Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ZAČÁTEČNÍCI: Udělejte první krok!

ZAČÁTEČNÍCI: Udělejte první krok!
foto: Zdenek Krchák (ilustrační snímek)

Mirek Kratochvíl | 01.10.2009 | přečteno: 15659×

Znáte nějakého člověka, který by vám řekl, že lituje dne, kdy se rozhodl, že začne běhat? Možná takoví existují, ale drtivou převahu mají lidé, kteří na své rozhodnutí začít běhat nedají dopustit. Běžecké začátky ovšem nebývají hladké. Začátečníka napadne spousta otázek. Na některé se teď pokusíme odpovědět.

Co mi řeknou doma, až jim povím, že chci začít běhat?

I když vaše rozhodnutí je zcela jednoznačně správné, pokud nepocházíte z běžecké rodiny, nečekejte příliš velké nadšení. První na co narazíte, bude údiv, odpor, nebo přinejmenším pochyby vašich blízkých. Obvykle nejsou založeny na racionálním základě, ale argumenty pro běh se někdy sbírají jen velmi těžko, nemáte-li za sebou vlastní pozitivní zkušenost.

Jak mám doma vysvětlit, proč je běhání tak skvělé?

Zpočátku nijak. Nesnažte se vyhrát argumentační válku, když vám chybí vlastní pozitivní zkušenost. Zpočátku se spokojte s příměřím. Vy nebudete o prospěšnosti běhu přesvědčovat ostatní, dokud si jej nevyzkoušíte na vlastní kůži, ale na oplátku si běhání nenechte rozmlouvat. Nechte čas rozhodnout, na čí straně byla pravda. Možná s běháním za pár týdnů skončíte, možná naopak k běhu přivedete další adepty. nenapravitelnou chybou by ale bylo nechat se připravit o šanci zkusit to.

Co na to řeknou sousedi?

Další překážkou, možná ne tak malichernou, jak by se mohlo zdát na první pohled, je obava z reakce sousedů a známých. Co když mě potkají v teplákách nebo kraťasech, zpoceného nebo nedej bože nenalíčenou? Nebudu jim pro smích? Spousta lidí začínala a začíná svoji běžeckou kariéru pod rouškou tmy. Dříve nebo později ale k prvnímu setkání se sousedy stejně dojde. A vy najednou zjistíte, že se vám nikdo do očí nesměje. Pro některé sousedy možná dokonce stoupnete v ceně, jiným budete lhostejní naprosto stejně jako doposud a možná se najde skupinka těch, kteří si vás zařadí do škatulky bláznů. Ale když posléze zjistí, že jste celkem neškodní, přestane je vaše podivná úchylka zajímat.

Co na sebe?

Pro vaše běžecké začátky není nutné pořizovat žádné drahé soupravy. Oblečte si cokoli, v čem se cítíte dobře a co vás nebude omezovat v pohybu. Ze začátku se budete vydávat na kratší běhy, při kterých se sice možná občas zapotíte, ale jen těžko zcela propotíte. Pokud vás běh doopravdy chytne, brzy sami zjistíte, že ve funkčním prádle se cítíte daleko pohodlněji než v propoceném bavlněném tričku, zvlášť nebude-li možnost se hned po návratu z běžecké trasy osprchovat a převléknout do suchého.

Musím mít speciální běžecké boty?

Měsíc nebo dva klidně vystačíte s obyčejnými starými teniskami. Investovat do pořádných běžeckých bot má cenu, až budete skutečně mít jasno, že vás běh po týdnu nepřestane bavit. Své první běžecké boty si ale rozhodně nechoďte kupovat na asijské tržiště. Přestože vnější podoba někdy může klamat, vnitřní konstrukce levných napodobenin nemá s běžeckou botou nic společného. Zpravidla se zdeformuje po pár desítkách kilometrů a pro vás bude velkým štěstím, pokud zahodíte jen boty a nohy zůstanou bez následků. Běžec může ušetřit na čemkoli, ale boty by měly být kvalitní.

Nejsou ve speciálních obchodech zbytečně drahé?

I když velice často žehráme na nízkou úroveň znalostí prodavačů sportovních bot, situace se pomalu ale jistě začíná i u nás obracet k lepšímu. Je ale dobré, když do obchodu přicházíte alespoň lehce poučeni o tom, zda budete běhat víc na silnici nebo v terénu, zda došlapujete na patu, na špičku nebo na celé chodidlo a zda patříte mezi pronátory nebo supinátory. Vybaveni těmito znalostmi přinejmenším eliminujete nevhodné typy bot a nakonec i ušetříte, protože ne vždy je nejdražší bota vhodná i pro vaši nohu. Neocenitelné služby vám může poskytnout náš SHOE SELECTOR – PORADCE PŘI VÝBĚRU BOT.

