„Dnes odpoledne při západu slunce, opět Vltava v Komořanech těsně před soutokem s Berounkou, teplota vody 3 °C, vzduchu –3 °C, u břehu led. Pár desítek temp dokolečka v malé zátočině mimo proud, třikrát minuta ve vodě, proloženo vždy minutou venku,“ uvádí čtenář s nickem „oblivion“ svou zkušenost z prosince loňského roku. Diskusi jsme připojili i pod tento článek.

Jaké účinky má otužování na organismus?

„Porovnání toho, zda bych byl více nemocný, kdybych se neotužoval, samozřejmě nemám. Vnímám však rozhodně lepší přizpůsobivost chladu, a to i při běhu, a za roky, kdy se otužuji, jsem nebyl vážně nemocen,“ říká Josef Stolín, který se otužování pravidelně věnuje tři roky v 1. Pražském klubu otužilců. Vedle toho také běhá. „Jen pro radost,“ upřesňuje.

„Starší a zkušení otužilci říkají, že se díky této aktivitě zbavili i vážných onemocnění. Uvádějí dokonce i rakovinu a deprese. Samozřejmě, že se nám chřipka a nachlazení nevyhýbají. Bývají však méně častá, příznaky jsou mírnější a tato onemocnění odezní rychleji, než je tomu u běžné populace,“ vypočítává Stolín pozitivní účinky pravidelných koupelí ve studené vodě a dodává, že i po této činnosti organismus vyplavuje hormony štěstí, endorfiny, podobně jako je tomu u běhu. Pozitivně tak ovlivňuje psychiku.

Kdo by si však myslel, že stačí odhodlání a rovnou se chtěl vnořit do chladných vod řek, mohl by zle dopadnout. Abyste si mohli zaplavat o Vánocích ve Vltavě, jak to vídáme v televizních reportážích, musíte organismus postupně na tuto situaci přivykat.

„Ani maraton přece neběžíte bez řádného tréninku,“ říká běhající kardiochirurg Jan Pirk. Podle něj je nejlepší variantou pro začínajícího otužilce dát si po večerní koupeli sprchu chladnou až postupně zcela studenou vodou. „Rozhodně ne naráz jít plavat do studené řeky,“ varuje Pirk a přidává ještě jedno výrazné varování v souvislosti se studenou koupelí. Týká se především osob trpících vysokým krevním tlakem: „V okamžiku, kdy takový člověk v sauně skočí do bazénu ledové vody, dojde k extrémnímu zvýšení krevního tlaku, pro organismus jde o šokový stav. A při tom může dojít k prasknutí cév v mozku s rozvojem krvácení a mozkové mrtvice.“

„Otužování je však všeobecně prospěšné, zvyšuje obranyschopnost organismu, imunitu. Tím jsme méně náchylní k nachlazení, případně chřipce a dalším onemocněním,“ potvrzuje Pirk pozitivní účinky chladné koupele pro zdravé jedince a dodává, že sám studenou sprchu aplikuje v období, kdy mívá bolesti v oblasti Achillových šlach.

Příkladem toho, že začít s otužováním se dá v každém věku, je pětaosmdesátiletý vytrvalec z Hradce Králové Jiří Soukup. Sám začínal před čtvrt stoletím, v šedesáti letech.

„Tehdy jsem chodil plavat do Labe, prodlužoval období plavání v řece až do pozdního podzimu. Tak jsem to dělal jednou až dvakrát týdně, značil si uplavaný úsek a při každém dalším plavání jej o kousek posunul,“ vzpomíná Soukup na své otužilecké začátky.

Podle něj je však uvedená frekvence jednou až dvakrát týdně příliš nízká k tomu, aby si tělo na dotek chladné vody zvyklo. K tomu je třeba, stejně jako pro zvýšení výkonnosti v běžeckém tréninku, hlavně pravidelnosti. Postupně se dopracoval k tomu, že se každé ráno sprchuje studenou vodou.

„Žádné postupné uzavírání kohoutku s teplou vodou. Teď už jdu rovnou do studené. Po koupeli se neosušuji. Abych zvýšil účinek chladné vody, tak vyjdu v Adamově rouše na balkón a tam cvičím. Krev se tak řádně rozproudí. Nebojte, k nám na balkón není z žádné strany vidět,“ dodává s úsměvem.