„V zimě a přece v teple.“ Těmito slovy lákají pořadatelé z SK Čtyři Dvory a Koloběh České Budějovice běžce na start závodu, v němž se poběží 63 okruhů po 666,66 metrech s nulovým převýšením. Teplomilné závodníky může rozhodně lákat to, že v době, kdy by měla tvrdou rukou vládnout zima, mají možnost si zaběhnout maraton v prostředí, kde je zaručena teplota +10 °C, a nemusí přitom za teplem cestovat na jih.

Rozhodně by toto netradiční prostředí mohlo přivábit i běžce, kteří již vyzkoušeli mnohé a představa absolvování maratonské trati v podzemním parkovišti je pro ně další sběratelskou kuriozitou. Po přečtení startovní listiny nabudete také dojmu, že start v Českých Budějovicích je pro mnohé zúčastněné příležitostí k setkání s lidmi, pro něž se běh stal v dobrém slova smyslu drogou, o niž nechtějí přijít ani v zimním období. 

Zdá se, že pořadatelé mají vše promyšleno do nejmenšího detailu. Od elektronické časomíry s čipovým zaznamenáváním uběhnutých okruhů, až po houbičky pro osvěžení, které „nebudeme příliš namáčet, aby to na vlhkém betonu neklouzalo.“ 

Na druhou stranu, vadit by mohl betonový povrch, který není příliš přátelský ke kloubům a vazům. Kdo má rád svěží vzduch, jímž voní jaro, těší se na jarní běžecké závody a uzavřené prostory a nízký strop nejsou rozhodně jeho šálkem kávy, pravděpodobně do Budějovic také nepřijede. Ostatně kapacita závodu, 85 účastníků, již byla dlouho před nadcházejícím víkendem naplněna.

Dalo se přečíst tento týden na Internetu, že Budějovický maraton je rozhodně šíleností. Není jí ale potom každá lidská činnost, kterou určitá skupina lidí vybočuje ze zaběhnutých stereotypů? Proč jsou některé zájmové skupiny přijímány s tolerancí, a jiné ne? Není potom šíleností samotný běh, když běžců je přece méně než neběhajících? 

Zeptali jsme se několika přihlášených běžců na to, proč se rozhodli pro účast v tomto závodě. Z odpovědí vybíráme: 

Rosťa: „Startovat jsem se rozhodl, protože jsem ztratil ostych z betonového povrchu, znám Jardu koloběžku a fandím mu a v poslední době mě baví běhat maratony jen tak, bez velkých ambicí, jednou dvakrát do měsíce.“

Witty: „A proč ne? Bude to skvělá zábava.“

Mirek: „Už jsem běžel maraton v letadle, ale v garážích ještě ne. Také přijede spousta lidí, které znám z fóra.“

Mapo: „Mě se to jeví jako prima nápad, podzemní maraton, to tu ještě nebylo. Chci si také zkusit, jak se běhá "uvnitř“, jestli mi nebude vadit beton. Je to také nejmenší okruh, po kterém jsem dosud běhala. Neobávám se, že by tam bylo málo čerstvého vzduchu, je to nová stavba a bude tam ventilace, vyhovuje určitě všem hygienickým předpisům. Dost závodů se běhá sice venku, ale za plného provozu nebo v zástavbě, kde se v topné sezóně dobře nedýchá. A vůbec – hurá do Budějic."

Přidáváme i názor sportujícího lékaře, jehož jsme se zeptali na možná zdravotní rizika. 

MUDr. Jaromír Vitner: „Rizika jako lékař nevidím žádná, běhat dokolečka 63× se mi zdá ale dosti psychicky náročné. Takže mi nevadí ani prostředí samo, ani vzduch v uzavřeném prostoru. Ten je kolem silnic, kde se obvykle běhává, daleko horší. Co mi trochu vadí, a to již není pohled lékaře, ale kondičního sportovce a příznivce sportu, je spíš jistá degradace maratonu. Tenhle závod se vždy na MS či OH běhá buď jako první anebo naopak jako poslední závod, protože to je TOP atletický výkon, taková královna mezi atletickými disciplínami. Tím, že budu běhat dokola někde v garážích, tuhle královnu degraduji na cosi nedefinovatel­ného.“

Je-li Budějovický maraton dobrým nápadem, ukáže budoucnost. Stane-li se závod tradicí, budou-li se v zimním období běžci do Budějovic vracet, potvrdí se, že nešlo jen o výstřelek, kuriozitu, ale právě o dobrý nápad.

Propozice a diskuse k závodu na fóru