A kde běhat?

Zapálený běžec odpoví, že běhat se dá kdekoli. Začátečník by ovšem při volbě trasy měl být vybíravější. Trasa stoprocentně vedená po měkkých lesních cestách se někdy hledá dost obtížně, ale v dobře tlumících botách se dá přežít i asfalt. Snad jen kočičím hlavám by se měl začátečník důsledně vyhýbat, dokud se mu po několikaměsíčním běhání  nezpevní kotníky. Je-li to jen trochu možné, volte místa, kam za vámi nemohou auta.

Kdy mám jít běhat?

Pokud vám stud brání vyrazit za denního světla, klidně vyběhněte pozdě večer a nebo ještě raději brzy ráno. Nezkušený běžec by ale měl mít svoji trať raději dobře osvětlenou. Proto je mnohem snazší začít s běháním v létě, kdy jsou nejen nejpříznivější klimatické podmínky, schůdné terény, ale hlavně také nejlépe vidíte na cestu. Většina nočních začátečníků během pár měsíců odhodí stud a vyběhne na denní světlo.

Jak rychle mám běžet?

Tady se řada začátečníků dopouští fatální chyby, když se snaží za každou cenu běhat co nejrychleji. Daleko vhodnější je naopak začínat velmi zvolna. Ze začátku není třeba pokoušet se ani o rychlostní rekordy ani o příliš dlouhé vzdálenosti. Je dobré zpočátku volit jen takové tempo, které stačíme „udýchat“. Problémy s dechem signalizují, že naše nasazené tempo je pořád ještě příliš vysoké. Na zrychlování je vždycky dost času.

Co je nejdůležitější před během?

Odhoďme falešný stud. Brzy sami na vlastní kůži poznáme, že s plným močovým měchýřem nebo plným tlustým střevem se běhat nedá, a když už vás okolnosti donutí, pak takový běh za moc nestojí. Chcete-li si běh opravdu vychutnat, nezapomeňte se předem důkladně vyprázdnit.

A co jídlo?

Další důležitou zásadou je nejíst minimálně dvě hodiny před během. Pokud chcete vybíhat brzy ráno, je lepší počkat se snídaní až po návratu. Organismus má ráno dostatek energetických rezerv a vám navíc bude snídaně po návratu chutnat dvojnásobně. Pokud se ovšem snažíte zhubnout, je tu drobné riziko, že i objem snídaně bude dvojnásobný. Pokud míváte problémy s vyprazdňováním, časem zjistíte, že pravidelný běh má na činnost střev přímo zázračný vliv.

Pít před během nebo nepít?

Chystáte-li se na delší trasu, měli byste pamatovat na pitný režim během cesty. Nečekejte na žízeň a občerstvujte se včas. Není nutné pít příliš velké množství tekutin. Rychlost vstřebávání je omezená a proto vše, co je nad litr za hodinu vám bude zbytečně šplouchat v břiše. Je dobré pít malé dávky (cca jeden decilitr) po kratších časových úsecích, než vypít naráz půllitr. Ze stejného důvodu není příliš praktické napít se před během do zásoby. Pokud usilujete o důkladné zavodnění před během, je potřeba začít několik hodin předem, vzít si láhev a upíjet malé doušky v krátkých časových intervalech. Smysl to má ale jen před dlouhými náročnými běhy.

Jaká zavazadla si vzít na běh?

Nejlépe žádná. Ovšem skoro každý běžec je donucen okolnostmi brát si na běh alespoň klíče, láhev s pitím, jídlo, náhradní oblečení, přehrávač a spousty dalších drobných nezbytností. Každý předmět, který berete s sebou, omezuje váš pohyb. Proto se vždy svá běžecká zavazadla snažte minimalizovat. Když už si něco musíte vzít, snažte se to co nejlépe zafixovat k tělu. Všechny volně poskakující, rachotící a cinkající předměty při běhu ruší. Navíc, jak se člověk snaží zabránit nežádoucím zvukům a otřesům, obvykle to dělá na úkor běžeckého stylu. Výsledkem je pak nepřirozený pohyb, zbytečná únava nebo nežádoucí přetěžování některých partií.

Mám se před běháním rozcvičovat?

Ne. Člověk by se neměl rozcvičovat, dokud nemá prohřáté a rozhýbané svalstvo. A toho nejlépe dosáhnete – během. Rozcvičení by tedy nemělo být na samém začátku vaší pohybové aktivity, ale začněte pěti až deseti minutami pomalého běhu, pak teprve následuje rozcvičení a po němuž můžete navázat libovolně náročným tréninkem.

