KUCHAŘKA: Podzim zaklepal na dveře

Nebudu a nechci se zabývat tím, proč každý z nás má a musí mít jiné stravovací návyky. Každý, kdo pozoruje sám sebe, dobře ví, co mu „dělá dobře“. Každý se dnes může svobodně rozhodnout, co je pro něho výhodné, gulášem počínaje, makrobiotikou konče. Tématem dnešního zamyšlení je závislost našeho jídelníčku na běhu ročních dob a životním prostředí.

Naše honba za zdravou stravou se totiž, podle mého názoru, dostala tam, kam se dostat neměla. Nezávisle na roční době se cpeme tunami exotického ovoce a čerstvé zeleniny (v lepším případě z našich skleníků, v horším kdovíodkud). A poněkud jsme zapomněli na pradávné instinkty, které nám velí jíst to, co právě „JE“. Naši předkové to měli jednoduché. Neměli mrazáky a chladírenské kamióny, haly s řízenou atmosférou na „dozrávání“ ovoce a jiné vymoženosti dnešní doby. Pro nás je v současné době problém si vzpomenout, kdy že to vlastně ty jahody, jablka, hrušky, švestky a jiné věci dozrávají a možná by řada z nás sáhla po internetu, aby si vůbec vzpomněla. S rozvojem supermarketů pro nás sezónnost potravin skončila.

V souvislosti s tím si položme otázku: Proč teď máme chuť na teplé a tučné jídlo???

A to i v situaci, kdy náš rozum velí vykoupit prodejnu s ovocem a zeleninou a bojovat s podzimní invazí únavy, viróz a respiračních onemocnění pomocí zdravé čerstvé stravy?

Odpověď je prostá. Protože naše tělo, bez ohledu na načtené informace, si myslí svoje. Je podzim, okolní teplota se snižuje a naše vnitřní orgány potřebují zahřát. A to i pomocí teplého jídla, ze kterého jako „palivo“ tělo bere potřebné množství tepla a tuků. Tím, že v podzimních plískanicích sníme horu pomerančů, svému tělu tedy prospějeme jen omezeně. Přijmeme sice trochu vitamínů, ale svým útrobám dodáme spoustu látek, které náš organismus ochladí. Uvědomme si, že citrusové plody jsou doma v místech, kde živí tvorové bojují s horkem a jejich přirozené potravinové zdroje tomu odpovídají.

Dokonalost přírody spočívá v tom, že všichni tvorové mají těsné vazby na své životní prostředí. A člověk je jen jeden z nich. Matka příroda jistě nevymyslela, aby se stal závislým na potravinách z jiného koutu světa. Nejzdravější bude, když bude jíst to, co vyroste u něj doma. Naši favorité podzimu jsou tedy švestky, hrušky, jablka, ořechy, květák, kapusta, kořenová zelenina a všechny ostatní plody našich zahrad. A z masa hlavně krůty, kachny a husy.

Nebojte se tedy svých podzimních chutí a jezte teplá a někdy i tučná jídla. Vaše tělo nebude plýtvat vzácnou energií na prohřátí svých orgánů a vy se budete cítit dobře. I když i tady platí: všeho s mírou. A až budete plánovat zítřejší večeři, zkuste se zamyslet nad tím, co by asi tak mohla vařit vaše prababička.

A co tedy vařit na podzim? Třeba vydatné polévky se spoustou kořenové zeleniny.

A protože na dlouhý recept už nemáme místo, mám pro vás jeden dobrý podzimní typ:

Kořenová zelenina v soli – zásoba na celý rok

Nakupte si čerstvou mrkev, celer a petržel z české produkce a uložte si ten poklad na zimu následujícím způsobem:

1 kg mrkve, ½ kg celeru a ½ kg petržele očistěte a nastrouhejte na hrubém struhadle. Přisypte ½ kg soli a řádně promíchejte. Takto upravenou zeleninu napěchujte do čistých sklenic a uzavřete víčkem nebo zakryjte celofánem a přetáhněte gumičkou. Uchovávejte ji v temnu. Sůl je dostatečný konzervant, nemusíte ji tedy dávat do lednice. Nemusíte ji dávat do malých skleniček, postupné odebírání směsi není na závadu.

Zelenina v soli vydrží celý rok a můžete ji použít do všech polévek, omáček, omelet, do čehokoliv vám bude chutnat. Na rozdíl od mražené je plná původní šťávy. Když použijete do jídla tuto směs, nebudete ho pravděpodobně muset vůbec solit. Bude-li se vám zdát příliš slaná, před použitím ji v cedníku propláchněte proudem vody.

Dobrou chuť