Jsem věčný začátečník. Běhala jsem přes rok, ale žádné libé pocity se nedostavily, pokaždé to byl velký boj se přinutit vyběhnout (je ale fakt, že jsem zhubla asi 9 kg). Stačila jedna nemoc a bylo po běhání. Pak jsem nárazově začínala znova a znova, ale vyběhla jsem 5–10× a konec. Já nevím, je možné, že nemám endorfiny? 

>> Nani, 1. 10. 2009 10:37:03

Začínat po pauze, to bývá vždycky těžké. Pokud jsi před pauzou neběhala dlouho, všechny pozitivní změny se rychle ztratí a je to jako začínat od nuly. Navíc u někoho se endorfiny doopravdy dostaví až za hodně dlouho.

>> Nani, 1. 10. 2009 10:37:03

Nani, mně to taky trvalo docela dlouho než se začaly objevovat příjemné pocity. Pár měsíců jsem si počkala. Dodneška je nemám, pokud se pokouším o rychlost Vlastně nejvíc se dostavují, když běhám hodně ale opravdu hodně na pohodu. Nějakých 7 až 8 km v hodině a je to jako bych se něčím sjela 

>> Nani, 1. 10. 2009 10:37:03

No já rychle ani neběhala, právě jak jsem se ploužila, tak jsem skvěle hubla. Běhala jsem vždycky tak hodinu a fakt přes rok (přesně 13,5 měsíce), 2×, ale i 4× týdně. Kila dole, ale endorfiny nikde. Spoléhala jsem na ně, říkala si: Zhubneš, motivace nebude taková, ale budeš závislá a budeš běhat ráda dál. Dopadlo to tak, že – ač se dodneška považuju za běžce – o běhu jen čtu 

>> Nani, 2. 10. 2009 10:23:53

Nani, běhám už přes rok a závislost na běhu nemám. Kdybych neměla plán a předsevzetí příští rok odploužit (protože to nebude běh) maraton, tak bych rozhodně neběhala čtyřikrát týdně jako teď. V létě jsem se těšívala na běh i pro tu přírodu a čerstvý vzduch. Teď, když je zima na spadnutí, to stojí víc přemlouvání. Na druhou stranu ti závidím hubnutí. I přes běhání mám za poslední rok zhruba o dvě kila víc.

>> Peggy, 2. 10. 2009 18:00:31

Jsem také začátečník.
Někdy se endorfiny dostaví a někdy ne. Nevím , čím to je, ale je fakt, že když jsem v pohodě, tak se mi lépe běhá,jakmile se něčím trápím,je to horší.
Možná to bude i věkem,jsem už trošku starší, takže špatně teď prožívám začínající podzim.Pevně věřím, že bude líp.
Běhám asi dva měsíce/zhubla jsem kilo/,ale o moc lépe se cítím, mám tzv. větší sebevědomí.
Manželovi to nevadí,že pořád kdesi ‚lítám‘ jen někdy , místo do přírody, mu zaběhnu do lékarny pro prášky na spaní.Doufám, že budu taková běžkyně jako Vy,chci říct, že mi to vydrží.Opravdu se teď dobře cítím.

Nedá mi to, musím odpovědět na úvodní otázku v článku. Znám. Mluvila jsem s člověkem, který velmi trpce, až nenávistně, prohlašoval, že veškerý čas, který v životě proběhal, považuje za promarněný. Prý mohl dělat něco úplně jiného, ne téměř denně běhat 10 – 20 km. Přesvědčovala jsem ho, že určitě měl tehdy z běhu radost, ale prý ne, na nic takového si ani náhodou nevzpomíná. Kondici? Nepotřebuje, stačí, když teď denně 10 minut cvičí v obýváku jógu a je mnohem spokojenější.

>> Jitka, 3. 10. 2009 08:07:40

Co se dá dělat, každý jsme jiný …

>> mirekk, 3. 10. 2009 11:45:41

Ještě přidám jeden komentář.
Jsem začátečnice v běhu, i když pohyb mám ráda celý život.Jsem vlastně opakovaná běžkyně.
Třeba momentálně běhám už dva měsíce.
Začínám mít ale problém.
Mám pocit,že musím běhat pořád.Zjišťuji, že v hlavě nemám nic jiného než běh.Byla jsem dnes s manželem na procházce.Říkala jsem si,když je sobota, tak bych už dnes nemusela běhat.A ještě se k tomu ani necítím dobře.
Ale sotva jsme přišli domů,nedalo mi to a šup ven běhat.Musím s tím něco udělat , a taky že na to přijdu!

Já jsem naprostý začátečník a běhání prostě miluju. Chodím běhat do lesoparku,pos­louchám při tom hudbu a když tam tak běžím,ač někdy s velkou dřinou,tak bych si nejraději povyskočila a začala zpívat. Fakt to na mě má super efekt,až na to že druhý den skoro nemůžu vstát a dost mě bolí kyčle (už jsem objednaná na ortopedii) Jen mě mrzí že nejsem schopná běžet dýl,po 3 km už prostě nemůžu a musím skončit. Jinak bych běžela a běžela a běžela 

Znáte nějakého člověka, který by vám řekl, že lituje dne, kdy se rozhodl, že začne běhat? Možná takoví existují, ale drtivou převahu mají lidé, kteří na své rozhodnutí začít běhat nedají dopustit. Běžecké začátky ovšem nebývají hladké. Začátečníka napadne spousta otázek. Na některé se teď pokusíme odpovědět.