Po několika psychicky náročných dnech jsem se rozhodl, že zůstanu u stávajícího způsobu trénování a závodění, navzdory tomu, že by podle názoru některých mých přátel mohl jiný způsob vést k mým lepším výsledkům. Chci běhat nadále především pro radost, s ohledem na aktuální chuť a potřeby s tím, že aktuálně nemám dostatek důvodů pro výraznější změny. Pokud se jedná o ultra, tak tam mě lákají hlavně další dlouhé poutní ultraběhy, například do Tasovic u Znojma či Velehrad, ale nebráním se ani závodům, ovšem ze stávajícího způsobu tréninku. Myslím, že na specializaci na ultra mám ještě chvíli čas, i když k tomu časem možná dojde. Teď si klidně zaběhnu třeba i závod na 100 či 200m, budu-li mít chuť a příležitost.

>> kanovsky, 12. 02. 2014 20:00:33

na ty 100m zavody pripadne pozor. Na podzim jsem se ucastnil a uz pri rozcvicovani (s dvema zkusmo starty) po zahrati a protazeni mi pichlo ve stehne. Urcite me to pak limtovalo, minimalne v hlave jsem se strachoval na startu. A to prosim nejsem zadny ultramaratonec a delam i sporty vyzadujici vybusnou silu. Takze aby to pripadne nedopadlo kontraproduktivne s behanim pro radost.

Aktuálně mám dojem, že mé rozhodnutí z 12.2. je správné. Běhá se mi teď velmi pohodově a od té doby mám dva další osobáky, na desítku a na trojku. Také volné běhy v kopcích se mi běhají výborně, nemluvě o chůzi v kopcích, kde při poměrně svižné chůzi na Ještěd a zpět jsem měl průměrný tep jen 92, přitom pár hodin po rekordní trojce, a únava z toho byla tak malá, že jsem krátce na to Ještěd zdolal ještě i běžecky, což jsem si pak zopakoval i další dva dny. Dobré psychické naladění je v mém případě základ úspěchu.

I v březnu chci běhat hlavně dle chuti, a chci se u běhání bavit. Důležité je, abych byl v pohodě a abych se při bězích i po nich cítil dobře. Aktuálně je to tak, že čím více běhám, tím se cítím lépe, což je fajn. Nemám tedy zatím důvod něco zásadnějšího na svém tréninku měnit, ostatně například kratší závody slouží hlavně jako příprava/testy na závody delší.

Mám-li zhodnotit březen a začátek dubna, tak toto období hodnotím velmi pozitivně, avšak plně vychází z pohody, o které jsem psal 1.3. Podařilo se mi překonat osobák na desítku, zaběhl jsem dva velmi dobré maratony (3:01:42 a 2:59:42) a dokonce i stovku (10:02:09), ale i jiné výkony byly fajn. Samozřejmě dobře vím, že těch intenzivních závodů bylo dost, takže se ke konci projevovala už i kumulovaná únava, ale i tak jsem na vlně euforie zaběhl maraton v Bratislavě velmi slušně, jak z hlediska umístění, tak času.

Nyní ale nastává složité rozhodování, co s běháním dále, na co se soustředit, jak trénovat, kolik úsilí věnovat cvičením, stravování apod., jaké mám ambice a co pro to udělat. Okolí mi to neusnadňuje, názory a očekávání jsou různé (některé i nevyžádané) a mám v tom nyní trochu chaos.

Někteří mi říkají, že běhám moc, jiní, že běhám ještě pořád málo, někteří mě vidí jako ultramaratonce, jiní říkají, že mám ještě rozvíjet rychlost, někteří mé spontánní běhání podporují, jiní říkají, že nesystematickým běháním zahazuji svůj talent apod. Zcela evidentně ale mé běhání není druhým lhostejné, což je fajn.

Zajímavé je, že mi více lidí psalo, že je dokážu povzbudit, namotivovat, předat zkušenosti, něktěří jsou přitom na tom výkonnostně mnohem lépe než já. Třeba je právě toto oblast, na kterou bych se měl dále soustřeďovat, toto mě pomáhá a zpětně obohacuje.

