Na světě zatím existuje pouze jediná běžkyně, která získala titul mistryně světa jako závodnice a svůj triumf si po letech zopakovala jako trenérka. Jarmila Kratochvílová, mimo jiné držitelka dosud platného světového rekordu v běhu na osm set metrů. Přinášíme část rozhovoru s touto velkou osobností, jeho plné znění naleznete 27. srpna v novém Běhej.
Odkaz na článek

z knihy, ktoru Jarmila napisala s Kvacom, na man najviac zaposobil Kvacov nazor po rekorde : Ako trener som uplne prepadol. Som trener sprintu, moja uloha bola vytrenovat co najrychlejsiu sprinterku na 100–200m a miesto toho som vyrobil nepodarok – svetak na 800m. (samozrejme jeho slova boli trosku ine, uz je to 20 rokov co som knihu nevidel) ale presne vystihuje situaciu v behoch na 800m – treningove systemy su nespravne, nepochopene. Je viac moznosti ako sa dostat na 800m vykonnost, Kvac-Kratochvilova je jeden sposob, iny sposob je Lydiardov a iny sposob je strednotratiarsky – 1500–3000 (stara britska skola – Coe-Ovett-Cram) system 400–800 je slepa ulicka, je to pasca

>> rudo, 18. 08. 2010 01:53:12

V čem spočívá nebo jaká je hlavní strategie tréningového systému 400–800? Tvůj názor je tedy takový, že momentálně středotraťaři dávají přednost spíš tomuhle systému (400–800) než třeba tomu Lydiardovému?

>> zmatloj, 18. 08. 2010 02:14:38

400–800 system – nazov som si vymyslel podla toho ze toto su vzdialenosti na ktore bezec zavodi a fylozofia hovori ze treba sa sustredit na 400m pretoze z casu na 400 sa vyrata cas na 800m. Typicky priklad bol Plachy, ktoreho nutili behat 400m na kazdom ligovom kole a este aj stafety 4×400. Toto sa traduje stale mozme vidiet bezcov 800m specialistov ako behaju 400m zavody a snazia sa zlepsit osobaky na 400m. Trwening je zamerany na toleranciu laktatu – schopnost bezat rychlo v stave zasytenim kyselinou. Tento pristup ma problem vtom, ze telo neznesie sustavnu anaerobnu zataz, vykonnost je dlhodobo neudrzatelna, forma je nestabilna, , imunitny a hormonalny system su vycerpane a bezec je nachylny na vsetky infekcie a celkovo zdravie je labilne, je takmer cely rok v stave pretrenovania – chronickej unavy. V tomto stave telo nie je schopne udrzat spravnu bezecku techniku pocas treningov a postupne sa vyvinu rozne chybicky stylu veduce k svalovej nerovnovahe a chronickym zraneniam. Rovnaky 400–800 pristup vidim v australskom treningovom systeme, s obcasnymi nahiodnymi priemernymi vysledkami a vacsinou sklamaniami. Hlavna chyba je ta ze sa vykon na 400m berie ako kriterium pre bezca na 800m, miesto toho aby sa bral vykon na 200m ako kriterium, je to zasadny rozdiel. Co sa tyka Lydiarda – uplne iny pristup, jeho 800m bezci trenovali vascinu roku spolu s bezcami na 5–10km a maratoncami a na zaver 6 mesacnej aerobnej-silovej pripravy musel 800m bezec bezat sutazny maraton ako test a az potom presiel na specialnu kratku fazu na drahe a 2–3 mesiace po maratone (napamatam presne) vyhral zlato na olympiade na 800m.

>> rudo, 18. 08. 2010 02:40:50

Díky za vysvětlení. Teď už si dokážu představit, o co jde, i když mě překvapilo, že přikládáš větší váhu výkonu na 200 m než výkonu na 400 m pro vyformování kvalitního půlkaře. Lydiardův systém se mi líbí, dává mi smysl a připadá mi, že má skutečně hlavu a patu. Také je mi sympatický tím, že i když pomocí něho člověk trénuje na krátké tratě, přesto si rok co rok buduje vytrvalost, což by podlé mého mohlo umožnit plynulé přechody na delší tratě.