Můj 19letý synátor hraje fotbal a taky chodí občas do posilky.1–2krát týdně jde se mnou běhat.Maximálně uběhne 5–6km v časech 21,45–22min,resp.26,10 –26,30min.Desítku nechce dát,tvrdí,že na to nemá,a že mu k fotbalu stačí těch 5–6km.Chci se zeptat jestli existuje nějaké přibližné pravidlo v tom smyslu,že když zaběhneš 3km za 13min a třeba 6km za 26,15min,tak desítku dáš třeba za 45min?Mám pocit,že se té desítky bojí.

No tohle je kalkulátor který by ti mohl pomoct:

http://www.runningforfitness.org/calc/paces.php?…

>> rach, 24. 08. 2010 09:35:03

chcel by som sa ta spytat na vyznam tej tabulky, lebo zial nenasiel som tam nejake hlbsie popisy. do hlavicky som vyplnil ze chcem zabehnut polmaraton za 1:40. teraz v tabulke vidim casy:

1. ake by som mal byt schopny behat na jednotlivych tratiach(maraton ako taky teraz nepocitam)
2. priemerne tempa ake by som mal dosahovat na jednotlivych usekoch trate pocas polmaratonu

podla kalkulacii mi to vychadza na moznost a) ale radsej sa pytam :) v pripade a) netusis podla akeho magickeho vzorca to urcuju? Diky

mephysto: já to beru jen jako jeden zajímavý nástroj. Nevím jaké vzoce jsou v pozadí ani nakolik je to sofistikované. Já to používal tak že jsem si simuloval za kolik uběhnu půlmaratón když běhám desítku za hodinu. Zadal jsem tu desítku a vylezlo mi 2:12:38. Když jsem zpětně zadal tenhle čas do půlmaratónu tak bylo 10 km za hodinu.

Takže podle mě je jedno kterou trať zadáš. Logicky ale půlmaratón ze 100vky nebude moc vypovídající. Stejně tak pokud někdo běží na negativní split atd. atd…

Pro mě ještě zajímavější je predikce zlepšování v závislosti na hubnutí kde mi vychází že 4 kila odpovídají 5ti minutám na půlmaratónu… Taky netuším nakolik to sedí ale doufám že to zjistím…

http://www.runningforfitness.org/…hteffect.php?…

pravidlo : vsetky prepoctove tabulky a vzorce medzi vzdialenostami platie len a len vtedy, ak bezec trenuje spravne na dlshiu vzdialenost. V tomto pripade teda musel by byt typicky trening pre 10km a potom by z casu na 3–5km bolo mozne presne odhadnut cas na 10km. Avsak pokial bezec nebeha dlhe treningy, nerozvija aerobnu vytrvalost nema ziadny trening dlshi ako 10km atd a beha len kratke tempove behy – akoby testy naplno – cize anaerobne, tak tabulky pre odhad na 10km platit nebudu.

Co sa tyka futbalu a bezeckeho treningu – kedysi davno pradavno, stala sa revolucia v trenigu futbalu a muzstvo CH Bratislava zrazu vyhravalo suverenne nad kazdym. Vtedajsi trener zaviedol systematicky fyzicku pripravu s rozvojom aerobnej kondicie – dlshimi behmi vterene vstriktne aerobnom rezime a typicky behali 12km rano niekolko krat do tyzdna po lesoch nad Bratislavou. Trener sa volal Venglos ? (ak niektore detaily si uz presne nepamatam, prosim opravit). Vtedy sa futbalisti smiali ze nahananim vevericiek po lese sa futbal hrat nenaucia ale ked po systematickej priprave zacali prichadzat radikalne vysledky tak smiech vsetkym presiel. Pravda ja avsak aj to ze CH mala najvacsie ihrisko – maximalne mozne rozmery dlzky a sirky podla povoleneho rozmedzia podla vtedajsich pravidiel a ihrisko CH sa prezyvalo aj letisko. Studie z poslednych majstrovstiev sveta v juznej afrike ukazali ze aj relativne pasivny a nudny futbal donutil hracov nabehat v zapase 9–11 km, aby sa nebehalo v druhom polcase tak ze sa melie z posledneho, podla mna dobry futbalista by mal pravidelne behat 15–20 km a byt schopny zavodit v polmaratone