Pokud se ale jedná o své závodní ambice, tak vlastně nevím, protože možností je dost a mnohé z nich mají své pozitivní, ale i negativní stránky. Já přitom v životě i běhání potřebuji pestrost a chci se přitom bavit, což může být nemalým omezením dalšího pokroku.

Každopádně mám ale dojem, že si musím ujasnit, co chci já a podle toho pak jednat, ať už je přání druhých jakékoliv, a ať už jsou jejich rady a připomínky jakékoliv. Mé běhání je natolik veřejné, že je jisté, že bude vždy vyvolávat reakce i očekávání, avšak já se musím znovu a znovu učit, abych se tím nenechal nijak znepokojit, protože finální rozhodnutí jsou beztak jen na mě, i kdybych se rozhodl objektivně zcela nesprávně.

Píšu to sem hlavně kvůli sobě, protože už jsem si několikrát po úspěšných obdobích vytvořil na sebe tak silný psychický tlak, že jsem pak úmyslně či neúmyslně různé věci bojkotoval, jen abych se z toho trochu vymanil, a jednal jsem tak trochu schizofrenně. Toto chci do větší míry omezit a dokázat jednat spontánně či rozumově, ale bez vnitřních výčitek, že tím zklamu sebe či druhé.

>> kanovsky, 07. 04. 2014 23:31:03 …co chci já a podle toho pak jednat, ať už je přání druhých jakékoliv, a ať už jsou jejich rady a připomínky jakékoliv…

Přesně tak a držím palce ať se ti to podaří.

>> kanovsky, 07. 04. 2014 23:31:03

Je lepší si to posrat sám,než podle toho,co ti říkají ostatní./děda z filmu bobule/

>> kanovsky, 07. 04. 2014 23:31:03 „… i kdybych se rozhodl objektivně zcela nesprávně.“

Nemyslím, si, že něco jako „objektivně zcela nesprávné rozhodnutí“ může existovat. (Leda snad, že by ses rozhodl , že se na všechno úplně vykašleš.) To by ba druhou stranu muselo existovat i něco jako „objektivně zcela správné rozhodnutí“.
Ale jestli se rozhodneš, že k dalšímu postupnému cíli půjdeš přes kopec nebo okolo, rychle nebo pomalu, na tom přece nesejde.

>> wagi, 08. 04. 2014 01:29:52

Nejvíce připomínek jde k tomu, že mě současný způsob běhání zničí zdravotně, ale já mám dojem, že se snažím být velmi opatrný, snad až příliš. Není stovka jako stovka a není maraton jako maraton, nemluvě o té kilometráži převážně na tepech 110, která je neporovnatelná z hlediska zátěže se situací, kdybych ji běhal na 160–180, jak je běžné.

Pravda ovšem je, že je statisticky pravděpodobné, že jednou na slova těch skeptiků dojde, a já se opravdu zraním či budu mít problémy ještě větší, ale zatím nejenže nemám problémy subjektivně, ale nemám je ani dle lékařských prohlídek, na které pravidelně chodím, a které mě mimochodem stojí nemalé peníze. Letos jsem měl měřený tlak, puls, EKG, odběry krve včetně analýzy minerálů, antropometrická měření, kalorimetrická měření a byl vícekrát na fyzioterapii a pilates, v květnu pak budu mít spiroergometrii. Pokud nic z toho neukazuje na problém, tak je to pro mě důležitější, než co mi radí jiní dle svých zkušeností, které ovšem mohou vycházet z jiných výchozích předpokladů a okolností.