Co mám dělat po doběhu?

Z běhu do klidu přecházejte pozvolna. Posledních pět až deset minut neběhejte naplno, ale jen vyklusávejte. Závěr běhu je dobré skloubit se strečinkem, při kterém protáhneme nejen nejvíce namáhané partie, ale celé tělo. Strečink je dobré na konci běhu zařazovat vždy, ale po dlouhých pomalých bězích obzvlášť.

Běhám už dva měsíce a pořád je to jen dřina. Kdy se konečně dostaví ty příjemné pocity, o kterých pořád mluvíte?

Nebudete-li zbytečně spěchat, ve většině případů přijdete běhu na chuť během několika měsíců. Najednou si uvědomíte, že se na běh těšíte a že je vám nepříjemné, když občas musíte vynechat. Běh nakonec nemusí chytit úplně každého. Třeba vás víc zaujme kolo nebo posilovna. Všichni nemusíme být jen běžci.

Můžu během zhubnout?

Běh je bezesporu jedním z nejefektivnějších prostředků k hubnutí, ale jen za určitých podmínek. O tom, zda hubneme nebo tloustneme, rozhoduje naše celková energetická bilance. Začneme-li tedy běhat a současně zvýšíme příjem potravy, protože po běhu nám lépe chutná, budeme zřejmě o zhubnutí usilovat marně. Také je nutno dodat, že ne každý druh běhu je pro hubnutí stejně vhodný. Například sprintem se ke zhubnutí dopracujete jen velmi těžko. Nejlépe se hubne při dlouhých bězích v aerobním pásmu. Teprve při bězích delších než tři čtvrtě hodiny totiž tělo naplno spouští energetický systém, spalující tuky.

A zhubnu v těch partiích, kde to potřebuji?

Bohužel, když si tělo bere energii z tukových zásob, činí to naprosto rovnoměrně, bez ohledu na to, které svalové skupiny se nejvíce podílely na energetickém výdeji. Pokud se tedy zaměříme na konkrétní partie, velice pravděpodobně docílíme toho, že nám v exponovaných místech narostou svaly a přestože se skutečně zbavíme části tukových zásob, optický efekt bývá opačný. Pokud tedy chceme nejen zhubnout, ale současně i tvarovat postavu, je nutné kromě běhu zařadit i posilování, ale zaměřit se nikoli na ty části těla, které chceme potlačit, ale naopak na ty, které chceme zdůraznit nebo udržet.

Komentáře (Celkem 10)

Nalezené položky: 11 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Česká Lípa

Nani žena 01.10.2009 10:37:03

Jsem věčný začátečník. Běhala jsem přes rok, ale žádné libé pocity se nedostavily, pokaždé to byl velký boj se přinutit vyběhnout (je ale fakt, že jsem zhubla asi 9 kg). Stačila jedna nemoc a bylo po běhání. Pak jsem nárazově začínala znova a znova, ale vyběhla jsem 5–10× a konec. Já nevím, je možné, že nemám endorfiny? :-)

Motto: Když člověk myslí, že už nemůže, tak může ještě dvakrát tolik...
avatar

Praha 5

10 km: 0:39:46 (2002)
půlmaraton: 1:31:00 (2004)
maraton: 3:16:59 (2004)

mirekk muž 01.10.2009 13:43:34

>> Nani, 1. 10. 2009 10:37:03

Začínat po pauze, to bývá vždycky těžké. Pokud jsi před pauzou neběhala dlouho, všechny pozitivní změny se rychle ztratí a je to jako začínat od nuly. Navíc u někoho se endorfiny doopravdy dostaví až za hodně dlouho.

avatar

Ústí nad Labem

Peggy žena 01.10.2009 15:21:11

>> Nani, 1. 10. 2009 10:37:03

Nani, mně to taky trvalo docela dlouho než se začaly objevovat příjemné pocity. Pár měsíců jsem si počkala. Dodneška je nemám, pokud se pokouším o rychlost :-) Vlastně nejvíc se dostavují, když běhám hodně ale opravdu hodně na pohodu. Nějakých 7 až 8 km v hodině a je to jako bych se něčím sjela :-)))))

avatar

Česká Lípa

Nani žena 02.10.2009 10:23:53

>> Nani, 1. 10. 2009 10:37:03

No já rychle ani neběhala, právě jak jsem se ploužila, tak jsem skvěle hubla. Běhala jsem vždycky tak hodinu a fakt přes rok (přesně 13,5 měsíce), 2×, ale i 4× týdně. Kila dole, ale endorfiny nikde. Spoléhala jsem na ně, říkala si: Zhubneš, motivace nebude taková, ale budeš závislá a budeš běhat ráda dál. Dopadlo to tak, že – ač se dodneška považuju za běžce – o běhu jen čtu :-(

