi hezká, ale celé 4km bez jakýchkoliv problémů držela tempo kolem 4 minut na kilometr. Držel jsem s ní celý závod krok, ale měl jsem toho plný kecky. V cílové rovince jen trochu přidala plyn a bylo vymalováno. Zvládla to za 15.50min. Prohrál jsem s ní o 12 vteřin. Po závodě jsem pochopitelně obdivoval její výkon. Zmínila se, že kdysi závodně běhala dlouhé tratě. Tak jsem jí pozval ať přijde na závody s tím, že vše potřebné najde na internetu. Nikdy jsem jí pak nikde už nepotkal. Je to škoda. Ta holka byla neskutečně dobrá.

Vracel jsem se jednou domů z dlouhého tempového běhu. Někdy koncem osmdesátých let. Bylo krásné jarní dopoledne. Modrá obloha. Mírný větřík čechral listy stromů. Prostě radost se v té nádheře hýbat. Na silnici vedoucí k mé rodné vísce jsem před sebou uviděl svižně běžící postavu. Podle vlasů a figury to byla dívka.