Z opačného hlediska, čím jsem na tom lépe, tím více se objevují názory, že je vlastně škoda, že trénuji po svém, že kdybych trénoval pořádně/profe­sionálně, že bych mohl běhat mnohem lépe, a třeba patřit i do české špičky, ale ono to není tak jednoznačné, protože můj způsob tréninku mi vyhovuje a stále mě ještě i výkonnostně posouvá. Hlavně přitom vím, co od tohoto způsobu mohu očekávat, a více vyhovuje mému životnímu stylu a mým potřebám. Pokud lidé říkají, že mám talent, tak ten se rozvinul právě díky tomu, jakým způsobem posledních 7 let běhám, o tom jsem přesvědčený. V neposlední řadě mě baví být experimentátorem a testovat způsoby, které nejsou běžné, avšak které mi příjdou jako možné a dobré. Trénuji a závodim tak, jak mě baví, přitom nadále jen na submaximálních úrovních, s přihlédnutím k tomu, co mi říká rozum a tělo. Jedině takový způsob trénování a závodění mě nyní naplňuje a umožňuje, abych v něm bych ochoten vytrvat několik dalších let. Raději budu běhat 10 let v pohodě, než mít za cíl za půl roku běžet na Mistrovství světa a za rok pak úplně vyhořet, či k tomu cíli vůbec nedojít. Běh je součást mého života, výkonnostní běhání však je jen nadstavbou, „třešničkou na dortu“.

>> kanovsky, 08. 04. 2014 07:37:18

Pripominky neres . Je to tvoje behani a bavi a posouva te tolik prave proto, ze ho delas tak, jak ti vyhovuje. Vzhledem k tomu, ze o nem verejne pises, samozrejme ze vzdy bude rada ruznych nazoru. Otazka je, co si z nich vzit. Pro tvou psychickou pohodu je dulezite brat si to, co jde v souladu s tvou vlastni filosofii behani i zivota. Jinak pak resis psych. problemy a zbytecne se trapis.

Zraneni prichazeji pri vsech druzich treninku, tim vzdy argumentuj. Ja vidim jako nesmirne pozitivni, ze jsi v poslednich par mesicich zacal do sveho behani zapojovat vice i doplnkova cviceni – pilates, ve vetsi mire nez driv rotoped. Pilates ti muze velmi pomoci s technikou, zpevnit telo a posunout te zase o dost dal. A i se pri nem protahnes. V tom vytrvej a behej tak, aby ti to predevsim prinaselo radost. Muj velmi nepodstatny nazor je, ze kdyz by sis dal cil druhu – chci byt do 5. mista na MCR v maratonu pristi rok, tak se tim budes zbytecne stresovat a ublizi ti to a z konicku a urcite zivotni casti by se ti stala stresujici povinnost. Koneckoncu nej vysledky sis zabehl tehdy, kdyz sis na sebe nenechal sam sebou utvaret umely tlak, ale bezel jsi dany zavod bez predchozi verejne prezentace.
Takze behej tak, jak te bavi a obohacuje te a pokud to budes chtit zmenit, az ten cas prijde, poznas to. Pozde byt nemuze, na Mistra sveta uz jsi stejne stary 

>> skritek Hugo, 08. 04. 2014 07:58:57

""" na Mistra sveta uz jsi stejne stary"""

vies kolko rokov mal Yiannis ked dal svetak na 6D a vyhral akesi neoficialne MS 6D?

souhlasím se skřítkem. Děláš to co Tě baví a pořád to nese ovoce, není důvod to měnit. Pokud bys měl jiné ambice, více závodní, pak by asi stálo za přemýšlení se specializovat. Všechno dobře běhat nejde a nebudeme si nic nalhávat, největší šanci na dobré výsledky se svojí desítkou nebo i půlkou máš stejně na ultra. Taky rád sleduju Tvůj progres je to bezva kam si se až dostal a znovu musím souhlasit se skřítkem, že zapojení kompenzačních cvičení je dobrej recept na zlepšování. Myslím, že letos si ještě spoustu osobáků zlepšíš

Myslím, že jednou z možností jak částečně předejít zraněním a navýšit výkonnost je úprava stravovacho režimu, což je, domnívám se, v Petrově případě pole značně neorané.:-)

Na druhou stranu je pravda, on by chtěl radit každý a souhlas s wagi: „Je lepší postrat si to sám…“ Takže Petře, hlavně ať ti běhání dál přináší radost a pokoj do tvé duše…, čísla jsou až na druhém místě…