>> rudo, 24. 08. 2010 10:35:51

jsou to zajímavé názory.Já jsem hrál do 30let fotbal na urovni divize a musím říci,že dlouhé běhy jsme nikde nepraktikovali.Na soustředení max 30min na lačno,jinak kopce,stovky,třís­tovky a osmistovky,běhy v písku,člunkové běhy.Mně tyto navyky poněkud zůstaly,a proto mám děsně rád intervaly např šestistovky,os­mistovky,kilá­ky-vždy s 300–400m meziklusy.Můj trenink trva vždy 35–40min a vlastně se pohybuji ve všech pásmech.Jednou za 7–10dní si dám 6–8km téměř naplno a objemy dělám na kole,když si dám 2krát týdně 50–80km.Myslíte,že tento trenink nestačí na slušný běh na 10km?Docela mě štve,že kolo mi jde lépe než běh,ale běh mě neskutečně uvolní a uspokojí.

>> rudo, 24. 08. 2010 10:35:51

Len by som doplnil, ze to plati aj obratene. Teda ze s dlhymi behmi niekedy aj rychlejsimi ale stale vyrazne pod ANP sa da zabehnut slusny polmaraton, ale vykonnost na 10km a kratsich tratiach mu zodpovedat nebude. Tieto tabulky mozu prave pri porovnani realnych vysledkov s tabulkovymi poradit, ktorym smerom je treba pracovat v treninku dalej pre zvysenie celkovej vykonnosti.

OT poznamocka – v tohtorocnom prazskom polmaratone nam Grande Paolo a kamarati ukazali, ze spickovy futbalista ani zdaleka nemusi byt schopny zavodit v polmaratone, teda pokial cas 1:45 sa nepoklada za „zavodny“

Mně podle té tabulky přijde divné,že když 8km běžím za 35,10min,tak bych měl běžet 10km za 44,50,tedy zpomali t poslední 2km o 40 vteřin.Já jsem ještě závodní desítku nikdy neběžel,ale svůj osobák na 10km jsem dal na 300m tartanovém oválu za 44,10,když 3km jsem běžel 12,55min a 5km 21,45min.Další mezičasy jsem neměřil.Letos jsem běžel 3 závody na 8km v čase 35–35,20min a kopcovitý na 8,5km za 37,50min.Fakt se mi nechce věřit,že bych na těch 2 zbylých km měl tak výrazně zpomalit.Během tohoto měsíce chci běžet závodně 3desítky a ta tabulka mně trochu nahnala hrůzu.

>> SlavoK, 24. 08. 2010 11:13:57 vdaka za info, 1.45 je pre profi sportovca naozaj pateticky vykon, aj ked to meno mi nic nehovori

>> rudo, 24. 08. 2010 12:44:14

to bude asi Pavel Nedvěd

>> radon, 24. 08. 2010 12:31:23

Já tam pro 35:10/8 km vidím 44:35/10 km, jinak ale to průměrné tempo 4:27,5/10 km oproti 4:23,7/8 km vidím zcela jako reálné. Pokud jsi ale běžel už 44:10/10 km, tak čeho se obáváš? Maximálně bys na základě toho mohl zkusit na dráze 8 km za cca. 34:52.

>> Vladix, 24. 08. 2010 13:02:19

Presne tak, Pavel Nedved, fotbalista Evropy 2003

>> radon, 24. 08. 2010 12:31:23

Nakolik jsi si jistej radone, ze ty zavody na 8km meli presne 8km? I rozdil zanedbatelnych 100m predstavuje asi 30vterin…

>> SlavoK, 24. 08. 2010 14:01:35

Tak pravdou je,že jsem to neměřil,ale před chvílí jsem běžel v Kolíně na té děsně měkké dráze 8km za 35,10min s 2km výklusem v lese.

