ad. Peggy: pokud někdo tvrdí, že desítku za hodinu ujde je to vůl a dál bych se jím nezabýval. Ať to běhá 

Běhám teprve od začátku srpna, a v srpnu jsem měla to štěstí, že jsem začínala v lese v Podkrkonoší. A přestože všichni přátelé (tou dobou jsem byla nějaké tři měsíce po mononukleóze /pravděpodobně, nebylo potvrzeno testy/) byli v mnohem lepší kondici, neměli potřebu komentovat mé nebohé a pomalé výkony. Dostávalo se mi povzbuzení a hlavně ze strany mého dříve běhajícího manžela. Pokaždé mi říkal: „Jsem tak rád, že běháš, když nemůžu já, je skvělý, že můžeš ty.“
Je pravda, že jsem si připadala divně, neforemně, neladně, styděla jsem se. Ale srncům to bylo jedno a sojky řvaly na každého.

Před lidma se stále trochu stydím, ale jak mi tyhle myšlenky vyskočí v hlavě, tak je vyháním, protože i tady, v malém městečku se setkávám spíš s obdivem a podporou než s negativním přístupem. Jen teenageři posedávající s cigaretou na lavičkách mají tendence mít silácké řeči.

Pak jsem se jednou setkala s třídou děvčat trénujících pod vedením tělocvikářky základy běhu a jedna z nich na mě pokřikovala, že jsou rychlejší. A tak jsem se usmála, nahlas nereagovala a v duchu mi došlo, že až tahle čtrnáctiletá slečna bude pravidelně běhat v mém věku, tak pak ji můžu brát vážně. 

Soused říká, že mám ho… co na práci, že furt jen běhám. Tak jsem mu řekla, že na práci mám doma chlapy, že já jsem přece na okrasu. Taky komentuje, co mám na sobě novýho, a kdeže na to beru. To je zase voda na můj mlejn. No přece kradu vlastním dětem žvanec z talíře, že jo? Já vím, trochu ho deptám. Teď už jen stačí, abych každý večer mlátila paličkou do prkýnka, jakože máme řízky. Když on si ale pořád tak nabíhá. Puboši jsou u nás hodný a uznalý, nekomentují a uhnou. Asi ví, čí jsem máma, tak si to nechtějí rozházet.

>> tomaz, 16. 11. 2009 08:38:39

Chodím velmi rychle, vojenským krokem dokážu jít až rychlostí blížící se sedmi kilometrům v hodině. Normální chůzí bez zadýchání se dá jít tak rychlostí do šesti km v hodině (obojí v průměru dle terénu). Jít 10 km/hod je naprostý blábol. Vsadil bych se, že člověk co tohle tvrdí, by to šel hodiny dvě!

>> tomaz, 16. 11. 2009 08:38:39

Takhle komentují výkony většinou ti, kteří vzhledem ke svému věku a dispozicím zdaleka nemají takové časy, jako jejich stejně disponovaní, ale pilnější soupeři. A pak si „vylepšují“ sebevědomí na těch pomalejších (ať z důvodu věku, dispozic nebo jiných). Já taky před 25 lety uběhl Běchovice za 40 bez tréninku a současně uznávám, že to byl vzhledem k věku hodně průměrný čas. A kdybych se dožil dalších 25 let a uběhl je za hodinu, tak přede mnou smekne kdekdo.

>> tomaz, 16. 11. 2009 08:38:39

Vím, že za hodinu se desítka ujít nedá. Přesto je o tom řada sportovců přesvědčená. Možná jsem ve styku se špatnými lidmi, ale opravdu se s tím setkávám často. Na mém blogu jsem byla párkrát označena za chodce (protože tahle rychlost běhu je stále ještě chůze).O mém čase už vtipkovali sportovci v sauně i u piva. Dokonce při rodinné oslavě na mě pokřikoval strýček, který v mládí sportoval, že se nemám takovým časem vůbec chlubit. Jak říkám, možná mám smůlu na lidi. Na druhou stranu jsme poznala mezi běžci řadu úžasných lidí, kteří mě podporují.

>> Peggy, 16. 11. 2009 11:04:29

Řekni strýčkovi, ať jde s tebou na závod, když je takový frajér.

>> Peggy, 16. 11. 2009 11:04:29

Peggy, kašli na ty škarohlídy. Minulý týden jsem se odhodlala na první závod – desítku jsem zvládla za hodinu a pár vteřin a co na tom, že chrti z čelních pozic a za nimi i značná část startovního pole mi to natřeli o kolo? Ten první mě předběhl dokonce už při průběhu do mého druhého (jeho třetího kola), běžel tedy dvakrát tak rychle! Doběhla jsem spokojená a to je myslím nejdůležitější, odnést si ten pozitivní zážitek. Nakonec běháme pro sebe a ne pro okolí, ne?