Trochu jsem nad věcmi přemýšlel a rozhodl se znovu více naslouchat svému tělu. Včera jsem úmyslně běhal méně a spíše polehával, což den po maratonu bylo dobré, ale měl jsem dojem, že mi to nějak k mému tělu nesedí. Dnes jsem tedy využil nabídku kamaráda a zaběhl na stadion, celkem jsem dal za dopoledne 16,86 km v naprosté pohodě, z toho souvislých 5,2 km poměrně velmi svižně. Běžel jsem totiž 400m za 1:24, 800m za 2:51, toto ještě s kamarádem, který tam běhal úseky, a pak z toho doběhl 1500m za 5:34, 3 km za 11:25, 5 km za 19:15 a 5,2 km za 20:00. Průměrné tempo tak bylo 3:51/km, průměrný tep jen 169. Přitom to bylo dost svižné, toto je jen o 11s/km pomalejší než můj osobák na pětku, tepově 9 tepů pod ANP. Ale v pohodě se mi klusalo i zpět, i když do kopce.

Akorát mě pobavilo, že už jsem poněkolikáté za posledních 9 dní narazil na někoho, kdo na ulici měl připomínky k mému klusu, či jeho pomalosti, protože kdyby ti lidé věděli, co mám za sebou, tak by nedělali úsudky na základě mylných domněnek. 

Buď, jak buď, já se teď cítím mnohem lépe než ráno, fyzicky i psychicky, a to je důležité – to je to hlavní, co od běhání čekám a co mi dává.

>> Dav, 08. 04. 2014 09:16:53

Copak tím myslíš? Téma NSD sleduji, ale nějak mě zatím neoslovilo natolik, abych to zkoušel. Jinak myslím, že stravování věnuji pozornosti celkem dost, i když souhlasím, že se mi tak úplně nedaří jíst podle svých představ, hlavně kvůli stresovému přejídání.

Rozhodně se ale kvalita mého stravování za poslední půlrok výrazně zvýšila, přinejmenším v objektivních kritériích, jako je množství snězené zeleniny a ovoce za den, nyní jich jím minimálně 2× tolik, co dříve, konkrétně 526g zeleniny a 296g ovoce za den. Chápu, že třeba 95g sladkostí či 99g cukru+medu+dže­mu+granka+hor­ké čokolády na den je trochu dost, podobně jako 259g pečiva, nicméně už vícekrát jsem si místo obvyklé snídaně/večeře (pečivo s máslem a velkým množstvím medu či džemu) něco uvařil, třeba těstoviny či brokolici se sýrem a zeleninou, či rybí filé či třeba hrách. Nejsem zastánce radikálních změn ani v stravování, naopak se snažím o postupné zlepšování kvality, a zachování rozumného poměru T:B:S. Množství je samozřejmě též nepřiměřeně vysoké, takže část potravy podle všeho prochází nevyužitá tělem ven, či se nadbytečná energie přemění na teplo (asi i proto nemusím v zimě vůbec topit a chodím jen v tričku a bundě), ale i na tom pomaličku pracuji, a například minulý týden před maratonem jsem jedl celkem přiměřeně, na rozdíl od předchozího týdne před ultra, který byl špatný, což se pak projevilo i při závodě.

Až budu mít ambice běhat na MS, samozřejmě v ultra, tak se samozřejmě budu snažit jíst ještě lépe, s tím počítám.

>> kanovsky, 08. 04. 2014 11:16:31

Teď už zbývá jen informace, kolik času věnuješ vedení statistik (stačí s přesností na sekundy. 

>> poohDA, 08. 04. 2014 11:22:52

Dost, tak 20 minut denně (běhání, stravování, cvičení apod.). 

>> kanovsky, 08. 04. 2014 11:05:51 …kdo na ulici měl připomínky k mému klusu, či jeho pomalosti…

Tohle bych doopravdy NEŘEŠIL.

Před pár týdny jsem fotografoval A běh závodu v Lužánkách, a slyšel tam od „náhodných průchozích parkem“ kritické připomínky k tempu i vůči závodníkům běžícím odhadem 4:15

Petře, gratulace k maratónu. Snad nezanevřeš na Brněnské Hamburgy, když teď běháš ultra 

>> jm1, 08. 04. 2014 11:41:01

Naštěstí se neběhá na krásu, ale kdo by nechtěl při běhu vypadat dobře. Bohužel málokdo vypadá při pomalém běhu dobře. Naopak hodně lidí včetně mě vypadá špatně při relativně rychlém běhu. Zkus se někdy natočit v závodním tempu desítky a pak budeš jako divák nemile překvapen, protože pravděpodobně uvidíš klusajícího nemotoru.