9*>> kanovsky, 24. 08. 2010 13:26:56*

Tak jsi mě přesvědčil,že lepší než sedět v kanclu,je proběhnout se.Dal jsem 8km na dráze v Kolíně,kde je takovej děsně měkkej podivnej povrch.Za měsíc zde bude ale nový tartan,čtyřstov­ka,už se těším.Dnes čas 35,10min.1km 4,19 3km 12,56 5km 21,49 6km 26,16 7km 30,50 8km 35,10.Od 1km jsem byl mezi 155 až 162 tepy.Mám pocit,že můžu běžet rychleji,ale bojím se přepálení ..Protože jsem se soustředil na těch 8km,dále jsem už nepokračoval.90 pro­cent mého treninku zabere 35–40min,takže se možná lehce šetřím.I v kop­covitém závodě na 8,5km,kde se běžel 2krát 1200m dlouhý kopec se skLOnem 6–11 procent jsem měl 165 tepů ,tedy 6–8tepů rezervu.Desítku za 44,10 jsem dal v děsném děšti na asfaltové cyklostezce-asi jsem nechtěl promoknout a možná to bylo o 100M méně,protože místní atleti radi ubírají..chi.MÝM CÍLEM JE BĚHAT 10KM PRAVIDELNĚ POD 45MIN A KDYŽ SE ZADAŘÍ VYJÍMEČNĚ NA HRANICI 44MIN.

>> radon, 24. 08. 2010 15:22:42

Gratuluji, v současné době se k Tvým výkonům nedokážu ani přiblížit, protože vnímám dost silnou únavu a nechuť běžet déle než několik minut. Myslel jsem, že mi pomůže zvýšená kilometráž na horách, ale asi jsem to přehnal, i když jsem tam běhal hodně pomalu. Rozhodně se neboj, určitě při rozumném tréninku bude Tvé zlepšování pokračovat. Ať se Ti tedy dále daří!

>> kanovsky, 24. 08. 2010 15:32:01

Když chci dosáhnout času na 10km pod 44min,je lepší to každý týden testovat,nebo spíše běhat těch 8–10km pomaleji a zařazovat 2krát týdně mnou oblíbené intervaly s meziklusy v celkové kilometráži třeba právě těch 10km.Zavodím tak 1krát za 14dní na kole cca 50–80km a jednou za měsíc závodím v běhu,ale zatím tratě 4–8,5km

>> radon, 24. 08. 2010 15:48:36

mohol by si skusit aj uplne opacnu strategiu : na niekolko dlhych mesiacov nebehat ziadne kratke preteky, nerobit ziadne kratke testy (menej ako 10km) a behat len zavody dlhsie ako 10km odporucam najma polmaratony ale v podstate vsetko v rozsahu 15–25 km.

>> rudo, 25. 08. 2010 00:15:28

ty dlouhé běhy jsou zřejmě potřebné,ale mé výbušné povaze nesvědčí a nemám z nich radost.5–10km mě plně uspokojí Chtěl bych se zeptat zda můj způsob treninku,udrží mou současnou výkonnost.Tedy 3km 12,30 5km 21,20 10km pod 45min.Jedou týdně intervaly 500 –1000 s meziklusy cca 3min-celková kilometráž cca 8km.druhý trenink delší intervaly 4krát 1500m v čase cca 6,40min opět s meziklusy-celková kilometráž cca 8–9km.třetí trenink-pomalejších 8–10km v tempu tak 5min/km.jinak zařezuji ještě krát týdně kolo cca 50–70km,což mě baví na rozdíl od dlouhých běhů.

>> rudo, 25. 08. 2010 00:15:28 Já s dovolením opět vstoupím do další diskuze…opět je zde propagován trénink bez intervalů ke zlepšení na desítce…a já to pořád nechápu. Svůj osobák na dráze jsem zaběhl z intervalového tréninku, nad deset km za trénink jsem se dostal pouze několikrát při opakovaných kilácích či trojkách, rozhodně ne při aerobním běhu. Letos jsem to zkusil přes dlouhé běhy a objem a běžel jsem jednou rychleji, ale většinou jsou výsledky horší…i z tohoto důvodu se mi zdá, že intervaly jsou jediná možnost. Bylo by možno mi to nějak vyvrátit? Moc rád bych se poučil, zejména nyní v době bez trenéra 

