Právě dvoudistanční závod na 8 a 14 kilometrů údolím Divoké Šárky plní v rámci série zároveň s Prokopským údolím spíše výzvu pro ty z běžců, kteří už v parcích vystrkují růžky, ale na trailový závod standardního formátu si zatím ještě netroufají. Právě lokalita na dohled od Evropské třídy nabízí únik do přírody, kterou by tu málokdo čekal.

„Na drtivou většinu našich akcí míváme krásné počasí, občas místy až nepříjemná vedra. Tento víkend jsme to slízli asi za několik slunečných závodů najednou,“ naráží na průtrž mračen ředitel závodu Roman Skalský a dodává: „Prostě jsme letos příliš laškovali se slovem divoká a zakřikli to.“

Přesto se na start obou tras postavilo přes 350 účastníků, a i když by se to dalo ohledem na extrémní počasí očekávat, úmrtnost velikosti startovního pole nebyla zdaleka tak vysoká. Podmínky nakonec byly pro všechny stejné, což jen podpořilo neobyčejně přátelskou atmosféru mezi závodníky, kteří se tak mohli společně poprat se společným nepřítelem. „Opravdu smekám před závodníky. Nejenže do těchto podmínek odstartovali, ale neobyčejně si to užili, což je patrné i z fotek a videa,“ říká Jan Malý, jeden z ambasadorů série.

I přes složité podmínky došlo k jedinému incidentu, který navíc nesouvisel s počasím, ale bodnutím včelou. „Rád bych poděkoval běžcům za ohleduplnost a za pomoc jedné ze závodnic, které poskytnuli pomoc, jeden z účastníků ji podal lék proti alergické reakci a pořadatelský tým následně vyčkal příjezdu lékaře,“ hodnotí Roman Skalský situaci a dodává: „Je velice příjemné vidět, jak se z našich závodníků za těch několik ročníků stala taková velká rodina, která se podporuje, motivuje i pomáhá, když je třeba.“

A když mluvíme o tom, že se podmínek nezalekli dospělí, je třeba vyzdvihnout, že rušeny nebyly ani dětské závody, pro které měly louže speciální kouzlo.

Série se tímto dostala do své poloviny. V říjnu se konají dva závody v tradičních termínech a lokacích – Mattoni Freerun Park Race Konopiště a pro mnohé zavírák sezony Prague Park Race Prokopské údolí.