>> kanovsky, 08. 04. 2014 11:16:31

Petre, pokud jses spokojen, nemas problemy s regeneraci a tve krevni testy jsou v poradku (otazkou je, zdali skutecne sledujes ty spravne parametry), pak bych se s otazkou makroslozeni stravy (T:B:S) nejak zasadne netrapil. Nekteri lide (a neni jich malo) nemaji s glukozovymi sacharidy problem, nizkosacharidove vlakno vnimam urcene primarne pro ten zbytek. Ze je potreba sledovat kvalitu vis sam moc dobre a zeptat se kdyztak taky umis;-)at ti to beha

>> mulisak, 08. 04. 2014 14:24:47

A co tak udělat Hamburg 100 km na Morendě? To by bylo jen 250 kol. 

>> EdCable, 08. 04. 2014 16:18:28

Já se v těch testech nevyznám, to dělají na ÚSM, včetně zhodnocení. Letošní výsledky ani nemám v ruce, sdělili mi to telefonicky, loňské hodnoty mám:

KO: leu 5,6 ery 5,52 Hb 157 Htc 0,46 MCV 84 trom. 225

ZBV: AST, ALT , GGT norm., bilirubin 11,7 umol/l CK: 8,89 ukat/l +

Fe/S: 18,4 umol/l

ionty, minerály: Na 142, K 4,5, Cl 102, Ca 2,312, Mg 0,88 mmol/l-norm.

Pokud k tomu něco napíšeš, tak budu rád.

>> kanovsky, 08. 04. 2014 16:27:32

Tak tyhle hodnoty jsou v norme – krevní obraz, játra, minerály, ja bych jednou za cas doplnil:

/1/ neco z hlediska metabolismu glukozy, treba hodnoty glykovaneho hemoglobinu HbA1 – odráží dlouhodobou koncentraci glukózy v krvi; nebo OGTT (oral glucose tolerance test), který testuje okamžitou reakci těla na přijatou glukózu.

/2/ neco z hlediska rozboru tukových částic – ApoB, ApoA1 (méně informativní, ale výrazně levnější variantou jsou LDL a HDL cholesterol), trygliceridy

a /3/ hs-CRP jako ukazatel zanetlivosti (nutne vysetreni bez akutniho zanetu – infekce, zraneni)

>> kanovsky, 08. 04. 2014 07:37:18

Ahoj Petře, díky běhání a tvému psaní o něm se z tebe stala skutečně veřejná osoba . Mnozí tě sledujeme až se závistí, jaký pokrok jsi se svým tělem udělal. Určitě by ses neměl druhými nechat zvyklat od věcí, při kterých se cítíš správně. Já osobně bych se bál tlaku co si na sebe vytvoříš. S tvou láskou ke statistice mám strach, aby jsi se nesnažil neustále zvyšovat svou týdenní kilometráž i ve chvílích, kdy budeš mít pocit, že by tě méně hodin běhání bavilo víc. Ale jak píšu, pokud ti pohled na to kolik jsi toho uběhl dělá dobře, tak je tohle určitě pozitivní impuls, kterého není nutné se vzdávat, protože to co nás nejvíce posunuje dopředu jsou naše pozitivní pocity. Osobně také miluji statistiku, ale stále si žádný tréninkový deník nevedu, protože bohužel já ten tlak čísel, v období když se úplně nedaří, opravdu špatně snáším.

>> Petr H, 09. 04. 2014 15:44:11

Kilometráž souvisí a bude souviset se zaměřením, protože nedokážu běhat vysokou kilometráž a vysokou intenzitu zároveň, toto jde proti sobě. Jsou lidé, kteří mě vidí jako budoucí ultra českou špičku, a tito říkají, že bych měl raději dát 40 km trénink, než třeba běžet závod na 3 km, já se však nadále řídím hlavně svým „srdcem“ a běhám závody i tréninky podle chuti. To ovšem neznamená, že bych své dispozice potlačoval, možná naopak. Není třeba se tedy bát, že bych zvyšoval kilometráž jen kvůli číslům, o to rozhodně nejde. Na druhé straně mám rád, když zlepším osobáky i na tratích, kterým se nevěnuji dominantně, a to i díky těm grafům a tabulkám, které k tomu vedu. Až toto nebudu schopný, tak se nic neděje, protože už mám desítky jiných lidí, kteří mé výpočty též používají, a jejichž data mi k statistickému „uspokojení“ též stačí. 