>> Matěj, 26. 08. 2010 23:09:48

velmi dobre postavena otazka a diskusna tema. Dokazat sa to neda, veda vzdy dobieha prax a az nejaky system prinasa vysledky, tak sportova fyziologia sa ich snazi spatne vysvetlit a zovseobecnit – obycajne nie velmi uspesne. Preto neexistuje nejaka moznost dokazu tak ako v matematike ci moznost vypoctu noveho modelu a vypoctu noveho treningoveho systemu. Mozme len pozerat na priklady uspesnych bezcov, a porovnavat kto bol schopny udrzatvykonnost po dlhe roky, kto sa dokazal zlepsovat kto nenarazil na nejaku barieru atd. Prikladov je vela pozitivnych i negativnych a bola by z toho zaujimava tyzdnova konferencia, neviem ako dokazame kratkymi pripsevkami na fore sa niekam dopracovat, skoda ze sa nemozme osobne stretnut. Tiez by som potreboval vidiet detaily z tvojho treningoveho dennika.Zakladom diskusie by mala byt dokonala znalost systemov : Lydiard, Aaken a ich modernych derivatov. Zaciatocny postulat diskusie je snad : aerobne schopnosti sa daju zvysovat donekonecna pocas dlhcyh rokov, zlepsenie bnema limit. Anaerobne schopnsti sa daju zlepsovat len 3 tyzdne a udrzat niekolko dalsich tyzdnov, potom pride upadok. V praxi to znamena ze celorocna priprava je zalozena na aerobnom treningu +sile a idealne az 9 mesiacov, minimalne 6 mesiacov a len tesne pred sezonou je niekolko tyzdnov anaerobneho treningu a ladenie na dolezite preteky ale tato anaerobna faza ma v skutocnosti zmysel len ked ide o nieco dolezite, ako olympiada. Dotatocne zlepsenie anaerobnou fazou je uz relativne male ale rozhoduje o tom kto ziska medailu a kto nie. Pre bezca na urovni 45–40 minut aerobny trening bude prinasat dlhodobe zlesenie bez obmedzenia, rovnako v tvojom pripade ak mas za ciel pod 30 alebo pod 29 alebo pod 28 minut na 10km tak anaerobna faza ti moze dat len tych poslednuych 30–60 sekund zlepsenia ale dostat sa podstatne dolu treba aerobne, sila technika rychlost.

>> rudo, 27. 08. 2010 00:18:39

Opět musím říci, moc zajímavě napsané. Ale obávám se, že na nějakou odbornou diskuzi to se mnou moc nebude, jak je napsáno, tyto tréninkové systémy mi moc nic neříkají, ona vůbec veškerá běžecká teorie mě nějak minula, vím jen to, co jsem sám běhal a praktikoval, takže znalosti jsou rozhodně na tvé straně. Ale prostě stále se mi příčí myšlenka běhat veškeré tréninky aerobně a pouze před sezónou „zabrat“. My jsme třeba postupovali stylem několik kilometrových úseků určitým tempem, další týden třeba o dva více, další opět o dva více, další stejný počet jako na začátku, ale o pět vteřin rychleji a tak…mezi tím čtyřstovky, šestky a různé obměny. Do určité doby (dejme tomu 3:20) šlo o trénink v aerobní zóně (pokud tedy rozlišení těchto zón beru striktně podle tepu), somozřejmě při tempech kolem tří nebo rychleji už to bylo hodně anaerobní. A s takovouto přípravou jsem pak odjezdil závody. A má teorie byla, že tělo je zvyklé na určité tempo, že se k němu postupně dopracovalo a prostě v závodě musí vydržet. Ale připouštím, že mi to přišlo jakoby trénink „zdola“, tedy že se s tím dá zaběhnout patnáctistovka, trojka, pětka a s přemáháním desítka. Patnáctka už pak byla jen o morálce Tedy že čím delší trať a doba běhu, tím už byly větší problémy. A o vysokoobje­mových trénincích mám představu jako o tréninku „zhora“, tedy že v pohodě půlmaraton, patnáctku, desítku a když budu hodně moc chtít, tak tu pětku taky nějak rychle zvládnu. Ale pokud je má teorie mylná a tato druhá cesta funguje lépe, asi by to méně bolelo I když tady zase vyvstává otázka, kde v této aerobní zóně běhat – ono každý den dávat 15km v tempu 3:30–3:40 by asi také bolelo 