>> Majka1, 16. 11. 2009 09:49:56

Majko, tak to mi připomnělo nenápadné facky, které dostávám od paní, která dvakrát týdně hlídá na Slovensku Matěje, když jsem do večera v práci. Naposledy vyluxovala a nezapomněla to okomentovat: no musela jsem to udělat, když vy jste pořád v práci nebo někde běháte Psychiku mám naštěstí srovnanou, takže pocit viny ve mně tak snadno někdo nevzbudí. Když mohly bejt ty piliny na podlaze tři týdny, dalších pár dnů by to klidně vydrželo, ne?

>> Peggy, 16. 11. 2009 11:04:29

Jednoho takovýho, co se mi vysmíval taky znám. Říkal, že tam u nich desítku běhají hodinu jen těhotný a starý báby. Je fakt, že mi ty „starý báby“ dávají občas pěkně zabrat, ale nic to nemění na mém pocitu, že vážně běžím. Vytiskni výsledkovku a ukaž strýčkovi za kolik to mají jeho vrstevníci a pak ať se předvede.

aJ NA MŇA POKRIKOVALI UJKOVIA.„A čO TO FURT BEHAš???A čI ťA TO EšTE BAVí?“SVOKRA,:Už BY SI SA MALA UKLUDNIť,Máš DETI…"ALE PO3 ROKOCH SI ZVYKLI Už AJ CESTUJúCI VO VLAKU A RUšEŇ NA MŇA TRúBI,VODIčI KLAKSÓNMI DO KROKU,SEM-TAM ZASTAVIA,žMURKNú,čI MA NETREBA ODVIESť,ALE KEĎ SOM SA KONEčNE ZúčASTNILA NA MALOM MARATONE A OBSADILA SOM3MIESTO,HNEĎ STíCHLI.ešte sa ma sem-tam niekto opýta,či ma to ešte drží a ja ,že ano a ide sa ďalej,tých,čo sú obmedzení pohybovo a nemôžu,hoci by chceli ľutujem,ale tí zdraví rypáci sú mi ukradnutí.čo keď mám beh miesto tabletie,lebo mi pomáha?u nás býva 81 ročný ujo,ktorý stále chodí behať a dosť ďaleko,niekedy ho stretávam,neviem ako často,ale iste má už čo-to za sebou a zatiaľ žije,on nie je nikomu smiešny…

>> Bran, 16. 11. 2009 10:21:08

„Jít 10 km/hod je naprostý blábol…“ ono je chůze a chůze, že. České mistrovské časy na 50km chůze se u mužů pohybují lehce pod 5 hodin. Pár lidí v republice by s Tebou teda rozhodně nesouhlasilo…

>> vecerka, 16. 11. 2009 16:12:54

To se ovšem bavíme o sportovní chůzi na stadionu a navíc na špičkové úrovni. Jsem přesvědčen, že to nejsou ti, kteří se holkám posmívají…

Ahoj, já třeba mám se začátky docela dobré zkušenosti, i když mí kamarádi měli občasné negativní poznámky. Od začátku jsem běhal městěm, aby lidé viděli, že ještě někdo také běhá. Koukali vyjeveně, ale pak se i ohlídli. Celkově u mě má běhání jenom pozitívní ohlas, například co jsem v 18 uběhl svůj první maraton a kamarádi mi začali říkat „maratonče“. Poslední dobou mi jen dělá problém se k tomu dokopat a jít si zaběhat, ale to bude tím podzimem. Toť asi vše …Všem hodně zdaru

>> Bran, 16. 11. 2009 11:29:57

SOUHLÁÁÁS.

K tomu kdo komentuje a nekomentuje váš pomalejší výkon. Na kole v terénu a zvláště z kopce moc neumím. A „omylem“ jsem se nacpal na mistrovství republiky na 24 hodin. První mě pravidelně v každém kole brali o kolo (tedy jeli dvakrát tak rychle) a přesto po pár kolech, když už jsme se „znali“ mě vždy povzbudili a nikdo mi nenadával, že překážím (a že jsem překážel). Zato na menších závodech, když z kopce jedu pomalu, tak si vyslechnu!!! A to jim to v prvním kopci nahoru bravurně vrátím. Ale už jsem si zvykl a jen se zeptám, co dělá tedy za mnou.

>> EvženGe, 16. 11. 2009 19:04:07

Ještě řekni strýčkovi (možná bude mladší než já), že si to s ním rád rozdám (a určitě by se tady pár lidí přidalo). Délku trati si může zvolit.

