Doplňky stravy: Aminokyseliny a sportovní výkon

Na problematiku suplementace bílkovin se však lze podívat i z pohledu jednotlivých aminokyselin, jejichž podávání je mezi sportovci také velmi oblíbené. Jedná se zejména o užívání takzvaných v?tvených aminokyselin (BCAA), glutaminu a hydroxymetylbu­tyrátu (HMB). Dnes tedy za?nu v?tvenými aminokyselinami, v dalším ?lánku popíšu údajný vliv glutaminu na imunitní funkce a posléze proberu ú?inky HMB na sportovní výkonnost.

Co to jsou vlastn? aminokyseliny?

Aminokyseliny jsou základní stavební kameny bílkovin. V lidském t?le jich je celkem 20, v p?írod? se jich vyskytuje samoz?ejm? více. Podle své struktury se dále d?lí na neutrální, kyselé a bázické (zásadíté). Navzájem se spojují tzv. peptidickou vazbou a tvo?í oligopeptidy (krátké peptidy), polypeptidy (dlouhé peptidy) a bílkoviny (rozsáhlé peptidové struktury).

Aminokyseliny ve sportovní výživ?

Podobn? jako proteinové koncentráty, byly aminokyseliny p?vodn? doporu?ovány sportovc?m se zám?rem zvýšit obsah svalové hmoty a svalovou sílu. Aminokyseliny byly preferovány hlavn? proto, že bylo p?edpokládáno, že se budou podstatn? lépe vst?ebávat ze zažívacího traktu a budou tedy okamžit? k dispozici pro výstavbu svalové hmoty. Na základ? tohoto teoretického p?edpokladu byly aminokyselinové preparáty v 80. letech minulého století nejlépe prodávanými dopl?ky sportovní stravy, a to i p?es chyb?jící d?kazy o ú?elnosti a oprávn?nosti tohoto p?ístupu. Dnes je situace jiná, používají se zejména n?které konkrétní aminokyseliny, pro jejichž podávání existují specifické d?vody. Podívejme na tyto konkrétní aminokyseliny i na oprávn?nost jejich používání.

V?tvené aminokyseliny

V?tvené aminokyseliny jsou známé nejvíce pod zkratkou BCAA (z anglického branched chain amino acids) a pat?í sem aminokyseliny valin, leucin a izoleucin. Tyto aminokyseliny pat?í mezi dev?t tzv. esenciálních aminokyselin (tedy takových, které si ?lov?k nedokáže sám vyrobit). Tyto t?i aminokyseliny tvo?í 35 % všech aminokyselin svalových bílkovin.

V roce 1986 byla p?edstavena hypotéza, podle které by m?lo dodávání BCAA výrazn? zlepšovat vytrvalostní sportovní výkon.

Na ?em je tato hypotéza založena?

P?i dlouhodobé zát?ži klesá hladina BCAA v krvi díky jejich zvýšené oxidaci ve svalech (p?ipomínám, že hlavním zdrojem energie pro svalovou práci jsou sacharidy, poté tuky a až nakonec bílkoviny, proto je d?ležitý termín dlouhodobá zát?ž). Sou?asn? se p?i takto dlouhodobé zát?ži zvyšuje koncentrace volných mastných kyselin v d?sledku zahájení odbourávání tukové tkán? nezbytného pro pokrytí vysokých energetických nárok?. Volné mastné kyseliny se v krvi váží na transportní bílkovinu, kterou je albumin (nejhojn?ji zastoupená bílkovina v krvi). Albumin však slouží i k transportu celé ?ady dalších látek, mimo jiné i aminokyseliny tryptofanu. Tryptofan má v lidském t?le mnoho funkcí a jednou z nich je i tvorba látky zvané serotonin, která se v mozku ú?astní p?enosu nervového signálu (takovým látkám se ?íká neurotransmitery), a která je mimo jiné obvi?ována z ú?asti na rozvoji ¨centrální¨ únavy. Pojmem centrální únava ozna?ujeme stav, kdy mozek vysílá sval?m signál, kterým je upozor?uje, že je t?eba ubrat na intenzit? svalového výkonu, zatímco periferní únava znamená faktickou vy?erpanost zdroj? energie pro svalovou ?innost p?ímo ve svalu.

Aminokyseliny se dostávají do mozku p?es takzvanou hematoencefalickou bariéru (rozhraní mezi krevní cirkulací a vlastní mozkovou tkání) pomocí aktivních transportér?, které jsou spole?né pro BCAA i tryptofan. A protože p?i dlouhodobém svalovém výkonu vyt?s?ují volné mastné kyseliny tryptofan z jeho vazby na albumin a koncentrace BCAA v krvi se snižují, dochází ke zvýšenému p?enosu tryptofanu do mozku a také k jeho zvýšené p?em?n? na serotonin.

Tuto pom?rn? komplikovanou teoretickou konstrukci se pokoušela v praxi ov??it celá ?ada studií zam??ených na zkoumání efektu podávání BCAA na sportovní výkon. N?které skute?n? p?inesly pozitivní výsledky a o tyto studie se opírají výrobci t?chto preparát?. Nutno ovšem ?íci, že v?tšina t?chto studií nebyla správn? provedena. Proto také podle oficiálního stanoviska Léka?ské komise Mezinárodního olympijského výboru publikovaného v roce 2002 (Handbook of Sports Medicine and Science, Sport Nutrition, Blackwell Publishing, Oxford 2002) nelze pozitivní ú?inek podávání BCAA na zabrán?ní centrální únavy v žádném p?ípad? považovat za prokázaný.

Krom? výše diskutovaného ú?inku BCAA na vytrvalostní výkon jsou BCAA podávány sportovc?m v silových sportech ke zvýšení svalové síly a i zlepšení regenerace.

Stran t?chto ú?ink? je nutné p?iznat, že n?které studie opravdu prokázaly, že podávání BCAA p?ed výkonem zvyšuje obsah t?chto aminokyselin ve svalu (mají totiž velmi rychlou farmakokinetiku, rychle se vst?ebávají ze zažívacího traktu a rychle jsou transportovány do sval?) a zlepšuje svalovou únavu a posléze i regeneraci sval?.

A?koli tedy existují i mezi odborníky zastánci podávání BCAA v silových sportech, je dobré zmínit nedávnou rozsáhlou studii, v které byly srovnávány v takzvané metaanalýze (statistický postup sjednocující metodicky všechny dostupné studie, srovnávající jejich výsledky a poskytující jeden spole?ný výsledek pro sledovaný parametr za všechny studie) studie popisující výsledky studií s celkem 250 dopl?ky sportovní výživy. Zajímavé je, že jako jediné dva výživové dopl?ky (ze zmín?ných 250 látek), u kterých byl prokázán anabolický ú?inek, byly kreatin (viz p?edchozí ?lánek) a hydroxymetylbutyrát (viz p?íští ?lánek). Podávání bílkovin, tak propagované a tak široce užívané, nem?lo žádný efekt.

Záv?rem je možné ?íci, že vzhledem k velmi slabým d?kaz?m a zejména vysoké cen? t?chto dietních dopl?k? se jednozna?n? vyplatí investovat peníze do kvalitní stravy a sv?j jídelní?ek složit tak, aby maximáln? vyhovoval nárok?m na sportovní výkon. Problémem je, že jen málokterý sportovec se dokáže v záplav? p?evážn? komer?ních informací zorientovat a vybrat ty správné.

Více informací o problematice podp?rných látek ve sportu na www.sportvital.cz .

Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.