Vítězný Janů těžil při závodě z výborných silových vrchařských schopností a rychlosti z dráhy. „V úterý jsem se vrátil ze soustředění. Trať jsem neznal, snažil jsem se to běžet naplno. Říkal jsem si, že je to krátký závod, takže když mi někde ‚dojde‘, nebudu dlouho tuhnout,“ prozradil v cíli vítěz svou taktiku.

Vyšla mu skvěle, síly vydržely až do cíle. „Mohlo to být ještě o pár sekund rychlejší. Na třetím kopci to bylo namrzlé, tam jsem dvakrát upadl. Moc si cením toho, že jsem dokázal porazit vítěze posledních pěti ročníků Jana Procházku. I on běžel výborně, byť měl v nohou těžký závod v orientačním běhu z minulého víkendu,“ dodal ještě Janů ke svému vítězství.

Napůl byl spokojen v cíli druhý Michal Šmahel z ASK Slavia Praha. Loni bylo jeho umístění na druhém místě překvapením, letos patřil mezi spolufavority. Za vítězným Janů zaostal v cíli o pět sekund. „Zlepšil jsem si dnes osobní rekord, s tím jsem spokojen. Ale upřímně, po loňském stříbru a dalším vylepšení loňského času jsem letos myslel ještě výše,“ uvedl Šmahel po doběhu.

„V kopci na Hrádek jsem se cítil výborně, silově to bylo super, pak jsem to bohužel nedokázal rozběhnout na rovince, tam mě to bolelo a čas je tím pádem o osm sekund horší než loni,“ hledal bronzový Procházka příčiny toho, proč letos neobhájil loňské vítězství, které bylo páté v řadě a šesté celkově.

Dominanci vrchařů podtrhla vítězstvím na ženské trati přes Hrádek Pavla Schorná. Druhá Kamila Gregorová to sice tempově na rovince rozbalila, na Schornou jí však v cíli přesto chybělo přes deset sekund. Již předtím však časem 7:22,6 ovládla hlavní ženskou trať na 1900 metrů. Na té patřila druhá a třetí příčka dalším vrchařkám, Adéle Stránské (7:34,5) a Pavle Zahálkové (7:41,9).

Trať byla zpočátku lehce namrzlá a hodně klouzala především na kamenech, které se na první pohled zdály být nejvhodnější oporou pro odraz.

Závod odstartovali přesně úderem desáté hodiny dopolední veteráni Velké kunratické. Letos čtyřiaosmdesátiletý Bohuslav Klimánek běžel s jedničkou na hrudi po devětapadesáté a dal to za 37:54,6. O pět let mladší Josef Vonášek se startovním číslem dvě atakoval třicetiminutovou hranici. „O čas už nejde, jdu si pro čárku,“ komentoval pojetí nejstarších veteránů.

Tradiční had sportovců různých sportovních odvětví proudil od rybníku ke startu a po doběhu zpět k rybníku od časného rána. Nechyběla mezi nimi ani známá jména. Tradiční účastník a veterán Velké kunratické kardiochirurg profesor Jan Pirk doběhl ve skvělém čase 18:39,3 a nechal daleko za sebou herce a baviče Jakuba Koháka (27:22,1).

„Na rozdíl od těch, co dobíhají s vyplazeným jazykem, já jsem okamžitě po doběhu připraven poskytovat rozhovory,“ usmíval se v cíli Kohák. „Kdysi mě sem přivedl tatínek a od té doby Velkou kunratickou pravidelně běhám. Kolikrát už? Přesně to nevím, mám na kontě něco mezi deseti až dvaceti starty. Jsem po borelióze, základ je doběhnout, dojít,…nebo se dokutálet,“ okomentoval svůj letošní start. Pojetí blízké mnoha dalším účastníkům.

VÝSLEDKY