>> Matěj, 29. 08. 2010 09:26:53 ano, zakladny pohlad na vec : zdola alebo zhora, je sice velmi zjednodusujuci ale tiez velmi presny ako vychodzi bod debaty. Tiez si to spravne rozdelil – 10km uz bolo utrpenim a dalej to uz neslo. Lenze da sa na to pozriet aj dalej – Aaken trenoval napriklad vitaza na 5000m s casom okolo 13 minut (Norpoth ???)uz davno, nepamatam presne roky ani cas ani presne meno. V zime bolo casto objemove tempo 9–10 km/h. Lydiard trenoval olympijskeho vitaza na 800m a v zime behali len aerobne objemy a na zaver tejto priopravy bezal zavodny maraton a az potom zacal na drahe useky vtempe 800m a vyhral olymopiadu 2–3 mesiace po maratone. Takze pri syteme zhora sa da prist az na 800m. Viren – 2 olympiady 2× zlato 5+10km. Avsak pocas 3 rokov medzi olypiadami a aj roky pred prvou behaval len aerobne objemy podla Lydiarda (Lydiard bol vtedy seftrenerom vo Finsku) a hoci chodil casto na preteky, tie preteky boli jedine behy v ktorych isiel anaerobne a malokedy bol schopny vyhravat. Na druhej strane ked sa postupuje zdola, elitny bezci na 5–10km nie su schopni prejst na maraton bez toho aby radikalne zmenili pripravu a ked zmenia pripravu a stanu sa maratoncami uz nemozu robit ziadne anaerobne zloky a nie su schopni na drahe vyhravat na 5km, stale by v pohode sli pod 14 minut ale neboli by schopni reagovat na zrychlene tempo a neboli by schopni anaerobne vydrazat na cas 12:xx. Tiez je pekny priklad drzitela svetaku na 21km ktory nie je schopny kvalitneho nmaratonu, zrejme jeho priprava stale obsahuje anaerobne zlozky – kedze cas 58 minut je menej ako hodina a teda ma anaerobnu zlozku ked sa ide na doraz.. Matej dokazal si vela ale ten system ta dostal do slepej ulicky z ktorej je tazko vycuvat, keby si chcel prejst na aerobny system musel by si v treningu najprv na dlhe mesiace spomalit na mozno az 6 min/km a nezavodit – co je na psychiku narocne. Oblubeny vtip na anglicky hovoriacich forach zaoberajucich sa aerobnou pripravou je vyhlasenie jednej spickovej americkej maratonkyne (ak sa nepletiem tak ju trenuje Salazar) – skusim to prelozit : " Dnes na treningu ma zase predbehla ta stara babka co sa vliekla s nakupnymi taskami z obchodu "

>> SlavoK, 24. 08. 2010 11:13:57

Nedvěd při půlmaratonu nezávodil, ale odběhl si ho na pohodu. Navíc před rokem ukončil kariéru (je mu 38 let) a před půlmaratonem zase tolik netrénoval. Jeho čas by byl výrazně lepší, kdyby měl větší ambice a pustil se do systematického tréninku.

Podívej se na takového Lance Armstronga. Když běžel první maraton, dal ho těsně pod 3 hodiny. A to jako bývalý cyklista měl za sebou roky vytrvalostního tréninku na té nejvyšší úrovni…

>> rudo, 30. 08. 2010 00:15:12

Tak příklady to jsou jistě zajímavé, ale mám k tomu dvě výhrady – zaprvé pokud by takovýhle systém trénování byl nejefektivnější, přijde mi, že na super časy by se mohl dostat úplně každý, vždyť aerobně běhat není v podstatě nic těžkého Tak proč všichni běháme tak mizerně jak běháme… A za druhé když se bavím o trénincích s lidmi, kteří u nás momentálně tvoří nejlepší běžce, tak všichni mluví o úsecích, nikdo že by jen tak pobíhal celý rok a pak chvíli zabral. Ale tak možná se pletu, nikdo nechce samozřejmě nic moc prozrazovat.