>> EvženGe, 16. 11. 2009 19:16:49

Takhle je to u nás nikoli v cizině, zvláště na západ od nás. Pokud je běh veřejný nezáleží vůbec na čase, pokud já mám z běhu dobrý pocit. Pořád dělám pro svou fyzičku víc než ostatní vrstevníci, kteří díky svému životnímu stylu dojdou sotva z kuchyně k televizi. A to že někdo kritizuje mou rychlost? Ubližuji tím někomu´? Proč u nás proboha všem tak záleží, co si myslí o mě okolí? Co je komu do toho, jak běhám? Mě osobně je taky úplně jedno, jestli on svůj volný čas tráví doma na svém gauči s cigárem. Bude mi vadit, když mi bude kouřit pod nos, protože bude ničit mé plíce

jestli běžím 10km za 1hod. nebo déle je asi jedno hlavně že něco dělám pro svý zdravý

>> Strouhal zdenek, 16. 11. 2009 20:17:40

Souhlasím s p. Strouhalem.
Dneska jsem uběhla 10 km za hodinu a dvacet minut a jsem v pohodě.
Nechtěla jsem zde ani psát.Trošičku se stydím, když čtu komentáře , ve kterých řešíte 10km za 1hod.
Psychika je složitá věc, ale děkuji za běh.

 

Stresovat se časem je zbytečný, já nechávám čím dál častěji hodinky doma a i když si je vezmu, tak jen proto, abych stihl oběd 

Ještě jedna vlastně obrácená věc. Běhám ve Stromovce a přece jen občas běhám trochu svižně (to jsem přehnal). A zdravím všechny, i ty, kteří jsou pomalejší. A často mi neodpoví a mám dojem, že se necítí být se mnou „rovnocenní“. Ale mě zdravej kluci, se kterými se udržím 200 metrů a to jen tehdy, když úplně vypustěj. Není podstatný jak rychle běžíme a kolik kilometrů, ale to, že se neválíme na pohovce (tj.ani není podstatný, jestli běháme nebo plaveme, chodíme po horách…, ale jsme na běžeckých stránkách, tak budem mluvit o běhu).

>> Peggy, 16. 11. 2009 11:04:29

Můj neběhající kamarád mne teď také rozesmál, prohlásil, že nechápe, proč jsem zatím žádný půlmaraton neuběhla pod 2 hodiny (je mi 47, běhat jsem začala vloni a můj rekord je necelé 2 minuty přes 2 hodiny). Když on si spočítá, za kolik uběhl na gymnáziu 10 km, vychází mu, že on by měl čas asi 1:40. Ale zkusit to nechce, běhání ho nabaví a při tréninku by ho pokousal pes a tisíc jiných výmluv. To je prostě krystalický mindrák!
Nenechme se vyvést z míry! Jsme prostě dobří a dobré bez ohledu na dosažené časy a řeči těch okolo!

>> Strouhal zdenek, 16. 11. 2009 20:17:40

Čas není rozhodující hlavně, že se hejbem :)) už se těším až po pauze znovu vyrazím. Zatím rehabilituju podvrknutej kotník a čekám, kdy budu moct znovu vyběhnout.

>> Peggy, 16. 11. 2009 11:04:29

Peggy, koukni se na MyTreneek na tréninkové časy některých běžkyň a myslím, že hodnocení svých výkonů nebudeš brát tak přísně. Anebo moje tréninkové časy: http://www.ondrej-vojtech … IvoPeterka . Třeba přestaneš mít jakékoliv depky. Jinak běžnou chůzí se 10km/h prostě jít nedá.

Desítku za hodinu ujít lze, i dvanáctku, zkuste si najít chodecké webové stránky. Možná, že časy, které tam najdete, na psychice některým nepřidají. Možná některé vyhecují. A to v chůzi nepatříme ke světové špičce. Určitě se mi ale chodci nikdy neposmívali, když mne, klusající, s úsměvem předcházeli. Jsou to totiž pohodáři.

>> hannako, 18. 11. 2009 18:26:30

Odstavec o kterém je řeč, začíná větou: Pro běžce jsem šnek.
Takže ano, sportovní chůzí to ujít jde, ale o té se tu nebavíme. Konec konců to už bylo zmíněno výše.

>> tomaz, 18. 11. 2009 19:22:31

Ono je vůbec otázka, co je již běh a co ještě chůze. O tom by se mohl rozepsat Ivo D. V praxi to u sportovních chodců je tak, že o rozdílu mezi během a chůzí rozhodují jen rozhodčí. Navíc každý, kdo viděl sportovního chodce prohlásí, že to prostě chůze není, normální člověk takto „jde“ jen opravdu výjimečně, když se mu již hodně, ale opravdu hodně chce… 

>> tomaz, 18. 11. 2009 19:22:31

Ono je vůbec otázka, co je již běh a co ještě chůze. O tom by se mohl rozepsat Ivo D. V praxi to u sportovních chodců je tak, že o rozdílu mezi během a chůzí rozhodují jen rozhodčí. Navíc každý, kdo viděl sportovního chodce prohlásí, že to prostě chůze není, normální člověk takto „jde“ jen opravdu výjimečně, když se mu již hodně, ale opravdu hodně chce… 

>> tomaz, 18. 11. 2009 19:22:31

Ale já výše reagoval na tvrzení „Jít 10 km/hod je naprostý blábol…“ (viz příspěvek Bran 16.11 ve 10:21). Normální člověk to samozřejmě nezvládne, ale jsou tací, kteří ano, tak prosím negeneralizujte.