>> kanovsky, 08. 04. 2014 11:16:31

…asi jsem vycházel z trochu starších starších údajů, ale vím, že jsi se kdesi o své stravě rozepisoval a těch průmyslově zpracovaných potravin bylo docela dost, co píšeš teď je veliký krok vpřed 

>> kanovsky, 09. 04. 2014 15:54:05

jsou i lidi kteří si přes ostatní chtějí dokazovat svoje ambice. Česká ultra je sice užší, ale pořád s maratonem okolo 3h k ní je strašně daleko, když se podívá člověk na Dana, nebo na to jak si střihne třeba triatlonista Brněnskej masakr či bývalej cyklista Pražskou stovku a to nemluvím o tom co Honza Zemaník

>> bjerndi, 09. 04. 2014 16:17:28

Tito lidé se ale nebaví 6h/100 km/12h, tam jsem zcela bez šancí.

podle mě sky is the limit. Takže Ti to přeju, ale střízlivě vidím, že to je cesta na dlouho trať a je to asi takovej rozdíl jak ta kočka co chce v maratonu do Ria. Na Tvojí straně, je ale trpělivost a postupnej přístup. Nebo to bnechápu jak je to myšleno 6h/100 12h/…chceš běhat něco delšího od 24h a víc, tam to teda neumím posoudit, protože nad 24h vůbec netuším výkony které jsou u nás relevantní směrem ke špičce

>> bjerndi, 09. 04. 2014 16:33:57

Já nevím, můj názor to zatím není. Asi bylo chybou to tu zmiňovat, raději bych to měl smazat, aby to tu nedráždilo a mě následně nestresovalo, omlouvám se. Než to smažu, tak limity na MS jsou u stovky 8:30 a u 24h 200 km. Reálnost či nereálnost opravdu nedovedu nyní posoudit.

já si myslím, že tyhle limity jsou v Tvých silách.

repre za kazdu cenu , nemusi byt velmi rozumna vec

bezat na MS 100km v kategorii muzi za 8:30, sice moze zachranit druzstvo ak je zufalo nutne mat toho tretieho do poctu, ale z hladiska individualneho moze skor vyvolat reakcie podobne ako ked si ide maratonkyna na OH do Londyna mavat divakom.

Na 100 km je dost jednoznacny ciel : 7H a o tento vykon sa bezi, kto da lepsie ma bednu, kto da tesne nad ma prvu desiatku a kto da o polhodinu pomalsie je stale velmi platnym clenom druzstva.

limit 8:30 je z 2 dovodov: aby mohol kazdy stat postavit druzstvo a vziat aj nahradnikov, beziacich nahradnikov kedze startovat moze viac ako 3, bodovat budu prvy 3 v cieli a dalsi dovod je nenutit zavodit viackrat v roku len aby sa nahanal limit a ak nahodou narodny majstrak alebo iny kvalifikacny zavod padne na den ked si slnko vymysli ze vyrobi na trati vysoku pec, tak 7hodinovy bezec to za tych 8:30 doklepe aj ked by si mal niest na sebe vanu s ladom

nechcem zniet nejako tvrdo, ale ak sa bavime o teme MS, tak sa musime bavit o urovni MS

24H – 200km je tiez nieco podobne je to OK ako limit ale ist na MS s tym ze ciel je 200km je malo, ak to treba lebo treti do poctu tak stale OK, ale aj pre sutaz druzstiev v muzoch by mal byt ciel kazdeho clena 240km a jedneho dat trosku viac

200km je stale menej ako 2/3 zo svetaku

cize ak na MS v maratone by sa slo ak bezec je schopny za 2:04 odbehnut 28km, alebo za 27 minut odbehnut 6.6 km