„Čím to je, že za sněhem vyrážíme "ven“ v davech, ale za zážitkem běžeckým nikoliv?" No tak na tuhle otázku je odpověď více než jednoduchá, na lyžích tu totiž jezdí skoro každý, zatímco běžců je poskrovnu a krom toho, něco jako hory tu sice máme, ale alpské jsou na nich jen ceny…

No všichni nadáváme, kolik je teď všude aut, jak ubývá míst k běhání, kde nehrozí kolize s vozidlem atp. Když budem všude jezdit co nejdál, tak aut (a smradu z výfuků) bude jen přibývat. Tak proč to dělat, když je u nás tolik krásných závodů, pro většinu běžců dosažitelných i hromadnou dopravou. Nepopírám, že zajet si sem tam na nějaký exotičtější závod má své kouzlo, ale dělat to často a pravidelně je plýtvání. Vždycky je potřeba, aby si každý představil, co by se stalo, kdyby se většina lidí na zemi zachovala jako on. (Například, kdyby se půl miliardy číňanů rozhodlo pravidelně létat na maratony do Evropy :) )

Nechci se hádat o detaily, ale většinou cesta tam a zpět zabere více času než samotný závod. A to mě totálně odrazuje. Těžko lze použít stejnou praxi jako u cyklovýletů nebo lyží, kdy vyrazíte na více dnů. Více maratonů po sobě zvládne málokdo; jedinou schůdnou cestu vidím jako spojení dovolené s nějakým běžeckým závodem.

Proč peciválové? Spoustě běžců by prostě tisíce, které by dali za výlet na maratony do Paříže nebo Ženevy, citelně chyběly v rodinném rozpočtu… Tak si logicky raději vyberou PIM nebo Kladno.

já nevím, ale já si ráda zaběhnu něco velkého – jiného „venku“ a nemusí to být třikrát do roka, stačí si vybrat a natěšit se na ně třeba jednou ročně nebo za dva roky,jak kdo chce.. připravím se prostě na to, že to bude něco stát, ale osobně to neřeším, protože si prostě chci zaběhnout třeba Berlín, Budapešť, Stockholm…ať mi nikdo neříká, že ho to nikdy nenapadlo?…do okolních měst se dá zajet autem, podělit se o benzín s dalšími, přespat jednu dvě noci v hotelu a užít si jinou atmosféru, abych třeba i mohla porovnávat s domácími běhy…ano, u nás jsou určitě krásné, domácí závody, ale stejně tak i jinde…trochu mi Vaše názory přijdou alibistické a laciné, všechno jde, když se chce! někdo hledá důvody proč ne, já proč ANO!

>> Stanislav Junga, 18. 6. 2009 10:34:43

To je ale hloupost, to je to samé jako říkat že ze nebudu cestovat a poznávat, protože kdyby to dělali všichni, tak by nebylo k hnutí a tak budu radši sedět doma (protože kdyby všichni cestovali v Čechách tak taky nebude k hnutí). Mě je celkem jedno, co dělají ostatní, mě cestovat baví a při té příležitosti si zaběhnu i maratón. A radši to bude v Barceloně, Bukurešti, Aténách než 10× v Praze.

Výborné stránky se seznamem světových maratonů jsou na http://www.42k195.com, tam je spousta maratonů vyloženě za humny. Osobně se snažím spojit běh maratonu s rodinným výletem (cestování je navíc mým dalším koníčkem) a funguje to docela dobře, jak již autor zmínil, běžec běží, ostatní se kochají krásami města Každý maraton má svoje specifika a kouzlo, hned se jinak běží když všichni fandí (viz. fantastický Berlín, který opravdu není zase tak daleko).

Stalo se již běžnou praxí, že s kolem či lyžemi na autě vyrážíme do Alp, přestože máme vlastní hory. Láká nás poznání nového prostředí, někdy je to útěk před českou malostí, jindy obdiv ke krásám ležícím mimo naší republiku. Čím to je, že za sněhem vyrážíme „ven“ v davech, ale za zážitkem běžeckým nikoliv?