>> Matěj, 31. 08. 2010 09:11:53 Matej Lydiardov system neni len tak nejake pobihani, je to tvrda drina. Druha otazka je, preco je uroven behov tak slaba v CZE-SVK v porovnani so svetom snad najhorsia zo vsetkych statov kde sa robi atletika. Ja viem aka je oficialna metodika, robil som kedysi trenerske kurzy, a vidim co robia s bezcami ale aj inymi sportovcami. Ak chces modelovat uspech, musis najprv utiect od systemov ktore sustavne produkuju neuspech. dalej si musime ucvedomit ze sportyova vykonnost v kazdom sporte ma 5zakladnych zloziek: sila rychlost vytrvalost obratnost-ohybnost-flexibilita technika

pri debatach o treningu dlhych behov riesime vzdy len 1 zlozku – vytrvalost a bavime sa o tom aky pomer aerobnej voci anaerobnej atd a ako riesit aerobnu a ci treba a kedy treba anaerobnu

ale stale je to len 1 zlozka

celkovy system musi zohladnit aj dalsie 4 zlozky a ku tomu musi zohladnit regeneracne procedury a stravu a celkovu starostlivost o zdravie a energiu bezca. takze len take pobehavanie pocas zimi same osebe nic neriesi

Rudo-máš naprostou pravdu, že je to dřina. 2roky jsem se pokoušel běhat podle systému A.Lydiarda pro běžce 35'/10km. Časté tempové běhy v náročném terénu není žádná legrace. Moc mi ale nevyhovovalo striktní rozdělování jednotlivých složek přípravy..dnes si plánuji maximálně týden dopředu podle chuti a dalo by se říct, že se cítím daleko lépe a víc se běháním bavím..

>> rudo, 31. 08. 2010 09:58:06

Omlouvám se za nevhodné pojmenování, samozřejmě že to není jen nějaké pobíhání, ale z vlastní zkušenosti – zkoušel jsem to několik měsíců a prostě druhý den jsem v naprosté většině případů ani nebyl unavený, a to i v případě třeba ranního tempového běhu a dalšího odpoledního tréninku…což v případě intervalů, kde jsem třeba desátý kilometr dobíhal přes 200 tepů se rozhodně říci nedalo. Z tohoto pramení moje názory, čili pouze osobní zkušenost, ničím nepodloženo. Ale tak když odhlédneme od ostatních složek (SBC, odrazy, protahování, které vkládám mimo normální trénink), byla by možnost třeba nastínit tento systém tréninku? Neboť já si asi stále představuji něco trochu jiného. Tedy nastínit, to se tu již několikrát objevilo, ale třeba konkrétně nějaká tempa či objemy? Stále totiž nevím, co dál, tak se snažím všude možně něco pochytit.

