Já se mávám vždy, horší je to s hlasovým projevem, to se mi někdy podaří velmi zajímavé zvuky .

[quote=odjinud]kdy­bych snad náhodou u nás v čakovicích narazila na běžce který by mě pozdravil, mileráda bych mu odpověděla. Ale sama nezdravim – jako začátečník vypadám po pěti minutách jako někdo, kdo právě finišuje závod míru a tak běhám se zrakem sklopeným a dělám, že tam vlastně ani nejsem :) takže se předem omlouvám že nezdravím jako první, až srovnám dech a zrak určitě se zlepším :)[/quote] ahoj, možná na sebe někde narazíme, běhám kolem vinoře a přezletic! na trati zdravím, i když to u mě někdy vypadá jako nesouvislej hrdelní výkřik a usmívám se na běžce, co potkám, i když to někdy vypadá jako křeč v obličeji! 

Já se snažím zdravit, ale moji protějšci to nějak ignorují … :)

Já jo ..ale jsem děsnej stydlín.Na půl PIM jsem si nebyla ani jistá, jesli se mám přifařit na focení..nakonec jsem se překonala a dřepla si k ostatním.Pěkně z povzdálí a s pokorou jsem okukovala Miloše, Dana, Leonu a ostatní.

A tak to ja moc nezdravim, musim se polepsit. Mivam casto walkmana, a byvam myslenkama uplne nekde jinde. My co delame u pocitacu proste umime „vypnout“. Kdyz vnimam, alespon se ale na kolegu usmeju, nebo zamrkam, nebo tak neco.

Já mávám. Nevím jestli bych při běhu ze sebe něco vyhrkl :)

Kdyz mne u Host. prehrady poprve pozdravil jiny bezec, tak mne to prekvapilo. Driv jsem behaval v Troji, kdyz jsem byl na vysoke, a tam nezdravil nikdo. Ted uz to beru jako samozrejmost a obcas jsem to ja, kdo prekvapi prvobezce (zvlastne u slecen vrstevnic a mladsich to nekdy vyvola poplach :)). Vetsinou jen tak zvednu ruku.

Zdravím vždycky. A to jak kolemjdoucí po vsi, tak i cyklisty a běžce. Běžce moc nepotkávám a cyklisti se moc ve zdravení neutrhnou… ale to je jejich věc. Jinak běhám většinou lesem a tam moc lidí neptkávám. Takže maximálně „dobrý den pane prase“… a uteču… už se mi to stalo dvakrát. Srnky a zajíce nepočítám.