Proč se běhá právě na hrady?

„Chtěli jsme nabídnout rodinám běžců možnost strávit na jednom místě aktivně dobu, kdy běžci absolvují svůj závod. Tedy aby závodění části rodiny bylo atraktivní i pro zbytek, aby se manželka běžce s dětmi nenudila v cílovém prostoru. Totéž platí samozřejmě i pro manžely běžkyň. Jsem přesvědčen o tom, že hrady jsou na to vhodným místem, navíc s krásnou přírodou v okolí, ve kterém je možné připravit atraktivní běžecké tratě. A je zde také unikátní moment: když běžíte lesem, po loukách a svůj cíl vidíte někde na horizontu, získává ten cíl mnohem emociálnější rozměr.“

Podle čeho vybíráte, na které hrady se poběží?

„V první řadě jde o to, aby byl hrad zajímavý z turistického – návštěvnického pohledu. Aby to byl opravdu hrad. Těch je v Čechách a na Moravě jistě dost, ale potom přichází na řadu i nutnost nalézt v okolí atraktivní trasy, prostor pro zázemí, parkování účastníků… A už jich zbývá o něco méně. Samozřejmě také musíme dojít ke shodě s kastelány konkrétních hradů.“

Jak obtížné jsou trasy závodů a pro koho jsou určené?

„Tratě jsme připravili tak, aby byly běhavé a hlavně atraktivní povrchem i výhledy do krajiny. Většina hradů, až na výjimky, stojí na kopci, a z toho samozřejmě plyne, že na ten kopec musíte buď v průběhu nebo v závěru závodu vyběhnout. Nejedná se ale o žádné skyrunningové extrémy. Vzhledem k délkám tratí je seriál určen opravdu pro všechny a koneckonců, kdo nechce běžet, může se jen projít, zafandit a prohlédnout si s rodinkou či přáteli hrad, na kterém třeba ještě nebyl. Letos poběžíme na hrady Točník (17. 5.), Bouzov (7. 6.), Loket (13. 9.), Veveří (4. 10.) a Kunětická hora (11. 10.).“

Jak hodnotíte první ročník seriálu?

„Hlavním cílem prvního ročníku bylo otestovat, zda je možné na českých hradech takový sportovní podnik zrealizovat. Zjistili jsme, že v pohodě je. Kastelánky a kasteláni jsou báječní lidé, kteří fandí spojení sportu v přírodě s poznáváním historie a kultury českých hradů.“

V čem vás seriál překvapil?

„Velmi příjemně mě stále překvapují báječné výhledy do krajiny z jednotlivých hradů. Potěšilo mě, že se našla nemalá skupina běžců, kteří seriál s námi objeli celý. Do třetice mě překvapila také celkem vysoká účast dětí na Pohádkových cestách, což je dobrodružná etapa, kterou provází organizátoři v dobových, případně pohádkových kostýmech.“

Jaké jsou nachystané pro letošek novinky?

„Především je to sjednocení délek tratí na 5 a 10 kilometrů, přičemž desítky budou zařazeny do běžeckých žebříčků. Potom také dětské závody v různých délkách podle věkových kategorií. Ty jsme ještě vloni nepřipravovali. Zároveň je možné, aby se v letošním roce zájemci hlásili a platili startovné již s předstihem online s bonusovou cenou.“

Co považujete za největší tahák vašich závodů?

„Myslím, že tím tahákem je právě symbióza rodinných zájmů, potřebných pro zažití báječného dne se sportem. Je to kombinace běžeckého závodu pro dospělé i děti, výletu s rodinou a programu nejen pro děti. Aktivní běžec, který už není single, často musí řešit problém, co s rodinou: nechat ji doma, nebo vzít s sebou na závod, kde se bude on bavit sportem a zbytek nudit čekáním? Při závodech seriálu Běžíme na hrad tento problém neexistuje, baví se všichni.“