Motto: Když člověk myslí, že už nemůže, tak může ještě dvakrát tolik...
avatar

Ústí nad Labem

Peggy žena 02.10.2009 18:00:31

>> Nani, 2. 10. 2009 10:23:53

Nani, běhám už přes rok a závislost na běhu nemám. Kdybych neměla plán a předsevzetí příští rok odploužit (protože to nebude běh) maraton, tak bych rozhodně neběhala čtyřikrát týdně jako teď. V létě jsem se těšívala na běh i pro tu přírodu a čerstvý vzduch. Teď, když je zima na spadnutí, to stojí víc přemlouvání. Na druhou stranu ti závidím hubnutí. I přes běhání mám za poslední rok zhruba o dvě kila víc.

avatar

Lama žena 02.10.2009 22:20:13

>> Peggy, 2. 10. 2009 18:00:31

Jsem také začátečník.
Někdy se endorfiny dostaví a někdy ne. Nevím , čím to je, ale je fakt, že když jsem v pohodě, tak se mi lépe běhá,jakmile se něčím trápím,je to horší.
Možná to bude i věkem,jsem už trošku starší, takže špatně teď prožívám začínající podzim.Pevně věřím, že bude líp.
Běhám asi dva měsíce/zhubla jsem kilo/,ale o moc lépe se cítím, mám tzv. větší sebevědomí.
Manželovi to nevadí,že pořád kdesi ‚lítám‘ jen někdy , místo do přírody, mu zaběhnu do lékarny pro prášky na spaní.Doufám, že budu taková běžkyně jako Vy,chci říct, že mi to vydrží.Opravdu se teď dobře cítím.

avatar

Praha - Radlice

Celkem 0 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:50:06 (2007)
půlmaraton: 1:51:22 (2005)
maraton: 3:53:22 (2008)

Jitka žena 03.10.2009 08:07:40

Nedá mi to, musím odpovědět na úvodní otázku v článku. Znám. Mluvila jsem s člověkem, který velmi trpce, až nenávistně, prohlašoval, že veškerý čas, který v životě proběhal, považuje za promarněný. Prý mohl dělat něco úplně jiného, ne téměř denně běhat 10 – 20 km. Přesvědčovala jsem ho, že určitě měl tehdy z běhu radost, ale prý ne, na nic takového si ani náhodou nevzpomíná. Kondici? Nepotřebuje, stačí, když teď denně 10 minut cvičí v obýváku jógu :-) a je mnohem spokojenější.

avatar

Praha 5

10 km: 0:39:46 (2002)
půlmaraton: 1:31:00 (2004)
maraton: 3:16:59 (2004)

mirekk muž 03.10.2009 11:45:41

>> Jitka, 3. 10. 2009 08:07:40

Co se dá dělat, každý jsme jiný …

avatar

Lama žena 03.10.2009 21:10:37

>> mirekk, 3. 10. 2009 11:45:41

Ještě přidám jeden komentář.
Jsem začátečnice v běhu, i když pohyb mám ráda celý život.Jsem vlastně opakovaná běžkyně.
Třeba momentálně běhám už dva měsíce.
Začínám mít ale problém.
Mám pocit,že musím běhat pořád.Zjišťuji, že v hlavě nemám nic jiného než běh.Byla jsem dnes s manželem na procházce.Říkala jsem si,když je sobota, tak bych už dnes nemusela běhat.A ještě se k tomu ani necítím dobře.
Ale sotva jsme přišli domů,nedalo mi to a šup ven běhat.Musím s tím něco udělat , a taky že na to přijdu!

avatar

Praha

catrrina žena 01.11.2009 20:27:14

Já jsem naprostý začátečník a běhání prostě miluju. Chodím běhat do lesoparku,pos­louchám při tom hudbu a když tam tak běžím,ač někdy s velkou dřinou,tak bych si nejraději povyskočila a začala zpívat. Fakt to na mě má super efekt,až na to že druhý den skoro nemůžu vstát a dost mě bolí kyčle (už jsem objednaná na ortopedii) Jen mě mrzí že nejsem schopná běžet dýl,po 3 km už prostě nemůžu a musím skončit. Jinak bych běžela a běžela a běžela :-)

administrator 03.04.2010 13:33:03

Znáte nějakého člověka, který by vám řekl, že lituje dne, kdy se rozhodl, že začne běhat? Možná takoví existují, ale drtivou převahu mají lidé, kteří na své rozhodnutí začít běhat nedají dopustit. Běžecké začátky ovšem nebývají hladké. Začátečníka napadne spousta otázek. Na některé se teď pokusíme odpovědět.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 11 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.