>> Matěj, 31. 08. 2010 14:59:24 ked som spomenul dalsie 4 zlozky tak som nedokoncil myslienku, ospravedlnujem sa : intervalovy trening, casto do maxima, zaroven stimuluje dalsie 4 zlozky, stimule ich aspon tak aby sa udrziavali, takze sila, rychlost aspon neklesaju a vzaciatkoch dokonca sa zlepsia, takze intervalovy treningsam osebe do urcitej mieryzlepsi a potom udrzuje zlozku sily (odraz) a rychlosti a tiez zloky ohybnosti-flexibility (krok je dlhy) a zlozku koordinacie – spravana bezecka technika. ked sa robi striktne aerobny vykon, tak tieto 4 zlozky obucajne poklesnu, beh je pomalsi, nie je tam zlozka rychlosti a sily tiez koordinacia ide dole vodou, pri pomalom tempe sa prestabne davat pozorna techniku, krok je kratky a svaly sklachy sa skracuju. Na toto treba mysliet a striktne sa tynm 4 zlozkam venovat tak aby pri ich treningu navznikal anaerobny process. Pokial nezci prejdu z intervalov na aerobny trening, za par mesiacovstratia z tych 4 zloziek a zrazu zistaia ze su na tom horsie, kedze neboli zvyknuti pracovat na tych 4 zlozkach individualne a systematicky. Samotny aerobny trening podla Lydiarda musi prist na hranicu 100 mil – 160km za tyzden. Lydiard vravel ze v zaciatkoch nezalezi na tempach ide najprv o to dosta tu kilometraz do noh, zvyknut si a potom zacat zvysovat tempa jednotlivych treningov… okrem treningov Lydiard odporucal navyse klusat kazde rano do 1 hodiny, co prudalio k tyzdnovemu objemu dalsich 40–50km (5× do tyzdna po 8–10km) Toto bolo navyse ku 160km. V praxi sucasny svetovy maratonci behaju 200–250km a bezci na 5–10 behaju do 200km, takze ten Lydiard to cele odhadol dost presne. Pri takychto objemoch nastava zvlastny jav – svaly sa zacnu pozilovat aby bli schopne zvladat objem, tazke zlozka sily zacne narastat a rovnako aj zlozka rychlosti, hoci je to rychlost aerobnych svalovych vlakien, nie sprinterskych, ale to je to co potrebujeme, rychlost aerobnych vlakien, zaroven pri tom objeme je telo-mozog nutene behat co najlepsie technicky koli energeticej efektivnosti a prevencie zranenia takze zlozka koordinacie zacne byt v poriadku. Toto vsetko je ale az pri tych velkych objemoch. Dalej sa to komplikuje tym ze Lydiard pracoval s elitnymi bezcami alebo buducimi eletnymi bezcami, ked vsak pracoval so zaciatocnikmi, tak vravel – nerozmyslajte v km ale v hodinach, keby nebezec sa zacal snazit o 160km do tyzdna tak by mu to pri tych pomalych rychlostiach trvalo obrovske mnozstvo hodin, 2–3 x viac casu ako leitnemu bezcovi a bezec by sa znicil a nikdy by sa nezlepsil. Elitny bezec zvladne 30km trening za 2H pokial je to v unave a v kopcoch tak 150 minut. zaciatocnik by sa tam placal 4–5–6 hodin a behal by ultra niekolko krat do tyzdna – ak vam toto pripomina treningovy system jedneho na tomto fore casto spominaneho trenera a autora knihy, tak ste na spravnej stope. Zaciatocnik by mal do tyzdna nabehat tolko hodin a dlzka treningov by mala byttaka aby to casovo zodpovedalo tomu co behaju elitny bezci. V praxi teda najdlhsi trening limitovany casom 150 minut a ostatne treningy zlozene z 90 minut treningov a 60–70 minut treningov a lahke klusania k tomu v trvani najpr do 20 minut, neskor 40 minut a potencialne do hodiny

ked sa zvladne objem v case, treba zacat pracovat na sile a rychlosti a uz od zaciatku na koordibacii technike a na flexibilite a akokolvek pomaly sa to nabeha zo zaciatku je jedno. Spominam si co napisal maratonec na urovni 2:16 (pred desatrociami) ked sa spytal trenera Aakena : trener chcem behat niekolko krat do tyzdna s mojou kamaratkou co len zacina a je vemi veklmi pomala, mozem si tie predpisane hodiny odbehat s nou pomaly a ake je najpomalsie povolene tempo ?. Aaken – bez ako chces pomaly hoc aj 5km/h s jedinou podmienkou – musis dodrziavat spravnu bezecku techniku spravnu koordinaciu ruk a noh drzanie tela vsetko ako pri rychlom behu, taky supoerpomaly beh je specificky cenny trening

Svou zatím nejlepší desítku jsem běžel těeně nad 43min a 3km pod těsně pod 12min.Chtěl bych se zeptat jak na tom potenciálně jsem,když při tempu 4,20min na desítku jsem schopen verbální komunikace v krátkých větách.Myslím,že se podvědomě šetřím a nedávám do toho vše,což bylo patrno i z toho,že z tříčlenné skupiny,která finišovala do cíle dva padli a já naopak přešel do chůze a začal jsem se vybavovat.na závody si neberu sportester,protože mě to znervoznuje,ale o treninku např v 1km intervalech při tempu 4,10min mámtepy 160–165,stejně tak na kole v kopci či při nástupech na rovině.Na klasickém zátěžovém testu mnělékař naměřil na 400w na kole 170tepů,a to mě tam mučil 16min.Neví opravdu proč se šetřím.Možná je ale dobře,že nejdu podlahu a je to třeba tím,že nejsem vyzávoděný.V sobotu jsem měl v protivětru mezičas na 5km 20,55 a druhou pětku po větru za více než 22min,což se mi zdá dost velký rozdíl..