Od ledna 2015 žijeme ve světě, kdy se sportovce nikdo neptá, co do sebe láduje. Jen tedy zatím pořád nesmyslně rozlišujeme závody čisté a ty ostatní. Stejně jako v dobách minulých se nějaký čas závodilo odděleně mezi amatéry a profesionály, nyní jsou zatím odděleni čistí, tak zvaní „clean“, od těch označovaných jako ostatní. V angličtině se prosazuje označení „free“, což u nás evokuje něco jako „free style“, tedy něco, kde je možné všechno.
Odkaz na článek

Hezký článek, ukazuje, že tomhle tématu se nedá zavděčit. Vizi považuju za optimistickou („jak diváci, tak sponzoři soutěže free nepodpořili“). Kulturistika šla v tomto napřed (místo free/clean mají professional/na­tural). Naturální odvětví je oblíbené, ale v profi (netestovaná = nasypaná monstra) je samozřejmě víc peněz. Kulturisti jsou ale specifický příklad, těžko vztahovat na jiné sporty. Představuju si, že spíš než závody dvojmo nás čeká rozdělení sportovních federací, někdo to zkusí první, zaprovokuje, zájem/nezájem mas ukáže další směr.

Docela pěkný článek, byť dle mého zbytečně natahovaný. Nicméně vize oddělení free vs. clean je utopická, což přesně dokládá konec článku, kde „free zóně“ se netleská, jinými slovy je nezajímavá, bez peněz a sponzorů atd.

Á propos – co kdyby v roce 2015 našli v clean sportu nepoctivce s dopingem?? Jak se vyberou sportovci do clean zóny (ve smyslu kdy a jak proběhne kontrola čistoty?)? A jak by dopadl třeba Contador s víc než nízkou hodnotou dopingu??

Doping je zajímavé téma, ale dle mého bude vždy součásti sportu – bohužel.....